Fikovnice sem tam něco postne na fejsbůku, zrovna teď jsem něco ráno viděla (nevím úplně ze kdy, ale bude to max pár dní).
Fikovnice sem tam něco postne na fejsbůku, zrovna teď jsem něco ráno viděla (nevím úplně ze kdy, ale bude to max pár dní).
To já jsem černého obsedala přes pytel na zádech pěkně, postupně, polehoučku, a i teď když mu zvedáme sedlo na hřbet, tak se celý chudák strachy scvrkne, že ho sníme… Je teda fakt, že ho sedláme jednou za 14 dní… No a s postrojem ještě veselejší, dostává francouzský chomoutek, takže navléct něco tak strašlivého a velikého na hlavu, to je vždycky velké dívadlo. Ale nezlobí, prostě se bojí, nevím čeho, na uši citlivý není, uzdečku si nechá dát už i od dětí (a ty nejsou zrovna top koordinované a navíc na něj sotva dosáhnou), tak prostě tohle musíme opakovat a opakovat, až se otrká, no…
Zrzavej ne, na toho si odkládám sedlo, když si potřebuji něco přerovnat při sedlání jiného koně, a on s tím stojí jak trubka. Když před něj dám chomout, tak do něj strčí hlavu, jako že co se podává chutného.
Taky čekám na vánoce a překlopení minut do plusu jako na smilování. Včera jsem trápila holčičky na jízdárně prací ze země, než jsme popracovaly a vysvětlila jsem, co třeba, byla půlhodina posledních paprsků pryč, tak jsem je poslala na procházku tmou a šla chystat krmení. Ale sem tam si na koně sednu a nebo něco zapřáhnu. Ten náš černej bude možná teď na roveň vaší almaře, má 510 kilo, to ta vaše žebřiňačka může mít klidně taky 🙂 A taky plašan. Naštěstí, co se s ním začalo pravidelně pracovat, tak se otrkává víc a víc, na ty zadky ale bude taky šašit. Myslím si, že zrovna on bude u oje spokojenější, než jen s postraňky, že bude mít oporu. To zrzavec, ten pokud přijde na to, že se dá zlobit, ten si nás bude dávat se vším… Nemáme nic velkého a zkušeného, k čemu je připřáhnout, ale v nouzi nejvyšší je nedaleko farma Bulovka (teda blíž Jítrava, ale to bychom se nedoplatili, a taky nevím, zda by “plyš” k něčemu takovému zaprodali). Ještě že obě hříbata nemají problém chodit ze špice, tam očekávám malé problémy na opratích 🙂 Co se posergatí týče, můžeme si ruky podat 😂 Mně jde navíc všechno tragicky pomalu. Jako plán je dostat černého letos (26) do vozatajského parkuru na soutěžích NPS, ale kdo ten plán uskuteční, to těžko říct. My jsme nic tak velkého nikdá sami nezapřahali, jestli to dokážu, budu se bít v prs, že mi budou muset dát silikon. Na vlastní triko jsem zatahala jen ty SHP, a to je sranda, proti tomuhle tanku na pružinách. A to ani nemluvím o tom, že z těch WPB jako někdy v daleké budoucnosti (a asi o pár šroubů v kostech) chceme udělat velmi nepěknou páru 😀 (nemáme nic jiného, budou muset spolu…)
Tak. Přesně. Bílé nesnášenlivé půjdou před naskladněním nových šlapat nudle. Já také staré neporážím, dokud nesou, ale u mě se nešikanuje, halt neomezený výběh je neomezený výběh. A oddělený prostor v kurníku má taky na čas návyku něco do sebe. Staré brécy se naučí novou krev tolerovat, když na ně nemůžou. Později jsem párkrát řešila, že večer seděla stará bréca u vchodu a číhala, kdy nová bréca vstrčí hlavu, ale rázně jsem to staré vysvětila a o pár týdnů již vždy chodily všechny pospolu.
Mám velkou radost, jak se dámy naučily na nášlapné krmítko. Od pořízení už jsou všechny profesionálními uživatelkami, myši mají útrum a nerozčiluje mě, že holky rozhazují víc krmení, než slepice stačí odpoledne vyzobat. Pro těchto deset uživatelek úplně stačí to jedno, přes den se u něj uspokojivě vystřídají. Pro větší komfort uvažuji o pořízení druhého (do každého by se dávalo jedno krmivo, nyní dávám pšenici i nosnicové granule do toho jednoho), ale momentálně to finančně není na pořadu dne 🙂 Stále nese pět děvčat z deseti. Dvě přepeřují, vypadají jak oškubaná kuřata (to se v těch mrazech vyloženě hodí) a jedna, o které mám pocit, že je již dopeřená, ale hřebínek stále bledý, tak u té si pěkně počkám, co předvede. A ty další dvě, co nenesou, nemám vytipované (taky je možné, že nese 7 slípek na přeskáčku). Nebudu se tím zas tak náročně zabývat, abych zjišťovala, až přijde ta chvíle, vyberu ty podezřelé a půjdou 🙂
Chápu, tak to jo, to je šikovné 🙂 Já se děsím toho, co podělám, až někdy jednou ty naše zapřáhnu k ojím. Ale mám na to tajný plán, nejprv budou tahat jen ty oje, v těch se můžou stavět třeba až na Měsíc, když budou chtít (viděla jsem dost hrůzostrašných videí na youtube, kde to vyloženě zavánělo krchovem) 😀 Ale oni nemají zlého vyčůraného úmyslu. No, na opratích s nimi zatím nechodím, to bych měla pořešit, achjo, jen ten čas, kde brát a nekrást… ☹️
aneka: máte to krásné, závidím, takového času na práci s tolika koníky! A krásné prostředí, určitě máte v okolí rovné terény na tahání. Já jsem si v pondělí zapřáhla do sulky, ale máme tady v podstatě jen dvě trasy podél potoka, které se dají nějak rozumně překlapat s vozíkem, vše ostatní je terén, po silnici kopce, po loukách a lesích kopce až krpály… Zase na vyjížďky a nadýchávání je to top 🙂
Ráda bych věděla, proč má ta stážistka SHP namotané postraňky na oji - měla taky problém s pohybem postraňků kolem zadních nohou? Nebo je to jen kvůli té akrobacii, aby si do toho pořád nestrkala nohy? Díky
Já jsem se teda na cukroví taky chystala až ke konci tohoto týdne. Měli jsme být už pátek doma, tak jsem si řekla, že bych si dala klidnější den s pečením. No ale v práci nestíhám a v pátek se nejspíš půjde aspoň na dopoledne, takže to když bude možnost jít, tak půjdu taky, čímž pádem volný pátek nehrozí. Achjo. Tak snad volný víkend a pečení o víkendu. Zapojím chlapa, bude sranda 😀
Co se investic týče, pořád si myslím na to elektrokolo, jedno velmi levné je u Říčan už dlouho na inzerci, jestli tam bude až pojedu na jih za kočkama, tak budu silně zvažovat, jestli to nekoupím. Jako měla bych!
Ten chytrej foun, co jsem si ho pořizovala jako že na fotky, tak ten má taky to ochranné sklo už dolámané. Říkám si, jestli bych ho neměla vyměnit a koupit nějaké celistvé, třeba by to prodloužilo životnost i tomu bazmeku.
jo, tohle primitivní nastavovátko máme na tepelném funidle v domečku, využívali jsme na vysušování po zatečení vody
NN myslíte, že Rus bude chtít pokračovat na západ? Že bude chtít zahájit fyzickou válku s EU? Vždyť se přeci jen brání před roztahovačností NATO. A nebo myslíte, že chce Rusko pouze zabrat ty země, které přistoupily po roce 93 nebo který si to vytyčili jako datum, ke kterému chtějí vrátit status quo?
A já naprosto souhlasím, že nepůjdou domů, i kdybychom teď řekli “tak si to nechte a přestaňte válčit”.
Jak byste to tedy vyřešila?
No a mně se nechce 😉
Pást býčky a dojit krávy je něco jiného. Já chalupy nemajíc prostě nebudu běhat dvakrát třikrát denně za krávama. A vody na pozemku nemajíc nebudu běhat i s vodou tuplem. Musím počkat, až bude příhodnější podmínka. A mezitím zjistit, jestli vůbec budu kraví mlíko pít, vždyť já to ani nevím, prý to někomu zvyklému na prefabrikát z hypersuper ani nechutná a jiným snad se to přímo ekluje. Tak to musím ještě oprubovat.
Flat byl můj sen od dětství, od té doby, co jsem stiskla první ilustrovanou knihu o psech. Mno, tak nic.
Stínky, šváby madagaskar a argentina, to ano, chovám vše dohromady a úspěšně odchovávám. Jen málo prostoru a málo se tomu věnuji. Chlap má u toho ještě šneky. Ale ten má terárko metr na metr, tak se to tam rozprostře. Já nemám pro Achatiny upotřebení, tak jsem měla zezačátku jen jednoho slimáka, ale ten zřejmě podlehl suchu…
Žrádla budou mít dost, však přeci pořád snášejí…
Nevíte?
Liší se to asi tak jako zákon o ochraně zvířat proti týrání a naše životní realita.
Papír prostě není zaručení skutečnosti. Nevím, zda jste si všiml, co se dělo při podepsaných deklarovaných příměřích.
tak jest 😄
Pozor, neplést si mír a konec zabíjení, mrzačení a humanitární krize. Mezi tím není rovnítko.
Cha chá, tak se mi povedlo s posledními mrazy někde na konci listopadu strhat poslední rajčata, a drtivá většina jich za oknem dozrála! Ta jsem o víkendu šoupla do lednice. A co nestihne dozrát do konce tohoto týdne, to půjde zvířátkům (švábům a stínkám).
Slípky dostávají teď o víkendech šváby, hnědá vražedkyně dostává ty největší madagaskarské mrchy, na které musíte brát kladivo, když se jich chcete normálně zbavit. Malá raptorka je bez váhání za jejich výhružného syčení popadne a hned jim utrhne hlavu a pařátkem přidrží a porcuje a porcuje, dokud je co. Běluhy jsou opatrné, syčení švábů je znervozňuje, taky si mnohé neporadí s jejich tuhým exoskeletem. Ale když Chucková Norrisová bere třetího švába, tak to už ho zpravidla jen načne a jak podáváme dále, chodí si i od načatých, kterých se ujímají poté soudružky. Jinak soudružkám bych ráda dávala menší argentinské šváby (ti jedou i běluhám), jenže madagaskaři mi v akvárku nějak ty argentinské přerostli a těch argentin zase tolik nemám… A stínky jsou úplně upozaděné, těch v akváru ubylo a na váhu je jich nejméně, tak těmi se pro slepice ani neobtěžuji 🙂
šikulka! Já mám taky vždycky hroznou radost z toho, když přijdu na něco, jak to funguje 🙂
Naše labina odešla taky ve 13, začal se jí tvořit v uších (těch plackách převislých) zánět, tvořila se jí tam vždycky kapsa s tekutinou, svědilo to, zanícené. Jedno ucho se otevřelo, vyškrabalo, zašilo, a když se uspávala na operaci toho druhého ucha, v prvním se ten výpotek zase začal tvořit, dohodlo se, že už se nebude probouzet… Bylo to takové nečekané. Jinak byla celkem jsoucí, když nešel výtah, tak ze schodů jsme jí pomohli vodítkem pod břichem, do schodů do 4. patra zvládala sama, po venku si pochodila, všechno si vyřídila, hůř slyšela, ale ještě pořád jo, viděla dobře.