Irma: malou plochou sportovní ledvinku vlastním a hojně užívám jako pamlskovník. A že ji užívám už pár let, tak má pár šrámu, tj. vykuchané vnitřnosti do jedné velké kapsy, kde dlí v igelitovém sáčku zamotaný multifunkční nůž (s kopytním háčkem) a pak hromada pamlsků a drobků a drti z pamlsků. Pamlskujeme i kostkovým cukrem 😀 Takže do toho telefon nedám.
Normoš mám telefon na karabině cvaknutý ke kroužku na pásku téhle ledvinky, a protože mám pádlo opatřené nesundatelným obalem a drátěným okem, mohu to s ním udělat také. No ale to pořád neřeší problém, jak zařídit, aby mi pádlo nevyklouzlo z ruky a jak ho ovládat během focení… Zavěsit na krk není úplně marná myšlenka, když vyklouzne, tak zůstane zavěšené na krku (nefotím selfíčka, takže mě to neomezuje) a to ovládání by mohlo být lepší, když to zapnu visící na krku, to by se mohlo dát i jednou rukou… Musím to někdy odzkoušet.
ti dobri ludia sa, po tom, co som ich pozvala zoznamit sa s konikmi (lebo na vrazdu som nemala sil) rozlucili s tym, ze nabuduce vezmu konikom nieco papat.
Nášlapné krmítko od Hradského sunku jsem pořídila v říjnu nebo listopadu, je to k nezaplacení. Holky, které se mi starají o slepice, když tam nejsem, neháží již granule slepicím zbůhdarma na zem po kilech, aby je slepice nesežraly, případně do misek, aby do nich napršelo nebo je vyžraly v noci myši, protože to slepice večer nevyžerou. Nemusím vymýšlet, jak zabezpečit misku s pšenkou proti myším a ptákům, případně koňovi, který si po dožrání z kýble rád přilepšil slepičím zrnem. Nášlapné krmítko schová vše před deštěm i nezvanými strávníky, úspora krmiva nevídaná, krmítko můžu naložit vrchovaté a pak se o to třeba pět dní nestarat, než to slépky vyzobou do mrtě. Doporučuji.
Moje děvčata to nemají lehké. Nesou prokazatelně 4 z 9 dam. Během svátků jedna dáma padla z hřadu mrtvá, inu jsou to již zasloužilé důchodkyně. Nemajíc zatepleného kurníku ani přisvěcování, jediná výhoda jim budiž, že se před nepřízní mohou schovat pod střechu pod kočáry, případně do sena do závětří, kde si i nahrabou a nazobou nějakou tu vlákninu z odrolků sena a vojtěšky. Jinak mají krutý život. I tak, stačí vejci zásobovat všechny rodinné spotřebitele a někdy zbude i na kamarádku invalidní důchodku, která slepice již vzdala (ty byly sice ve zděném kurníku v relativním teple a svítilo se jim těch 17 hodin denně, ale čmelíků bylo na váhu v tom kurníku víc než slepic a krmení máčeným pečivem a suchou pšenicí z nich přebornice v kladbě také neudělalo).
Udata hnědka Norrisová klade ovšem stabilně jedno vejce za druhým a když doneseme šváby na přilepšenou, tak ona je u nich první a naporcuje i ty největší syčící 10centimetrové mrchy s tvrdým krunýřkem. Včera si zavdala 4 kousky…
Až bude drůbežárna Čerčany na jaře vyskladňovat, poruším svou věrnost Kosičkám, a dojedu si pro další soudružky tam, protože tam bude brát i známá, která mě chce s sebou. Tak to bude při jednom. Momentálně dotyčné sloužím jako odborný dozor pro její chovatelský start, tak se mi již podařilo jí rozmluvit ubytování slepic v prefabrikovaném kurníčku deklarovaném pro 5 kousků, v kterém se pohodlně otočí dvě nosnice… A oba tyto kurníčky, pořízené “z leknutí”, budou zřejmě prohnány komínem, a pořízena nějaká větší zástavba.
U nás je většina vesnice v červeném, velká volná zóna je za vsí podél kolejí. Před půlnocí jsem zaregistrovala, že hodně lidí šlo na tu zónu ke kolejím, to bylo super, to ani Kocour nezdrhal pod záchod. Ale byli i tací, kteří to šli spustit doprostřed kruhového panelákového sídliště, a to byla fakt pakárna. Dokonce tam na ně někdo vlítnul, tak si to odtáhli ven z toho sídliště, tak už to aspoň nerezonovalo několikrát dokola mezi těmi budovami. Fakt idioti. Neměla jsem vůli jít je rovnat, protože jsem se chystala na půlnoc ke koním do výběhu. Máme dvě hříbata, která žila dosud mimo zástavbu a ohňostroje neznají. Tak jsme se vypravili na půlnoc do výběhu, kýbl nakrájených jablek. Tak celkem dobrý, naštěstí ve vsi pálili na druhé straně potoka a opravdu hlavně v té jediné části, kde bylo povoleno. Ale pak, jak jsem neblaze tušila, ohňostroj odpálili jacísi cizinci ubytovaní vedle výběhu, takže i poníci (bohorovní kliďasové) se vyděsili a začali lítat po své ohrádce. Nechala jsem parťáka s koňma (ten pak popisoval, že hříbě se pokoušelo proskočit ohradou…) a letěla jsem dolů pod výběh si to s nimi vyřídit jak duch pomsty, vhrnula jsem jim do zahrady, puštěné nahrávání na telefonu a jala jsem se deseti urostlým lidem s východním přízvukem velice nahlas a jadrně vysvětlovat, že takto tedy ne. Pak bylo pár vteřin ticho a nesměle mi kterási paní odpověděla, že už končí a dál odpalovat nebudou. Což mě uklidnilo a mohla jsem se vrátit ke koním (posbírat plíce, vymazat namačkané tel. číslo na policii…). Příští rok za těmihle milými sousedy dojdu už před Vánocemi, aby si ten ohňostroj ani nekupovali, a nebo ať si koupí takový ten, co jen syčí, viděla jsem jich na sídlišti několik, a byly super. Výběh mají tihle dobří lidé nad barákem, takže když vypustí dělbuch, tak ta koule vyletí přesně na úroveň koní (deset metrů od ohrady), kde udělá ránu a rozprskne se na ty vějíře. Normálně se mi třásla zem pod nohama.
Jinak to teda v průběhu prosince opravdu bylo trochu klidnější než jindy, hlavně mě velice překvapilo, že na Mikuláše nikdo nestřílel, protože to jsme šli zrovna večer s koňmi Mikulášský průvod, a docela jsem měla strach, jak by hříbata právě reagovala. Ale to byl klid. Kolem půlnoci na Silvestra to ovšem bylo jako v Mariupolu během nočního vstupu Dorazína, takže tam žádnou zásadní změnu nevidím.
Tož tak já vám teda taky přeju povedený svátky a nejlepčejší novej rok a odteď do začátku druhého týdne ´26 se nejspíš neobjevím, možná načouhnu anonymně nebo jen počtu 🙂 Užívejte jak umíte.
Třeba kromě alarmu poblíž opřou i žebřík, který ošetřovatel opici hodí přes vodu, až bude potřeba. Při troše štěstí poleze opice po žebříku směrem k ostatním opům a nikoli mezi lidi.
Odpověď na příspěvek uživatele Dudlajdá z 18.12.2025, 21:24:26
To se máte. Jak to děláte, když máte zánět pohlavních cest? Protože od toho zejména se mi to rozlézá do močových. Acylpyrin miluju, využiju každou příležitost si nějaký slupnout, no kdyby fungoval ze dne na den, asi nemám problém. Asi jinej gang.
Odpověď na příspěvek uživatele Irma19 z 18.12.2025, 17:24:24
Mám malý ruce, já ten foťák tím palcem ani neodemknu tím tahem přes obrazovku. A umím fotit i ve cvalu tím malým telefonem i dig. fotoaparátem 🙂 Na ty jedna ruka stačí… si tou rukou klidně i změním program nebo přeostřím, zatímco na chytrákovi se naopak prstem často překliknu a místo na to velké tlačítko na focení tlápnu vedle, kde se mění režimy, a najednou koukám, že točím video… meh.
Moc děkuji za tip!
S pouzdrem problém není, k telefonu jsem si už dávno přidělala karabinu, abych ho mohla nosit zavěšený u pasu. Problém je “kam s ním”, aby byl po ruce (z pasu si ho na vyjížďce jen těžko soukám, nosím dlouhé bundy a kabáty, aby mi splývaly a nevyjížděly z beder nahoru - ehm, aktuální…), nejlíp zatím vychází to zavěšení na krk (nebo na bezp. vestu ☝️) a při nepoužívání vhození mezi vnady pod vestou.
a hříbata jsou taky zlo! (loňský duben)😄 Jsem ráda, že ti naši už berou rozum. Já hříbě nechtěla, ale když ti dospělí koně, co za něco stojí, jsou fakt drazí… No dá osud, že příště už budeme (nebo snad já si budu…?) kupovat jen koně 6+… (osobně nemám nic proti dorostencům 10+)
Tak mám zase jednou zánět moč. cest. No, jasně, proč ne, tělo se před dovolenou hroutí, když to není kašel nebo střevní chřipka, musím si svou chvíli užít s něčím jiným. A to jsem nakonec tenhle týden ani nechodila dodělávat práci po večerech. Vzhledem k tomu, jak tady kmitám, přemýšlím, že půjdu ještě popracovat v pondělí během inventury. Ale mám obavu, že to už se tady nebude topit, a to se zánětem jako odmítám. To jen abyste si vy kýchající a ušitlakující neužívaly samy 😀
Četla jsem jen nadpis, takže hádám, že tím chtějí říct, že veterinární hypermarkety vykonkurují stávající lokální veterináře. Tak na to si tady v Sudetech počkám. A jestli veterinární hypersuper seberou mainstreamovou klientelu kočkařů a pejskařů a lokální veterináři se začnou více uvolňovat pro speciality, velká zvířata, návštěvy chovů a domácností - tak hurá!
Mně by hřebci nevadili, ale jezdíme v sezoně co víkend po akcích, často akce pro děti, sami pořádáme jednou měsíčně závody nebo jinou slezinu pro koně po většinu roku… Takže jde vše pod kudlu (už zase máme všechno úspěšně po kastraci, ťuk ťuk). Že by hřebci vykazovali nějak víc pohybu než ostatní jsem si nevšimla, ale tak já jsem zvyklá na poníky nebo plnokrevníky, a tam to prostě nepoznáte 😀 Tam se to podle podstaty buď co možná nehýbe a nebo hýbe pořád.
No a jak s krevnatějšími koňmi jakože nemám problém, tak toho našeho plnokrevníka nikdo nikdy se mnou u pokusu o zatahání neuvidí 😂 Ačkoli ze sedla tahám(e) kde co a ničeho se nebojí (klacky, pytle, čtyřkolku, lyžaře, sáňky, řetězy…).
Já zase nemůžu kobyly. Pár jsem jich v životě potkala, co se s nimi dalo povídat, ale to byly právě ponice nebo plnokrevnice. Teplokrevné kobyly byly vždycky zlo 😄 to mi do baráku nesmí, to kdyby k nám někdo nastěhoval, tak se na to budu jen z povzdálí koukat a možná po tom občas hodím mrkev…
Obě hříbata jsou WPBr. 🙂 Černý bude takový bubík, až nebude ze všeho tak vypleštěný, tak to bude (už povětšinově je) kliďas a pohodář. Zrzavej je lehčí typ, no a je zrzavej. Ehm. Ten bude asi trochu veselejší.
Lidi mě (i tady) před WPBr. varovali, já o tom taky úplně nerozhodovala. Oba jsou kříženci s koňmi v krvi, černej je způlky arab a zrzavej je ze čtvrtiny plnokrevník a ze čtvrtiny klusák. Hehe 😀
Dobré je, že od první vteřiny se u těch koní střídá velká kupa lidí, takže oni si zvykají na různé přístupy a tak. Tak snad nebudou takoví zaťatci, jak se o welshích povídá. No uvidíme, jestli někdy budu nějaký zážitek popisovat, a místní mi řeknou, že to je typický welsh. Já s welshi nemám zkušenosti, možná tak leda s tím naším staříkem, pokud má welshe v původu, ale to nikdo neví… No, čtyři nohy mají, jsou to koně, tak co už. Prodat se to dá vždycky.
