To co popisujete je z mého pohledu na návštěvu veterináře, možná to nic nebude, ale pro klid v duši bych zašla…může to být klidně to srdíčko nebo bambilion dalších věcí.
Ono pokud je únava spojenáí s věkem pejska, tak povětšinou přichází postupně, člověk to přizpůsobuje pejskovi, ale tohle mi dle popisu zrovna na tuhle variantu nepřijde.
kometa:Mně to nevadí. J5 si pamatuji ještě jako Jiri5 z IF a jeho čeština a styl vyjadřování bylo pohlazení po duši.
No oslovení “děvenko” považuju ve svém věku věku skorem za lichotku😂…
Ať si každej vychovává psy a děti jak chce…já obecně jsem zastáncem laskavé výchovy ke slušnému chování jak u psů, tak u dětí…ráda bych řekla, že laskavé důsledné výchovy, ale já s tou důsledností jsem na štýru, takže důslednost opravdu jen u věcí, přes které vlak nejede.
Vychovala jsem dvě děti a sedm psů. tak snad nejsem úplnej zelenáč.
Rozmazlovala jsem děti, rozmazluju psy.
Co nesnáším jsou “nevychovaní spratci”, kteří svým chováním obtěžují okolí a to bez ohledu na to, jestli je ten spratek pes a nebo dítě. A teda, co nesnáším ještě víc je, když tohle spratkovité chování zodpovědné osoby neřeší….kult dítěte je dneska k vidění běžně.
Pořád nechápu v čem je zásadní rozdíl ve výchově psa a dítěte….pořád se tady bavíme o nějakých základních principech.
Tak u nás dnes konečně slunečno, inverze je pryč a já volno a tak jsme konečně taky vyrazili…
balu:Mluvit s plnou pusou je neslušné vždycky. Takové buranské.
Přesně jak psala Doron…bavíme se o konverzaci u jídla, ale děti jsou samozřejmě učeny, že s plnou pusou se nemluví….
Tak výchova dětí a výchova štěňat…obé má svoje specifika, obé potřebují naučit do života v civilizaci něco trochu jiného, ale obecně mně konkrétně přijde, že jsem to tak nějak pofackovala najednou, jak děti, tak chrta …jsem velmi benevolentní o spoustě věcí budu diskutovat, domlouvat se jak s dítětem, tak se psem a u obou jsou zároveň věci, přes které vlak nejede a o kterých diskutovat nebudu…opravdu nehodlám s děckem diskutovat u přechodu, jestli mi dá ruku nebo ne…stejně tak štěně na mě nebude skákat a fertig a nebudu o tom diskutit.
Mě zrovna přijde, že tak velký rozdíl to není, neboť obé učím chovat se slušně. A že existují psi, kteří to dělají za odměnu…no teda kdo z nás neumravnil dítě s vidinou odměny, tak hoď kamenem…když budeš v obchodě hodný, tak ti koupím nanuk…když budeš mít pěkné známky na vysvědčení, tak dostaneš to a tamto. Myslím, že v obou případech je to o motivaci, odměně…a nemusí to být pamlsek, to co je odměnou a motivací, to si dítě volí samo a pes taky…protože co je pro jednoho odměna, tak to druhého třeba vůbec nezajímá.
Představa že by se mně děti i vnoučata všímala pouze po zašustění pytlíku s odměnou v naději že třeba něco dostanou je nehorázná
No tady bych jen chtěla podotknout, že jsou psi, kteří si vás rozhodně nevšímají kvůlivá šustění pytlíku, protože je to nezajímá, jsou psi, kteří se vlastně ani nechtějí moc mazlit…prostě si vás všímají proto, že s nimi máte vztah, že vás mají rádi…a naopak jsou děti, které fungují na kokina..a na to zašustění pytlíku slyší…
No nechci tady rozvířit debatu…ale myslím, že spousta maminek resp. babiček ostřílených pejskařek bude mít podobný názor, že v tom základu se to vlastně nějak významě neliší.
Já jsem jako malá nikdy nebyla nucená do jídla…už vůbec ne takové to “dokud to nedojíš…” nebyla jsem nucená jíst jídlo, které mi nechutnalo…jako malá jsem ku příkladu a mimo jiné vůbec nejedla špenát a květák, které dnes sním normálně, i když to nevyhledávám, protože mi to stále nechutná, tak mi to nikdo nenutil. Mamka teda vždycky trvala na tom, abych určité jídlo ochutnala a až pak se rozhodla jestli ju nebo ne, ne že jen od pohledu řeknu “fuj to nejím”
Stejně tak jsem to měla já u svých dětí…já to teda povýšila ještě na vyšší rovinu, neboť jsem si jako děcko taky pamatovala, že bylo jídlo, které mi moc nejelo…no tak jsem vařila třeba dvě varianty jídla a dvě přílohy, tak aby si každý mohl vybrat dle libosti….samozřejmě že ne vždycky.
Teda nikdy jsem nepodporovala nějaké tláskání, jakože alternativa k nechtěnému obědu je tatranka a podobně.
Je mi hodně proti srsti systém, dobré chutnání a bez povídání, protože já byla zvyklá a následně jsem to taky praktikovala, že jsme u stolu konverzovali…že u jídla nebylo hrobové ticho, naopak byla to příležitost, kdy se sešla rodina u stolu….a pak teda to dojídání, kdybych měla nechat jedno jediný sousto, protože už prostě nemůžu, tak ho nechám a stejně tak děcka….můj manžel je zase vychován právě v systému, že se musí dojídat, tak mi kolikrát “vyčítá”, že se přejedl, že jsem mu toho nandala moc a já mu vždycky říkám, že to měl nechat, že by se to dojedlo třeba k večeři a on že to nejde, že je naučenej, že všechno z talíře se musí sníst.
Dodnes je mi hodně nepříjemná situace, když jdu s nějakými přáteli na večeři a při jídle je ticho…
Tak to Gina chodí ráda… rychlostí tak 4 kiláky za hodinu… hlavně ať je co čmuchat… a tak mě to neva, nejsem turistický typ, procházky a aktivity vždycky přizpůsobuju tomu, jak to vyhovuje a co potřebuje pes.
Ono spíš je to takový pitomý v tom, že jediný, co mě přiměje k pohybu je, že se se psem musí chodit na procházky…. takže tím, že Ginu nebaví dlouhý procházky paradoxně odnáší nejvíc moje kondička.
Ale zase je v tomhle na tom líp, než byla kavkazanda, ta nechtěla chodit vůbec… resp. velmi velmi neochotně opouštěla pozemek… to Gina jde alespoň dobrovolně.
Tak já si nestěžuju, Gina mi vlastně i v tom procházkování vyhovuje a berňucha tím, že lítá na volno, tak toho naběhá podstatně víc než ujdem my dvě s Ginou, ale mít jenom Maťulu, tak bychom procházkovali mnohem víc, ten to zase venku miluje a je ochotnej radostně šlapat kam si panička vzpomene.
impact:Tenhle měsíc máme bez půl kiláku 80 kilometrů na výletech. Zatím náš nejvyšší měsíční výkon. 😃
Takhle si člověk řekne…tak ti pesani se mají super….a pak si představím mojí pasteveckou důru, pro ní ideál tak 5 kiláků max…resp. prochajda tak hoďku, hoďku a půl a pak teda už jsem si vyřídila, co jsem potřebovala a jdeme domů dělej…a když nejdeme, tak mi dává dost jasně najevo, co si o tom myslí, začne se za mnou táhnout jak smrad a když jí řeknu…hele vezmeme to tady ještě okolo, tak se klidně zastaví a povídá “hele, co je, domů se jde tudy” to už jí pak skorem táhnu jak kozu….pokud si to teda nenamíříme k domovu, to potom šlape jak panenka zase přede mnou.
Jak je relativní kolik toho pohybu konkrétní pes potřebuje…resp. kolik toho pohybu ho bude bavit….naše Gina je teda, co se délky procházek týče, velmi úsporná…ona procházky miluje a strašně se těší…ale na nějaký 3-4 hodinovky, co jsem chodila s berberama můžu zapomenout….a to ještě musí být procházka v prostředí, které jí baví…takže les si rovnou škrtám, tam je otrávená po deseti minutách. U vás by teda byla týranej pes.
No dobrý, tak jdu tu pasteveckou potvoru vzbudit, dotáhnout násilím na zahradu a tam se jí pokusím přemluvit, aby se ještě vyčůrala než půjdeme spát…
Jinak teda klobouk dolu…my máme za měsíc tak 40-50 kiláků když spočtu prochajdy ju komplít…teď nás dost omezuje tma a moje pracovní doba…no a pak přijde jaro, léto, tma už nás neomezuje, ale zase nás omezuje provozní teplota Giny.
https://www.facebook.com/reel/1279481409736727
Vahine:Ale potkat byste nás nechtěla.🫣 Musím ho posadit na kraj a pak zvládne, když projdou psi. Musím je vidět první a napomínat ho, posadit, jinak bohužel štěká a vyjíždí. Horší se mu zrak a reakce na psy taky. Když psa nezná, preventivně chce psa sežrat a na velikosti nezáleží. A to nemá ty přední zuby, vejtaha. Když byl mladší, byl v tomhle lepší….no co už, posazuju no a budu i nadále…
No jako někdo, kdo měl velmi reaktivního psa ve špatném slova smyslu, je to posazení zlatý. Jako někdo, kdo s pubertální Ginou zbaběle otočil, protože minout se v klidu se psem, kde nebylo místo udělat nějakou rozumnou distanc..i když ta reakce byla přátelská…tak to posazení je zlatý.
Dokonce i dneska, když mám psy relativně slušně vychované a hlavně jsou to přátelští psi, tak se psům, kteří na nás štěkají raději vyhýbám, neboť Gina čím je starší, tím míň má pochopení pro to, když na ní nějakej pes řve….a obecně se snažím vyhnout psů, které neznáme, neboť úplně si nejsem jistá jejich reakcí, protože Gina sice takové psy zvládne sama za sebe, ale jak se to týká Matýska, tak to je Xena bojovnice a taky dotyčného drzouna sprdne na tři doby.
Co se mi teda nepodařilo naučit, je minout se v úplném klidu resp. ne každého psa, ten co už se zdaleka raduje a projevuje radost ze setkání, tak to teda se taky radujeme a projevujeme…, takže možná vypadáme trochu neuspořádaně…jak mi řekl jeden pán “vy ale musíte mít ukrutnou sílu”…no ukrutnou sílu nemám, sice to vypadá, že držím v jedné ruce dva silně táhnoucí mamuty 50+, ale oni netáhnou na plno…to by mě odtáhli kam si vzpomenou a já teda nemám svaly, spíš čáry.
Mě třeba to posazení nikdy nefungovalo…spíš jsem volila povel k noze a naopak jsem zrychlila…..takže posazení je pro mě u takového pejska ideál.
Jinak třeba můj afgán na malé uštěkané psy reagoval přátelsky…to byl super pes, s tím se dalo socializovat i štěně čivavy beze strachu, že by ho třeba byť omylem zašlápl.
Tak u nás celej den mlha, jak prase resp. inverze, ale všude bílo- jinovatka… já před chvílí dorazila z práce a jsem úplně mrtvá, navíc potmě už do přírody nechodím, takže pesani na žádný prochajdě nebyli. Tak zítra snad skončím ještě za světla, tak doufám, že to klapne a vyrazíme.
Jinak teda závidím těm, co mají sníh a sluníčko. To u nás zatím nehrozí.
Tak jasně…na prochajdě člověk psa ohlídá…mám sběrače, tak to jistím náhubkem a teda někteří koumáci jsou schopni ledacos propasírovat i přes koš, tak to teda psa pořád na očích.
Zahrada je problém…já třeba měla předchozí psy naučený nesbírat a to ani na zahradě, ale…pokud by tam někdo hodil pečený kuře, tak by šlo dobrý vychování stranou…buřta jsme zkoušeli…hodil ho tam pro ně cizí člověk, aby na tom nebyl náš pach a ten teda nesebrali…ještě jme to zkoušeli s několika laskominama, ale pečený stehno…teda vykoštěný, to prostě zblajzli.
Kdyby pes poznal, že je něco otrávený, tak by neexistovali otrávení psi…nesežere to jenom, když mu to hodně nevoní …a to teda taky jen někteří nebo když je to něco, co nežere. Ale vzhledem k tomu, že se často objevují nástrahy se špendlíky, hřebíky a podobně, tak to normání pes nemá šanci poznat.
Jako bydlet někde, kde hrozí takové riziko…že by o tom člověk věděl, že se v okolí něco takovýho děje, tak teda psi na zahradu jen s košem. U nás je trochu výhoda, že kdyby něco někdo hodil, tak na zahradu nedohodí, zůstalo by to ležet na dvoře a to je vidět na první dobrou….ale zase…psi jsou venku i bez dozoru a když by jim tam někdo něco hodil, když jsou tam sami, tak těžko říct.
Tak pššš ….❤️
Stelle:Hele, počítá se knížka?
Jinak mohčátka dostali vlastní dárky. Několik travních domků.
Jasně, že se knížka počítá….já knížky miluju, ale momentálně nemám kapacity na to je číst, takže už mi 3 knížky od minulých Ježíšků čekají ve frontě.
Když jezdila ještě na vánoce dcera, tak jsme měli limit 200,- Kč na osobu …já miluju překvapení, je jedno, že je to třeba kravina za dvacku…jeden rok se nám povedlo, že jsme si nadělili vzájemně ježky v kleci a pak soutěžili, kdo ho dřív dostane ven. To mělo stejný kouzlo jako když jsem byla malá a nemohla dospat….
Co teda bytostně nesnáším jsou praktické dárky…ať už se jedná o domácí spotřebiče, nádobí, povlečení….prostě něco do domácnosti…to teda nevím, proč zrovna mě by měl Ježíšek něco takovýho nosit, když to potom využívaj všichni….to ať mi raději fakt namalujou obrázek…to se alespoň nasměju, protože moje rodina není výtvarně nadaná…
Tak mně ty kapsy u kaťat vyhovujou…jasně, když mám “psí” bundu, tak není potřeba, protože to strčím do bundošky….ale jedny kaťata od 4dox nosím i do práce, poněvadž tam máme studenej odchov a k tomu “civilní” zimní bundu a ta má kapsy nic moc…spíš nic než moc a do kaťat se mi vejde všecičko…takže nemusím nosit nenáviděné kabelky.
No tak my s dcerou jsme měly docela vtipné dárky, poněvadž jsme si vzájemně nadělily dárkový poukaz do 4dox…ona si pamatovala, že chci na Ginu nový postroj, protože ten tyrkysový máme furt jak prase a je to na něm vidět….a já zase zachytila info, že si chce z 4dox koupit bundu….
Jinak u nás na dárky nehrajeme, takže pod stromeček přinesl Ježíšek jen pro pejsky…ale příště bude muset přijít dřív…večeřeli jsme docela pozdě, vlastně až kolem osmý, takže to dostali večeři i pesani, to je jejich čas a pak přišel Ježíšek a prej “jé velký plyšový zvířátka, děkujeme Ježíšku a dobrou” a šli spinkat. No a my si rozdali pár losů…jakože jestli nám Ježíšek nepřinese bohatství…no tak nepřinesl a zítra teda odskotočím do práce.
No a jak dopadla ta zkouška gatí od 4dox? Spokojenost?