Příspěvky uživatele

Bobca:

Jani,a jak se pak zjistí,žes třeba něco neoskenovala? jak procházíš pokladnou?..Předpokládám,že to je v Globuse,že si sama oskenuješ,co dáš do vozíku..Vysvětli mi princip prosím..A jak zelenina třeba?Dík.

Náhodně je prováděna kontrola nákupu, když ukončím skenrem nákup, tak mi buď mám zelenou a jdu platit a nebo oranžová (žlutá) obrazovka s nápisem, že bude kontrola, někdy se mi stane, že mě kontrolují dva nákupy po sobě, někdy třeba zase měsíc žádnou kontrolu nemám…zkontrolují cca 5 položek z nákupu, zda mám naskenováno a když cajk, tak jdu platit…když najdou nějakou, co naskenovaná není, tak kontrolují celej nákup…to se mi jednou bohužel stalo, že jsem zapomněla naskenovat toustovej chleba…hluboce jsem se styděla a litovala tu pracovnici, protože jsem měla fakty nákup asi za 4000,- a ona to musela všechno překontrolovat.

Pokud něco naskenováno není a není kontrola, tak to nezjistí nikdo.

Pro mě je tenthle způsob nakopování super…za prvé nemusím u pokladny, ať už s obsluhou a nebo samoobslužné vyndavat někam zboží z vozíku…za druhé na skenru se mi nákup sčítá, takže vidím za kolik kaček už mám nakoupeno….před výplatou pro mě rozhodně důležitá informace😏…a za třetí, když chci koupit nějaké zboží a jak na potvoru tam není cena…tak ho prostě naskenuju a cenu hned zjistím. Dokonce si nákup můžu skládat hned do tašek….a hlavně opravdu se stává velmi vzácně, že jsou obsazené všechny pokladny…teda to se mi stalo asi jednou….tím pádem žádné čekání, žádné zdržování…zaplatim, odcházim….a minule mi tam dokonce naskočila sleva na celý nákup…ušetřila jsem asi 600 korun…a to potěší.

Mě na tom všem fakt štve ( použila bych více expresivní výraz, ale nechci být sprostá), že nemám na debulní majitele absolutně žádnou páku… a pokud vezmu ochranu do svých rukou, tak to odnese pes, přestože by si páníček zasloužil minimálně na přesdržku… možná by to bylo nejúčinější, než nějaký přestupkový řízení, pokuty… pěkně pětadvacet rákoskou na holou a on by si pak rozmyslel otevírání brány na dálku a psi vyběhnou a napadají… myslím, že když ne napoprvý, tak na podruhý, potřetí, když by měl rozsekanej zadek, tak byste viděli, jak by to najednou šlo… psi už by za bránu nevyběhli nikdy.

Nevím kam s tím, tak zkusím zde, třeba sem zabrousí někdo z okolí a nebo dàl nasdílí….

👍…. Bobčo, tak opět jste nezklamala… asi mám podobný smysl pro humor jsko vy, protože váš výběr mě vždycky hodně pobaví… tak díky,…

Xerxova:

my dneska zcela neplánovaně za humny sdíleli kus trasy s extrémním během Spartan. Tisíce běžců funělo kolem nás, tahali břemena, ručkovali, padali, házeli oštěpy… a my si v klídku sbírali hříbky. Jen Yodu jsem nepustila, aby se někomu nepřimotal pod nohy - i když řada hlavně závodnic si ho chtěla půjčit (hlavně ve stoupáních)

aby se někomu nepřimotal pod nohy

Pod nohy? To bych se nebála, to by musel Yoda před tím závodníkem omdlít a zůstat ležet, aby se přimotal POD nohy😜

Jako netvrdím, že všichni moji psi nosili bezpodmínečně košík, ale tak když je to potřeba,  nevidím v tom problém.

Za mých mladých let to bylo i takové znamení, že pes nemusí být úplně přátelský.

Moje ovčanda nosila koš při pohybu na volno, poku jsme byly v civilizaci a to přestože byla stopro ovladatelná.

Čubina nikdy nebyla kontaktní k cizím a od určitého věku se dost ostře ohradila, když jí někdo cizí pohladil… samozřejmě bez dovolení, neboť na naší planetě existujou lidi, kteří si z nějakého důvodu myslí, že jsou ti nedotknutelní vyvolení, že mají dar a díky tomu je milují všichni psi na světě a díky tomu tedy můžou beztrestně a bez dovolení chmatat na každýho cizího psa, aby to nám, obyčejným smrtelníkům dokázali. A pokud takovému člověku řeknete, ať vašeho psa nehladí, že na sebe nenechá od cizího sáhnout a mohl by kousnout, tak tím spíš vám chce dotyčný dokázat, že všechny lidi na světě jo, ale jeho ne, že bude můj pes rád, když on ho pohladí…takového člověka moji psi vždycky vyvedli z omylu… tedy ti psi, co se skutečně nechtěli kamarádit a už vůbec ne fyzicky… moji psi jsou totiž spravedliví a mezi cizáky nedělaj rozdíl… no a druhá kategorie jsou samozřejmě děti.

Berberka Sára nosila koš taky kvůlivá její reaktivitě na psy, kvůlivá tomu, abych já byla klidnější a kvůlivá psím sebevrahům, košík neměla jen tam, kde jaem viděla široko daleko a nehrozilo, že k nám přiběhne zčista jasna pes.

Vůbec nechápu, že může existovat někdo, kdo má psa, který je agresor nebo za určité situace může ostře ohradit, může být hodně ochranitelský atd atd a pes chodí bez náhubku a to třeba přesto, že už pes nějaký incident měl.

lesnizinka:

Jak už jsem psala u Nikči ne, že bych přesně věděla, co jsou kalorické tabulky, ale už jsem koukla. Takže kalorické tabulky, jsou prostě staré známé kalorické tabulky, nic nového pod sluncem😛 Když se to teď vytáhnulo, já myslela, že je to něco jako, že úplně nového, nějak speciálního. Nějak si nedovedu představit, že já bych si zapisovala jídlo a přepočítávala ho na kalorie atd. Já nejsem schopná ani zapsat denně teplotu. Snaha byla, ale ujal se toho puňťa muž, protože já bych to zapsala možná jednou za týden🙄 Vzít si denně tabetu HA je maximum, co zvládnu😉 (i na tu někdy zapomenu🙄) 

Teda kebab dieta by byla super😉 hlavně nám fakt písni, čeho jsi se dopátrala!👍 Jestli funguje😛 jdu do toho🤪 Jsem přesně jak Nikča, když vidím jídlo, prostě nedokážu si nevzít ba co, nedokážu přestat, dokud všechno nesežeru🙄 (nebo neprasknu😜)

Tak mě kalorický tabulky pomáhaj…používala jsem je i v minulosti…jednou týdně si k tomu dřepnu, naklikám si tam jídla..jídelníček na celej tejden,hned vidím, kde ubrat, kde přidat a pak nemusím přemejšlet, jen to připravím dle toho svýho rozpisu. Takže nezapisuju, co sežeru, ale dělám si plán dopředu a dle toho žeru.

Problém u mě je, že já za normálních okolností nejím…já jsem přesně ten případ tlusťošky, co je podvyživená…celej den nežeru, večer zbochám rohlík, ohřeju si k tomu párek a to je celý moje jídlo a naopak, když jsem doma, tak musím něco dělat, protože jak si lehnu k televizi, tak bych hned něco zmetala.

Vždycky mě nakonec dostihne moje lenost a zase přestanu jíst…no a hlavně s pitným režimem jsem teda na štýru…ale když se snažím zhubnout, tak se snažím vypít 2 litry vody denně…víc nedokážu.

Fakt vtipný je, že jsem kdysi dávno…a to dokonce už jsem měla dvě děcka…vážila 50 kilo a připadala jsem si tlustá…a jako nedělám si hlavu z toho, že jsem oplácaná boubelka (abych to tak kulantně nazvala), ale když už jsem byla váhově dvojitá Sardullah, oproti stavu před 25ti lety, tak už jsem si řekla a dost…magickou hranici nepřekročíš…opravdickej metráček být nechceš a hlavně si teda musíš udělat nějakýho váhovýho fóra, kdyby si zase nějaký kilčo přibrala.

Jako teď jsem dost namotivovaná od kolegy a kolegyně z práce, ty se taky snaží zhubnout (kolega už teda shodil 20 kilo, ale ten snad pije jenom takový ty kokteily…to bych nedala bléééé a kolegyně teď začala s ketodietou…tak to je pro mě taky sci-fi), ale tak motivuje mě to k tomu, že nejsem srabík a nevyprdnu se na to. Vzhledem k tomu, že já mám hubnutí skorem na pětiletku…pěkně v klídku pomaloučku, nechci to, co jsem nabrala za 25 let zhubnout za 2 měsíce…tak doufám, že jim to dlouho vydrží…aby mě furt motivovali pokračovat😂

holky,ká prostr nemůžu držet dietu,protože prostě miluji jídlo😂

Já jsem začala hubnout od půlky července…jedu podle kalorických tabulek, neboť diety a jídelníčky někým sestavené mi nevyhovují…no a jeden den v týdnu mám free day, takže jsem se prožrala k tomu, že jsem zhubla 5 kg (můj imaginární plán je 30 kilo, tak za 3-4 roky)…no a pak klasika, úbytek váhy se zastavil…tak jsem si dala tejden voraz, jedla jsem co jsem chtěla a na začátku týdne začala znovu…jenže jsem teď nonstop v práci a ráno se nasnídat a pak si 3 jídla připravit a nakrabičkovat do práce a večer ještě večeři..tak to nějak časově nedávám…no a tak jsem teď 3 dny na kebabu..na tom zamotaným do té placky, tuším, že dürum…a za ty 3 dny mám dole krásný kilčo…no tak to otestuju ještě příští týden, jestli to není jen náhoda a shoda okolností a jestli to fakt bude fungovat, alespoň dočasně, tak teda přejdu na kebabovou dietu…jsem přežraná, chutná mi to a ještě u toho hubnu…ideál🤪

drvodelkafialova:

Je mi líto, ale takové psy by měli bez milosti utrácet. I kdyby se našel nový majitel, nevěřím že pes nebude dál nebezpečný.

Navíc ten pes je strašně mladý a už stihl získat takhle agresivní chování. Moje psi v roce a půl jsem vždycky považovala za víceméně štěňata, tedy v pubertě, silná, ale v zásadě lehce zastrašitelná, když by šlo do tuhého a bylo to potřeba. Tady ten pes už má za sebou i nějaký socializační výcvik, není tedy u majitele, který nemá snahu se mu věnovat. Ano majitelka podcenila hodně věcí, měla se chovat jinak, pes měl mít košík, ale tohle je prostě i plemenem.  Nemám ráda termín bojový pes, ale tohle je opravdu zmršené a nebezpečné plemeno. Tyhle Americké Buly by měli plošně zakázat množit a stávající zvířata všechna vykastrovat.

Moje psi v roce a půl jsem vždycky považovala za víceméně štěňata, tedy v pubertě, silná, ale v zásadě lehce zastrašitelná

No s tou lehkou zastrašitelností…moje pyrenejka nikdy necouvla, nikdy se nenechala zastrašit a to už ve štěněcím věku natož jako 1,5 roční pubescentka. A kavkazanda jako štěně asi ju, to byla takovej plašan, ale už tak určo v osmi měsících už by taky necouvla. Naopak …myslím, že každý útok na ně…byť by to byla nutná obrana…by je vyhecoval ještě k razantnější reakci.

Já mám velký respekt z temperamentu a síly bull plemen obecně…mě tak jen napadlo, jestli by panička toho psa vůbec fyzicky udržela i kdyby se z obojku nevyvlíknul.

Jako co si budem, reakci na cyklisty má spoutu psů…ono se to hýbe, tak to jdeme ulovit. Problém je asi v tom, jak se majitel snaží se psem pracovat…i Gina měla tendence reagovat na cyklisty…teda měla tendence…reagovala na cyklisty a docela dlouho..dneska kolem ní profrčí na stezce cyklista a vůbec si ho nevšimne…tak max, když beru psy ke straně, tak jí tím vyruším od čuchání a to je teda výraz prudy jakože “co je zase?🙄”

Nevím do jaké míry mají tito psi nebo někteří jedinci plemene nějakou agresivitu vrozenou a nevím do jaké míry je to ovlivnitelné výchovou...protože obecně bull plemena jdou tak nějak mimo mě…ale taky jsem měla velmi reaktivní fenu až agresivně reaktivní na psy, cizí psy obecně neměla ráda už asi od půl roku, kdy už byla ochotna tolerovat jen pár psích kámošů, co měla od štěnda a taky to šlo ukočírovat, že jakože fajn, nebudeme se kamarádit s cizíma pesanama, když nechceš, ale budeš se chovat slušně a ne jako agresivní magor.

Tak fajn, neumím toto chování úplně odstranit, tak psa zabezpečím obojkem, ze kterého se nevyvlékne a bytelným vodítkem s bytelnou karabinou, nasadím mu koš a musím si být teda jistá, že ho fyzicky udržím…a teda budu koukat i za roh a do míst, kde třeba nemám šanci si udržet od cyklistů distanc, tak tam nebudu lozit. Jako je to vopruz a procházka je pak asi náročná jak psychicky, tak fyzicky, ale pokud je to reakce jen na ty cyklisty, tak se s tím dá asi nějak žít, když teda nebudu chodit procházkovat na cyklostezku.

Jako kdo jsi bez viny, tak hoď kamenem…taky Sárině rupnul obojek resp. oko, kde bylo připnuté vodítko, taky se mi Gina z obojku vyvlíkla, prostě stane se, že si člověk myslí, že to je cajk a najednou se stane něco s čím nepočítal…naštěstí se nikomu nic nestalo, ale člověk udělá taková opatření, aby se to už prostě neopakovalo…teda alespoň myslím, že normální člověk, pejskař, s trochou selskýho rozumu jo.

efe:

Hupi samozřejmě nedosahovala rychlosti border apod., ale za killování na konci se rozhodně stydět nemusela. A ty pohledy a úsměšky ostatních lidí, když jsme přišli na plac a potom ten údiv 😄👍🏻

Já mám takový “raritky” v psích sportech ráda…právě třeba mopsle v této disciplíně , to mi přijde až neuvěřitelný…nebo v agi právě toho chrta…viděla jsem i nějaký video s berňákem, takový trdlo makový, pěkně langsam…a tanec se psem s novofundlandem.

Musím říct, že obdivuju výkony těch super rychlých, super obratných, super poslušných a supr čupr ve všem, ale když nastoupí někdo, kdo se s těmi “správnými” plemeny nemůže srovnávat a nebo to trochu poplete, není dokonalej, ale je vidět, že si i tuhle nedokonalost s páníčkem užijí, že je to baví, tak o to větší to jsou pro mě sympoši a o to víc jim fandím. Neboť ty dokonalé výkony obdivuju, ale tyhle nedokonalé mi vždycky vykouzlí úsměv na tváři a tak nějak pohladí po dušičce.

Varaxi:

Bílý anděl nebo bílá smrt, splést by si to mohl kdokoli.

Bílý anděl smrti…já to mám 2 v 1 😎

Vahine:

Jejda a co to, že jste doma, Sardullah? Co se Vám stalo? 😇🪽😊

Tady mám dozor nad vopravdickym andělem… ten jen čeká až mu narostou křídla…. samozřejmě mám na mysli Ginu… teda alespoň jako bílej anděl vypadá.😜

Sestřenka měla covid cca před 14ti dny… a když teda opomenu nějaké ostatní příznaky podobné chřipce, tak jí děsně bolely záda, říkala, že se to bez prášků na bolest nedalo vydržet. Shodou okolností na to přišla řeč předevčírem s jedněmi mými zákazníky a prý je taky ukrutně bolely záda. O nikom dalším v mém okolí s covidem nevím. Takhle vysoký teploty neměli.

Tak se Jani drž… ať už je to co je to, tak ať to brzo odejde… nemoc jedna ošklivá eaná.

Dneska jsem na to narazila na seznamu a je to fakt děs. Co mě teda irituje nejvíc je, že už se jí to stalo, že se jí pes vyvlíknul a furt používala ten samej obojek.

Jako stalo se mi to taky, že se mi Gina vyvlíkla z obojku a od tý doby má smolíčka pacholíčka… už je trvale na kovovým stahováku, který je ještě povětšinou jištěnej postrojem… a to nechtěla útočit, jen se chtěla jít pozdravit se psem. Si tak nějak neumím představit, že bych jí dala stejnej obojek a doufala, že už se to nestane.

Taky nechápu, jak je možný, když ví jakej je pes trotl, tak proč nemá venku náhubek… tak jasně i s náhubkem může pes člověka pořádně zrychtovat, ale alespoň nepokouše a nepotrhá.

No tak hlavně, že di takový lidi pořídí bully a pak to takhle dopadne.

Ten pán by měl dostat metál, kolik lidí by se takovému psu postavilo… já bych to nedokázala, tak max bych to do něj našila paralyzérem a doufala, že to bude fungovat…. a ten sebou ani běžně nenosím.

Aluška:

A ještě pro představu, že Cipísek je opravdu velký koník, tak moje maličkost měří 178 cm 😀

Miluju velký a robustnější koníky❤️

Aluška:

Když byl Cipísek mladík, jezdila jsem za ním téměř denně a moje 2 jezevčice se mnou. Milovaly vyjížďky s koněm a ten obrovský kůň si sakra dával pozor, kam dával ty svoje kopyta velikosti dezertního talířku, aby náhodou nešláp na nudli, když se motala ve výběhu těsně kolem něho.  No léta běží, stárnu já i kůň. A ježdění mě přestalo bavit. Kamarádce, se kterou jsme jezdili ven aspoň o víkendu koník už umřel ( 28 let ) a sama ven nejedu. Letos jsem byla 4x.  Ale podívat se na něj jedu každej víkend. Na jaře oslaví 21 let, vypadá dobře, je ustájenej 24/7, se svýma 2ma kobylama nadmíru spokojenej, tak proč bych ho rušila taháním ven 😀. Ale každej tejden si říkám, dneska pojedu. Ale pak si dáme s ustajovatelkou kafe a jdem něco udělat po pastvinách a je po ježdění…

Téda…tak to je fešák😍

Leithian:

Já se přiznam že všude kde to jde jedu scan and go a je klid 😁 práce míň jak na samoobslužný nebo u pasu.

K samoobslužný nechodím…ale tohle využívám, kéž by to bylo všude..

Kilian:

Barbucha bylo strašidlo…..Kubula byl medvědář a Kuba Kubíkula bylo medvidě…. Jestli si to dobře pamatuju…

Kuba. Kubikula byl medvědář a Kubula bylo medvídě… jestli si to dobře pamatuju.

Jediná knížka od Vančury, co jsem byla schopná přečíst…

Já jsem strašně ráda, že jsem jako holka měla to štěstí a prožila pár let s koňmi. Pro mě není ani tak důležitý jezdit, i když to je super, spíš mě naplňuje ten čas strávený s koněm, ten vztah s ním…dokonce si umím představit, že i když bych si třeba už netroufla na koně vylézt a měla jsem čas a finance, tak bych třeba pořídila nějaký koňský důchodce a třeba bychom chodili jen na procházky se mnou pěšmo.

Chodila jsem do jezdeckýho oddílu, ve stáji bylo skorem 20 jezdeckých koní plus taroani, fjordi a dva chladnokrevníci… měla jsem tam “svýho” koně, vypadal jako černej kladrubák… hnědý vraník s klabonosem, mohutnější… u koní jsem skončila, když ho dali pryč… zkoušela jsem to potom, ale připadala jsem si tam bezprizorně. Byla jsem zvyklá, že jsem přišla, šla ho pozdravit do výběhu, hodila si věci k jeho stání nebo když byli koně doma, tak hned k němu pomazlit, popovídat a milovala jsem ho a když byl pryč, tak jsem tam najednou byla ztracená… to mi chybí nejvíc, ta “intimita” s mým koněm.. ne to ježdění. 

Když jsem si pak jako dospělá ve stejné stáji platila hodiny ježdění, tak bylo na jednu stranu strašně fajn, že jsem jezdila na koních, co jsem si pamatovala jako hříbata nebo mlaďochy, že to nebyli nějací anonymní cizí koně, na druhou stranu, když mi přivedou nasedlanýho koně a pak ho zase odvedou, tak už to nějak není ono.