Příspěvky uživatele

hmn:

“ale já nejsem naivka a známe svý lidi…pardon…svý psy…”

né psy, ale FENY! 😎

a UŽ 4 roky? 😲
to letí přímo kosmickou rychlostí, vždyť ještě předevčírem to bylo malé ščeňátko……

No už skorem 4 … 28.3. má narozky😴

Agresivní štěně?? No nemám zkušenost se zlatým retrívrem, ale na kříženku berňáka a bernardýna jsme se raději ani nekoukali, neboť oční kontakt odstartoval útok…prostě nás běžela rozrhat na cimprcampr a pyrenejce jsme jako malé přezdívali “bílá smrt”.

Na druhou stranu třeba můj berňuška byl hodné štěňátko a já si vlastně vůbec jeho štěněcí období nepamatuju a to jsou mu 2 roky, ale o mých psích holkách bych mohla sepisovat romány o “agresivních” štěňatech.

Ale musím říct, že už taky stárnu a už je pro mě “agresivní” štěně otravný a náročný a navíc to člověku přijde tak nějak líto, když si přiveze psí bílou kuličku…co kuličku…lední medvídě, 25 tisíc v trapu a je to tak roztomiloučký, že by ho ňufal od rána do večera, ale při pokusu o pohlazení má člověk prokouslou ruku a při pokusu o pusinku má člověk amputovaný nos…to zamrzí. 

Můj manžel u každého štěněte říká…podívej, jak je agresivní…no a nakonec nám z toho tak nějak vždycky vyrostou neuvěřitelné mazlindy.

A taky musím říct, že někdy ta “agresivita” fakty překvapí i člověka, co už vychovává několikáté štěně, ale ty předtím se takhle nechovali. Jasně byla to třeba kousadla vzteklá, ale pořád to působilo tak nějak vtipně, ale pak narazíte na štěndo, které do toho jde s naprosto vážným a odhodlaným výrazem, žádná sranda, žádné roztomilé štěněcí vztekání a bojování a člověk si říká “páni, co to je….cože to píšou na fórech, že neexistuje agresivní štěně, no tak teda to se pletou, já mám jedno doma” a jen si to řekne, tak koukne na tu svojí berbeří holčičku a holčička vystartuje s úmyslem utrhnou paničce půlku ksichtu…jo jo…chodí štěně okolo, nedívej se na něho, kdo se na něj koukne, toho štěně kousne.." a pak jsou ještě super ty rady…převeďte štěně na hračku…ahááá a co když se mi štěně na nějaký hračky krajcvajc…no tak zbývá jediné a píšu to stále dokola…zvedněte zadel a vemte štěndo ven, tam je tolik jiných podnětů, že štěně nemá čas se zabývat zahrdlením páníčka…a potom teda pomáhala doma i hra na cvičák, obzvlášť když je štěndo motivovatelné na pamlsky, to taky zaměstná hlavinku trochu jinak a pak…tady máš morkovou kost a kousej si.  Pokud dělá štěně zákusy do nohy, tak doporučuju něco tahat za sebou…u ovčandy jsme tahali koště, u pyrenejky jsem měla kolem pasu provázek a za sebou jsem na něm tahala přivázanýho plyšáka….

Teda vy mě sejříte…jsem na tom podobně jako Sarah..já zatim stihla přečíst do strany 19…nějak si nemůžu najít delší chvilku a po jedný stránce mě to číst neba. Teď ve čtvrtek jsem šla na mamograf a říkala jsem si, že možná budu čekat déle a tak jsem si vzala knihu sebou a jen jsem dosedla, otevřela knihu, tak už mě volali a pak prý počkejte na výsledky, tak si sednu, otevřu knihu a prej..výsledky hotovo a šla jsem. Kde jsou ty časy, kdy jsem třeba u zubařky čekala hodinu a půl, než jsem přišla na řadu. Jiní by nadávali, já byla ráda, protože jsem si toho stihla fůru přečíst, ale už ani tam nemá člověk klid na čtení, to si tam dřepnu a do pěti minut už jdu na řadu….kam to zdravotnictví spěje😴

Jinak do té strany 19 musím říct, že Zrzavci nezklamala a jsem moc ráda, že tu knihu sepsala….😘

A ještě fotečky…

My jsme se probudili do zasněženého rána…takže plán byl jasný, strčit oběd do trouby, dát si na rozkoukání kafíčko a tradá na prochajdu. Jako zase začínám zkoušet s Ginou chodit na flexi, neb mi připadá, že ve svých téměř 4 letech, už tak nějak pobrala rozum a že už nehrozí, že mi vykloubí rameno…je to teda hlavně z mojí pohodlnosti, neb na vodítku s ní obcházím všechna křovíčka, abych jí nešidila, když není na volno a nemůže si tam dojít sama…takhle to já absolvovat nemusím, protože má 8 metrů si tam dojít. Na druhou stranu moje paranoia, že by se třeba stalo, že by vyrazila a já flexinu neudržela, mi velí být přehnaně opatrná, takže držadlem flefiny provlečeno ještě normální vodítko, které mám zapnuté přes plece a které ještě druhou rukou přidržuju…kdyby něco, tak mě prostě potáhne ležmo za sebou, ale nepustím. Ginuška se chovala naprosto vzorně…by jí snad člověk i uvěřil, že je poslušná, protože reagovala moc hezky na všechny povely, aniž bych musela mechanicky korigovat, ale já nejsem naivka a známe svý lidi…pardon…svý psy…a vim moc dobře, že když se rozhodne, tak mě bude mít (a teď se omlouvám za ten výraz, ale je to prostě nejvýstižnější), tak mě bude mít v ženském pohlavním orgánu.

Trochu teda zklamal Maťulka, který se honil s ovčounem podél plotu (ovčoun v zahradě) a vůbec nereagoval, tak to budeme muset pořešit, i když tohle byla vyjímečná situace, kluci se znají od štěňat, jsou skoro stejně staří a vždycky spolu kolem toho plotu lítali, tak je tak prostě Matěj naučenej…u ostatních psů. co byli za ploty reaguje na povely hezky, tam je zase naučenej, že si pejsků nevšímáme a jdeme rychle kolem, abychom je dlouho nedráždili.

Trochu teda závěr procházky zkazilo to, že se Gině na packách udělaly sněhové kouličky…zkoušela jsem to sundat, ale nešlo to, tak se jí ten poslední úsek dom šlo asi nic moc. Matěj je neměl. Tak si myslím, jestli to nebylo tím, že madam vymetla každý “potůček”- strouhu, co kde teklo a tak měla mokrý nožky…protože jinak je divný, že by to neměl i Mates.

Fikovnice:

Jéé, Jani a to s ní je Jack?

Jo Jack…fotka je defakto v době, kdy jsme si Ginuš přivezli…

No to by mě samotnou zajímalo, jestli existuje plemeno, které všechny tyto body splňuje.

No já už nemám do štěňat co přispívat, tak si dovolím alespoň jednu vzpomínkovou.. Gina 8-9týdnů, to snad sní není možná, že byla takovej prťavec.

Daja:

Dobrý den 😉,

já konečně nezapomněla mobil a fotila. 

Chuli na některých fotkách má oči 🤣.

Dája

Teda musela jsem si na mobilu fotečky zvětšit, ale fakty má oči😎 Je to roztomiloš 😍

Ale no tak…opravdu tohle majitel řeší u 3,5 měsíčního mimina??

Nevím tedy co má za plemeno…jestli mi to někde neuteklo…ale pokud nemá něco naprosto na hlídání nevhodného…pokud nemá plemeno už z podstaty “já jsem sluníčkový, vítací pes”, tak co tomu dát čas…a neřešit to…bože, tak ať se s lidmi pomazlinduje, ať je přivítá…

Za mých mladých let jsem znala lidi, kteří fyzicky potrestali štěně NO, že se nechalo na ulici od cizího pohladit…a nebyl to jeden případ, takhle se majitelé snažili vychovat psa, na kterého by beztrestně nemohl cizí člověk sáhnout…a tak to už je doufám dávná minulost, to už se doufám neděje.

Když vezmu v úvahu třeba ty pastevce, třeba toho kavkazáka, na kterém se asi shodneme, že je jeden z největších radikálů mezi plemeny…jeden z největších děsů a běsů…a i ti kavkazáčci je to pes od psa…některý už jako štěně striktně rozlišuje svoje a cizí lidi, už od pár měsíců je jen pár vyvolených, kteří můžou na jeho teritorium beztrestně vstoupit a pak jsou tací, co jsou jako štěňata opravdu mazliví, vítací…někteří se zdají až bázliví…ale jak psala tuším hmn výše, nepleťme si bázlivost s nějakou opatrností. No a pak může naopak dojít k tomu, že si majitel myslí, že tedy nemá kavkazáka, že holt se to nepovedlo a má doma hodnýho troubu, který by případnému narušiteli ještě s radostí asistoval a pes dospěje, v hlavince se mu rozbřeskne a může být najednou problém.

Moje kavkazanda byla to nejkontaktnější štěně, které jsem kdy měla. Na potkání by se mazlila a ňufala s každým…na pozemku naopak působila jako plašan a pokud nehlídala v tandemu s naší starší pyrenejkou, tak se do toho moc nehrnula, resp. ano, ale z bezpečné vzdálenosti a …jak jí byly ještě ani ne dva roky, tak se v ní ta kavkazanda probudila a už vidí černobíle…opravdu rozlišuje lidi na svojí rodinu a na cizí lidi a cizí by se se zlou potázali.

A samo domo další otázkou je, co od hlídacího psa chceme…povětšinou stačí když pes dělá za plotem bububu a už je to pro zloděje zbytečná komplikace, tak tam ani nepolezou. A pokud mám psa, u kterého hrozí, že bych za chvíli neměla kam na zahradě zakopávat mrtvoly, tak to zase udělám vše proto, aby byl pozemek opravdu dobře zabezpečen a velmi důkladně a důrazně označen.

No a pak máme, z mého pohledu, ideální hlídače ..strážce, kteří na pozemek pustí kohokoliv, ale dotyčný už neodejde a musí se psem vyčkat na příchod páníčka…

Třeba moje pyrenejka je docela uštěkanej pes…štěká na každýho, kdo projde okolo branky, pokud zrovna nespí a nebo nepřemýšlí nad nesmrtelností chrousta…ale jakmile je na zahradě sama a někdo přichází a ona si není jistá, že jsme to my, protože jsem třeba nepřijela svým autem, ale někdo mě přivezl, tak vůbec neběží vítat k brance, naopak, leží tiše někde, kde není na první dobrou viděna a zvedá se a jde mě vítat až ve chvíli, kdy vidí, že jsem to já….pevně věřím tomu, že kdyby takhle vstoupil někdo cizí, tak by ho úplně stejně nechala vejít a pak by vyrazila ze zálohy a jediné, co by dotyčného zachránilo by bylo, že za prvé pyrenejec není radikál, který má prvoplánově v hlavě “zničit krtka” a za druhé to, že by měl dotyčný rozum a nebránil by se…neútočil by na ni, protože vím, jak se můj bílý anděl umí proměnit v okamžiku a nechci si ani představit to čóro móro, co by pak nastalo, pokud by to Gina vyhodnotila tak, že jí ohrožuje.

Takže často je v našich podmínkách lepší mít zodpovědnýho štěkače…čím zuřivěji to za plotem vypadá, tím líp, čím má pes tmavší a nebo žíhanou nebo vlkoší barvu tím líp,…čím víc vypadá pes jako bojové plémě, tím líp…protože si to pak pobertové rozmyslí a my nebudeme mít problémy s poraněnými nebo zahrdlenými poberty. Na druhou stranu, když dojde na lámání chleba, tak chci, aby mě chránil pes, který do toho půjde naplno a má fyzické a hlavně psychické předpoklady, že naší rodinu ubrání a že to udělá s nasazením svého života a to bez ohledu na následky.

Krasavci… a šarpláně vau krasavec ❤️

Fikovnice:

Ježiš, vy jste s tou ostudou jeli autem???😂

Alenko, jak Tě mám ráda, tak bych asi Julinku v tomto stavu do auta nenaložila…😂😉

A to já klidně jo, já mám auto na prasátka zařízený… horší to je, když mám svézt nějakýho čistýho člověka.

Hmmmm… tak to jste mě uklidnila, že nejsme jediní. No stejně, i kdybychom pořídili něco novýho, tak na to stejně naházím deky a přehozy, tak dokud nás péra z tauče nebudou píchal do zadelí, tak asi gut. Návštěvy k nám stejně nechodí, když už tak se s přáteli slezem někde na pokec a kafíčko. Trochu jsem měla obavy, když k nám měl poprvé přijet dcery přítel, ale nakonec ani to není problém, že bychom dceři udělali ostudu, protože oni mají v obýváku taky rozloženou sedačku, aby si tam polehali i se psem, takže je zvyklej🤪 No tak spíš asi doma rozložíme i tu druhou sedačku, jak mi furt navrhuje manžel, protože když si tam Ginuška levné, tak jí chudince padá nožička😓😉

Se nám tady množí málopočetná, vzácná plemena 😂

Bobca:

Mám pozitivní zprávu👌..Stihla jsem dnes i gyndu v Uničově pro žádanku do mammacentra v Ol na ultrazvuk(před měsícem jsem měla úraz na levém prsíčku velikosti 95/G-H..)..Výsledek byl naštěstí dobrý-útvar se vstřebá..a mezitím jsem ještě stihla v Ol. technickou. za starou cenu 1880Kč..a po 14 letech používání jsem jako vždy prošla👍

Jsem tak ščastná😊😇🙏

Když se daří, tak se daří🤗

Vahine:

Sardullah, já bych chtěla být, v příštím životě, Váš pes 😜🐶 ti se u Vás  mají tááák dobře! 👍

No, tak se budete muset zařadit do fronty…mám i takové adepty, co slibují, že budou běhat po dvoře a štěkat…🤭 

Mi:

Možná větší podium.Tak to maji u syna a super…A ještě je pod tím úložný  prostor. 

I to už bylo na pořadu dne…teda ne podium, ale že tak nějak poskládáme europalety, na to nakoupíme matrace a bude nám fajn. Vlastně jediné, co nám v tom brání je, že tak nějak konzervativně pořád ještě přetrvává představa o tom, jak by měl vypadat obývák. A to přesto, že nám vlastně klasický obývák nevyhovuje.

Zrzavci:

Prostě myslím, že pokud opravdu dáme psu na výběr, tak dle mého drtivá většina zvolí život s rodinkou a ne jako čistě venkovní pes. A spousta psů žijících v domě se zahradou, pokud by si měla vybrat být čistě venkovním psem a nebo bydlet v bytě s páníčkem, tak si vybere ten byt. Že kolikrát ta zahrada je spíš bonus pro páníčka, že pokud jde jen o vyvenčení, tak se nemusí oblékat a chystat, ale stačí otevřít dveřka ven a v případě štěňat je teda z mého pohledu ta zahrada k nezaplacení…ne teda jen pro štěndo samotné, ale hlavně pro páníka a hlavně v noci.

ÚPLNĚ A MILIJOUNKRÁT SOUHLASÍM. Já si právě často vzpomenu na Vás a Vaše pesany, když někdo píše - mám chlupatého psa, to nejde, nebo on nechce. Na Berbery a jejich následovníky na gauči.  Tož za mě ideální je dům se zahradou a pes v domě. Nejlépe na tom gauči, žejo 😀, to naši ohaři nemají - zatím teda, ale až na něj bude místo či spíše čas, aby se ten gauč na tom místo velikostně upravil, budou mít zase svoje zófá!

No aby se velikostně upravil😂….máme v obýváku dvě rohový sedačky na proti sobě. Jednu už máme trvale rozloženou….o té druhé se manžel už několikrát zmínil, že by se měla rozložit taky…když kontruji, že to už pak mezi sedačkama neprojdeme….projdeme zbyde dost místa, akorát stolečky bychom museli dát pryč…prostě my nemáme hezkej načančanej obývák, priorita je, abychom si všichni pohodlně polehali k televizi a aby vše bylo přikryto přehozy a dekami a bylo pratelné. 

Už dlouho diskutujeme o tom, že by ty sedací soupravy bylo potřeba vyměnit neb ty už sjou fakt hrozný..tak, že už i na ten smeťák bych snad jela o půlnoci, aby nikdo neviděl, co vyhazuju za hnusanec. Ale tak nějak se nemůžeme dohodnout, co místo toho…furt nám tak nějak vyjde, že by vlastně byly nejlepší dvě postele - letiště….

balu:

Pro kritiky -  chlubit se, jakého věku se můj pes dožil, když té hodnoty bylo dosaženo za cenu dlouhodobého utrpení, mi přijde hrozné. Stejně jako nepomoct tomu psovi aby se netrápil, netrpěl bolestmi, když pomoct můžu. Řada diskutujících měla tehdy stejný názor, bohužel nebyl vyslyšen. Dodnes to nemůžu pochopit.

A teď budeme pokrytecky dělat, že se to nestalo? Že je to vlastně v pořádku? 

Já vím, že je to bolestivé. I pro mě, i když to nebyl můj pes. Kdykoliv si na to vzpomenu, tak bych brečela. 

EDIT: chápu, že pravda není příjemná

 Já už se v tom nechci patlat….jsem člověk co raději uspí psa o měsíc dřív než o den později…i Sárinu, když jsem vezla na utracení, tak si manžel myslel, že ještě není čas. 

Ale chci říct, že na příkladu Worička je přesně vidět ten problém některých čistě venkovních psů. Že když by pes potřeboval péči a dohled a i to teplo domova a jeho člověk by mu ho asi i rád poskytl, tak to nejde, protože pes doma být nechce a to by ho člověk musel jedině držet násilím a to je taky takové nevím neproveditelné.

Je to čistě teorie, ale prostě myslím, že kdyby Worka byl odchovaný jako domácí štěně, byl by zvyklý být třeba přes den venku a na noc doma, tak by to zvládal normálně…znám/znala jsem několik samojedů a žádný neměl s bydlením v domě problém. Tím nechci říct, že by Woriček měl špatný život, neb Lesnížínka je vlastně zahradní žínka a navíc ještě těch procházek, co pejsové měli…prostě se u ní měli jako v ráji, co by za to jiní psi dali, ale když pak došlo na to stáří a nemoc, tak se to celý venkovní bydlení vrátilo jak bumerang…

Toto je opravdu věčné téma.  Já měla ovčandu, afgána, berbery, pyrenejku, berňuchu , všichni psi v baráku se zahradou. 

Chtěla bych zde zmínit režim psa jako čistě venkovní a když se na to kouknu z pohledu psa, tak všici moji psi byli odchováni jako postelová štěňata a následně to, kde chtějí být necháváme na nich…štěňata většinou máme v období, kdy jsou ještě dveře od domu celý den nebo část dne dokořán, takže to není o tom, že jsou zavřená v domě…že tam musí být. Takže z mého pohledu si všichni moji psi mohli vybrat, zda být venkovním psem a  ani jeden z mých psů si tuto variantu nevybral…teda pyrenejka Gina si dnes na venkovního psa hraje, už je na zahradě asi hodinu, ale to jen proto, že je počáso přesně pro ní…mráz, sucho, slunce….nevybrali si to dokonce ani v případě, že není pes sám, ale jsou dva spolubydlové. Prostě vyhledávají spíše smečku. Jediná vyjímka je ..už ne moje..kavkazanda Jessinka, která byla odchovaná jako postelové štěně a pokračovali v tom i nové majitelé..to jí bylo 10 měsíců a ta si teda nakonec sama vybrala bydlení venku a domů na návštěvu, ale zase je fakt, že ona je na statku, kde se kolem zvířat celej den maká a tak má celodenní kontakt s lidma v každém počasí…ale myslím, že kdyby zůstala u nás, tak by měla náš režim a doma by se zdržovala víc.

Hodně lidí o svých “venkovních” psech řekne…on ani doma být nechce, on je tady nervózní a chce hned ven…ještě jsem se nesetkala s tím, že by se takhle choval pes, který jako štěndo vyrostl doma s rodinou, všechno to byli psi, kteří již jako štěňata byli doma třeba jen pár dní a nebo vůbec. Prostě nejsou doma zvyklí, tak se tam cítí nesví. Snad jediné vyjímky, které jsem zaznamenala byli právě někteří kavkazani, kteří ač odchovaní doma a vymazlovaní se nakonec dobrovolně odstěhovali ven a domů přijdou na návštěvu, ale asi z pocitu, že když jsou doma, tak není jejich teritorium hlídané, tak zase šupajdí ven….někteří z tohoto důvodu neochotně chodí i na procházky…

A velký problém u venkovních psů vidím právě v tom, že když je pes starej, nemocnej, potřebuje péči a nebo třeba být v teple, tak se psem, který je doma zvyklí to není problém, ale u toho venkovního to problém být může.

No a co se týče bydlení v bytě…ano není to o velikosti. Teď mám dva podobně velký psy…pyrenejka Gina by v bytě bydlet nemohla resp. asi mohla, ale nebylo by to šťastné řešení. Protože pracovnímu plemeni, kterým bezesporu pastevec je, musím nabídnout nějakou alternativu…nemáme ovečky, ale na druhou stranu má svoje lidičky a vzhledem k tomu, že pyrenejec se historicky používal i jako společenský a hlídací pes, tak máme splněno…prostě myslím, že Gina mimo jiné potřebuje ke svému “štěstí” i tu zahrádku a ten dvoreček, kde může provádět strážní službu…když se jí chce. Naopak berňák Matýsek by klíďo brďo mohl bydlet v bytě. I teď, když je Gina už drahnou dobu venku, tak on tady leží u mě. A že by mu v bytě bylo horko??…ale no tak…do předsíně dáme dlažbu, zapojíme klimatizaci a je vyřešeno. A to teda ani nemluvím o tom, že naopak čistě venkovní pes musí vydržet i letní parna…i když má možnost být ve stínu, ale hic je i tam…zatímco moji psi si zalezou do prádelny do sklepíčka a tam je příjemně a chladno i v tom největším parnu. 

Prostě je to něco, co se nedá paušalizovat…co já vím, kdybychom měli ovečky, tak by Gina třeba vůbec nechtěla dom a byla by u oveček, ale pastevečtí psi u zvířat není typický příklad toho, o čem se zde bavíme. 

Prostě myslím, že pokud opravdu dáme psu na výběr, tak dle mého drtivá většina zvolí život s rodinkou a ne jako čistě venkovní pes. A spousta psů žijících v domě se zahradou, pokud by si měla vybrat být čistě venkovním psem a nebo bydlet v bytě s páníčkem, tak si vybere ten byt. Že kolikrát ta zahrada je spíš bonus pro páníčka, že pokud jde jen o vyvenčení, tak se nemusí oblékat a chystat, ale stačí otevřít dveřka ven a v případě štěňat je teda z mého pohledu ta zahrada k nezaplacení…ne teda jen pro štěndo samotné, ale hlavně pro páníka a hlavně v noci.