Příspěvky uživatele

Není to značka Belcando?

Myslíte že by v takovém případě nebyl lepší třeba kvalitní pepřový sprej? Nemyslím žádné malé balení, ale něco jako třeba plašič medvědů? I za riziko, že to schytnou moji psi mi přijde použití na smečku psů rychlejší než třeba ten paralyzér . Ale já ho naštěstí nikdy nemusela použít, i když už jsem ho měla párkrát v ruce připravený. Jednou jsem použila teleskopický obušek, ale tam stačil jen zvuk roztažení a pes zpomalil a nakonec dostal jen menší klepnutí po šišce.

Trochu Vám do toho hodim vidle. Bambule značkuje a podle mě to dělala i před kastraci v útulku, protože jsme si ji přivezli tři dny po kastraci a už to měla zažité. Jasně neocvrká nic do výšky, ale pričapne, zvedne pravou nožku a hodí podpis.

Řekla bych, že je to vlčí stopa. Z mého laického pohledu takhle “čáruje” vlk nebo liška. Stopa je protáhlejší než typická psí. Ve stopě vidím jasnou mezeru mezi prvními a prostředními prsty. 

https://lazneleopoldov.eu/

Hodím sem odkaz, ať máte představu o čem je řeč. Jinak mi pobyt platí zaměstnavatel z “kulturního fondu”. 

Jezdím každý rok na "svůj volný víkend”. Welness pobyt v lázních. Psi nesmějí do loveckého zámečku, který je v těsné blízkosti lázní a restaurace ( chápete člověk přejde z budovy A do budovy B cca 5 m), ale lázně mají k dispozici chatky v nejbližším okolí ( cca 30 má od loveckého zámečku), kde může být ubytování i se psem.  Za mě pohoda objednáte si procedury, pak se psem na vycházku, večer na country koncert do restaurace. Letos se neskutečně těším. 

Letos jsem si po dlouhém přemýšlení stanovila cíl 700 km procházek s Bambulí. Pyšná na to, že loni jsme udělali 1250. Sama jsem se uklidňovala pocitem, že tohle  přece dáme s prstem v nose. Karma a cukrovka jsou však jiného názoru. Po zánětu ucha a následného podávání kortikoidů se Bambů úplně rozhodila stabilizovaná cukrovka a místo venčení teď s obavami sleduji každý její pohyb a napití z misky🙄. Sice na vycházky chodíme, ale nechci ji trápit delší trasou. Únava je je ní hodně znát. Snad se nám brzy podaří vše dostat znovu pod kontrolu. 

https://www.denik.cz/regiony/kurovec-lesknacek-duby-chko-soutok-breclavsko-objev-100-let-navrat.html 

Není to poznávačka, ale je to hodně zajímavé. 

Dlouho jsem přemýšlela jestli jít dnes na větší vycházku, to co ráno napadlo z vrchu zmrzlo. A to co uhrnuly technické služby je namrzlé úplně (dopoledne u nás pršelo). Nakonec jsem si říkala, že Bambuli ponesu hlavně ať se jdeme vyvětrat. Takže cca polovinu vycházky jsem ji nesla, ale i tak to bylo příjemné. Zajímavé je, že ta krustička zledovatělé ho sněhu ji většinou unesla, jenom ji to docela dost klouzalo. 

No šak jo. Promazat meziprstí a srst na tlapkách. Myslím, že to neuškodí ani těm polštařkům. Taky jsem to nezkoušela i když ho určitě někde doma mám. 

Psala jsem vedle v tématu o délce venčení, viděla jsem video a paní doporučovala do tlapek vetřít olej do vlasů, používala obyčejný z dm drogerie, Balea. Olej nevydrží na tlapkách prý věčně, ale nějakou slabou hodinku to prý funguje. 

Prý na to zabírá olej, vetřít do tlapek. Paní ve videu používala obyč olej do vlasů z dm drogerie, Balea značky. Jinak ten samolepící obvaz jsem zkoušela já, psala jsem o tom ve venčení. Funguje, vydrží pohyb i mokro a to mám ten obyčejný Trixie. 

Včera jsme měli naprosto katastrofální vycházku. Netuší čím u nás solí chodníky, ale vycházka vypadala tak, že každých cca 10 m Bambule zvedla jednu libovolnou nohu do vzduchu a tiše žádala o pomoc. Jsem vždycky musela sundat rukavici, jemně očistit polštářek tlapky a tak jsme pokračovali dál. Jenomže za deset metrů přišla na řadu jiná noha a pak zase…. No upřímně byla jsem naprděna, protože včera se toho naskládalo vícero ( musela jsem po práci běžet přes celé město k našemu veterináři, který mimochodem není doma, ale někde v západních Čechách na honu, vyzvednou u jeho nesmírně milé ženy kapky do uší, protože stále bojujeme se zánětem ucha). Nakonec to skončilo tak, že mi trpělivost naprosto došla. Popadla jsem psa do náručí a prostě šla nejkratší cestou domů. Večer jsem špekulovala jak to s ní vymyslet a vyštrachala jsem doma samolepící obinadlo. Obyč od Trixie. Ráno tlapky zafačovala. Bambuli se to samo moc nelíbilo, v kuchyni zaujala polohu ležícího střelce, takže ven jsem ji vynesla. Uběhla s ní v náručí svých 200 metrů před kočkou. Postavila ji do sněhu a čekala co bude. Neuvěříte, ale po prvních třech nejistých krocích Bambule zjistila, že je to super a né že šla ona dokonce běžela, fakt. Načisto si to s těmi podivnými papučkami užívala. Docela mě překvapilo, že obinadla držela celou dobu na chlupaté tlapce jen s nepatrným posunutím. Vydrželo to mokro i pohyb nohou. Jen Bambule vypadala jako baletka v chlupatém kožichu, ale co kdo by ji ve čtyři ráno okukoval.

Tak na Slovácku lehce poletují drobné sněhové vločky. Ráno o půl čtvrté jsme měli na teploměru -12 stupňů. Já tomu věřila, ale můj muž, který vstával v pět tomu nechtěl věřit. Jsem mu vysvětlovala, že jsem šla venčit Bambuli vyoblékana, že kdyby mě chtěl po cestě někdo nedej bože znásilnit tak to po druhé sloupnuté vrstvě oblečení určitě vzdá. Byla jsem jako cibule.

Ty fotky jsou teda hodně depresivní. Ale je pravda, že tím že bydlím na malém městě nejsem na něco takového zvyklá. Sem tam se najde někde vyhozený bordel do nějakého dementa, ale město se rychle postará o úklid takže v rámci možností je u nás čisto. Jo a bezdomovce máme jednoho, mladého kluka - feťáka, floutka kterému takový život vyhovuje.

A co to pomůže, když si takový člověk okamžitě pořídí dalšího. Podle článku mu o psa nejde, je mu jedno jak skončí a na lidech mu už vůbec nezáleží. Mám takového souseda, měl staforda. Staford je napadl (jeho i přítelkyni), zasáhnout museli až policajti, kteří museli psa na dvoře zastřelit, protože trhal paníčkovi ksicht. Oba pokousání, pes mrtvý. Několik měsíců se dávali dohromady a teď mají psa nového. 

Ono to je těžko, každý máme jiné preference. Každý od oblečení očekáváme něco jiného. Já si teď koupila drahý vlněný kabát dánské značky. Šíji jen z vlny a bio bavlny. Recyklují vlněné příze a tak. Čím jsem starší tím víc dávám přednost kvalitním přírodním materiálům. Chci po oblečení, aby mi vydrželo víc než jen pár vyprání. Ale to tohohle stavu jsem fakt došla až věkem. Dřív mi to bylo šumák, jestli je halenka z polyesteru a že se v ní v létě potím jako prase. 

Letos vůbec nevím jaký si mám dát konečný cíl km vycházek. Loni jsem měla stanoveno 600 km, nakonec byl součet krásných 1250 km. Letos se v tom zase plácáme. Bambule se jako každou zimu utrhly kvasinky z řetězu. Takže řešíme ucho i vulvu. Ale to není nic na co by se nedalo připravit. Zato Bambule dospěla k rozhodnuti, že je potřeba mít na všechno vlastní názor. Takže to u nás vypadá jako : Proč mám pečené kuře, já by radši tu Timi konzervu od Falca co žerou kočky, proč mám jít na vycházku tudy, když já chci jít jinudy, proč nemůžu ležet mezi dveřmi do kuchyně a obýváku. Proč jdeš pryč beze mě. Proč si nemůžu dát to uzený s tebou. Proč… Jenomže děvče to má se mnou  těžký, protože já nerada ustupuji nátlaku, takže bude žrát to pečené kuře s dušeným špenátem, půjde tudy, kudy jdu já a o jiných věcech taky nebudeme diskutovat🙃.

Ooo tam je hezkých věcí…. No asi si něco objednám. Děkuji za odkaz.

Bambule zvládá ohňostroje v klidu. V podstatě skoro celý večer prospala. Já jen dva dny “postrádala” sovy. Máme tu velkou kolonii kalousů a ty se na dva dny úplně odmlčeli. Ani sovu pálenou na jejím oblíbeném stanovišti nebylo slyšet. Teprve dnes ráno jsem opět slyšela jejich kakofonii zvuků a houkání. Jinak u nás byl kupodivu celý prosinec naprostý klid, ale na Silvestra to bouchalo, už od půl desáté. Pravdou ale také je, že ve čtvrt na jednu už bylo zase ticho.