Příspěvky uživatele

Heh, tak jsem včera rozbalila ty pěnový puzzle, že zkusím jak to vyjde na podlahu. Nevím jak se štěnětem, ale s kocourem bude problém 😀 …Zjistil, že drbat to drápama je nejlepší věc na světě, takže čekám, že to v provozu vydrží max těch 14  dnů, co budu mít dovolenou. Během chvilky zvládl udělat díry tak po čtvrtce plochy jednoho dílku.

Jinak ještě k těm hračkám, není to asi vyloženě hračka, ale lidi to dávají jako žvýkací hračku…úplně bych se vyhnula takovým těm kostičkám a tyčkám z buvolí kůže. Nechápu, že se to vůbec ještě prodává. Jsou v tom lepidla a nebezpečný chemický látky. Krom toho se tím pes může i udávit - když se to ožužlá, rádo se to lepí…

Ono záleží i na zvířeti. Naše kočky části hraček nežerou. Jediné, co se bojím, že by mohly omylem sežrat je gumička do vlasů. Milujou, když jim ji cvrnkám a oni ji můžou lovit, ale hraju si s nimi s gumičkami pouze pod dozorem a po hře uklízím (taky proto, že bych ty gumičky našla až za 5 let pod lednicí, že 😀). 
A pozor bych asi dávala i u vánočních ozdob na stromeček, řetězy a takové ty lesklé cancoury vždycky kočky lákaly. Ale ani jedno není hračka určena pro zvířata. 

U psů je to teda mazec. Nakupuju pomalu výbavu pro štěně, poslouchala jsem nějaké podcasty, četla články a ve výsledku, kdybych chtěla 100% bezpečí, tak by ten pes nemohl mít nic a v nepřítomnosti by musel být v betonové místnosti bez ničeho 😂.

Teď jsem kupovala takové ty puzzle z Eva pěny na cvičení, tam, kde máme plovoučku a po poslouchání těchto strašáků mě jako první napadlo: “co když tu evu nebo koberec sežere!” 
Pak jsem si teda řekla, že to by musel přežít do dospělosti tak 1 pes z 10…jasne, uklidit kabely, dát z dosahu čistící prostředky a tak je na místě, ale nebudu vyklízet celý byt s tím, že co když si kousne tady do deky a udusí se nebo se ucpe látkou 🫣.
 

Když to řeknu blbě, já venku bez brejlí úplně nepoznám, jestli ty uši má tohle plemeno takhle zakrnělé přirozeně, nebo jestli jsou fiknutý. Nikdy jsem toto plemeno nezkoumala a prvního jedince jsem viděla právě až v našem okolí a vzhledem k tomu, že mi to štěně celé přišlo jako mutantík, tak by mě vlastně ani nepřekvapilo, že by měl ušní boltce nějak nedovivynuté. Na fotce to už samozřejmě vidím 😀.

Já třeba jednoho takového béžového štěníka potkávám kolem svého bydliště. Jako první co mě napadlo bylo, že to je fakt chudák. Je to takové nasvalené prasátko, co se při chůzi divně kolíbá. 
Plus se jim tedy i kupírují uši? Má jen takové dva malé pahýlky, jako je na fotce od Lupuse. 
Mně to tedy přijde už jako týrání chovem. Ale to mi přijde i mopslík. Asi tři sousedi mají mopse a to šílený chrochtání je vždycky slyšet na míle daleko :/ … já osobně jsem nepotkala mopse co dýchá normálně.

No…a myslíte, že má smysl to lámat přes koleno, pokud má majitel pocity úzkosti z toho, že se k němu přibližuje jeho vlastní štěně? 

Mně přijde, že paní chtěla ujistit, že se to opravdu samo nespraví věkem a že bude lepší, když psa pošle dál. Ale tak to na mě působí z toho psaného textu a realita může být jiná.

Taky, vždycky když jdeme někam na návštěvu, tak se nejvíc těším na tamní zvířectvo 😀…U kámošky se mi vždycky její kočka vecpe na klín a jsme všichni spoko 😀. S kámoškou se mi kecá dobře, ale ještě líp se mi kecá v obležení koček ! 😀

Je to samozřejmě divné, ale v tom případě si paní neměla štěně brát, obzvlášť, když to už na začátku necítila. 

Já osobně bych čekala, že tedy pokud chovatel dle něj vybral lepšího zájemce pro to konkrétní štěně, dá mi vědět. Jako stát se to může, ale jako zájemce tedy čekám fér jednání, že mi to sdělí hned (s omluvou a vysvětlením) a nabídne mi jiné štěně, nebo se nedomluvíme a bude s tím tedy i chovatel v pohodě. Pokud jsem už měla zaplacenou zálohu, tak v tomto případě by ji měl tedy celou vrátit. Cpát mi za každou cenu štěně, které “nechci” mi přijde podivné. 

Ve chvíli, kdy by mi chovatelka řekla, že mám psu za štěněčí kousání “naplácat”, bych žádnému jejímu dalšímu tvrzení nedávala vůbec váhu.

Teď to neberte nějak osobně, ale mám pocit, že problém může být hodně ve vás a vašem vztahu ke psu.
To hodnotím z vět jako “vyčítám si, že jsem si štěně vzala”.

Evidentně jste měla nějaká očekávání a představy, které štěně nenaplnilo. Z toho jste nejspíš smutná, vyčítáte si to, možná v podvědomí toho psa ráda tolik nemáte, protože jste chtěla jiného psa. Ten pes tyhle věci cítí. 

Znovu říkám, že tohle si zaprvé musíte utřídit sama v hlavě vy a přijmout psa takového, jaký je a neživit svoje zklamání představami a srovnáváním s předchozím psy, protože každý pes je originál.

Za druhé, píšete, že  není problém v tom, že mu nerozumíte. Já nesouhlasím. Možná jste rozuměla předchozím psům, ale tenhle pes je jiný a vy se s tím nedokážete vypořádat a vzájemně si nerozumíte. Rozhodně si najděte trenéra, který vás tím vším bude provádět, který nepoužívá averzivní metody a pracuje se psem eticky. Ono přečíst si knížku nestačí, je to ale dobrý start. Pořád si můžete se psem vytvořit hezký vztah.

I pozitivní trénink se dá dělat blbě a dá se toho dost pokazit, pokud ty věci pochopíte jinak, nebo jim třeba úplně nerozumíte. 

Jinak pro začátek doporučuju si pořídit nějakou literaturu a trochu se dovzdělat - rozhodně neposlouchejte rady paní, že máte psu naplácat, akorát vše zhoršíte.

Knihy:
František Šusta - Trénink je rozhovor, Neznám druhé takové zvíře jako je pes, Lidsko-psí konverzace
Tomáš Nushart - Neštěkej na svého psa (malá a jednoduchá na pochopení)
Karen Pryor - Svého psa nestřílejte
Turid Rugaas - Konejšivé signály (malá knížka, ale nabitá informacemi o psí komunikaci)

psichologie.cz má nějaké základní kurzy zdarma…

ale fakt doporučuju si najít někoho osobně, aby s váma všechno probral, hlavně základy.

Já mám teda upřímně blbý pocit už jen z toho, že jste si pořídila psa a o psech nevíte absolutně vůbec nic. Pes není hračka na mazlení.
Nebo to je troll. Doufám, že je to troll…

Jestli to myslíte vážně, okamžitě si najděte dobrého trenéra, který musí hlavně naučit VÁS jak se psem pracovat.

Co se psem děláte, jak vypadá váš běžný den ? Jak a co trénujete ? Jak si se psem, hrajete?

Co máte za psa, jaké plemeno?

Tak třeba s tím jsem se na naší veterině vůbec nesetkala, že by mi cpali jejich značky. Když jsem potřebovala na chvíli kdysi dávno gastrodietu, tak mi jen řekli po čem se koukat a že mě to z eshopu vyjde levněji 😀…a to u nás mají alespoň i granule od farminy (N&D) - což pokud na veterině prodají někomu místo whiskasu, tak zase pecka a rozhodně zlepšení. 

Jediné, co mi prodávali přímo na veterině byla nějaká rekonvalescenční konzerva na rozjezení u kočky po kapačkách. Ta byla myslím od hillsu, ale bylo to vyloženě veterinární krmivo a hezky se mi na tom rozjedla. Ale ohledně krmení se na veterině také neradím a ani by mě to asi nenapadlo, protože neočekávám, že veterinář všechno ví, pokud se sám nezajímá. 

Tak on veterinář není odborník na výživu zvířat, stejně jako není odborník na trénink zvířat.
Co jsem poslouchala pár rozhovorů s veterináři, problém je, že si každý krmení masem vykládá jinak. Jeden člověk se snaží zajistit opravdu komplení stravu, druhý ale krmení masem = jen svalovina a tam to je už průšvih. Pro veterináře je jednodušší říct, “krmte kvalitní granule” než vysvětlovat správné krmení masem. Potom taky člověk může přijít po půl roce s odrovnaným psem/kočkou a ještě se hádat, že mu to veterinář doporučil, protože si z celého rozhovoru zapamatoval jen"krmte maso". Dále ne každý veterinář správnému krmení masem nutně rozumí. A ti co tomu rozumí, tak většinou běžný lid od krmení masem odrazují s tím, že je to velmi složité a ať počkají, až štěně vyroste. Oni to zase vidí z té druhé stránky, kdy jim do ordinace chodí právě zvířata, která byla krmena masem špatně (prý jsou i případy, kdy zase člověk v dobré víře dával do krmení milion různých doplňků, protože čím víc, tím přece líp). Dále, co jsem slyšela, hodně vetů má problém s tím, že psi, co koušou pravidelně kosti z toho mohou mít poškozené zuby, protože na to koukají zase ze stomatologického hlediska.

Ono si řeknete, že krmit masem je hračka, ale stále je dost velké množství lidí, pro které to hračka nebude a kteří i v dobrým to zvíře budou krmit sice masem, ale naprosto nevyváženě a nevhodně. Pro spoustu takových lidí bude krmení granulemi opravdu lepší varianta - hlavně v době vývinu psa/ kočky. 

Co jsem sledovala nějaké příspěvky na FB a instagramu (ne cíleně), tak přítelkyně u něj údajně dva měsíce nebyla a po tomto byla prý v šoku a okamžitě ukončila vztah a jeho otec údajně prohlásil, že synáčka zabije.

Ten zmetek prý utekl a někam zmizel. 

Taky jsem četla, že se na něj už chystají skupinky s úmyslem rozbít mu fasádu, takže se asi jen tak neukáže ani v tom jeho barber shopu.

Informace jsem si nijak neověřovala, jsou to informace ze socek.
Pejskovi přeju už jen všechno dobrý a snad to zvládne. 

Ono to bude asi dost individuální, pokud nepotřebujete přímo gastrodietu a tam bych se radila s vetem. 

Super je maso, víte čím krmíte, sestavíte si každou dávku dle potřeby, můžete si vybrat jaké maso chcete.

Pokud vám kočka maso nežere, tak prostě asi zkoušet. Nám třeba absolutně neseděl brit ani carnilove - průjmy a při čištění wc se nedalo skoro nadechnout 😀… To samé ND (tam byl dokonce krvavý průjem). Skvěle nám naopak sedí Canagan, Purizon, Acana (tam se ale bojím změny složení kvůli změně majitele). Spoustu dalších granulí vyzkoušeno nemám, protože náš kocour toho taky spoustu vůbec nesežere.  Na všechny granule jsem přecházela vždy pozvolna a přidávala probiotika (super zkušenost mám s fortiflorou).

Je možné, že vaší kočce třeba jen dělá špatně kuřecí, nebo jiný druh masa, či přísady v krmení. Tam je super eliminační dieta, která se ale zase nejlépe dělá se syrovým masem. 

Já maso nekrmím, protože mi to kočky nežerou, jinak bych krmila hlavně syrové a granule jen jako přílohu.

My si ho brali až v pátém měsíci. Všechna koťata měla stejnou péči, jen ten náš byl plašší.

Je pravda, že co jsme se přestěhovali od spolubydlících, tak k nám návštěvy moc nechodí. Většinou se sejdeme někde ve městě a když jednou za čas někdo přijde tak je problém, pokud to nejsou lidi, které zná z předchozího bytu nebo rodina, která chodila často. A i tak je třeba první půl hodinu zalezlý než zjistí, že je zná. A i když je zná, tak si k nim max čuchne a jde zase pryč. Pamlsky si od nich (z ruky) taky nebere. Musí mu je hodit dál a stačí sebemenšú pohyb a přestane žrát a kouká, jestli k němu náhodou někdo nejde. Když u nás je návštěva, tak utíká i před námi pokud jdeme směrem k němu třeba s tím pamlskem. Kolikrát stačí blbej pohyb a běží se schovat. 

Ten difuzér koupím.

Navíc Willy byl jediné “plaché” kotě z celého vrhu. Jeho bratr se nám rval na klín skoro hned jak jsme tam přišli. Já přemýšlím i o tom, jestli nemůže mít nějaký psychický problém. Ale ona tahle oblast u zvířat moc prozkoumaná není. Nebo alespoň jsem toho moc nedohledala.

Naposledy, když u nás byla návštěva, tak byl relativně v pohodě, zalezl si na postel, ale během toho šel i dolů  a přišel se podívat (i když zase odešel). Až po tom, co odešli, se přišel přitulit do křesla a vyloženě se pár minut třásl, jako když má člověk zimnici. Když to řeknu blbě, přišlo mi to až jako deprese nebo nějaký silný post-stresový projev. Já jsem se třeba na vejšce po zkoušce taky vyloženě klepala, než ten stres odezněl, ale já trpěla i těmi depresemi. 

Nevím, co s ním. Bachovkám nevěřím, feliway difuzér zkusím koupit, ale taky tomu teda moc nevěřím 😀 …vetka přes kočky nám říkala, že s tím má dobré zkušenosti, ale asi to bude také individuální…nechat ho zfetovat každý den kozlíkem taky nevidím jako řešení. Nebo prý alavis calming před příchodem návštěvy…ale nevím teda, nemám s tím žádné zkušenosti. 

Ještě mě napadlo to zkusit řešit s Klárou Nevečeřalovou, ale zatím jsem se neodhodlala ji kontaktovat. 

On je jinak zlatej, nic neničí, není agresivní, nikam nečůrá…jen je na něm vidět, že mu příchody cizáků nedělají vůbec dobře. Přitom bych i řekla, že na každýho reaguje trochu jinak. Takhle se klepal poprvé. Na zvířata takhle třeba nereaguje. S cizí kočkou na balkoně si chtěl hrát (Za to Lyarra vypadala, že proskočí sklem a půjde ji zmlátit). A yorkmut příbuzných byl taky v pohodě.

Achjo, to je spíš jen takovej výkřik do tmy. 

Já bych tedy pro paní v důchodovém věku doporučovala spíš nějakého malého dospělého pejska z útulku, který už má štěněčí období a pubertu dávno z sebou. Hlavně zohlednit zdravotní stav a schopnosti té paní. A také mít pojistku, kdo se o pejska postará, kdyby paní už nemohla.

Fikovnice:

A tak zase vemte v potaz meziplemenné rozdíly…

Jako jasně - základ je mít vymazlené kotě. Ale myslím, že je třeba rozdíl v temperamentu a i mazlivosti např. orientálek a MCO. MCO zmiňuji proto, že jednu mám. Líbí se mi, jako že hodně se mi líbí egyptská mau. Ale u těchto koček se já bojím jednak toho temperamentu a pak i jejich hlasových projevů. 

Elsa splňuje:

a) kontaktnost - např. se všemi mými návštěvami - ty obvykle přímo okupuje, motá se pod nohama atp.

b) nízkou mňoukavost 🙂

c) mazlivost plus mínus = přijde, když se jí mazlit chce

d) klidnost až flegmatičnost

Kdyby nebylo těch dlouhých chlupů, tak pro mě je to fakt ideální plemeno. Ona je schopná prochrápat snad 22h denně. Z toho ji chytne rapl, a roztahá všechny hračky po bytě, u toho lítá jak splašená, ale ten rapl trvá třeba 20 minutek.

No a kotě od vesnické micky - to je dle mě strašně variabilní. Fido je klidný, důstojný. Kuky je hračička a kdyby mohl (= kdyby měl k dispozici mě pořád), hraje si snad permanentně (a to mu táhne už na osmý rok; panebože to to letí!).

A tady bych chtěla pro zadavatele poukázat, že je to děsně individuální.
S fíkovnicí máme mainskou mývalí od stejné chovatelky (jiné vrhy).

Můj Willy je prakticky opak Elsy 😀 😀 až na bod c), celodenní válení se a fakt, že oba nenáviděli od mala česání.

Willy je kontaktní pouze se členy domácnosti a to i k nám musel nabrat postupem času důvěru. Návštěvy, pokud je velmi dobře zná (např bývalý spolubydlící) tak okoukává třeba 15 - 30 minut z povzdálí a pokud usoudí, že má zájem o kontakt, tak přijde, pokud ne, tak si někam zaleze a nechce být obtěžován. Na naši kočku si zvyknul k její nelibosti hned a museli jsme je rozdělit asi na cca 14 dnů, než si zvykla i kočka 😀.

Willy mňouká velmi často. Když přijdeme z práce domů, když vstáváme, když něco chce, když neví, co vlastně chce, stačí na něj promluvit a mňoukne zpátky. Nesnáší, když jsme každý v jiné místnosti - to chodí tam a zpátky a řve na nás 😀…když nemňouká, tak “vrká” jako holoubek. Prostě musí komentovat úplně všechno.

Mazlivý asi docela je, ale jak jsem již psala, pouze s námi a pouze, když se mu chce. Je to tank, takže když se vítá po příchodu z práce, otírá se tak, že je vám schopný i podrazit nohy, když nedáváte pozor 🙂.

A klidný rozhodně není. Je to plašší kocourek, spíše nejistý, naposledy se asi tři dny bál nové deky, jelikož byla smotaná v rohu místnosti…Občas se leká a bojí divných věcí a když čekám, že se něčeho bude bát, tak se toho zase nebojí vůbec. Jakmile mi spadne něco na zem, tak nadskočí metr vysoko a vyplašeně kouká co se stalo…Byl tedy takový už jako kotě v cca 5ti měsících, když jsme si ho brali. U chovatelky na cca 3h návštěvě přišel až na posledních 20 minut.

Nám to nevadí, ale věřím, že u lidí, kteří si často zvou návštěvy domů by to mohl být problém. K nám chodí prakticky občas jen rodina, nebo kamarádi, které zná z předchozího bydlení (a to většinou hrajeme deskové hry, tak nejsme hluční), takže je relativně v pohodě. Ale cizí lidi snáší dost blbě. Nikdo mu nikdy neublížil (no, v jeho očích možná veterinář 😀), ale prostě to má v sobě a je dost možné že kastrace (testosteron) to celé ještě zhoršila. 

Takže koukejte nejen na plemeno, ale i na individuální povahu koťete. 

hmn:

fakt jsou šeltičky za 10 000,-?

Také se mi nezdá, že by cena šeltie s PP byla  10 000 Kč.