trojAAAcko:Upřímně, z mnoha co píšete mi cuká oční víčko, ale v pohodě. Každý má svůj názor jenže neberete v úvahu mnoho jiných a dalších aspektů. Nicméně legislativa a celková bezpečnost jaderných elektráren je na takové úrovni (vztahuje se na to nespočet celosvětových legislativ) které není tak snadno dodržet a to je jeden z hlavních důvodů proč je postavení jaderné elektrárny drahé. A nějaký příklad Fukušimy jako riziko je irelevantní, protože vyřešení té krize bylo vlastně bezchybné a rizika radiace jsou nulové. Jsou horší příklady (a to nemyslím Černobyl) jenže o nich skoro nikdo neví. Fukušima je naopak správný příklad jak se zachovat pokud dojde k poruše jaderné elektrárny, protože na to jaká tam byla situace tak následky jsou naprosto minimální a zvládnutá na jedničku. A to je jak dlouho? 15-20let od té havárie? Od té doby se to zase tak posunulo, že dnes ve stejné situaci se to vyřešilo ještě snáze
Ještě k tomu radiaktivnímu záření z odpadu. Jinak 3000 tun odpadu za tu dobu co tu jsou jaderné elektrárny je naprostá minimální váha. Představte si nebo si spočítejte (vstupný hodnoty jsou jednoduše dohledatelné) poměr jaderné a větrné elektrárny - vemte v potaz generování energie na 1 m2, životnost, množství co se dá vše recyklovat, rizika a dopady na životní prostředí apod… a vyjde Vám na 100%, že jaderná elektrárna je hodně nad větrnou. Jaderný odpad jinak není tak radioaktivní a víte proč? Protože to bylo cíleně spotřebováno právě v té elektrárně a ta pára co třeba stoupá z komínů rozhodně není radioaktivní, protože to je voda která je technicky oddělená od té která roztáčí turbínu generátoru. Ta pára funguje jako chladič a díky velkému rozdílu teplot se ta voda v komíně snadno vypaří a nemusí ani dosahovat bodu varu - což je základní fyzikální zákon. Uvnitř elektrárny pára která roztáčí turbínu je izolovaná a točí se pořád dokola - ta se nevyměňuje. Co se ještě týče toho odpadu tak než se ten materiál “prozáří” (ještě to chce dostudovat 3 stupně radiace a jejich blokace) to trvá zaprvé hodně dlouho a za druhé ty případné úniky se z daleka nemůžou rovnat například radiace která na nás dopadá z vesmíru a toho co tu ještě máme v ovzduší od doby Černobylu - jen tak na okraj. Třeba si zjistěte jak dlouho dokáže jeden zásobník s Uranem vydržet a generovat energii a kdy dochází k výměnám apod… rozhodně to nejsou týdenní výměny. Třeba jako zajímavost, třeba Rusáci mají jednu metodu (už několik desetiletí) jak dokázat ten “odpad” ještě více vyšťavit tak, že rizika radiace z odpadu je snad více než poloviční než máme my z našeho odpadu - proto ještě třeba před Krymem a obzvlášť před invazí 2022 ČR prodávala většinu toho odpadu právě Rusákům kteří ať si lidi říkají co chtějí, jsou profíci v tomto ohledu. Teď to třeba budeme prodávat třeba amíkům anebo najdeme samy jak ten odpad dále využít v oborech kde jsou menší požadavky. Takže i ten odpad se dá dále využívat a zmenšovat tu radiaci.
Co se týče větrných elektráren. Vynechám ty konspirační teorie jako, že to škodí lidem s kardiostimulátorem apod… už jsem slyšel i nějaký rizika na zdraví z ultrazvuku - jsou to nesmysly a výmysly lidí kteří o tom ví jenom to, že ty větrné elektrárny jsou bílé. Jinak konstrukce větrné elektrárny není tak složitý - v gondole máte jen hřídel od lopatek která vede do převodovky (která je potřeba), odstředivá spojka, to je pak napojený na generátor a je tam dokonce brzda. Jak tu bylo zmíněno - jsou jen určitý lokace kde je můžete postavit aby to mělo nějaký smysl a hlavně tu “levnou” energii máte nahodile podle toho jak fouká. Myšlenka ukládání energie z větrné elektrárny do baterií je naprostý nesmysl, protože je to kontraproduktivní - tu energii byste musel usměrnit (efektivita může být třeba 90%), uloženou energii nedokáže držet nekonečně dlouho a i ta baterie má nějakou “účinnost” a pro využití to musíte zase rozstřídat měničem který má taky nějakou efektivitu a rozstřídání je potřeba aby to byla následně co nejčistší sinusovka, protože Vám pak může docházet k menší životnosti spotřebičů - hodně zařízení v domácnosti jsou náchylné na nepřesnou sinusovky. Větrná elektrárna má i své řízení které je poměrně dobře nastavené, ale jak chcete pak následně řídit “rozdělování” té energie? To je tak komplexní problematika která Vám pomalu vyřeší už jen AI jenže kterou ona má spotřebu? Takže pokud byste chtěl jen OZE tak se současnou technologií snadno dojdete do stavu kdy energie pro domácnosti bude vzácnost a budou privatizován průmysl a sociální služby. Jak jsem psal s tou lokací - jak byste chtěl třeba ze Severu napájet třeba Brno? Nebo Znojmo? To je taková vzdálenost kde máte obrovský ztráty v distribuci, že to nedává smysl. Dobře, větrná elektrárna Vám vygeneruje 1kW za 1 Kč jenže třeba člověk ve Znojmě dostane reálně třeba jen (pravděpodobně méně) 0,7 kW za 1Kč, nakombinujte do toho nápad jako úložiště a řízení s AI a spotřebitel ve Znojmě dostane už jen 0,2 kW za 1Kč, spotřebuje 1kW za 5 Kč + poplatky, distribuce apod… a je snadno na 7-8 Kč, protože bude “nepřímo” platit provoz AI, spotřební materiál jako měniče, baterky + samozřejmě recyklační poplatky a ještě tu energii bude mít “na příděl”.
Ohledně FVE - k tomu Vám dám třeba jednu zajímavost kterou se jen tak nedozvíte. Už je to přes 10 let co na ZČU FEL vyvinuli FVE která měla účinnost asi kolem 30% což je asi dvojnásobek než s jakou účinností se vyrábí dnes a na příkaz EU se to stoplo, protože se jim nezdáli ty materiály použité na výrobu. Už dnes jsme mohli mít FVE které by měly aspoň smysl, ale nemáme. Co se týče z technického hlediska tak to neskutečně zavání lobbistickým přístupem a kapitalismem.
Říká se, že se to zaplatí třeba za 10 let což působí jako bomba, ale musíme brát v úvahu to, že baterie s kapacitou klesá a 10 let Vám ani nevydrží (nová dnes stojí asi 100 tisíc? - závisí samozřejmě na velikosti apod…), měnič Vám takovou dobu rozhodně nevydrží a kolik stojí nový? Asi 70 tisíc?. Neberu v potaz ekologii - ikdyby se to dalo 100% zrecyklovat tak jako spotřebitel budete kvůli emisným nesmyslům zaplatit a koupit za plnou palbu nový komponenty a dojde k další investici a budete čekat dalších minimálně 5 let aby se Vám to zaplatilo. Do té doby Vám klesne účinnost FVE a sotva se zaplatí a budete muset zase platit ve sběráku milión dalších poplatků a dojdete k tomu, že jste na naprosté nule a nic jste neušetřil - bohužel v kapitalismu nemáte nic zadarmo a nikdo to s Vámi myslet dobře nebude, je to krásně vidět na bankovnictví. Ideologie suprová, ale technologie na bodu mrazu a rvou to každému na střechu. Místo tich dotací kdyby EU narvala ty peníze do vývoje aby ta účinnost byla aspoň 20-25% a smysluplná životnost baterie kde papírově je jednoznačné, že budu moct si ustříhnout přívodní kabel do baráku, budu celoročně soběstačný a návratnost mi zaplatí nejen náklady při koupi, ale i ty budoucí náklady na likvidaci a pořízení nových spotřebičů (panely, měnič, baterie, ….) tak jsem první ve frontě a zaplatím klidně plnou palbu i bez dotací od EU / státu a nebudu s tím mít problém, do té doby ať si to strčí za klobouk. 😉Takže ano, raději malou jadernou elektrárnu se skladištem odpadu za mým plotem než pár větrných elektráren 10 km za obcí z dlouhého seznamu důvodů a nějaké pojištění mě moc netrápí. Například rizika jaderné katastrofy a vyhoření domu kvůli baterce z FVE se nedá srovnávat - už dnes je nespočet požárů domů kvůli baterkám nejen z FVE, ale elektroběžky, elektrokola apod… a kdy naposled jste četl o jaderném úniku kvůli poruše jaderné elektrárny? Při Fukušimě nebo ještě za komunistů ohledně Černobylu? To je jako porovnávat bezpečnost auta a letadla. Jaká pravděpodobnost je, že umřete na silnici za volantem a nebo při letecké katastrofě? S tím, že Vám barák na vyhoření pojistí takže budete víc platit na pojistce (to nikdo do nákladů FVE už nezapočítává) a pokud budete mít štěstí a vyhoří Vám dům když budete v práci a neudusíte se tak máte jen starosti navíc - kde budete bydlet? Co vlastně budete dělat? Říkám Vám, že jako každá pojišťovna se bude cukat na vyplacení celého a nového domu + poškození třeba okolních nemovitostí a budete v tom za milióny ikdyž Vám většinu zaplatí pojišťovna a co potom ještě soudy s pojišťovnou o vyplácení. Při nedostatku větru a ještě budete na listině odběraterů podle priority úplně dole nebudete mít stejně nic možná si pomalu neuděláte ani kafe a během nudných chvil o víkendu si můžete tak cvrnkat kuličky do děr na zahradě. Když si dáte FVE tak si třeba to kafe k tomu uděláte. 😀
To myslíte vážně ? V čem je problém vyhořelého jaderného paliva? Vyhořelé palivo z jaderných elektráren patří mezi nejnebezpečnější materiály vůbec. Jeho radioaktivita po vyjmutí z reaktoru je tak vysoká, že člověk, který by se s ním náhodou dostal do kontaktu, obdrží smrtelnou dávku ozáření během několika sekund. Navíc některé umělé, v reaktoru vzniklé radioizotopy, se budou rozpadat po dlouhé stovky tisíc let. Proto je potřeba tento vysoce radioaktivní, ale také toxický odpad dokonale izolovat od všeho živého na sta tisíce let. Takováto perspektiva se zcela vymyká dosavadním lidským zkušenostem. Pro ilustraci: před pouhými 30 000 lety vůbec neexistoval Lamanšský průliv a současnou Varšavu či Berlín pokrývaly jeden až dva kilometry polárního ledovce. Nejstarší písmo je staré cca 7 tisíc let. 2. O jak velké množství vyhořelého paliva jde v České republice? Obě české jaderné elektrárny (Dukovany a Temelín) vytvoří v průběhu svého plánovaného provozu přibližně 4 tisíce tun vyhořelého jaderného paliva. Pokud se však dnes zvažuje prodlužování fungování Dukovan nebo stavba nových reaktorů, může být množství problematického odpadu ještě výrazně vyšší – až 10 tisíc tun. Bezstarostně tak produkujeme vysoce nebezpečný odpad, s nímž se budou potýkat generace našich potomků. 3. Jak si s tuzemským vyhořelým palivem chce poradit stát? Česká vláda i další státy prosazují definitivní pohřbení do zemských hlubin. Žádné podobné zařízení na světě ovšem zatím není v provozu. Místo pro úložiště musí splňovat řadu kritérií: rozsáhlý masiv horniny neporušené prasklinami a štěrbinami, kde je vyloučeno zemětřesení a který zabezpečí odvod tepla. Musí zaručit stabilitu po celou dobu, kdy radioaktivní odpad bude nebezpečný. Musí také vyloučit průniky podzemní vody do úložiště, protože postupná koroze by příliš brzy poškodila kontejnery s odpadem. Ty ale tak jako tak jednou selžou, a pokud by do úložiště proudila voda, mohla by vynést radioaktivní a toxické látky na povrch nebo kontaminovat zdroje pitné vody. V České republice je za problematiku zodpovědná státní Správa úložišť radioaktivních odpadů (SÚRAO), která teprve hledá vhodné místo pro budoucí hlubinné úložiště vyhořelého paliva. Momentálně je v jejím hledáčku sedm míst – okolí Lubence a Blatna na Lounsku (lokalita Čertovka), Pačejova na Plzeňsku (lokalita Březový potok), Jistebnice na Táborsku (lokalita Magdaléna), Lodhéřova na Jindřichohradecku (lokalita Čihadlo), Rohozné na Jihlavsku (lokalita Hrádek), Budišova na Třebíčsku (lokalita Horka) a Rožné na Žďársku (lokalita Kraví hora). V záloze zůstává i vojenský výcvikový prostor Boletice na jihu Čech a je možné, že ještě nějaké nové místo bude přidáno. 4. Můžeme vyhořelé palivo využít jinak? Jaderný průmysl označuje vyhořelé jaderné palivo za cennou surovinu, ovšem praktické využití je problematické. Při přepracování použitých palivových článků se odděluje uran a plutonium pro jejich opětovné využití jako součástí směsného paliva pro lehkovodní reaktory. Během složité chemické procedury vznikají velké objemy radioaktivních odpadů, často v kapalné podobě. Jejich celková radiační aktivita je sice nižší než u nedotčeného vyhořelého paliva, ale izolace je naopak náročnější. Při přepracování dochází k únikům do okolí. V oblastech, kde se nacházejí přepracovací závody, byl u místních obyvatel zaznamenán častější výskyt leukémie. Dnešní metody přepracování neumí vyhořelé palivo účinně a ekonomicky likvidovat, proto se od něj postupně upouští. Navíc tato technologie v žádném případě neodstraní nutnost vybudovat hlubinné úložiště pro vysoce radioaktivní odpady. A v USA je přepracování zakázáno zákonem kvůli možnému zneužití separovaného plutonia.