Aki:Ahoj, poprosila bych o tipy kde juknou na příklady sestavení skokový řad (ideálně na volnost) plus i s vzdálenosti (upravíme dle potřeb komoně) Koukám na netu a nic moc nikde nebo vím pod čím hledat. Ale primárne mi jde o nápady. Děkuji 🙂
Nehledejte na internetu, ale vemte si do ruky desetiletími ověřenou klasiku Anthony Paalman - Skokové ježdění, tam to všechno najdete.
S minerálkou máte recht. Já od tý doby, co mám kobylu na latinfundiích, tak rozhodně minerálku dávám, ale spíš v zimě a ne plnou dávku, v létě nedávám vůbec. Kůň si častokrát řekne sám a když to nežere, má to ačsto svůj důvod.
Sago…vetů se na mulčování neptejte, ptejte se lidí, kteří mají ustájení podobné myšlenky jako je to Vaše. Nebo nastíním to jinak. Mám koně se sklony ke schvacování, resp. je to ten typ koně. Můj kůň zatím naštěstí drží. No a v tomto duchu jsem hledala ustájení, jelikož jsem zodpovědná za jeho zdraví. Vždy, když jsem hledala ustájení, můj úplně první požadavek byl, abvy majitel ustájení měl zkušenosti se schvácenými koňmi a ideálně vlatsními, jelikož to je nejlepší reklama. Vet mi nikdy v tomto směru neporadil nic moc, prost ěnení zemědělec a často ani chovatel.
Za těch pár let, co mám svýho koně a hodně tohle řeším, jsem prošla několik stájí, kde má majitel zkušenost a funguje, režimy jsou různé. Vám doporučuji nějaké takové najít a normálně si u nich domluvit audienci a ptá se, ptát se, ptát se. Třeba ta probiotika vím od paní, která má tři chladnokrevníky a dva minýse v totálně stejném režimu, jako máte Vy, cca na půl hektaru vlastního pozemku. Kdybych nejela loni na čundr, tak se nepoznáme.. Je veterinární sestra a technik, koně má jak své děti, jelikož jí nebylo požehnáno. A ta mi právě řekla, že jakmile začne ta jarní krátká tráva, tak nasadí probiotickou kůru. Ty koně má takhle 15 let a koně se neshcvátili nikdy, a to skoro nic nedělají. Fakt zkuste rozhodit sítě po širokém okolí a běžte si někam i pokecat v “reálu”. Ono je super mít koně doma, ale jsou chvíle, kdy to člověka cyklí 🙂
To teda.
Příště:
1. ne kobyla
2. ne zrzavá
3. ne chlaďas
😀
Taky mám takovýho koně. Všechno musím propašovávat po miligramech 🙄
nakonec jsem se dostal na složení denní dávky: 4 kelímky muesli, 2 lžíce základní minerálky od PE, lžíce kurkumy s pepřem, 2 - 3 lžíce drmku na zklidnění říje. Olej, zalít vodou. Rozkrmovala jsem to 2 měsíce a teď když cokoli z tohoto poměru uberu, tak mě s tim pošle do háje.
Nemáte náhodou taky zrzavou kobylu? 😀
Musela jsem, omlouvám se 😀 Osobně to tedy jako bernou minci ten výcuc vždycky neber jako bernou minci, ale proto jsem vložila ty zdroje - je to lepší než google a dá s eo tom načíst obšírněji 🙂
Hemiplegie hrtanu (laryngeální hemiplegie) je neurologické onemocnění postihující převážně levou hlasivku koně. Toto onemocnění je častější u vyšších plemen, jako jsou plnokrevníci a chladnokrevníci, a má pravděpodobně dědičný základ. Studie naznačují, že výskyt hemiplegie je vyšší u vyšších koní a že tito koně častěji produkují potomky s tímto problémem.
V České republice neexistují jednotná pravidla týkající se zařazování klisen s hemiplegií hrtanu do chovu. Podmínky se mohou lišit v závislosti na konkrétní plemenné knize a chovatelském svazu. Obecně platí, že klisna musí být evidována v Ústřední evidenci a mít vydaný průkaz koně. Zařazení do chovu obvykle nevyžaduje speciální zdravotní testy, pokud nejsou specifikovány plemennou knihou.
Doporučení pro chovatele
Genetické testování: Vzhledem k pravděpodobné dědičnosti hemiplegie hrtanu je vhodné zvážit genetické testování klisen před zařazením do chovu, zejména pokud se jedná o plemena s vyšším výskytem tohoto onemocnění.
Konzultace s veterinářem: Před zařazením klisny s diagnózou hemiplegie hrtanu do chovu je doporučeno konzultovat situaci s veterinářem nebo specialistou na chov koní, aby bylo možné posoudit rizika a přínosy.
Sledování potomstva: Pokud je klisna s hemiplegií hrtanu zařazena do chovu, je důležité pečlivě sledovat zdravotní stav jejích potomků a v případě potřeby provést včasná vyšetření.
V zahraničí se klisny s hemiplegií hrtanu někdy zařazují do chovu, ale rozhodnutí závisí na konkrétních okolnostech a chovatelských cílech. V České republice je situace podobná, a proto je důležité přistupovat k rozhodnutí individuálně a s ohledem na dostupné informace a doporučení odborníků.
CHAT GPT, ZDROJE:
https://www.ifauna.cz/kone/clanky/r/detail/3658/4153-mala-veterinarni-prirucka-pro-milovniky-koni-dil-13
https://equichannel.cz/clanky/zdravi-a-veterinarni-pece/geneticke-poruchy-plemeno-po-plemeni?utm_source=chatgpt.com#google_vignette
https://equichannel.cz/clanky/chov-koni/pripousteni-ze-zahranici?utm_source=chatgpt.com
https://www.safira.websnadno.cz/anatomie-kone-nemoci.html?utm_source=chatgpt.com
Zrzavci:1) Kůň je zvíře pohybu.
No, ano. Já když vezmu ty rozsáhlé výběhy na Xaverově, kdy se tam stáda přeháněla z velmi kvalitního ustájení, ale byla celý den opravdu vlastně v přirozeném pohybu. Tak asi tohle je nejpodstatnější. děkuju.
Víte, on vlastně nejen kůň je zvíře pohybu. Každý živočich je nějakou mírou stvořen k pohybu. Jenže když to zapomínají lidi u sebe, jak je důležité, aby se hýbali co nejčastěji (a tím nemyslím hned sport, ale prostě takový ten přirozený pohyb, popocházení, nesezení na zádeli x hodin denně, prostě aby člověk rozpumpoval zanesený trubky v těle 😀), můžeme se divit, že si to neuvědomují u takovýho tvora plnýho energie, jako je kůň?
Já teda abych boxy jenom nehanila - nejsem jejich zásadní nepřítel, to ne. Dokonce jsem jednu dobu uvažovala i o ustájení, které řešilo krmení a péči o svěřené koně tak, že ráno a večer na dvě až tři hodiny prostě koně zavřeli, dali jádro, nějaké seno, ošetřili bebíčka. Mělo to řadu výhod, měli koně pod dozorem, viděli, jak a co žerou, mohlo se přemaskovat, předekovat, starší koně a koně nízko ve stádě se v klidu nažrali. Vlastně mi to teď přijde jako skvělý kompromis. Ale pořád je to 6 hodin uvnitř/18 hodin venku, to je slušný podíl. Co ale naplat, většina boxových ustájení funguje dle pracovní doby stájníka, čili 8 hodin venku (i méně), 16 hodin v boxe (i více), čest výjimkám.
No a pro takto nemocné koně je myslím pedok, jako má Saga, úplně nejlepší řešení.
Jinak zde ještě vemi zajímavý post od zde velmi oblíbeného “Jasana” 😀 jako ač k jsem v minulosti k této paní měla výhrady (alespoň na základě toho, jak se na FB prezentovala), s dost věcmi v příspěvku souzním, i když ano, nelze to aplikovat na každého jednoho koně univerzálně:
https://www.facebook.com/groups/kone.venku/permalink/2981163345388478/
Upozorňuji, že k ničemu nenavádim a žádný režim nevyzdvihuju! Jen je to zajímavá debata, u nás v ustájení to funguje dost podobně už pár let a překvapilo mně, kolik lidé to má alespoň dle komentářů podobně. Berte to jako rozšíření tématu. Měla jsme koně v takovém ustájení 2x, obojí fungovalo, a i na pedoku s omezováním, což fungovalo taky…alespoň v době, kdy jsem s etam se svým koněm vyskytovala. Jen na tom pedoku můj kůň nebyl šťastný.
Sago, box určitě není řešení, tam prostě toho koně znehybníte a schvátit se Vám můžou i ze sena. To byste každý rok musela dělat rozbory, resp. na každou dávku. Pohyb jim určitě nechte, alespoň na tom zimáku.
Koně jsou dnes náchylní celkově na kde co. Těch důvodů je hned několik, vypíchnu ty, které mě napadají jako první:
1) Kůň je zvíře pohybu. Většina z nich se ale dnes jak se říká “kope do zadku” a u toho stojí žerou. A to je jak znehybněním v boxe, tak prostáním u balíku na pastvině. Řada majitelů dnes žádá seno celoročně, ale sami neví proč. Obecně je pro koně nejlepší kvalitní 24/7, kde jsou koně nuceni se hýbat, mít dostatek jídla a nehladovět + mít více koňských kolegů pro psychickou pohodu a pocit bezpečí. A samozřejmě nestát po karpy ve s*ačkách. Ano, existují výjimky a ano, lepší je mít doma dva koně než aby vám koně ve stádě tloukli.
2) Kříží se všechno se vším a je to naprosto odporný. A to nemyslím jen koně křižovatky, ale i nekvalitní křížení uvnitř ofiko plemen. A jedná se tak nejen o každou holku, co potřebuje mít po svý milovaný, ale jinak totálně chovně nekvalitní kobyle hříbě za každou cenu, a pustěj jí na tu kobylu jakýhokoli hřebce. Jedná se i o špatný genetický výběr, který mají na svědomí kolikrát odborníci na hřebčínech. Helejte se, totáč bychom tu zpátky nikdo asi nechtěl, ale koukněte na koně ve filmových pohádkách dříve a dnes. Dřív to fakt byli koně, dnes to jsou takové podivný směsky.
3) Lidi umí čím dál tím méně jezdit a mají větší a větší zádel. Dostávají se tak do módy robustní a klidná primitivní plemena nebo plemena širších koster, která pocházejí z méně úrodných krajů. Tráva tam roste, ale nikdy nebude tak úživná jako u nás. A proto se u nás schvacují nebo muchaří jedna radost.
Náročnost chovu koní tak, aby nám kůň vydržel dlouhodobě zdravý, je ad a velmi drahé, ad b veeelmi náročné na znalosti. Skoro bych to přirovnala k náročnosti chovu slona 😀
Sago, já Vám nechtěla radit, protože to ani nemůžu, jen soucítit. Nikdy jsem koně doma neměla, nikdy jsem pastevní režim nenastavovala. Vím, že nemáte hektary, to znamená, že ani nemůžete jít směrem, kterým uvádím, jen jsem na “svém” příkladu chtěla ukázat, že prostě těch přístupů je několik a evidentně dokáže fungovat pastva i bezpastva. U nás jsou taky mrazy, Křivoklátsko je výjimečné tím, že ač SČ kraj, to dlouhá údolí kolem Berounky je obzvlášť mrazový a reliéf je tu jak na řadě míst v českých níže položených horách. Takže u nás je taky pořád zima a mrzlo s přestávkami prakticky doteď, tráva je tu taktéž stresovaná dost, jelikož máme koně právě v takovém údolí nad řekou. Ten “vizutec” kdysi z kopyt je kůň majitelky ustájení a kříženej chladnokrevník (rozměry asi jako tinker). Pod sedlo chodí zřídka kdy, letos měl obzvlášť “drsný režim” pastevní, kdy z letní pastvu postupně přecházel na pastvu sluncem spálené trávy a pak stařiny. V období březen únor až duben byl oddělený mimo stádo na cca 2 ha, které dostávalo seno, spolu ještě s druhým prakoněm, měli pro sebe 2 ha, no já bych na tom svýho koně nenechala, ale oni museli paběrkovat a chodit. I to, co bylo přemrzlý. No, co na to říct, mám pocit, že ani jeden moc nezhubnul, každý den hrstka čehosi v kýblíčku s minierálkou a dohromady síť sena kvůli zažívání. Z jara ještě selenová kůra. Kůň je živej, zdravej, neschvácenej. No a takhle už tam žije dobrých sedm/osm let. Tak mi řekněte, kde je to pravidlo, jak to s těmahle koulema dělat.
Osobně bych Vám poradila jediné - pokud už jsou obě schvácené, až je zaléčíte, dávat z jara a na podzim vždy kůru živého uhlíku (ten v mém okolí používá hodně lidí) nebo právě nějakých těch probiotik (doporučení na značku zkusím zjistit, ale teď googlím, že je toho celkem výběr - ale ta známá mluvila ve smyslu jakákoli). Prostě nakopnout pořádně metabolismus.
Pokud to tedy již nepraktikujete 🙂
Tak teď mi to došlo, ne přesně laktobacily, ale prostě probiotika. Mrkněte na to, Sago, na příští rok.
To je mi fakt líto. Tohle je na prd a hlavěn Vám teda přeju, ať nezkrachujete a koby se vyzdravují. Tohle je hrozná nemoc.
Nejhorší je, že ten protischvacovací režim je fakt alchymie. Ale vzhledem k tomu, že mám koně, kterýho taky musím hlídat, tak u velkých koní jsme vypozorovala, že nejvíc pomáhá latifundie s chudou pastvou a prostě postupně vypásat plochy s trávou vyšší než 10 cm. Zároveň opravdu zajistit dostatek pohybu, což je buď práce anebo lokalizace vody v ploše, větší stádo, kde se koně vzájemně proženou. Paradoxně nám na tom v současné stáji už roky drží i bývalý schvácení koně vč. jedince, který se kdysi totálně z kopyt zul. No a seno mají jen v zimě, když opravdu už není stařina….ale to je prostě luxus plochy no. Když má člověk malý pozemek, musí mít režim jinak, al eo to mi kolikrát ti koně přijdou náchylnější. Tím nechci říct, že jste to dělala blbě, to chraň Bůh, jen rozvíjím diskuzi. Tohle je fakt prostě na pytel.
Tuhle mi jedna známá radila od jara přidávat do žrádla laktobacily, že to prý hodně pomáhá.
A to já zas paní Vostatkovou doporučit nemůžu, v minulosti mi strouhala a byl to bizár (ze stáje jsme od ní postupně odešli všichni) a taky jsme zažila pár koní, kde se pasovalo a taky nic moc.
Teď začala jezdit s botama i Romana Dlouhá (na FB jako Pasování bot pro koně) a nejen že mi strouhala daleko lépe, ale konzultuje i na dálku. Zkuste poptat i jí 🙂 problematiku řeší komplexně, zajímá jí i management koně, co žere atd. atd. a strouhat jak píšu umí taky, čili oko má dobré též.
Nojo, bylo vedro, u nás jsou to megakopce, někde jsme poklusly, ale nechtěla jsem bez zkušeností koně utavit. Jela jsem sama, zkušenost jak fík, nevím, jestli bych to opakovala, ale možná jo.
Je fakt, že já mám “very-hobby-horse”, co ale aspoň dost naťape na pastevku, a když jsme šly loni dvoudenní vandr jen my dvě, tak jsme šly 28 a 25 a jako kobyla měla dost, trvalo to fakt obojí celý den a to jsme šly jen v kroku a kus jsem šla i pěšky. Faktem ale je, ž u nás jsou všude jen megakopce.
Naprostý souhlas. Leknutí se u koně nemusí být vždy jen vypnutí mozku. A já chci koně, který mě dokáže vnímat , a zároveň myslí i nezávisle na mně.
No tak to je přece scifi. To je jak kdybyste po psovi chtěla, aby se pásl. Lekavost je ochrana jejich bytí , čili nemyslitelné.
Muzeme se bavit maximálně a řekneme o snížení reaktivnosti , zde viz horsana, to jest vzít vhodné plemeno s prověřeným původem a nezmršit výcvik.
Je fakt krásnej.