Odpověď na příspěvek uživatele Ivus z 15.11.2023, 18:07:53
určitě nemůže být nula, tím jsem si jistá. nula je pro skot. ale koza není skot, takže je to off label.
hele našla jsem i tu směrnici:
v případě mléka ze zvířat, která produkují mléko pro lidskou spotřebu, nesmí být ochranná lhůta kratší než: i) nejdelší ochranná lhůta stanovená pro mléko v souhrnu údajů o přípravku pro jakýkoli druh zvířete vynásobená koeficientem 1,5; ii) sedm dnů, pokud léčivý přípravek není registrován pro zvířata, která produkují mléko pro lidskou spotřebu; iii) jeden den, pokud je ochranná lhůta léčivého přípravku nulová;
no a protože butox má ol na mléko pro skot sice nula, ale pro ovce 11 hodin, tak jedenáct hodin krát jeden a půl je 17 hodin.
butox nebo něco podobného. na všenky tohle funguje lépe než se to pokoušet likvidovat zevnitř.
ol nevím, co je nová evropská směrnice tak v tom mám chaos a u léčiva, které má stanovenou odlišnou ol pro skot a pro ovce při použití off label pro kozy jí fakt neumím vymyslet. musela bych zase kouknout na ten studijní webinář.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 08.11.2023, 07:48:51
důvod, proč králík není hlodavec, je mnohem složitější a souvisí třeba s tím, proč velryba není ryba. že něco vypadá na první pohled podobně ještě neznamená, že je to jakkoliv příbuzné.
Odpověď na příspěvek uživatele Doron z 05.11.2023, 21:51:52
není to složité, prostě fyziologie trávení. králík tráví vlákninu fermentací ve slepém střevě, ale vstřebatelnost v těchto úsecích trávicího traktu je malá, takže prostě zfermentuje, vyrobí měkký bobek, ten sežere, jde to do žaludku a tenkého střeva a tak získá ty živiny. přežvýkavec tráví vlákninu fermentací v předžaludku, nakrmí mikroorganismy a ty pak může sežrat rovnou, protože žaludek je až dál.
ale substrátem pro tu fermentaci je v obou případech to, co dává chovatel. ty měkký bobky ani ty mikroorganismy nevznikají ze vzduchoprázdna.
Nora už to má dlouhý a není to poznat. Na zimu může být medvědem, budu stříhat zase na konci jara.
Králičí bobky představují 0% jeho KD, protože ty nežere
žere cékotrofy a ty se zase jako krmivo nepočítají, je to prostě polotovar. Asi tak stejně jako byste počítal, kolik % KD dojnice tvoří mikrobiální protein, stejně špatná úvaha.
Odpověď na příspěvek uživatele Fikovnice z 23.10.2023, 23:17:59
psí leukemie je většinou CLL. Původně z t-lymfocytů. průběh je takový podobný jako u lidí, děsně neurčitý, zhoubně chronický. někdy se to najde úplně náhodou při odběru krve. dává se chlorambucil s prednisonem, někdy plus vinkristin, v podstatě spíš jako paliativní záležitost, ale ta zvířata můžou žít i několik let docela oukej.
akutní lymfoblastická leukemie je fičák a je to teda ta věc, co by potřebovala ty transfuze. dává se cyklofosfamid+vincristin+prednison reaguje asi třetina zvířat a remise trvá tak tři měsíce. u některých typů se medián přežití počítá ve dnech od diagnózy. osobně bych takové svoje zvíře léčila thiopentalem.
myeloidní leukemie jsou vzácné, tím pádem se tam o chemoterapii ví docela málo, prognóza akutní formy je asi podobně blbá.
transplantace kostní dřeně se u psa nedělá. některé typy hlavně chronické leukemie reagují dobře na chemoterapii s remisemi, které jsou dlouhé měsíce i rok
u jiných jsou remise v řádu několika málo týdnů. transfuze, pokud je tam dřeňový útlum, samozřejmě tu věc nijak neřeší a pouze jakž takž udržují psa při životě. stěžovat si, že to stojí koruny, je chucpe.
