Prase divoké je původní evropský druh. Nevím, kde čerpáte informaci o tom, že původní divoká prasata byla u nás vybita. Pochybuji o pravdivosti. To, že byly jejich stavy velmi zredukovány díky válce, to je samozřejmé. Ale zase se po válce jejich stavy zvedly, ať už tím, že je nikdo nelovil nebo z jiných lokalit.
Nene, divoká prasata byla vybita v osmnáctém století, protože byla považována za škodnou, a pak byla chovaná je v oborách ( pár set kusů).
Po válce nějaká utekla a nějaká k nám přešla a začala se množit.
V roce 1990 jich už bylo třicet tisíc, teď je jich třista tisíc.
Řekla bych, že regulace už snad ani není možná, prasata jsou chytrá , myslivci na to pečou ( u nás dokonce přikrmujou), v příměstských oblastech se ani střílet nesmí . A vlci to tedy rozhodně nezastanou.
U nás už je hodně míst, kam se lidi bojí chodit. Chráněný území celý rozrytý, zahrady taky.
Jj, po nás házel klíče a houbu a křídu náš matrikář pan Zach.
Učil i výtvarku, byl opravdový malíř a jemná duše, ale cholerik. Měl výbornou mušku, klíče házel na lavici a jen houbou a křídou nás trefoval do hlavy 😅.
My ho měli rádi, bylo to takový oživení . Ale ta houba teda strašně smrděla 😊.
Jinak souhlasím, mimořádná situace si žádá mimořádné činy!
No říkám si, že než by člověk takovýhle přesný hod natrénoval, trvalo by to x let, takže nějaké masové rozšíření této metody nepředpokládám. 😀
Ale když si na to vzpomenu, já pak dál chvíli nosila ten řetízek v kapse a stačilo když mi omylem zacinkal a pes mazal ke mně, tak jsem ho přestala nosit, že mi ho bylo líto. 😀
Současného psa majznul klacek po hlavě když běžel ode mě, to byla prostě zásadní chyba a je vidět, že žádná metoda není samospásná a bez práce. 😀
Byla to masově rozšířená metoda na cvičácích.
Házet uměli všichni ( tedy nejen klíče po psovi) .
Důležité bylo, aby pes nevěděl, odkud klíče přiletěly, fungovaly vlastně na principu elektrického obojku 😅.
Byla to intervence vyhrazená pro opravdu mimořádné situace, ne že by na cvičáku pořád lítaly klíče .
Taky jsem tuhle “ metodu” jednou použila . Můj první pes, Sandy, byl ode mě tak deset metrů, otočený zády a chystal se už už vystartovat po svém nepříteli Gastonovi .
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 21.09.2023, 23:23:39
No, bylo to opravdu extrémní 😅.
Fram má ještě takovou jemnou štěněcí srst, brutálně se to zacuchalo. Nejhorší byla tlamička, zejména pak bradička 😔.
Kamarád mi poradil nějakej přípravek, kterej se používá na koňský hřívy a ocasy , přemýšlím, že bych ho tím nastříkala, vyčesávání je pak prý snadnější..
Je to trochu mimo téma, ale musím vám napsat, co jsem zrovna viděla z okna..
Psi se rozštěkali, tak vyhlédnu a naší docela frekventovanou ulicí si to rychle mašíruje maminka s kočárkem a vedle ní, úplně na volno, spořádaně běží kočka 😊.
Tak opravdu se nabízí, že je to diabetická neuropatie, bylo by to asi takový nejlogičtější..
Jak píše Irma, dávala bych béčka, rozdrtila do mletého masa třeba..Ty ovšem zase zvyšují chuť k jídlu.
Nezměnila jsi krmení? Dáváš syrové maso? Jestli mu neschází kyselina lipoová.. A ještě něco se na tu neuropatii dává, ale já to zapomněla, zkusím vygooglit.
Nejlepší by bylo najít chytrýho, analyticky uvažujícího a opravdu vzdělanýho veterináře.
Mně takhle zachránili Guču u Herčíka na klinice , bylo to tak tak.
