U nás se vždycky nějaká slunečnice vysemení z krmítka. Když mám pocit, že žádnou nevidím, pár semen z krmení vytáhnu a rozhodím a vyrostou a docela pěkný, široký úbory. Ty okrasný, co se prodávají bývají rozvětvené a kvetou drobnějšími květy.
Z kukuřice mi nic nevzešlo, slunečnice roste jako plevel a má-li dost slunce, něco z ní bude 😉
Jj, to jsem taky zaregistroval. V tomto případě dává smysl riziko i investice, šlo o zachováni genofondu české husy. Ale ne každý máme na dvoře vzácná zvířata, která si výjimku zaslouží. Tak to bohužel je. Víme, že jsou lidé schopni vydávat nejrůznější křížence za chovné čistokrevné kusy, však je tu o tom i vlákno 😉
Smrtnost je vysoká, léčba nákladná a šíření choroby rychlé. Pokud by chtěl chovatel své cenné kusy zachovat, musel by zabránit možnému šíření choroby, zaplatit nemalou částku a doufat, že něco přežije. Myslím, že i pro ty slepice je lepší utracení
Konečně se ozval odborník na slovo vzatý🤣
Je to tak. Třeba seno, je udáváno, jako velmi častý zdroj ucpaného volete. Dovedu si představit, že jemný grit se do toho zamotá a vytvoří ucpávku rychleji. Ale samotný grit tu možnost úplně asi nemá. Myslím, že i to je důvod existence řezačky na kopřivy 😉
Nevím, mě spíš přijde, že nové vedení ČSCH začalo něco dělat, ale původní vedení to nemůže skousnout a jen dělá problémy.
Zase jeden zakomplexovaný chudáček, co se neumí ani podepsat. Ale bude tu pištět, že je cenzurován🙄 A neslušnost a vulgarita nevyjadřují názor, ale interpretují omezenost autora
Právě, že nikdo, kdo nebyl účasten jednání, neví jaký byl záměr. Já nevím, jak to na daném místě vypadá, může jít o jedno hejno holubů, které se drží v nějaké lokalitě a město chce zkusit, jak na ni holubník zafunguje. Podle toho pak může vyhodnotit, zda v holubnících pokračovat. Ale to my nevíme a můžeme jen spekulovat. Na druhou stranu o řešení rozhoduje zastupitelstvo, které může rozhodnout jako v Lounech, absolutně nesmyslně (ty holubníky jsou pěkné a na dvoře by vypadaly luxusně). To ale neovlivní ani lidi, kteří jim ten nápad vnukli.
Jak jsem psal výše, záleží na zastupitelstvu, jak k problému přistoupí a jaké najde řešení. A smysluplnost řešení může posoudit, jen někdo znalý stavu věcí před a po a také záměru, který byl vytýčen. Což v této diskuzi asi nebude nikdo. Ale pokud nevíme, s čím do toho šli, nemůžeme hodnotit efektivitu zvoleného řešení.
Ta pralesní rajčata jsou hodně drobná, tužší, ale chuťově mnohem zajímavější, než obvyklé odrůdy. Prospívají i v polostínu, jsou odolnější proti houbovým chorobám. Ale jejich bujný růst je spíše nevýhodou.
Ono je potřeba si uvědomit, že zbudování holubníků pro desetitisíce párů po městě je nákladné. Lidi nejsou všeobecně nakloněni měnit zavedené postupy a za mě je obrovský úspěch spolku Holubi v nouzi, že se jim daří zastupitele “ukecat” k takovému pokusu o změnu.
Jak víte, že salmonela to není? Mohla by to být kokcidióza, chtělo by to nechat udělat parazitologické vyšetření trusu.
Jasně, že máme právo na vlastní názor 😉 Pokud něco o dané problematice víme, což si dovolím soudit, že oba víme, můžeme diskutovat, nesouhlasit, ale to je tak všechno 😉 Pravdou je, že diskuze na toto téma by byla už na nové vlákno, tady by se měl řešit městský holubník, v čemž se, dle mého názoru, shodujeme.
Nerozporuju to, že jich je ve městech moc, zvlášť v nějakých místech. Ale nejsem zase pro dělání z holubů extra nebezpečné bestie, jež číhají koho by pokálely, či jiným způsobem ohrozili. Oproti nim jsou kočky a potkani opravdu horší
Teda nevím, ale i z výše zmíněných článků je patrné jen to, že holub (stejně jako jiné druhy ptáků i savců včetně člověka) je živnou půdou pro nejrůznější bakterie. Stafylokoky i E. coli jsou běžnou součástí i lidské mikroflóry a dokáží za příznivých podmínek způsobit zdravotní potíže (a takových bakterií je mnohem víc). K tomu aby se tak stalo není třeba se “nakazit”, stačí jim ty vhodné podmínky vytvořit. Salmonelu chytnete spíš z domácích vajec, než s prolítnuvšího holuba a Toxoplazmu máme všichni od svých koček už dávno. Jediný problém společný holubům a potkanům je ten, že se s našimi městy sžili a je jich v nich poměrně hodně. Je tedy třeba jejich počty regulovat, pokud možno humánní cestou. Osobně si myslím, že třeba kočky, kterých jsou města též plna, jsou větším zdravotním rizikem než holubi.
Zatím městské holubníky fungují v některých městských částech Prahy, Brna i dalších měst. Ale hodně záleží na tom, jak k tomu dané město přistoupí. Úžasně hloupé provedení vynalezli v Lounech, kde zbudovali několik holubníků na kůlu rozmístěných po městě. Samozřejmě zejí prázdnotou🤭 Takže město vyhodilo jen pár nižších desítek tisíc korun a užitek žádný. Jiná města, či městské části volí efektivnější řešení, kdy se v holubník přestaví často půdní prostory a podobně. Finálním řešením by asi nebyl jeden megaholubník, ale spíš uskupení menších holubníků rozmístěných v různých lokacích města.
Městští holubi se nestřílí, to jen výjimečně, většinou jsou na ně nastraženy klecové pasti se zrnem, holubi projdou lítačkami dovnitř, ale ven se nedostanou. Bohužel tyto pasti nebývají kontrolovány denně a holubi jsou tedy na přímém slunci, či dešti bez možnosti úkrytu. Takto pochytaní holubi jsou pak likvidováni, nejspíš plynem. Proto mi regulace populace městských holubů náhradou jednoho vejce nepřijde tak drastická. Nehledě na to, že holubníky jsou čisté a čištěné, holubi tam mají krmivo i vodu. Předchází i hnízdění na nevhodných místech, kdy lidé pak hnízda strhávají i s mladými, nebo dokonce zazdívají. Co je na tom tedy špatně?
Městské holubníky jsou super nápad a skvělé řešení složitého problému. Mnohem humánnější než obvyklá řešení, jako je chytání do klecí, kdy je klec na střeše domu, často na celodenním slunci, několik dní plná hladových a žíznivých holubů.
Přesně to si pamatuju též