Tak svatba za námi, užili jsme si to, všechno klaplo, jen to bylo náročný. Kluci byli zlatí, jen Qui se mi snažil ze svatební kytičky otrhat květy, ale on už má takovou úchylku (i na zahradě je největší zábava otrhávat z kytek květy...)
A pár střípků...
Aluška:Bohužel odešla zdravá, naštěstí rychle, tátovi jí na procházce přejelo auto …….
To mě moc mrzí… Tohle nějak nedávám, ještě mám pořád před očima svého Quie. Ten to sice přežil, ale…
Hodim to i sem… Ale jak se bude venčit ještě nevím, aneb se mi to hezky komplikuje, svatbu mám v pátek... A to mi chlap chtěl dát zákaz sportu už měsíc před...
Dneska ráno jsem spadla z koně, ještě jsem nasedla a i cválala, až doma při vylejzání z auta jsem cítila, že to koleno není úplně ok... Bolí, ale relativně se to dá rozhodit, tak to snad bude dobrý. Zatím jsem to preventivně stáhla a namazala Voltarenem. Zítra jdu se psem na rehábku tak mi to tam zkusí vzít i laserem.
A momentálně jsme museli zkrouhnout okruh na koloběžku. Ve čtvrtek se tu prohnala supercela. U nás dobrý, jen trošku kroupy, ale pár km vzdušnou čarou na soutoku Labe a Vltavy totální zkáza. Rvalo to stromy i s kořenama občas dobrých 20m průměr.
Tak se mi to hezky komplikuje, svatba je v pátek... A to mi chlap chtěl dát zákaz sportu už měsíc před...
Dneska ráno jsem spadla z koně, ještě jsem nasedla a i cválala, až doma při vylejzání z auta jsem cítila, že to koleno není úplně ok... Bolí, ale relativně se to dá rozhodit, tak to snad bude dobrý. Zatím jsem to preventivně stáhla a namazala Voltarenem. Zítra jdu se psem na rehábku tak mi to tam zkusí vzít i laserem.
Jj, byli před 7-mi lety, byla to hodně ťapkací dovolená, ale nejlepší. Super víno i jídlo. A chlap chtěl někam, kde jsme už byli... Teď to chceme volnější, jen pár max 10km výšlapů, asi i projít něco co jsme nedali posledně, ale i to kde se nám to hodně líbilo. Plánovat začneme pořádně až po svatbě. Ale ubytování a letenky už máme, poletíme cca 3 týdny po svatbě, takže na plánování bude ještě času dost.
A k čokoládě, já jsem asi divná, ale celou jsem ji nedokázala sníst nikdy. I jako dítě jen pár čtverečků a přišla jsem si přeslazená. Většinou mi vydržela otevřená tak půl roku, pokud mi ji teda nikdo nesežral. I i teď občas mám období, že si ji dám čtvereček ke kafi každý den. A pak se jí zas 3-4 měsíce ani nedotknu.
Dohromady těch cca 45kg, teď už se to jen drží, což je fajn poslední měsíc bylo chlastaček a prohřešků dost… Tak jsem se i bála, aby to nešlo nahoru.
A nakonec jsme vymysleli i svatební cestu, dáme znova Madeiru. Těším se moc, jen se bojím jak to zvířectvo dá bez nás… Hlídat bude mamka.
Tak zase po dlouhý době, no nějak nestíhám. Svatba za 14dní. Asi už vsechno zařízeno, ale pořád přemýšlím jestli jsme na nic nezapomněli... A chlap si vymyslel že nacvičíme první tanec, no on se hýbat umí a jde mu to(kdysi u závodil v hobby kategorii), akorát já si přijdu jak dřevo, co se neumí hejbat a už vůbec ne elegantně... Kdyby jste měli nějaký tipy na co nezapomenout, tak sem s nima... A ještě co si myslíte o tomhle triku, třeba na rozlučku, mě to přijde vtipný, ale dost lidí mě s tím sepsulo...
Sardullah:Krásně popsané…ono u těch psích “specialitek” je to prostě…."když je miluješ, tak není co řešit"…jeden člověk může být z basenjikový…chrtí..pastevecký..severský…atd atd, ono spousta plemen má NĚCO…na prášky, ale komu to konkrétní plémě sedne jak poklice na hrnec, tak pak to může být láska na celý život.
Bohužel spousta lidí jede na vzhled “tohle se mi líbí” a i když se třeba poptají, tak v praxi si kolikrát soužití neumí představit…
Jj, ale ty speicialitky maj společnou nezávislou povahu, méně či více. Já vzpomínám jak byli s basenjika unešeý jedny lidi, co jsme náhodně potkali. Povídali, že basenjíka měli, všechno super jen to nepoušténí na volno a nezávislejši povaha, je nakonec moc omezovala... No už měli odrostelejší štěndo kolie a já jako basenji člověk jse se nemohla zbavit toho pocitu strachu ze psa navolno a ještě ve městě... A oni si to užívali... No 2 úplně různý světy... Si taky říkám proč to mít tak složitý, a pak mi ten basenji provede se samozřejmostí jeho vlastní, věc sice logickou, ale tak že si člověk řiká, že pes to prosě nemůže vymyslet... A jsem zase doma pro tyhle okamžiky mám basenjiho...
Jj, ale ty speicialitky maj společnou nezávislou povahu, méně či více.
Já vzpomínám jak byli s basenjika unešeý jedny lidi, co jsme náhodně potkali. Povídali, že basenjíka měli, všechno super jen to nepoušténí na volno a nezávislejši povaha, je nakonec moc omezovala... No už měli odrostelejší štěndo kolie a já jako basenji člověk jse se nemohla zbavit toho pocitu strachu ze psa navolno a ještě ve městě... A oni si to užívali... No 2 úplně různý světy...
Si taky říkám proč to mít tak složitý. A pak mi ten basenji provede se samozřejmostí jeho vlastní, věc sice logickou, ale tak že si člověk řiká, že pes to protsě nemůže vymyslet... A jsem zase doma pro tyhle okamžiky mám basenjiho...
To jsem zase něco propásla... No nějak se mi blíži svatba (cca 20 dní a přijde mi, že nestíhám...)
Basenji mám 2 svoje, ale mamka je chová od 1998. Takže s nima žiju od svých cca 9let. To že jsem moc dlouho nepřemýšlela, co si pořídit za psa asi mluví za všechno. Neumí štěkat, ale nepčítejte tím, že tím je vyřešena samostatnost a nebudou otravovat sousedy, většina umí parádně výt a jódlovat.
Jo jsou to tak trošku kočky, celkem se rádi se mnou dohadujou i třeba o tom kam půjdem na procházku.
To že emají emoce je mi divný. Většinou jsou to závisláčci, ale trošku spíš tím kočičím způsobem. Nebudou na páníčkovi viset pohledem co by pro něj mohli udělat, to fakt ne. Ale chtěj být v blízkosti.
Člověk nemůže počítat s tím že půjde bezpečně vypustit. Jsou to pořád především lovci a loví jak čichem tak zrakem. A kořist bude nejspíš vždy zajímavější než páníček. A i netahání na vodítku je občas docela oříšek... Jinak se klidně ptejte na konkrétní věci
Děkuji. Energie přes den je, večer teda odpadnu, ale spí se mi mnohem líp než dřív. A ta fyzička, co teď mám mě neskutečně baví. Kdybych si dala jeden den volno tak vím, že bych další den dala z fleku půlmaraton.
A je fakt, že když šla váha ještě dolů, těch posledních pár kg, tak už jsem začínala být dost protivná, asi už moc dlouho deficit a tělo už se bránilo. Takhle si občas dopřeju i prasárničku k obědu nebo víno se sýry večer, s váhou to nic nedělá a já jsem spokojená.
U nás včera sice 15°C, ale pocitově hodně studených. Ráno mi na běhání celou dobu pršelo.
Dneska ráno necelých 5°C, ale bylo nádherně, byla jsem s Efíkem na koloběžce.
Jinak rychlej souhrn, snad tím moc lidí nenaštvu. Váha přes Vánoce cca +2kg a tam už se drží, ale přes břicho -1cm. Mám 3 měsíce do svatby, chvíli jsem koketovala s myšlenkou jestli ještě něco nezkusit sundat (aspoň ty 2kg co jsem zase nabrala), ale asi to nemá moc smysl. Aktuálně to vypadá takhle… A foto pro porovnání, to už tu teda bylo…
Dneska nádherný ráno s Efíkem na koloběžce...
A proto jezdím se psem na koloběžce, seskakuje se líp než z kola a pár krizovek se zvěří už jsme zažili. A zatím jedinej pád se psem byl, když mi při odrazu podjela noha, takže pes v tom byl nevinně.
Jinak jsme si to dneska užili, fotky nemám, pršelo, tak se mi nechtělo zastavovat a fotit.
Efíka běhání se mnou fakt baví. Je to pro něj mnohem přirozenější rychlost než procházka. V lehkým mrholení se mnou na procházku nejde, ale v dešti běhat nebo na koloběžku klidně… Kousek je teda taky po asfaltu, ale jen 1,5km, pak ještě 2 půl kilometrový úseky, ale ty už se dají jet vedle asfaltový cesty po trávě, což teda znamená, že si já víc máknu, ale to mi nevadí…
Zrovna přemýšlím co zítra. A evidentně ho vezmu na koloběžku, protože má pršet, jinak by byl bez pohybu
Zase jsem po dlouhý době nakoukla i sem…
Taky jsem se dneska pustila do skákaní se švihadlem. Já teda chodím na koloběžku za každýho počasí. Poslední “super nápad” jít na koloběžku byl minulý týden, když byla ta hrozná ledovka a do toho ještě pršelo, cesta vypadala místy viz foto… Na zemi jsem skončila 3x… Ale jsem závislá na chlapovi, aby doma pohlídal psy. To máme doma složitější, Qui nemůže být sám doma. Takže chci skákat, když budu doma hlídat psy…
Jinak se pochlubím i tady, jak to Efíkovi slušelo při pondělním běhu v mrznoucí mlze…
Taky se mi ta barva líbí. A to jsem nad ní váhala půl dne, no ženská a barvičky…
Efík mi řeší všechny lidi na procházce, protože tu někoho potkáme tak jednou za půl roku, takže jsou podezřelí všichni… A pak se to blbě trénuje
Tak v pondělí mrznoucí mlha, tu jsem sem dávala, byla nakonec celý den, včera už jen mlha a dneska mrznoucí déšť a ledovka…
Přidávám včerejší venčení, pročetla jsem zdejší vlákno a pořídila biothane stopku. Vzala jsem 15m a dobrý, Efík dokonce poslouchá líp než jsem si myslela, za zajícem se nerozběhl a k volně pobíhajícímu psu taky ne. Ale na pouštění navolno to nevidím, spíš chci abych měla slušnou šanci ho odvolat, když třeba rupne obojek. To se mi loni stalo a naštěstí dobrý zastavil a silnice byla ještě daleko, ale vyděsila jsem se slušně…
Dnešní běhání v mrznoucí mlze…
Jen mi přijde, že to vůbec neutíkalo, jak člověk vidí jen cca 100m před sebe
Dnešní ranní vyběhnutí, asi na nějakou dobu poslední na sněhu, jde to dolu, je tu nějakých 6°C… Bylo to super, vybíhali jsme ještě za tmy.
A Efík v těch mrazech co byly konečně pořádně odzkoušel teplý obleček.
Minulý týden jsem si pořídila ještě druhou kolobku, čistě silniční, jen mě trošku překvapil sníh a takhle jsem vypadala… Navíc ten silniční plášť bez vzorku na sněhu slušně klouže… Tak teď týden odpočívala a jezdila jsem zase na starý, ale zítra jí asi znova vytáhnu.
