Tak hlásím, že jsem to přežila. Nožičky bolí a nejen ty, ale bylo to super.
Start v 22h pátek, v cíli v 14:36 v sobotu. Od 9 ráno pršelo a poslední 4h celkem dost. Terén náročný a mokrý…
Tak hlásím, že jsem to přežila. Nožičky bolí a nejen ty, ale bylo to super.
Start v 22h pátek, v cíli v 14:36 v sobotu. Od 9 ráno pršelo a poslední 4h celkem dost. Terén náročný a mokrý…
Jj, Praha a okolí, cca 2500m nahoru.
Teď ráno jen procházka s Efíkem a pak se zkusím ještě před startem vyspat…
Včera klukům dorazili nové obojky. Qui na zase zelenou a Efíkovi jsem tentokrát vzala tyrkysovou, ladí mu k oblečku a dost se mi na něm líbí…
Akorát Efík ve velmi nespokojen s délkou procházky a stávkuje, jakmile to stočím k domovu…
Taky se připojuji s gratulací.
A já marně tápu jaký byl náš C vrh. Vím že bylo 6 štěňat. Kluci Cedrik, Casper, Cairo. Holka Cassis a zbytek si vůbec nemůžu vzpomenout, ale bude to tak 20 let…
Mamka jede zítra na krytí… Mě by to být K vrh, jestli se zadaří.
A já zítra večer startuju na 100km běh. Pro představu co budu mít s sebou ve vestě, jídlo, čelovka. Náhradní čelovka, bunda, ALU fólie a nějaký drobnosti už jsou v tý vestě. Docela jsem čučela, že se to vešlo.
Tak jemu to moje tempo při běhu vyhovuje, jde přirozeným klusem. Naopak když jdu jen na procházku, tak stejně dokluše na konec flexi a čeká na mě (a ještě se tváří otráveně, jako kde se courám). Párkrát jsme běželi i 30km a to taky vypadal v pohodě. Tak bych příští rok s ním zkusila něco kolem 40km a pak se uvidí…
Bonbony z ovčího tuku občas dávám, to by teda taky šlo. Slabý vývar taky může, ale to je asi spíš na zavodnění.
To moc nepomohlo. Ale je fakt že do těch 3 let by bylo ideální štěndo pořídit. Ať je klukům max těch 10 let.
Většinou stejně venčíme s manželem. V jednom člověku se venčí, jen když má ten druhej nějakou akci, nebo třeba marodí. To by se asi dalo zvládnout. Režimově by se to taky dalo, já mám home office a manžel jezdí do kanclu jen 2-3x týdně.
Takasi fakt uvidím, co se narodí… Určitě se na štěňata pojedem minimálně 2x podívat.
Sama jsem taky schopná dát ty 3h bez ničeho. Ale jak jsem začala běhat ultra tak mi došlo, že to není jen tak… A potřebuju doplňovat energii. Jen nevím jak s tím psem a co to dietní omezení.
No to jsem si myslela taky. Ale většina těch energy věci pro psy má hromadu bílkovin. A to mu dát nemůžu. Tak vlastně nevím…
Se psem běhám, ale při těch km co dáváme, nechci aby vyloženě tahal. Buď jde na flexi nebo když potřebuji i ruce tak v postroji, ale 2x do týdne se mnou chodí kolem 25km, celkem 80-100km týdně. (Trénuju na ultra běh). Pro psa to většinou znamená 3-4h v klusu. Včetně zastávek na čichání …
Teď mě známá nahlodala jestli nezkusit nějaký dlouhý dogtrek. Nejdřív je v plánu něco kolem těch 30km. To zvládnem, to se mnou chodí…
Ale spíš se ptám jestli je reálný s ním časem jít i něco delšího, kvůli doplňování energie. Má cystinurii, nemůže moc proteinů. Je reálný tu stravu před a při výkonu poskládat, tak aby se mnou dal třeba i nějaký ultra?
No to mi právě nepřijde. Přišlo mi že mezi 1 a 2 psy rozdíl nebyl. A co jsem párkrát mamce hlídala, tak venčení 2 a 3 psů už rozdíl je, člověk nemá tu třetí ruku… Ale asi se člověk naučí. Ale beru v potaz i basenji povahu, poslouchat to na 100% nikdy nebude… Což teda chrti asi taky ne, ale aspoň chrti netahaj na vodítkách jak kokoti…
Jinak kluci si rozumí, občas nějaká rozepře vznikne, ale nikdy ne natvrdo… Spíš Qui mi přijde hravější a Efík moc ne. Takže Qui vybízí ke hře a Efík ho pošle někam a radši si jde pro hračku… Ale to mi je jasný, že další pes by to nemusel vyřešit….
No asi to zůstává ve hře a uvidí se co se u mamky narodí… Nebudu to shánět jinde, jako když jsme brali Efíka. To jsem chtěla trikolorního psa a mamce se narodili 3 fenky…
Já jsem celkem spokojená s Akinu. Měli jsme tu jejich barevný triangle ( teď mě napadá že vlastně mám jen jsem jim ho nedala, kluci zlikvidovali polštář, ale ve výprodeji jsem sehnala ještě jeden, takže mám 1x polštář a 2x okraje, akorát kluci spíš likvidují polštáře…) Za tu cenu kolem 1000Kc pár let vydržely. Teď máme tyhle https://www.akinu.cz/akinu-cesky-les-pelech-xl-110x80-cm-nebeska-modra/ ale menší (M) máme 2. Vizuálně se mi líbí, kluci v nich rádi leží a zatím drží. Asi 2 roku je máme.
A máme 2 tyhle od DGdoggear.
https://www.dgdoggear.com/cs/pelisky-a-decky/dg-comfy-cave-dog-bed-classic-antartica/
Jako jo, cenově je to raketa. Ale kluci se v tom rádi zahrabavaj a vydržely jim 6 let a to v nich furt hrabou. A teď v dubnu jsem firmě volala, jestli by nešlo objednat jen ten potah. Protože potah byl prohrabanej naskrz, ale zbytek dobrej, v pohodě poslali nabídku jen na potahy… Takže jsem koupila 2x novej potah a jedeme dál…
Jj, Dexter. Já tuhle zmínku o něm tady zaznamenala a už tehdy se to plánovalo, jen to ještě nebylo domluvený… Majitelku znám, ale jsme celkem malej klub, tak se známe skoro všichni… A mě se teda tyhle žíhanci jako on hrozně líbí…
U nás za chvíli začne období “kluci, nechcete kámoše?”. A letos to bude docela náročné. Mamka už má domluveného ženicha pro svojí fenku. A mě by se štěndo po tom psu i docela líbilo. Je to basenji, který chodí Rally Obedience a mohlo by se zadařit i žíhaný štěndo.
Začínám o tom malinko uvažovat. Qui teď chodí s novou ortézkou, která mu hezky padne a během procházky se nemusí upravovat. Někdy v budoucnu jsme teda počítali se třetím psem, ale spíš z důvodu, aby pak jeden z kluků nezůstal sám. Ale na to je ještě čas, Qui teď bude mít 7 let a Efík 6 let. Zas na druhou stranu venčit 2 psí magory nebo 3 je docela rozdíl…
Ono se toho sní při takovém závodě docela dost. Energii je třeba doplňovat průběžně, takže tam každých 30-45minut něco pošlu. Dá se sehnat výživa přímo určena na tyhle závody, různý tyčinky, gely, nápoje… Je toho dost, občerstvovačky jsou většinou taky, tam bývá ovoce, ale taky třeba chipsy a chleba se škvarky - to je docela geniální věc na spravení chuti (většina těch tyčinek je sladká)... Jen je třeba myslet na to že i tohle je třeba trénovat, aby z toho nebyl žádný žaludeční problém a tělo si z toho umělo vzít co je třeba…
Tak Bezděz mi přišel ještě relativně v pohodě, taky to bylo na cca 20km., takže jsem byla relativně čerstvá… Ralsko byl trošku jinej příběh, tam vrchol vycházel na cca 50km. Stoupání začalo asi po 47.km, takže to už jsem toho začínala mít dost…
Ano, tak skoro 68km jsem už uběhla za nějakých cca 9h a bylo to i přes Bezděz a Ralsko, tohle bude jen o 30km víc, to už je jen o hlavě…
Dlouho jsem se nehlásila. No, běháme pořád. Jak jsem vlastně po tom prvním ultra nevěděla co dál. Tak už jsem se přihlásila na další… Chci si zkusit stovku. Takže nakonec kvůli dojezdu a menšímu převýšení (bude to “jen” 2500m) Pražský Kelt, v říjnu.
Akorát už jsem zas chtěla teď běhat nějaký kopečky, což znamená vyrazit na Kokořínsko, ale kvůli počasí to pořád nevychází. Nechci jít bez Efíka, jenže zas ho nechci tahat v horku a ještě v lese, kde se není kde zchladit. A i když budu vstávat brzo, tak budeme dobíhat kolem 10h, kdy už je hic.
To co běhám u nás je celý kolem plavebního kanálu, takže vodu má. A kdyžtak ho zchladím, dokonce tam jde poslední dobou i skoro dobrovolně (vidím, že mě tam chceš strčit tak radši půjdu sám…)
Mě se Qui pokusil svatební kytici otrhat. On je ujetej na květy, šípky i třeba bodláky. Venku se při procházce prostě zastaví a otrhává tyhle věci… A jak jsme se fotili a já se k němu s kyticí sklonila, tak se do ní pustil…
Tady lilo fest už v noci. Ráno psala trenérka, že jízdárna je vyplavená, takže ranní trénink rušíme. Tak jsem čekala až přejde to nejhorší a vyběhla s Efíkem, když už jen mrholilo.
Ještě jsem to měla zhruba 2km domů, Efík čuchal a já si všimla, jak je obloha z jedný strany černá, tak jsem zkoukla Meteora, tam červená a bílá a že máme zhruba 10minut. Tak jsem zavelela, že běžíme a už nezastavujeme, protože v tomhle být venku fakt nechceme. Liják se spustil, přesně, když jsem doběhla ke dveřím do domu…
Od Mělníka hlásím taky déšť, konečně.
Noc na dnešek hrozná, už v 5 ráno jsme měli 27,5°C, ještě to pochopím v Praze, kde se to prostě rozpálí, ale já bydlím úplně na kraji vesnice.
Já uchovnit chtěla, ale Qui má tu ochrnutou packu (to se mu stalo, když mu bylo 8-mi měsíců a do uchovnění musí být aspoň jedna výstava až po 15-ti měsíců věku) a s tím mi ho žádný rozhodčí neposoudí. A Efík sice uchovněný byl, ale pak se u něj objevila cystinurie a ta je dědičná, takže taky smolík…
Jinak budíka jsem měla na 5 ráno, z postele jsem se vykopala v 5:30, vyběhli jsme v 6, domů jsme dorazili skoro v 9. V tomhle vedru jednak běžíme pomaleji a jednak častěji zastavujeme na pití, ochlazení, atd… A jak jsem si tu poslední půlhodinu nedávala, že jsem nevstala hned…
A po doběhu se Efík takhle rozplácl na schodech…