Na Madeiře jsem byla 2x je to tam super. Dají se dělat i třeba jen půldenní treky a pak dát koupačku, když bude počasí. Třeba Fanal, dost často krásná mlha a stromy skoro po rovině nějakých 6km. Pak třeba Levada do Moinho a levada Nova, cca 11km. A určitě si ještě na něco vzpomenu, kdyžtak napiš
Mě u kluků proběhla nějaká viróza loni. Aspoň si to myslím, protože žrádlo maj každý svoje a v rozmezí 24h to začalo u obou. Qui byl hned v pohodě u Efíka zabrala až dietní plechovka.
A já teď čekám na Efíka u veterinářky, někde si minulý týden zlomil zub, horní P1 tu zas tolik nepotřebuje a má to zlomený až v dásni, takže zub půjde ven.
Zdravím z dovči v Chorvatsku. Venčíme (běháme) ráno, dneska vinice, olivový a borovicový háje nad námi. A teď odpoledne opakovačka na terase. Před pár dny po pláži a borovicový lesík na poloostrově kousek odsud... Do vody jsem je zatím moc nedostala. Quie vůbec, ten šel max na 2m k moři a pak utekl před vlnkama. Efík chtěl vlny lovit tak si trošku smočil tlapky, ale dál taky nešel.
U nás dneska takhle. Tyhle pozdně letní rána miluju ... V plánu byl (nejspíš) poslední dlouhý běh (pro mě aspoň 22km) před podzimním maratonem. Počasí parádní, bylo nádherně, příjemná teplota, mlha. Vyběhla jsem před svítáním, tak abych nemusela s čelovkou. Na to že jsem si o víkendu běžela Jizerskou 23km, se mi běželo parádně a i tempo se drželo samo, měla jsem v plánu se držet kolem 5:30-5:35, nakonec to bylo o chlup rychlejší... Tohle ranní běhání se mi líbí. Jen Efíka jsem po 20km odvedla dom, už mi na něj těch 30km přijde dost. Ale i on vypadal hodně spokojeně, jiná trasa, koukal, čuchal , ale šel hezky v tempu se mnou... A jinak Efík teď v pohodě cystiny pod kontrolou i na skoro normálních granulích. Jen jich má vzhledem ke svému pohybu slušnou hromadu... A packy taky ok. Na podzim plánuju zase běhat na Kokořínsku v lesích. A já si snad příští rok dám první opravdový ultra... Zatím mám v plánu celýho "Čerta" - skoro 67km, přes 1600m převýšení, Bezděz, Ralsko...
Hmm, návštěva veteriny… Ač jinak jsou doma kluci zticha, protože štěkat neumí. (I když jsem kdysi někam dávala video co umí za zvuky, ale standartně je nedělaj, to musím vyprovokovat…) Tak na veterině jsme nejhlasitější pacienti v čekárně. Směs kňučení a vytí či jódlování…
Já přesně na tohle narazila i s malým Quiem, když byl cca 4-měsíční štěndo.
Bydlíme na vesnici a většina psů tu na procházky nechodí, jsme jedni z mála bláznů co venčí 3x denně. Takže když se jelo do města tak jsem brala psa s sebou, aby se okoukal a potkal psy. A když jsme zaparkovali na sídlišti, tak jsem ho vytáhla socializovat se, ale většina lidí se psy co jsme potkali prostě kontakt psů vůbec nechtěla. A to měl tenkrát tak 6kg.
Qui se k jiným psům chová nakonec (v rámci plemene) dost standardně, feny se mu líbí, stěnda toleruje a asi by si i hrál, psy se snaží sežrat…
Na Efíkovo socializaci nebyl zas tolik času, jak jsme ještě hodně lítali kolem Quie a z mýho pohledu je horší, co se týče povahy, ale zas poradkyně chovu v tom problém neviděla, prej trošku radikálnější pes, ale zas nic co by bylo třeba vyhodit z chovu…
Fate (23.11.2014 - 3.8.2025), mamky fena, její odchov co si nechala doma po odchodu Berušky, byla to tenkrát jediná fenka z vrhu. Výstavně celkem úspěšná, coursing jí taky moc šel a bavil, odchovala 3 vrhy. Její dceru Gaiu si mamka nechala doma.
Čekalo se to, na začátku června ji našli metastáze na plicích, ale jsme dost rozčarovaní přístupem na tý první veterině.
V neděli večer byli na procházce a najednou začala plakat a nemohla na zadní packu. Donesli ji do auta a jeli na veterinu. Na veterině už se na zadní nohy vůbec nechtěla postavit a hodně naříkala, ale jen na ní z dálky koukli "To bude páteř, na to nejsme vybavení, jeďte jinam" a zabouchli jim před nosem... Tak rychle obvolávali kam dál, nakonec od známého dostali číslo, dovolali se, a že maj hned přijet. Dorazili, hned někdo vyběhl (měli ještě jinýho pacienta), aby ji zkontroloval a dali ji rovnou aspoň něco na bolest, než budou mít čas se jí věnovat. Dost rychle došli k tomu, že páteř to nebude, ale sraženina komplet blokovala průchod krve do zadní packy. A vzhledem k tomu že měla metastáze na plicích, už jí dál netrápili.
PS: fotka je, když jsme se stěhovali, ještě nebyl nikde žádný gauč ani nic na co by se dalo lehnout, ale někomu vypadl z krabice podsedák, tak si lehla na něj... A ještě komplet moje a mamky smečka při hlídání 3 roky zpět.
Dafi:taky zážitek…..
njn,oni ti lidi mají pocit,že když ten pes je hodnej a nevšímá si,tak vlastně,oni nemají problém…
že kvůli nim ho mít někdo může nechápou….
my si daly socializační projítí mezi loukama na pěšince s chrtíkem,byl na stopovačce,když jsme se míjely,tak jsme si daly psy k sobě,s pozdravem se minuly,-já mezitím hučela na svý psy-Tady su,tady su,tady su-a mám piškotky!!!!!-takže Dafča jemně zabrumlala -tak,že to bylo slyšet jen,když ji člověk napjatě sledoval,a pak po mě čučela,kdy budou ty piškotky…
nevím-jak moc je to kynologický,ale používám to při míjení jinýho psa-povel-Tady su!!!-něco jako budeš u mě-někdo používá -SE MNOU
a pomocný povel mám piškotky-připomenutí,o co by přišla,kdyby začala vyfnákávat….
No mě by se moji kluci možná ještě stihli servat mezi sebou, než bych je stihla srovnat. Speciálně Efík a jeho přenesená agrese….
Ale připomnělo mi to příhodu z jara. Rozednívalo se ještě pozdě takže jsem chodila běhat s čelovkou. A najednou se na nás ze tmy vyřítil pes, něco velkýho černýho. Nějak jsme stihli odběhnout víc na stranu. A pak jsem si všimla , že někoho nenapadlo nic lepšího než si rozdělat stan hned metr od cesty a psa si dát na delší úvaz ke stanu… Přitom zrovna na tom místě je dost místa i vedle cesty.
My máme od května Škodu Enyaq, máme i soláry na střeše tak to celkem dává smysl, reálný dojezd něco přes 450km. Na rychlý nabíječce, kterých už není málo, je to nabitý z 20% na 80% za chvilku. Než jsme se s chlapem stihli vystřídat na WC a koupit si něco k jídlu. V září se s tím chystáme do Chorvatska na dovču…
Efík spíš žene, procházkový tempo ho moc nebaví. Vyhovuje mu, když s ním běhám, to jde svižným klusem, když je na flexině tak si stihne i začuchat a pak mě doběhne.
Většinou 2x týdně běháme delší trasu cca 18-21km, to máme za necelý 2 hoďky, 3x týdně něco kratšího, většinou cca 12km, to dáme za hoďku a kousek. A 2x týdně dáme jen procházku cca 6km. Nemůžu běhat každý den, to bych si odrovnala nohy, ale kolikrát na mě při procházce blbě čumí, jako proč se tak couram…
Ale tyhle delší akce má jen jednou denně, většinou hned ráno a pak už chodíme jen na kratičký vyvenčení tak 20minut a domů.
U nás pršelo chvilku, na to co hlásili spadlo prd… Jinak taky hroznej hic, už ráno v 5 bylo 20°C.
U nás žádný plyšový hračky nevydrží, konkrétně tyhle krysy přišli hned 1. večer o tlapky a ocas. Evidentně si kluci myslí, že je třeba všechny přečuhující části amputovat…
My už dneska konečně venčili, dali jsem cca 10km lehkým poklusem. Ránu po tý osině má pěknou zavřenou. Tak to snad bylo všechno.
A Efík je taky konečně spokojenej s dnešní aktivitou a nezvedá se s nadějí v očích, jakmile jdu ke dveřím…
Tak záda mě jako programátorku, co celej den sedí a ještě k tomu blbě, zlobily dost. Až co jsem začala jezdit na koloběžce daly pokoj. Jako ono to dává smysl, na koloběžce (myslím tu sportovní s koly velkými jako na kole), nejde jet nahrbená, takže to člověk naposiluje.
Jinak u nás pořád bez procházek, vet našla 2 kousky osiny a snad to bylo vše, teď čekáme až se to zahojí. Do rány dáváme višňák a zavazujeme, ale Efík si to hned sundá a límec mu pro jistotu sundavá Qui. Takže prostě hlídáme…
Známá když měla svý první 2 basenjíky, psa a fenku, je taky nechala uvázaný u obchodu, přes ulici najednou procházel jejich úhlavní nepřítel. Pes překousal vodítko, za který byl uvázaný a šel po něm. Fena se škrtila na obojku, ale ta vodítka nekousala, tak se pes pro ní vrátil, překousal i její vodítko a šli na něj oba…
Jinak Qui mi taky kouše do vodítka a přesně ví kdy ho vidím, takže si toho ani nevšimnu. Třeba při otevírání branky a tak. Až manžel mě na to upozornil, když nás viděl z okna jak se vracíme z procházky…
Mělník nešla elektrika cca do 16h. Teda mě elektrika šla, protože máme soláry a sluníčko svítí… Ale nešel mi net a od 13:30 ani mobilní sítě, jak net tak volání…
Límec měl jen cestou do auta a v autě, před nakládáním bych mu to už nenandala, jak chodí na tom polostahováku. Teď ho má jen na noc, jinak ho mám pořád pod dohledem.
Šťourala se mu v tý pacce celkem dlouho, ale nic neobjevila, proto tam prý dostal ten dren, že to snad vytáhne ven.
A on na sobě nic znát nedal, vůbec nepajdal ani si to nijak neřešil, ale ty packy mu prohlížím několikrát denně tak jsem si toho všimla.
Já mám na oba kluky polostahováky od 4dox (obojky mají i posuvku na nastavení obvodu) a mám je nastavený celkem natěsno, že sundat nejdou úplně snadno, musím je správně natočit. A pokud jsme někde, kde hrozí nějaká krizovka, tak jim je přímo na krku ještě trošku utáhnu.
Z postroje se umí vyvlíknout hodně jednoduše, to by museli mít takový ten 3bodový s popruhem ještě za hrudníkem. Takže když jdu s Efíkem běhat na postroji, tak mu dám i obojek, právě aby se mi nevyvlíknul, postroj přes obojek tak snadno nestáhne. Zrovna nedávno jsem ale na obojek zapomněla a nějak jsem si to vůbec neuvědomila. Došlo mi to až ve chvíli, kdy jsem Efíka chtěla trošku svlažit u vody (bylo horko a domů jsme to měli ještě 5km). Když Efíkovi došlo o co mi jde, tak v očích panika (ten basenjí odpor k vodě), sklonil hlavu, zapřel se, já trošku zatáhla a najedou byl navolno. Naštěstí jsem ho čapla než mu to došlo...
A my od podělka nevenčíme. Asi měl v pacce nějakou osinu (tu jsme ale nenašli) a ošklivě mu to zhnisalo. Tak mu to vet vyčistila, dala dren a pro jistotu i atb. Zítra jdeme na kontrolu.
Děti nemají, ona je nikdy nechtěla. Sex byl normální, teda ne na denní bázi. Navenek mi to přišlo jako normální vztah.
Kastrovaná je, ale až loni nebo předloni, to měla nějaký divný dlouhý hárání. Odchovala 3 vrhy štěňat.
A kamarádky chlapa samozřejmě znám a vůbec bych to do něj netipla. Byl to hodně šok i pro mě. A taky mi to hlava nebere, že skoro 15let v pohodě normální vztah se vším a teď tohle…