Minulý víkend sraz basenji klubu, těšila jsem se je to super akce, člověk pokecá se stejně postiženým lidma a měla dorazit i moje mamka. Zas jsme se neviděli někdy od února…No už v pátek večer mamka volala, že neví jak dorazí, že Fate (nejstaší fenka) je špatná... Do tý doby nic, byla pohodě, ráno v pátek byli na veterině, že hodně zvracela a tvářila se blbě... Vetovi se to nějak nezdálo, tak se dobral až k nálezu hromady metastází na plicích, z ničeho nic... Ale prý má počítat spíš s týdny než měsíci... Feně je 11, sice není mladice, ale basenji jsou celkem dlouhověký 15-17 let většinou. Mamka nakonec dorazila ale docela slušně se tam opila, rozbila si hubu (pak vypadala asi jako zápasník MMA po zápase) a měli jsme co dělat ji tam ještě uhlídat.
Den po týhle akci mi volala kamarádka, že chlap se kterým žije skoro 15let, jí o víkendu oznámil, že je gay a že se odstěhuje... Tak jsme dlouho kecali...
Ahoj, tak se zas po delší době hlásím. 31.5. jsem si dala první závodní ultratrail běh. Čertovskej ultratrail - jen krátkou trasu ve výsledku nějakých 34,5km a něco málo přes 1000m stoupání (nejhorší kopeček - Ralsko, foto je při seběhu z něj, proto už jsem tak vysmátá…) a druhá fotka už hodně vyfluslá v cíli… Vůbec si nepamatuju jestli vím že mě někdo v tom cíli fotil, nebo už mi to bylo jedno… Poslední 2 km mi přišli nekonečný…
Na 25.km jsme probíhali kempem nějakých týpků ze souběžný akce airsoftu (taková ta hra na vojáky, ale měli instrukce po barevných běžcích nestřílet….), ty byli hrozně fajn, povzbuzovali a na požádání mi dali “sprchu” polili mě vodou rovnou z kanystru… Až pak doma mi došlo že to byl blbej nápad, protože mokrý legíny docela dobře člověka sedřou…
Dost jsem čučela na výsledky: skončila jsem jako 4. z 62 žen a celkově 14. ze 122
Moje mamka ročník 68 teď v na začátku dubna skončila s krční páteří na neschopence. Prostě se jednoho rána skoro nemohla hnout, kvůli bolesti. Vyšetřili jí, napsali prášky na bolest a dali termín na neurologii v půlce května. Do teď skončila 2x na pohotovosti tam dali nějaký injekce a změnili prášky, jinak nic. Docela naprd…
Včera ráno jen krátký proběhnutí (10km) v mlze a zimě (bylo jen lehce nad 0°C), šetřila jsem energii na večerní běžecký závod. Efík se teda dost vztekal, když jsem to otáčela domů, prý to bylo krátký. Ale ta mlha byla parádní…
Dneska jsem mu to vynahradila už klasickou běžeckou trasou cca 18km, bylo nádherně a konečně se tváří spokojeně. Ještě dáme něco delšího zítra na Kokořínsku.
A závod. Jsem hodně spokojená. Bylo to jen 10km, ale celkem kopečky a já byla 3. v kategorii a 5. žena celkově. Čučela jsem jak puk…
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 30.04.2025, 17:43:17
No pro seniora to chápu, že kočárek celkem půjde a moc nehrozí že by ho převrhl. Ale pro 5-ti letého basenjíka, který to že má jednu přední nohu nefunkční moc nechápe, je to trošku oříšek. S ortézou jsme nějakých cca 4-5km dali, ale bylo to za mě docela na hraně i když s přestávkami a na konci jsme poponášeli. Což teda u 10kg jde, ale komfortní to moc není.
Odpověď na příspěvek uživatele Vahine z 30.04.2025, 13:49:50
A když by kočárek člověk držel, tak pes zůstane bezpečně v něm? Ne přímo tenhle typ kočárku, ale třeba v nějakým těžším typu. Omlouvám za asi blbý dotazy, hodně jsem o tom uvažovala a ztroskotalo to na tom, že si to prostě reálně nějak neumím představit… Oba jsou basenji, oba mají silný lovecký pud a pak je prostě neupoveluju. Tak jestli je reálný, že by 1 člověk zvládl najednou jak psa v kočárku tak na vodítku, když chtěj lovit…
Qui byl cca od 6 měsíců taky docela nežravec. A nežere mi ani syrový maso. Už tenkrát jsme uvažovali, že mu pořídíme kámoše, tak všichni uklidňovali, že se to spraví až bude mít konkurenci. No jo jenže i ten druhej byl docela nežravec, až na to maso to by Efík sežral i s miskou… Jenže to zas nežere Qui, prej možná tak vařený a ještě jen občas… Chvíli jsme válčili občas po sobě dojeli misky, trošku problém je že Qui zvrací když se během dopoledne nenažere, a na to nemám nervy takže přinejhorším do něj aspoň něco dostanu z ruky… Ale zas kolikrát stačilo trošku z ruky a pak mu došlo, že hlad vlastně má a dojel to sám…
No a loni Efíkovi našli cystiny, takže doživotní dieta a ani jeden nesmí žrádlo toho druhýho. A samozřejmě to co nesmí je nejlepší… Takže hlídáme misky. Qui se ukázal jako dobrej bagrista, v nestřeženém okamžiku do huby nabere co nejvíc zakázaných granulí a zdrhne… Až kolikrát je začne chrchlat ven… Ale až na pár epizodek asi když hárají feny v okolí, tak teď tak nějak žerou. Občas hůř občas líp. Docela často maj teda misku na 2x takže ve výsledku místo 2x denně jí 4x, ale sežerou to…
Odpověď na příspěvek uživatele Vahine z 30.04.2025, 12:57:21
Úchyty jsou jedna věc, ale bojím se jak by se kočárek zachoval při pokusu o výskok ven cca 10kg psa… Aby mi tím pes ten kočárek nepřevrhl ještě na sebe.
Odpověď na příspěvek uživatele Vahine z 30.04.2025, 09:45:57
Ten kočárek mě zaujal. Ale průjezdnost i lehkým terénem asi nic moc, podle těch koleček. Já o něm párkrát uvažovala pro Quie, že bych mohla na delší procházku vzít oba kluky. Ale bojím se, že by v něm být nechtěl a vyskakoval by ven. A ještě potkat zajíce nebo srnku…
Odpověď na příspěvek uživatele Trickyvoo z 29.04.2025, 11:45:21
Koukněte na MushGo, už zase jezdí na MushGo Tour, tak by se Vám nějakej termín mohl hodit. Mě i paní co k ní jezdíme na rehabilitace přiznala, že ač teoreticky ví jak to má postroj sedět, tak v praxi to stejně neodhadne a radši si nechá poradit, protože ví co to umí udělat s tělem za neplechu… Já si u nich před měsícem vybrala sedák a dlouhý postroj, krátký postroj mi zkontrolovali a ještě pořád sedí dobře. A pokud pes fakt tahá, tak určitě dlouhý postroj. Já na běhání beru krátký, protože Efík zas tolik netahá a ani to po něm nechci, při těch vzdálenostech co běháme.
Odpověď na příspěvek uživatele sutrik z 21.04.2025, 11:05:35
Mě Efík taky odmítá pochodovat venku když prší. Zajímavý je, že když jdeme běhat tak mu déšť zas tolik nevadí. Asi ho to víc baví a nepřemýšlí, že mu není komfortně. Ale procházky v dešti většinou po cca 1,5-2km vzdám, prostě mě nebaví se s ním každou chvíli dohadovat jestli to neotočíme domů. A když nás to chytne po cestě tak sakra chvátá domů a je vidět, že ho tím procházkovým tempem fakt štvu…
Odpověď na příspěvek uživatele Canka z 17.04.2025, 19:08:32
Já na tom běžela poprvý na diagnostice došlapu a pak na zátěžovým testu a v pohodě.
Minulý víkend jsem si střihla první běžeckej závod. Na Karlštejně, 18km skoro 600m nastoupaných. Docela výzva na to, že kopečky běhám necelý měsíc, celkově asi 5 běhů, jinak běhám jen po rovině.
A výsledek: ve své kategorii ženy do 39let 21. z 141, mezi ženami 30. z 255 a celkově 267. z 796, jsem hodně spokojená... Super to bylo, seběh do lomu Velka Amerika moc hezky, nahoru to bylo horší. Jen teda dost horko a ta slibovaná euforie se dostavila asi až po 30-ti minutách po doběhu, když mě doběhly plíce, který asi zůstaly pod posledním kopcem. Ten poslední kopec byl vůbec dost masakr...
A dneska padlo mých prvních 30km v rámci jednoho běhu. Běželo se moc fajn, i ten výběh na Pokličky do schodů celkem šel. A to už jsem měla v nohách 26km…
On mě totiž ten závod tak nakopl, že jsem se přihlásila na maraton do Třeboně v říjnu… Ale po dnešku si docela věřím že to dám…
Já se teď hecla a trošku obměnila náš rajón, ať to nemáme pořád stejný, tak jsem teď párkrát naložila Efíka do auta a vyjeli jsme běhat na Kokořínsko. Máme to tam cca 20minut. A bylo to moc fajn, jen jak to tam neznám tak je trošku otravný pořád vytahovat mobil, abych se neztratila. Trošku mě překvapili mufloni asi 5 kousků.
Zase nějak nestíhám. To je ten sport 2-3h denně + normální práce 8h (sice home office), ale nějak to oddělat musím. Nějaký rehabilitace se psem + moje tréninky jízdy na koni…
Efíkovi se udělala bulka mezi prstíkama, koupila jsem černou mast, a doufám že se to obejde bez vet, u něj si takovýhle ošetření moc neumím představit. Ale neřeší to a ani nepajda.
Já si minulý týden zase trhla pár rekordů v běhání. A v září zkusím u nás na Mělníku závodně půlku..
Odpověď na příspěvek uživatele Canka z 16.02.2025, 20:30:10
U nás byla fakt kosa už dneska, v 6 ráno bylo -14°C. Dala jsem o něco kratší koloběžku a pak krátkej výběh s Efíkem, už jen v -8°C. Efíkovi hezky namrzaly fousky…
