Fate (23.11.2014 - 3.8.2025), mamky fena, její odchov co si nechala doma po odchodu Berušky, byla to tenkrát jediná fenka z vrhu. Výstavně celkem úspěšná, coursing jí taky moc šel a bavil, odchovala 3 vrhy. Její dceru Gaiu si mamka nechala doma.
Čekalo se to, na začátku června ji našli metastáze na plicích, ale jsme dost rozčarovaní přístupem na tý první veterině.
V neděli večer byli na procházce a najednou začala plakat a nemohla na zadní packu. Donesli ji do auta a jeli na veterinu. Na veterině už se na zadní nohy vůbec nechtěla postavit a hodně naříkala, ale jen na ní z dálky koukli "To bude páteř, na to nejsme vybavení, jeďte jinam" a zabouchli jim před nosem... Tak rychle obvolávali kam dál, nakonec od známého dostali číslo, dovolali se, a že maj hned přijet. Dorazili, hned někdo vyběhl (měli ještě jinýho pacienta), aby ji zkontroloval a dali ji rovnou aspoň něco na bolest, než budou mít čas se jí věnovat. Dost rychle došli k tomu, že páteř to nebude, ale sraženina komplet blokovala průchod krve do zadní packy. A vzhledem k tomu že měla metastáze na plicích, už jí dál netrápili.
PS: fotka je, když jsme se stěhovali, ještě nebyl nikde žádný gauč ani nic na co by se dalo lehnout, ale někomu vypadl z krabice podsedák, tak si lehla na něj... A ještě komplet moje a mamky smečka při hlídání 3 roky zpět.
njn,oni ti lidi mají pocit,že když ten pes je hodnej a nevšímá si,tak vlastně,oni nemají problém…
že kvůli nim ho mít někdo může nechápou….
my si daly socializační projítí mezi loukama na pěšince s chrtíkem,byl na stopovačce,když jsme se míjely,tak jsme si daly psy k sobě,s pozdravem se minuly,-já mezitím hučela na svý psy-Tady su,tady su,tady su-a mám piškotky!!!!!-takže Dafča jemně zabrumlala -tak,že to bylo slyšet jen,když ji člověk napjatě sledoval,a pak po mě čučela,kdy budou ty piškotky…
nevím-jak moc je to kynologický,ale používám to při míjení jinýho psa-povel-Tady su!!!-něco jako budeš u mě-někdo používá -SE MNOU
a pomocný povel mám piškotky-připomenutí,o co by přišla,kdyby začala vyfnákávat….
No mě by se moji kluci možná ještě stihli servat mezi sebou, než bych je stihla srovnat. Speciálně Efík a jeho přenesená agrese….
Ale připomnělo mi to příhodu z jara. Rozednívalo se ještě pozdě takže jsem chodila běhat s čelovkou. A najednou se na nás ze tmy vyřítil pes, něco velkýho černýho. Nějak jsme stihli odběhnout víc na stranu. A pak jsem si všimla , že někoho nenapadlo nic lepšího než si rozdělat stan hned metr od cesty a psa si dát na delší úvaz ke stanu… Přitom zrovna na tom místě je dost místa i vedle cesty.
My máme od května Škodu Enyaq, máme i soláry na střeše tak to celkem dává smysl, reálný dojezd něco přes 450km. Na rychlý nabíječce, kterých už není málo, je to nabitý z 20% na 80% za chvilku. Než jsme se s chlapem stihli vystřídat na WC a koupit si něco k jídlu. V září se s tím chystáme do Chorvatska na dovču…
Efík spíš žene, procházkový tempo ho moc nebaví. Vyhovuje mu, když s ním běhám, to jde svižným klusem, když je na flexině tak si stihne i začuchat a pak mě doběhne.
Většinou 2x týdně běháme delší trasu cca 18-21km, to máme za necelý 2 hoďky, 3x týdně něco kratšího, většinou cca 12km, to dáme za hoďku a kousek. A 2x týdně dáme jen procházku cca 6km. Nemůžu běhat každý den, to bych si odrovnala nohy, ale kolikrát na mě při procházce blbě čumí, jako proč se tak couram…
Ale tyhle delší akce má jen jednou denně, většinou hned ráno a pak už chodíme jen na kratičký vyvenčení tak 20minut a domů.
Odpověď na příspěvek uživatele šavlozubka z 14.07.2025, 16:40:16
U nás žádný plyšový hračky nevydrží, konkrétně tyhle krysy přišli hned 1. večer o tlapky a ocas. Evidentně si kluci myslí, že je třeba všechny přečuhující části amputovat…
Tak záda mě jako programátorku, co celej den sedí a ještě k tomu blbě, zlobily dost. Až co jsem začala jezdit na koloběžce daly pokoj. Jako ono to dává smysl, na koloběžce (myslím tu sportovní s koly velkými jako na kole), nejde jet nahrbená, takže to člověk naposiluje.
Jinak u nás pořád bez procházek, vet našla 2 kousky osiny a snad to bylo vše, teď čekáme až se to zahojí. Do rány dáváme višňák a zavazujeme, ale Efík si to hned sundá a límec mu pro jistotu sundavá Qui. Takže prostě hlídáme…
Známá když měla svý první 2 basenjíky, psa a fenku, je taky nechala uvázaný u obchodu, přes ulici najednou procházel jejich úhlavní nepřítel. Pes překousal vodítko, za který byl uvázaný a šel po něm. Fena se škrtila na obojku, ale ta vodítka nekousala, tak se pes pro ní vrátil, překousal i její vodítko a šli na něj oba…
Jinak Qui mi taky kouše do vodítka a přesně ví kdy ho vidím, takže si toho ani nevšimnu. Třeba při otevírání branky a tak. Až manžel mě na to upozornil, když nás viděl z okna jak se vracíme z procházky…
Mělník nešla elektrika cca do 16h. Teda mě elektrika šla, protože máme soláry a sluníčko svítí… Ale nešel mi net a od 13:30 ani mobilní sítě, jak net tak volání…
Odpověď na příspěvek uživatele Vahine z 02.07.2025, 10:42:45
Límec měl jen cestou do auta a v autě, před nakládáním bych mu to už nenandala, jak chodí na tom polostahováku. Teď ho má jen na noc, jinak ho mám pořád pod dohledem.
Šťourala se mu v tý pacce celkem dlouho, ale nic neobjevila, proto tam prý dostal ten dren, že to snad vytáhne ven.
A on na sobě nic znát nedal, vůbec nepajdal ani si to nijak neřešil, ale ty packy mu prohlížím několikrát denně tak jsem si toho všimla.
Já mám na oba kluky polostahováky od 4dox (obojky mají i posuvku na nastavení obvodu) a mám je nastavený celkem natěsno, že sundat nejdou úplně snadno, musím je správně natočit. A pokud jsme někde, kde hrozí nějaká krizovka, tak jim je přímo na krku ještě trošku utáhnu.
Z postroje se umí vyvlíknout hodně jednoduše, to by museli mít takový ten 3bodový s popruhem ještě za hrudníkem. Takže když jdu s Efíkem běhat na postroji, tak mu dám i obojek, právě aby se mi nevyvlíknul, postroj přes obojek tak snadno nestáhne. Zrovna nedávno jsem ale na obojek zapomněla a nějak jsem si to vůbec neuvědomila. Došlo mi to až ve chvíli, kdy jsem Efíka chtěla trošku svlažit u vody (bylo horko a domů jsme to měli ještě 5km). Když Efíkovi došlo o co mi jde, tak v očích panika (ten basenjí odpor k vodě), sklonil hlavu, zapřel se, já trošku zatáhla a najedou byl navolno. Naštěstí jsem ho čapla než mu to došlo...
A my od podělka nevenčíme. Asi měl v pacce nějakou osinu (tu jsme ale nenašli) a ošklivě mu to zhnisalo. Tak mu to vet vyčistila, dala dren a pro jistotu i atb. Zítra jdeme na kontrolu.
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 25.06.2025, 16:50:52
Kastrovaná je, ale až loni nebo předloni, to měla nějaký divný dlouhý hárání. Odchovala 3 vrhy štěňat.
A kamarádky chlapa samozřejmě znám a vůbec bych to do něj netipla. Byl to hodně šok i pro mě. A taky mi to hlava nebere, že skoro 15let v pohodě normální vztah se vším a teď tohle…
Minulý víkend sraz basenji klubu, těšila jsem se je to super akce, člověk pokecá se stejně postiženým lidma a měla dorazit i moje mamka. Zas jsme se neviděli někdy od února…No už v pátek večer mamka volala, že neví jak dorazí, že Fate (nejstaší fenka) je špatná... Do tý doby nic, byla pohodě, ráno v pátek byli na veterině, že hodně zvracela a tvářila se blbě... Vetovi se to nějak nezdálo, tak se dobral až k nálezu hromady metastází na plicích, z ničeho nic... Ale prý má počítat spíš s týdny než měsíci... Feně je 11, sice není mladice, ale basenji jsou celkem dlouhověký 15-17 let většinou. Mamka nakonec dorazila ale docela slušně se tam opila, rozbila si hubu (pak vypadala asi jako zápasník MMA po zápase) a měli jsme co dělat ji tam ještě uhlídat.
Den po týhle akci mi volala kamarádka, že chlap se kterým žije skoro 15let, jí o víkendu oznámil, že je gay a že se odstěhuje... Tak jsme dlouho kecali...
Ahoj, tak se zas po delší době hlásím. 31.5. jsem si dala první závodní ultratrail běh. Čertovskej ultratrail - jen krátkou trasu ve výsledku nějakých 34,5km a něco málo přes 1000m stoupání (nejhorší kopeček - Ralsko, foto je při seběhu z něj, proto už jsem tak vysmátá…) a druhá fotka už hodně vyfluslá v cíli… Vůbec si nepamatuju jestli vím že mě někdo v tom cíli fotil, nebo už mi to bylo jedno… Poslední 2 km mi přišli nekonečný…
Na 25.km jsme probíhali kempem nějakých týpků ze souběžný akce airsoftu (taková ta hra na vojáky, ale měli instrukce po barevných běžcích nestřílet….), ty byli hrozně fajn, povzbuzovali a na požádání mi dali “sprchu” polili mě vodou rovnou z kanystru… Až pak doma mi došlo že to byl blbej nápad, protože mokrý legíny docela dobře člověka sedřou…
Dost jsem čučela na výsledky: skončila jsem jako 4. z 62 žen a celkově 14. ze 122
Moje mamka ročník 68 teď v na začátku dubna skončila s krční páteří na neschopence. Prostě se jednoho rána skoro nemohla hnout, kvůli bolesti. Vyšetřili jí, napsali prášky na bolest a dali termín na neurologii v půlce května. Do teď skončila 2x na pohotovosti tam dali nějaký injekce a změnili prášky, jinak nic. Docela naprd…
Včera ráno jen krátký proběhnutí (10km) v mlze a zimě (bylo jen lehce nad 0°C), šetřila jsem energii na večerní běžecký závod. Efík se teda dost vztekal, když jsem to otáčela domů, prý to bylo krátký. Ale ta mlha byla parádní…
Dneska jsem mu to vynahradila už klasickou běžeckou trasou cca 18km, bylo nádherně a konečně se tváří spokojeně. Ještě dáme něco delšího zítra na Kokořínsku.
A závod. Jsem hodně spokojená. Bylo to jen 10km, ale celkem kopečky a já byla 3. v kategorii a 5. žena celkově. Čučela jsem jak puk…
Odpověď na příspěvek uživatele Ronja s motejlem z 30.04.2025, 17:43:17
No pro seniora to chápu, že kočárek celkem půjde a moc nehrozí že by ho převrhl. Ale pro 5-ti letého basenjíka, který to že má jednu přední nohu nefunkční moc nechápe, je to trošku oříšek. S ortézou jsme nějakých cca 4-5km dali, ale bylo to za mě docela na hraně i když s přestávkami a na konci jsme poponášeli. Což teda u 10kg jde, ale komfortní to moc není.
