A ještě s teplotou doma. Standardně doma máme kolem 23°C, když se topí v krbu tak spíš 25°C a kluci naložený u krbu, kde je 36°C i víc. Vtipný je, že jak se u krbu někdo začne víc motat, tak už zaujmou místa a čekají…
A Qui spí i létě zachumlanej v pelechu asi takhle…
Kluci mají těch oblečků několik různě zateplených a oblíkám celkově podle počasí, i třeba v těch 10°C pokud studeně fučí a mrholí a pod cca 7°C vždy. Qui podsadu nemá snad vůbec a celkově mi přijde i míň chlupatej než Efík.
Už to mám nějak nakoukaný, kdy co dát, občas se mi nějakej pes klepal a pokňourával.
Canka: Dneska se topilo v krbu tak jsme tu měli i 25°C, blbě se to reguluje… Já i na spaní potřebuju aspoň 22°C. Jinak noc probíhá tak, že mi je chladno tak se zachumlám co to jde, ale tak za hodinu se vzbudím totálně zpocená, tak se odkopu a za hodinu se zase vzbudím zimou a takhle pořád dokola. Takže se nevyspím a jako bonus to většinou odmarodim.
Já si z toho utahuju, že jsem teplej panelákovej odchov.
Canka: u tebe bych zmrzla, doma držíme minimálně 23°C.
Já si užila poslední volný den pořádnou dávkou pohybu. Ráno 34km na koloběžce, potom rychlých 11km s Efíkem. A pak začalo krásně sněžit, tak koukám na počasí a zítra to bude pryč. A já se na koloběžku na sněhu těším celou zimu. Tak jsem dala ještě jednu krátkou koloběžku na sněhu, cestou dom už teda pršelo, ale i tak to bylo super.
Minulý týden jsem si domů přivezla dalšího hada, chřestýše holčinu. V létě pro ní snad seženu ještě kluka a budu mít stop stav…
Odpověď na příspěvek uživatele Kilian z 30.12.2024, 06:00:06
Nebylo to sice na mě, ale super.
Já začínala běhat indiánem, prokládání běhu chůzí a rovnou cca 8-10km. Nejdřív 50m běh a 50m chůze a postupně jsem navyšovala běh. Cca do 2 měsíců jsem těch 10km uběhla vcelku.
Dneska takhle. A ještě se chystám zítra, chybí mi 10km do uběhnutí 3000km za rok. Ale o něco to zase natáhnu, buď zase 17km, nebo půlmaraton. Ještě uvidím jak to půjde…
Já mám jednoho velkýho pavouka za terárkama, tak když mi posledně při krmení ještěrek zdrhnul cvrček a přes noc cvrkal jak střelenej, tak jsem doufala, že se o něj aspoň ten pavouk postará… A ono ne, až asi po týdnu nebo dvou jsem cvrčka náhodou odlovila.
A tohle je to, proč jsem kdysi ještěrky zrušila. Už jsem se rozhodla, že ješterky po svátcích přestěhuju z obytný části domu a do uvolněného terárka půjde další had…
Koukám že jsem zase zaspala zajímavou diskuzi, no včera a předevčírem jsem nevěděla kam dřív skočit…
Tak jen krátce… Jako android programátor ty nadstavby Samsungu a Xiaomi hodně nemám ráda. Občas se jim povedlo něco docela slušně rozbít. A pak ladění, že něco nefunguje na 1 konkrétním telefonu a na ostatních jo, je dost naprd…
Mě u obou kluků postupně prošla nějaká střevní/žaludeční potvora. A nejdřív zvracel Qui a s denním odstupem i Efík, ten to měl i s průjmem. Jinak byli veselí hráli si, jen neměli chuť k jídlu. Ale stačila dieta a jsou zase dobrý.
Tak jsem včera byla běhat sama a byl z toho hodně slušnej čas na půlmaratonu a další 4 rekordy. Dneska už byl Efík se mnou, docela se dožadoval nějaký akce a teda měl z toho velkou radost, jen jsem se dneska prej courala, pořád se otáčel jako kde jsem. No mě to po včerejšku moc rychle neběželo...
Tak já mám s tátou dost mizernej vztah. Ani na svatbu jsem ho nezvala. Ale to bylo i kvůli tomu, že je rozhádanej i že zbytem rodiny, svojí sestrou, mojí tetou. Tak by to celkově nedělalo dobrotu.
Rodiče se rozváděli, když mi bylo asi 13. Ty nadávky z obou stran si pamatuju a tahanice o alimenty taky. Tenkrát jsem kvůli tomu ani nejela na lyžák, nebyli peníze, přitom tátovi by to firma proplatila, jen se mu nechtělo to řešit.
Já bych řekla, že kluky nejvíc baví, že si můžou ten dárek “rozbalit” - roztrhat ten papír na malinký kousíčky. Takže to dostanou normálně zabalený a aby si našli ty svoje, tak jim tam ještě přibalím kousek sušený plíce.
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 06.12.2024, 17:53:44
Já to mám dost podobně. Děti mě nikdy nezajímaly sestřenky celkem úspěšně ignoruju, nebaví mě a ani nevím jak na ně vůbec reagovat. Já si teda ani nikdy nehrála s panenkama, spíš s plyšákama a autíčkama.
Do 28 jsem studovala, pak to taky chtělo nějakou praxi… V ženských kolektivech se moc nevyskutuju, kolegyň mám minimum a kdyžtak jsou dost podobně smýšlející. Prostě ajťačky…
Porodu se taky bojím jak čert křiže a nechápu proč bych si tím měla projít, když o výsledek ani nestojím. A testovat jestli to pak příroda zafunguje mi přijde dost krutý…
Basenjíky moc zaměstnávat nemusím, kravinky vydrží dělat chvilku… A hady mám i proto jak je to nenáročný, když se mi nějakej den krmit nechce, tak nakrmím jindy. Nebo když se někde přiopiju, k hadům přiopilá nelezu, vzhledem k tomu, že většinou jsou jedovatý