A jinak jsme teď moc nevenčili, až dneska konečně, jen teda lilo jak z konve, ale v pláštěnce byl Efík docela spokojenej. Efík měl teď antibiotika a klidový režim. Minulou neděli ráno jsme skončili akutně na veterině. Nemohl čůrat. Diagnostikována cystinurie, takže do chovu nepůjde. Naštěstí tam nemá žádej velkej kamínek, jen drobný kousky. Takže operace nebyla potřeba. U basenji na to nejsou testy, tak je to docela problém. Už čůrá celkem hezky, dietu žere, tak snad bude v pohodě.
Takže běhat jsem chodila sama, docela jsem se divila, že jsem se dokopala, ale padlo mi pár osobáčků. Na 11km tempo 5:33/km. A půlmaraton pod 2h5minut, tempo 5:53/km.
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 01.10.2024, 16:41:33
Tohle známe. Nejvíc mě fascinuje, že se snad mezi sebou domluví. V 99% připadů zastaví oba najednou a prej dál nejdou. Když otočíme domů tak spokojeně šlapou…
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 02.10.2024, 11:20:27
Tak s botami mám opačný problém. Mám velikost 42 někdy i 43. Sportovní boty beru většinou rovnou v pánským. Boty na běh taky, ty potřebuju 44, jen mě štve že pánský nemaj tak hezký barvičky. Ale sehnat nějaký společenský boty je hroznej problém. Naposledy svatební sandálky, jsem byla docela frustrovaná, když dost eshopů končilo na velikosti 41.
Houby nic moc, mamka z jižních čech taky hlásí prd, prej 2h v lese a 2 houby… Já mám kousek od baráku vyhlídnutý 2 vatovce. Ještě by mohly povyrůst, snad mi je nikdo nesebere.
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 17.09.2024, 22:01:54
Něco málo mám, většinou jedovatý hady. Jedovatý jsou už takhle malý, jen toho jedu nebudou mít moc. A jsou docela vzteklý, ale to je zas fajn při krmení… Teoreticky by kousnutí člověk měl přežít, ale základ je nenechat se kousnout, takže nesahat tam kam ten had dosáhne…
Bydlím ve vesnici kousek od Mělníka, pár fotek je kousek od soutoku Labe a Vltavy.
Tak sousedovi kočka je nakonec v pohodě, pár dní nechodila, ale asi jen otok a bolavá. Pak začala fungovat. U nás asi relativně ok, ale soutok vypadá děsivě, pořád nechápu ty kvanta vody. Najít trasu na koloběžku je trošku výzva většinou to nakonec musím otočit s tím že tudy ne... A doufám že jedny moc fajn lidi co občas potkávám jsou v pohodě ( i se psem), vyplavený to minimálně v přízemí mít budou a momentálně je to už 4. den úplně odříznutý. Je tam jedna velká laguna. A mám čerstvý prcky hadů. Křovinář ostnitý včera narozený. Tužka je jen pro představu velikosti, jinak používám háček na hady...
My letos byli na dovolený bez psů (no byla to spíš svatební cesta) poprvé co máme psa. Docela dlouho jsme řešili jestli to vůbec podniknout. Hlídala moje mamka a ne, že bych jí nevěřila, jen je to s Quiíkem prostě složitější, než se zdravým psem. Navíc s jejíma fenama měla sama na starost dohromady 5 psů, basenjíků, takže když potkali srnku tak bylo docela veselo... Ale nakonec to bylo v pohodě, klukům jsme ani nechyběli, co by jsme jim taky chyběli, když měli doma takovej "harém". A my si to taky užili, byli jsme na Madeiře 8 dní.
Já se dneska vysekala na koloběžce. Vjela jsem na v létě nově zrekonstruovanou lávku a klouzalo to jak na ledě a docela rychle jsem se poroučela k zemi... Jezdím tam několikrát do týdne na koloběžce i na inlinech, jenže dneska pršelo a ten povrch je za deště extrémně kluzkej. A jak jsem se na facebooku pak dozvěděla, tak už se tam takhle vysekalo dost lidí. Když jsem jela stejnou cestou zpět tak jsem to už radši převedla. Za mě je to docela nebezpečný, je to celkem frekventovaná cyklostezka.
Včera ráno krásný kochací proběhnutí a pak firemní teambuilding. Bylo to super, jen jsem si mohla odpustit posledních pár piv, dneska ráno mi moc fajn nebylo. Tak jsem tam ještě asi do 12 střízlivěla s kolegama u bazénu... Abych to mohla odřídit domů.
Když jsme byly odpoledne venčit psy, tak měl soused zaseknutou kočku ve ventilačce. Chtěla vlézt domu oknem a zasekla se... Sice jsme ji vysvobodili, ale bojím se, že v pohodě nebude... Nechodila dobře na zadní, ach jo... A souseda jsme ještě nesehnali
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 23.08.2024, 17:20:09
Jste dobrá. Tam to rostlo všude možně. Je zajímavý, že ten plod dozrává postupně a jí se vždy jen ten kus kde opadává ta zelená slupka. A je to dobrý, trochu to připomíná banán.
Já dřiv poslouchala hudbu při práci, jsem programátorka. Teď jak jsem na homeoffice, tak většinou si k tomu většinou pustim TV (většinou nějaký dokument), potřebuju zvukovou kulisu. Jinak hudbu při sportu, ale jen na inline brusle, tam mi totiž asi vadí ten zvuk od koleček. Na koloběžce většinou podcast (o Potterovi nebo Pán prstenů, Silmarillion), ten poslední dobou i v autě. Ale někdy chci na kolobce taky ticho, třeba posledně… A k běhání taky jen ticho, jak jdu se psem, tak chci vnímat okolí a a taky se mi líbí to ticho a do toho jen ty kroky… Většinou jdu brzo ráno, tak je všude klid.
Dneska jsem na inlinech potkala prcka užovky (měl tak 15cm, fakt prcek), tak jsem ho jen přesunula mimo stezku, aby ho nikdo nezajel. Byl dobře vzteklej…
A konečně nám dozrálo ovoce, co jsme si přivezli z Madeiry. Znáte? Nebo si tipnete co to je?
Mě teď doběhly kafe na aktivní dovolený na Madeiře. Jak tvrdím, že po kafi nějak moc neběhám na malou, tak jsem si jedno ráno dala 2 a vyrazili jsme na levádu (turistická cesta podél vodního kanálu na Madeiře). A zrovna takovou co se týče odběhnutí dost blbou, na jedny straně strmý sráz dolů a na druhý skála, během 1hodiny jsem byla 4x. Jak já jsem se proklínala… Naštěstí ta cesta nebyla až tak moc frekventovaná
Tak jsem zpět z Madeiry, je úžasná, na aktivní dovolenou doporučuju všema deseti. Jen na běhání docela náročná, hodně kopců a dost strmých, běžně sklon 30-35%. Ale jen 2 dny jsem nevyběhla. Jeden výběh 500m převýšení, ostatní jen kolem 200m. Na to že kopečky vůbec neběhám (bydlím na Mělnicku), tak jsem pyšná, že jsem vyběhla vše, co se vzhledem k terénu dalo. Běh po levádě byl super a ten výhled... Ráno jsem si zaběhala, pak jsme si dali nějaký pochodování po levádách a nakonec někde koupačka a večeře. Vraceli jsme se ve čtvrtek a ve středu tam začalo hořet v lesích/horách ve středu ostrova, prý od zábavní pyrotechniky. A teda docela se jim to tam rozjelo... Je mi z toho smutno.
Já jsem teda mladší ročník, je mi 35 a před rokem jsem se po x letech zase vrátila do sedla. A nejsem tam jedinej dospělák, co chodí na lekce. No už to aspoň tak nějak vypadá a pomalinku začínám se skákáním.
Tak já do nějakých 25 let vůbec netušila, že někdo jí puding studenej. U nás se vždy jedl čerstvě uvařený a ještě teplý. A teda studenej mi fakt nechutná a i mi hrozně vadí ta konzistence.
Odpověď na příspěvek uživatele keriton z 31.07.2024, 20:02:56
My kdysi vzali naší první fenu k moři. Ona teplo milovala. Moře už teda ne, to si jí nelíbila ta voda co sama přijde až k ní.
Byla tam taková malá pláž mezi skalami, z obou stran měla přístup jen přes vodu cca pod zadek. Takže pro basenji ideál, vzhledem k odporu k vodě nehrozilo že zdrhne, jen ji tam musel vždy někdo přenést. Takže tam byla na volno a celou dobu tam byl někde i nějaký stín, takže se mohla uklidit že sluníčka. Což teda moc nevyužívala, byla schopna se hodinu opalovat a pak se na cca 5minut uklidit do stínu. Ale byla tam dost spokojená…
Všem děkuji. Dostali jsme první ofiko várku fotek a nejvíc mě baví Qui při obřadu… Fakt mě překvapilo jaký byli zlatíčka. Oba to proleželi a byli úplně v klidu…
Tak to hodim i sem. A s malou porovnávačkou. Ale hlavní motivace zhubnout byla svatba a návrat do koňskýho sedla. Ale užili jsme si to (do 3-4 ráno), všechno klaplo, jen to bylo náročný. Kluci byli zlatí, jen Qui se mi snažil ze svatební kytičky otrhat květy, ale on už má takovou úchylku (i na zahradě je nevětší zábava otrhávat z kytek květy...) A před jsem stihla i krátký běhání... A pár střípků...
Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 24.07.2024, 15:09:41
Děkuji. Focení s koněm bylo v plánu, ale všichni mi celou dobu tvrdili, že jen ze země, že na koně mě nepustí... A pak jsme tam přišli a paní co to měla na starosti se rovnou zeptlala jesli si budu chtít i vylézt nahoru. Když jsem se usadila, tak se jen ujistila jestli jezdím, že to tak vypadá. A pak už jen chodila za námi, ale koně jsem si štelovala sama podle instrukcí fotografa... Nabízela mi i louku na poklusání a nacválání, ale to už jsem si bez helmy a sedla a navíc ne úplně střizlivá netroufla. Hodně ocenila výběr šatů, že jsem první u který ty šaty na koni vypadaj fakt dobře, že u klasických se spodničkama to na koni vypadá spíš blbě. A jsem teda ráda, že ty šaty nebyly jen půjčený, tohle bych si s nima asi netroufla. Navíc teda docela uvažuju, že je přibalím do kufru na Madeiru a spácháme pár fotek na pláži...