Hlásím, že Mělník taky pod sněhem. Ráno parádní běhání v cca 4cm prašanu, úplně miluju když to jdu první, jako dneska. Jen teda moji psi z toho tak nadšení nejsou, nejdřív čumí co to je za divnou hmotu a pak teda šlapou, ale prej je to studený a mokrý.
A víkend... V sobotu měl Efík úplně volno, já jela hned ráno na závod, Čertovskej wintertrail 33,3km a cca 1200m stoupáni. Tentokrát jsem to šla hodně na pohodu (přijde mi že se tělo ještě pořád nevzpamatovalo z maratonu). Přišlo mi to těžší než letní verze. Pár hodně strmých stoupání (i 32%) a seběhů, který teda za mě byly neběhatelný i dolů, ale trasa nádherná. Šlo se: Hamr na Jezeře – Jelení vrchy – Dlouhý kámen – Skalní divadlo – V Břízkách – pod Kavčí skálou – Horka – Holičský vrch – Lázeňský vrch – Kavčí kopec – Chrastenský vodopád – Chrastenský vrch – Děvín – Hamerský Špičák – Hamr na Jezeře. Ten Chrastenský vrch bylo peklo i dolů, tam jsem se o sebe docela bála. Skočila mezi první polovinou závodníků. Ale úžasný zážitek a příští rok chci znovu...
V neděli jsem s Efíkem dala naší klasiku až k soutoku, a bylo krásně jasno.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 17.11.2025, 19:52:54
Naše vetka pohotovost pro své klienty drží, pokud teda není úplně pryč nebo tak něco.
Ale co mi občas vyprávěla, tak se ani nedivím, že to drží málo kdo. Třeba že ji o víkendu v 11 večer vytáhli z plesu, ona na ně přes hodinu čekala v ordinaci a nepřišli. Pak když jim volala, co se stalo, tak že prej pejskovi už je dobře tak nejeli… a ani je nenapadlo ji zavolat…
Já u ní využila pohotovost zatím jen jednou, v neděli brzo ráno, když se Efík vůbec nemohl vyčůrat. Chudák vetka měla zrovna kocovinu po vinobraní…
My si dali včera moje poslední předzávodní běhání na Kokořínsku (v sobotu mám závod Čertovskej wintertrail - 33km a 1000m převýšení) vyrazila jsem až v 8 a překvapilo mě kolik jsme potkali lidí, docela dost turistů a skupinku na koloběžkách. Na to jak se mi nechtělo vstávat tak to nakonec bylo hrozně fajn, běželo se dobře a bylo z toho našich klasických 18km v hezkým tempu.
Dneska jsem s Efíkem vybíhala v 6 ráno a bylo ještě fajn 7°C a jen trošku mrholilo. Pak jsem měla od 9 trénink jízdy na koni a to už nic moc, nějaký 2°C studenej vítr a déšť, chvílemi i se sněhem. Docela jsem vymrzla.
Odpověď na příspěvek uživatele Bobca z 11.11.2025, 08:18:16
Tak mě je z tohodle taky hodně špatně. Nikdy jsem to nenapsala, (jen občas náznaky) ale Quie mi v jeho 8 měsících srazilo auto. Vytrhl se mi z ruky i s vodítkem, pořád si to vyčítám. Tenkrát to vypadalo hodně špatně, pneumotorax, skoro protržená bránice, 4 dny byl na VFU v Brně. Nakonec to odnesla jen jedna přední noha, někde tam má přerušený nervy, takže je částečně ochrnutá. Tak nějak ťape, většinou s ortézkou, ale zvládne jít po všech 4 i bez, pokud jde aspoň trošku v klidu… Doma teda spíš chodí po 3.
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 05.11.2025, 18:13:22
Moji kluci se s jinými psy nesnesou, zvládnou kastrovaný psy a fenky.
Ale že by rafli mě, to ne. Jen teda u Efíka bojujeme s přenesenou agresí, když nemůže na nepřítele tak rafne mě. Ale většinou už se mu docela rychle rozsvítí…
A oba se dost ohradí, ale nekousnou, když dostanou po čumáku neprávem. Naposledy když jsem jednoho potřebovala odehnat od vosy a dostal novinami po čumáku.
Odpověď na příspěvek uživatele Dafi z 05.11.2025, 11:01:33
To zasekávání na procházce mi dělaj oba taky. Efík při dlouhý procházce/běhu to dělá když nejdeme okruh, ale otočíme se a jdeme domů stejnou cestou, to většinou protestuje dost, sice ho rozejdu, ale pak se nějakou dobu táhne za mnou jak smrad.
Při kratičkým venčení (jen na čurání) to dělaj častěji, buď když je hnusně, nebo večer většinou jakmile maj splněno, co potřebovali a chtěj dom. Někdy se i zaseknou a nejdou nikam, to mi přijde, že vlastně neví kam by chtěli, protože po chvíli přemýšlení už najednou ví a někam začnou rvát… A nejlepší je, když venčíme s manželem a jeden pes má splněno a dál nechce, ale druhej chce pokračovat. To se ten co už má splněno zasekne a nejdem nikam, protože dál jít nechce, ale bez kámoše nejde ani domů, takže stojíme na místě a čekáme… Oni basenji dost často s páníčkem diskutujou o trase vycházky a vlastně tak nějak o všem.
A s tím vrčením nevím. Je fakt, že Qui na mě občas vrčí nebo mručí, když jdu ráno běhat s Efíkem a Qui zůstává doma… Ale zas ne tak, že by chtěl kousnout. Spíš mi přijde, že mi prostě nadává, že zůstává doma.
Ať kamarádka hodí dotaz na Fcb - Gambo forum, třeba tam někoho něco napadne.
Můj poslední letošní závod se blíží (bude to 33km a něco přes 1000m převýšení), takže potřebuju naběhat kopečky a terén. Znovu jsem vyrazila na Kokořínsko, tentorát trošku upravila trasu a vzala to přes Pokličky. Doufala jsem, že se vyhnu bahnu v roklích, ta trasa je skoro stejná, jen to vede nad tou roklí, kde je tolik bahna. A opravdu mnohem lepší, jen se mě Efík pokusil přizabít při seběhu schodů z Pokliček. Dřevěný schody hodně klouzaly a Efík dost tahal, asi tušil nějakou zvěř...
Počasí parádní, krásně svítilo sluníčko. Přitom u nás se mlha ještě nezvedla a asi ani nezvedne...
Dneska jsme se vypravili na Kokořínsko. Chtěla jsem konečně potrénovat kopečky a otestovat hůlky na běhání do kopců.
Tušila jsem, že v těch roklích to bude dost průser (mokro a bahno), ale nakonec byly hodně špatný jen 2km, zbytek celkem šel. Efík šel i přes to bahno celkem statečně, jen se tvářil dost zoufale... A to ještě nevěděl, že ho doma šoupnu do sprchy...
Ale bylo to parádní, krásný 18km okruh, svítilo sluníčko. Jen na cestu zpátky jsem si ty boty zula a řídila jsem jen v ponožkách, manžel by mě asi zastřelil mu v těhle botech vlézt do auta...
Nám dnešní běhání vyšlo suprově. Ráno lilo, tak jsme vyrazili trošku později až po dešti, krásně svítilo sluníčko 10°C, jen ten vítr byl nepříjemný. Hlavně posledních 5km kdy jsme běželi celou dobu proti větru.
Ale jinak paráda, pohodových 18km a konečně se mi běželo hodně fajn. Tělo se už asi konečně vzpamatovává z toho maratonu, po 14-ti dnech… Jen to tempo mám pořád mnohem pomalejší než normálně, ale s každým během se to zlepšuje…
Chvíli po tom co jsme doběhli dom se zatáhlo a od tý doby skoro celou dobu prší…
Já co jsem začala studovat složení ponožek a nebrat to nejlevnější, tak mě konečně přestaly trápit svědivé vyrážky na nohou. V létě potřebuju buď hodně bavlněný nebo bambusový.
Voxx mám taky ráda, mám jak zimní tak nějaký tenčí na léto.
Jinak všem děkuji, bylo to dlouhý, po 35km jsem začínala mít fakt dost, ale jsem spokojená, čas nakonec hodně těsně pod 4h.
A dneska už je prej Efík spokojený, krásných 18km na koloběžce, šel moc hezky. A teď mi tu spokojeně spinká…
V týdnu už asi zkusíme i nějakou běhací delší trasu a ten další týden snad zvládneme i něco na Kokořínsku. Potřebuju do dalšího závodu potrénovat kopečky.
Odpověď na příspěvek uživatele Dublinbarzoj z 19.10.2025, 07:57:30
Sedák na běhání mám, někdy s ním běhám, někdy vezmu jen flexinu. On zas tolik netahá a já asi ani nechci při těch vzdálenostech, co spolu běháme. Většinou 2x nebo 3x v týdnu jdeme na nějakých cca 18km-21km. To už mi přijde hodně aby šel v plným tahu.
Efík je se mnou poslední týden dost nespokojený. Minulou sobotu jsem si zaběhla závodní maraton v Třeboni a od tý doby jsem mu běhací procházky dost zkrátila jen na 6km, docela mě bolely nohy, tak jsem se nechtěla odrovnat úplně. Až dneska jsme dali 10km, už to celkem jde, ale na naší obvyklou vzdálenost to ještě nevidím, asi ho zítra vytáhnu na kolobku, ať ho trošku utaham.
Odpověď na příspěvek uživatele Sardullah z 11.10.2025, 19:26:13
Tak dlouho? Já flexi používám přes 20 let a většinou vydrží 2-3roky. A to psi váží cca 10kg a vodítka kupujeme na 25kg. Vždy odejde pružina, přestane navíjet. A snažím se to zasekávat před koncem, aby to nešlo na doraz.
Ale jednou se mi dostalo do ruky nějaký noname a to odešlo po 2 procházkách… Takže za mě i tak flexi dobrý a do ničeho jinýho bych nešla.
