Ještě dodatek - jako na vše nové, i na česání se musí zvykat, pokud člověk nechce psovi způsobovat trauma přetahovanou kdo z koho. Takže pokud se jedná o psí mládě, pak se začíná zlehka. Nechat očichat kartáč - odměna a propuštění. Navést si psa na místo, kde se češe, hladit, setrvat - odměna a propuštění. Dotknout se kartáčem na různých místech - odměna a propuštění. Rozčesat kousíček velmi opatrně bez tahání - odměna a propuštění. Do další z výše uvedených úrovní přejít vždy, až když je pes v předchozí úrovni uvolněný a v pohodě.
Netrvat na rozčesání na jeden zátah, pokud to pes nedává. Jinak si vypěstuje rovnici = kartáč = zdrhám = nezrdrhnul jsem = jsem ve stresu x minut.
V lese oficiálně nesmí být vůbec bez vodítka. Ale to je permanentně porušováno. Třeba mnou 🙄
ALE: já je pustím jen tak na 10-20 metrů od cesty, musím na ně neustále vidět. Znamená to, že si nemůžu jít jen tak na výlet a klábosit, protože mám neustále jedno oko na jednom psovi a druhé oko na druhém psovi. Musím být 100% pozorná po celou dobu pochodu. Stačí, že mi jedna zrychlí krok nebo začne mrskat nozdrami se vztyčenou hlavou a okamžitě přivolávám. Beru na chvíli na vodítko a pak zase pouštím. Na krku mají obě po celou dobu svítivě oranžový nákrčník (normálně koupený pro lidi za 60,00 korun v obchodě s pracovními oděvy, neb psí šátečky za 300,00 nebo vestičky za 800,00 mi přijdou poněkud drahé...); jednak je tak já lépe vidím a jednak se utěšuji, že případný myslivec by na ně nemířil, protože pak prostě nemůže říci, že si je spletl se srnou.
Vynechání pozornosti mělo letos v zimě pro mě opravdu zlý následek (i když bez následků). Stačilo si odskočit na malou a nepřivázat je na tu chvilku. Klánovický lesík, malý kousek zeleně poblíž Prahy plný lidí, zvěře nijak moc. Stačilo si přidřepnout za malé borovice na minutu, za mnou dusot jak v Jumanji a černý pes byl ve vteřině pryč. Černý pes se jinak nechá od zvěře odvolat - pokud zareaguji hned. Jenže mně chybělo asi pět vteřin a během nich se černý pes vzdálil natolik, že už odvolání nefungovalo. Už se šeřilo, venku minus sedm pod nulou. Po několika nekonečných minutách volání, křiku a breku se na cestě objevili lidé. Říkali: "nechybí vám náhodou pes? Měl takovou oranžovou vestu jako tady ten hnědý. ...tak toho jsme viděli asi půl kilometru odsud, jak vedle železniční trati žene před sebou stádo divočáků..."
Černý pes se asi do dvou minut na to vrátil. Vypadal trochu jako Josef Abrhám, který ve filmu Kulový blesk právě přeskládal uhlí ze jednoho sklepa do druhého.
Měla jsem na sebe takový vztek, že kdybych ho převedla na energii, rozsvítím půl republiky.
...
= Nelze doufat, že "to bude snad v pohodě" když pro jednou trochu povolíme... důslednost, důslednost a zase důslednost. A procvičování a opakování a pozornost. Takhle to platí u nás.
Zrzavci: Jo to jo, takhle jo, každej kus a každej den, když ten dotyčnej má domov a je mu dobře se počítá. Co je navíc, je bonus. Myšleno pro lidi. Páč vidět tu bábrdli, jak metelí do kopce, až jí haxny ustřelujou, protože jí nestíhaj hlavu, to nikdo nezaplatí. I má drahá polovina konečně viděla, jak se změní pohled těch očí, když jim dojde, že mají zase svoje doma. Voni nic moc nepotřebujou.
Heleďte, to stačí. Vehnala jste mi slzy do očí. Já teď jedu na kole z práce domů, prd přes ty slzy uvidím, nabourám a jak jistě víte, pudly do špitálu nepouští. 🙄
Odpověď na příspěvek uživatele Zrzavci z 13.06.2023, 13:56:26
Každý kus se počítá. 🙂
Vy máte staříky z útulku 😊 😊 😇 Zřejmě to všichni z ifauny už ví, já se dozvídám až dnes. Asi napíšu adminovi, aby mi dal povolení jednorázově udělit tísíc palců nahoru zároveň. Já když si surfuji na peswebu, zásadně dávám do vyhledávání staré psy a sním o tom, které všechny bych si vzala.
Po prodělaném Covidu mi zbyla stejně jen půlka čichu, tak bychom spokojeně smrděli pospolu až do smrti.
Edit - ale koukám, že jste si to vybrala s feňulí taky do plnejch teda. To je supr kombinace, to co píšete.
Ano, mám originál, co jsem chtěla, dnes nákladově v ceně dobrého ojetého vozu 
.
Roční útulkáč, jeden až dva by byl spíš můj splněný sen. Ale že doma kvůli alergii nemůže být skoro nic, ustavilo směr výběru jinam. Má alergoložka mi řekla, že bych ideálně doma neměla mít koberce, křesla, pohovku ani závěsy 
. Celá postel povlečená ve speciálním protiroztočovém povlečení. A abych nemusela do plyšových sedaček v MHD, jezdím prakticky všude zásadně na svém kapesním kole Brompton. Složené se vejde i k zubaři pod křeslo. Autem u nás jezdí jen ti čokli do lesa 😄.
ps. chovatelka, od níž feny mám, je obeznámena. Psala mi, že to spojení už nikdy neudělá. (A co vím, skutečně už neudělala.)
Zrzavci: Aby ne. Mám ohaříka, s PP který není exteriérově ideál, ale ta povaha!!!!!!!!!! Tu bych nejraději naklonovala.Povaha je pro mě vždycky alfa a omega,jak zvíře vypadá je mi šumák, musíme si sednout.
Ale povaha se začíná vybarvovat až po X měsících... 😊 a mezitím, pokud tedy člověk není jen odosobněný produkovatel plemene, se do toho zvířete citově zainteresuje.
Naše hnědá fena s PP je přesně prů-er hodný dané barvy. Stála dvojnásobek tehdejší průměrné ceny, protože hnědá. Hnědý královák je stále rarita, tak si připlaťte...
Exterier se začal vybarvovat už do půl roku... špatně držená páteř, přetočený ocas. Do toho povislá kůže. V jednom roce plastika očních víček (vtáčela se jí kůže dovniř do oka i s chlupy.) Před měsícem operace kolenního vazu - degenerativní onemocnění. V šesti letech. 🙄
Naprosto nevyrovnaná povaha. Strachová agrese. Obtížně cvičitelná, svéhlavá jak teriér.
Vybrala jsem si před těmi šesti lety po dlouhém a pečlivém zvažování středně velké nelínající plemeno, které ve správném standardu je určeno pro začátečníka. Že prý velký pudl elegance sama, noblesa a snadná ovladatelnost, radostný a jemný sportovní společník. Ani prd.
Jenže už je naše a milujeme jí. Dostává stejnou kopu péče, pohybu a lásky jako ta druhá černá, která už tomu standardu skutečně odpovídá.
(Kdyby mi dnes kouzelný dědeček nabídl hodinky na posun v čase zpět, stejně bych si tu hnědou znovu vzala. Protože bych si řekla, že když si jí vezme někdo jiný, kdo se nesmíří s tím, že je vadná od hlavy až k patě, mohl by jí milovat míň...)
Jedna má známá má menší CHS. Říkala, že prakticky v každém vrhu měla jedno "vadné zvíře". Přestože její feny jsou uchovněné se všemi požadovanými kvalitami, stejně tak tomu bylo i v případě krycích psů. Prostě genetika obskočila jednu generaci. Ti tvrdí z řad kupců jí i štěně vrátili.
Přesně takto vznikne (vadný) jedinec s PP (po rodičích) a pokud je puštěn do dalšího spojení (většinou je to důsledek domácího rozhodnutí: budeme mít alespoň jednou štěňátka), předá svůj hendikep dál. Vy si pak koupíte štěně bez PP po rodičích s PP s nadějí, že máte také skoro psa s PP a tím pádem, že bude mít potřebné kvality. A to je chyba lávky.
I při kupování psa s PP je to loterie, jenže ta bez PP má ještě menší procentní šanci na "výhru".
Nemohu si pomoci, ale pokud někdo do diskuze přispěje bez přihlášení pouze odkazem na parlamentní listy, pak je to pro mě, jako by se mi v noci pod rouškou tmy vykálel před branku... 🤢
Ale tak já jsem po SK prochodila víc krajiny než jen ty provařené Tatry. 🙂 Navíc zásadně mimo sezonu (také mi tam třeba dva týdny pršelo a to má člověk pak hory prakticky sám pro sebe). Se psem se dosud smělo striktně na vodítku. Nyní to bude na vodítku po asfaltce. Takže ono vlastně asi nejde o ochranu volné zvěře jako o úplné vytlačení psů z těch hor. Kde nebude žádný pes, tam nemůže být volně pobíhající pes.
Já se na druhou stranu nedivím. Z mého okolí má stoprocentní přivolání možná 1 % majitelů, tak 30 % má psa vychovaného a ovladatelného. Zbytek je katastrofa. Jen čistě hypoteticky: myslím, že kdyby byly zavedené povinné zkoušky pro všechny majitele psů ve smyslu: první atestace před pubertou, druhá po pubertě - jen základní poslušnost, vlastně jen to přivolání a v případě neúspěchu odstupňovaná pokuta (nezvládněš poprvé, je to za X, nezvládneš podruhé, je to za X+Y atd.), tak by ČR hned měla dost peněz na zalátání rozpočtu.
Někdo může argumentovat, že psa z vodítka nepouští, tak nepotřebuje přivolání, ale to je asi jako že když autem jedu ze vsi do vsi, nepotřebuji znát pravidla z kruhového objezdu... Nepuštění z vodítka kolem mě jsou buď absolutní asociálové, které jejich majitelé vytáhli z nějakého příšerného průseru/útulku nebo bišonci přivázaní k nějaké babičce. Jinak si to běhá všechno, jak je libo.
A jen dodávám, že já nejsem to 1 %. Nemám stoprocentní přivolání. Když leží třeba půl kuřete vyhozená pod balkonem, nastává u nich selektivní hluchota. Stejně tak moje feny nezvládají dobře projít v klidu vedle malého střapatého psa. Malý střapatý pes je opakovaně pokousal. Takže ano, v těto případech prostě musí nastoupit vodítko. A kdybych dělala zkoušky vedle malého střapatého psa nebo pečeného kuřete, vždycky propadnu.
Zrovna jsem si říkala, že spuštění vlákna politika spolu s možností vkládat příspěvky neregistrovanými uživateli je poměrně tenký led. Na ifauně jsem si (tenkrát také ještě jako neregistrovaná) sledovala čistě psí informace, takže netuším, jako tam tohle vlákno přežívalo, zda čisté nebo smáčené do stoky nenávisti.
Také jsem myslela, že založení politiky pod psa se bude primárně vztahovat na zákonodárství vztahující se k chovatelství této zvěře.
Třeba minulý týden jsem se z médií dozvěděla, že s největší pravděpodobností už nikdy nepojedu do svých milovaných Vysokých Tater. Chystá se schválení zákona, že pes tam bude smět jít s člověkem pouze po asfaltových cestách. Ani v dnešní době plné dronů a kamer není možné ohlídat několik arogantních nevychovanců, kteří nechají své psy honit zvěř, takže plošný zákaz. No a na asfaltku mezi cyklisty a mimo chladivý stín prostě tlapky dřít nejdeme...
megi-the-pes: Po 4 dnech už bych zas nedávala syrové maso, ale mini dávku neutrálního jídla - od vývaru zeleniny po rýži a nula tuku atd. Do dýně, brambor mixlých postupně přihazovat po g masa libového atd.
Pes nechce syrové maso.
Zkusím jeden den chceš nechceš. Další den ráno už jiný zdroj masa.
Megy nejí nic jiného než kuře a pečenou rybu. Jednou za čas dostane záchvat nedostatku jater. Kuře z penny odmítli žrát všichni. Prostě je tam něco špatně.
Pokud pes sní něco, z čeho mu nebylo dobře, vyhne se tomu. Většinou. Tester je tady kočka. Nedávat kočku psovi, dát kočce jídlo pro psa.
Vůně může připomínat něco špatného.
Já to teda k tazateli testovat nejdu.
Ale 2 3 4 dny se pes bez jídla nenechává.
A pokud má pes fyz. a psych. zátěž, nevydrží nejíst 2 dny. Umře.
Napsala jsem to nepřesně. Nebyla jsem až tak drsná, že by čtyři dny neměla v hubě. Dostala nabídku např. za studena lisovaných granulí, které máme vždy jako rezervu pro případ nouze třeba někde mimo domov. Těch něco pojedla, ale nic moc. Byla tedy hladová, ale nikoli polomrtvá hlady. Jen dnes zpětně vidím své chybové jednání, že jsem na ní byla zbytečně tvrdá a tlačila do ní to syrové maso. Každý den dostala jinou nabídku... králík, ryba, hovězí, zvěřina... a stále nic. Vypadalo to opravdu, že je vybíravá. (Ona k tomu hlavně neměla žádné další příznaky, že by jí bylo zle. Normálně venku běhala, chtěla aportovat, žádná skleslost, průjem, změny běžného stavu... nic. Prostě jen nechtěla syrové.)
Dnes už vidím, kolik toho člověk udělal špatně na své cestě za poznáním. A to mě samozřejmě dost mrzí.
Ještě s malým odstupem závěrem fotodokumentace. Toto se stane při sečbě až po odkvětu. Monokultura ječmene myšího, mezi kterým živoří zbytky jílku vytrvalého. Všechny ostatní traviny, jetel, pampelišky, prostě cokoli, co tvoří pozemní městskou zeleň, je mrtvé. Až tahle sýpka osin dozraje, bude pro většinu psů číhající pastí bolestivých zánětů. A zbývá čurání přímo na chodník.
U nás doma nemluvíme sprostě, takže shrnuji nejdrsnějším povoleným výrazem: je to dost na prd.
megi-the-pes: A teď je o hladu? Nejí nic? Tak to asi zhubne hned. :-)
1) je to ženská
2) to je vše
Hárání, pohárání, listopad, úterý. Dnes nejí játra, zítra jí játra, ale jen když je osmažím a dám na modrém talířku. Včera chtěla hrozně moc granule, dnes prý nevyleze z postele.
Počkám, až bude mít hlad, do misky dám to, co spolehlivě chutná a patří tam (s kostmi atd.).
Mletiny nevedeme, není přehled, co v tom je. Masu může klidně něco být, to nevíme.
Normálně čtvrt kuřete do misky. Nesní za 10 minut, miska odchází do lednice a ani u toho nemluví. Večer dám misu na 10 minut... a mezi tím pes pracuje.
Hlídám, esi se necpe někde u slepic, koní, oveček, ... nekrmí mi psa někdo z příbuzných, nervu mu moc pamlsků atp.
Kuře do misky a pá.
No ale tenhle sedlácky zdravý přístup nemusí fakt vždy fungovat. Také jsem tak na začátku postupovala - chceš/nechceš - nazdar. Jenže ona byla o hladu třeba i čtyři dny, pak to syrové tedy z hladu sežrala a do hodiny se vyzvracela.
Nevím, zda je to tím, že je to městský "pudlík" 🙄 , rozmazlená fifinka nebo prostě opravdu měla žaludek na vodě.
(Mletým jsem myslela hrubomleté. Jsou to dost velké kusy na to, aby bylo trochu k rozeznání, co je svalovina, tuk, vnitřnost... Do jemně mletého bych také nešla.)
Mám dvě feny na BARF, jedna z nich občas přestane žrát, vrtá se v tom a plive to, někdy se i pozvracela. (A přitom jedu stále osvědčené dodavatele i druhy). Tak přejdu na vařenou variantu. Není to vaření jako pro člověka pěkně do měkka, je to jen ovaření. Dám vařit trochu vody samotné nebo s trochou rýže, zeleniny, když se začne vařit, hodim do toho mleté syrové, nechám minutu zatáhnout a vypínám. Vytvoří se mi taková nechutná polévka, ale fena je spokojená a žere. Takto krmím pár dnů až týdnů, občas už jí tam pašuju syrové (dám jí třeba z ruky, když chystám druhé feně) a když vidím, že už syrové zase bere, vracíme se k němu pomalu.
Nejde to samozřejmě s kostmi, musí to být jen svalovina, droby... mletý králík nebo drůbež nelze, kosti ztvrdnou na kost.
Zdravím všechny obyvatele měst a vznáším dotaz, jak u vás vypadají plochy zeleně nespadající pod jednotlivé městské části, ale jsou to pruhy zeleně u komunikací, tedy jejich údržbu obstarávají technické služby města.
Za posledních pár let po rozhodnutí o sečbě 2x rok se totiž veškeré tyto plochy rychle mění na monokulturní porost ječmene myšího. (Asi každý pejskař už se setkal s pojmem osina). Ječmen myší spolehlivě vytlačuje vše ostatní, nezvládne to mezi ním ani pampeliška, která si najde cestu i skrz chodník.
Důvodem dvou sečeb je údajné lepší zadržování vláhy - ano, to platí, pokud je oseto směsí travin bez plevelných invazivních druhů.
Takže nyní se na Praze 10 urodilo opět o tisíce osin více než loni. Pokvetou v klidu do konce léta, kdy suché a žluté budou rozmetány kotoučem sekačky na všechny strany, aby v roce 2024 opět ubylo obyčejné trávy.
Stěžovat si na magistrátu je stejně jako stěžovat si na pařezu na pasece...
Odpověď na příspěvek uživatele vyzivaproklouby z 31.05.2023, 11:14:52
Přidávám jen svou zkušenost. Lidský MUDr. i zvířecí MVDr. shodně řekli, že kloubní výživa jsou víceméně vyhozené peníze. Já nevím, jen tlumočím dva názory. Mám psa po operaci kolene a ptala jsem se, zda mám podáváním kloubní výživy snížit pravděpodobnost problémů s dalšími klouby a dostalo se mi této odpovědi. Pak mám člověka s problematickým kolenem a ten slyšel od svého lékaře, ať si důchod šetří na funkčnější produkty... 🙄
A nyní již k vláknu, které se zde proplétá poslední dny.
Já vám nevím jistě, ale přijde mi, že osoba, která zde dnes výrazně plní vlákno k tématu administrativy, patří k těm lidem, kteří (stejně jako můj hnědý pes) - potřebují mít za každou cenu poslední štěk. Každá (ideálně rozzlobená) reakce v nich rozleje chemikálie vedoucí k dalšímu příspěvku.
Pokud diskutující uklouzne z konstruktivních připomínek k lacinému pohrdání skupinou (zde např. "pejskaři"), řekne tím o sobě mnohé a diskuse přestává být diskusí a stává se pohazováním špíny.
A od lidí, kteří tento způsob interakce vyhledávají, je nejlepší odejít a nereagovat na více.
