Orionka:

Všimli jste si, že lidi opět řeší roušky. Zatím tedy na své…tváři. Dost v dopravě i obchodech. A teď prošel do firmy na jednání taky rouškař.

Nemohu si pomoci, ale slovo “rouškař” mi zavání opět generalizovaným trochupohrdáním stejně jako “sluníčkář” nebo “antivaxer”. Pokud se pletu, opravte mě, prosím. 

Nevidím nic špatného na tom, že člověk, na kterého třeba něco leze, on ještě neví, zda to je jen chvilkový pocit, nebo se z toho opravdu nemoc vyvine a on nemá možnost si brát home office nebo dovolenou nebo sick, tak si prostě vezme alespoň nějakou ochranu, aby druhé případně nenakazil, ať je to jakákoli viroza. V naší firmě to tak děláme a považuji to za ohleduplnost. Druhý, třetí den je už většinou jasno a dotyčný buď roušku odloží nebo zůstává doma a my všichni kolegové jsme rádi, že tak na začátku postupoval. Do doby Covidu lidé běžně chodili do práce nachrchlaní, aby nepřišli o peníze a dát si přes ústa alespoň nějakou ochranu, nikoho nenapadlo. Takže ať už pandemie rozdělila lidi opět zase o něco víc na určité, téměř nesmiřitelné tábory, tak v tomto ohledu byla v mém okolí přínosná. Lidé, kteří mě obklopují, rozhodně myslí víc na to, aby druhého nenakazili.

Jednou jsem si vykračovala s čubami kolem velkého parku a už z dálky jsem viděla policistu. On mě také. Z dálky. Také viděl, že je nemám na vodítku. No, nemělo cenu nic předstírat. Klidně jsme k sobě došli, on se naklonil a povídá: Nemáte psy na vodítku. Já na něj: Já vím, ale jak vidíte, klušou si v klidu vedle mě, míjejí lidi i děti bez povšimnutí, sáčků mám v kapse na celý rok a psi jsou čipovaní. A on: Já to všechno vidím a osobně v tom nevidím problém, ale vidíte tamhle nahoře všechny ty matky? Tak ty mě teď pozorují, jak vás seřvu, protože to ony volaly na služebnu a dožadovaly se příchodu policisty. Jsou tu lidé, kteří nechají psy běhat i v dětských vodních atrakcích a my pak musíme přijít a vynadat všem bez rozdílu. 

Tedy k tomu článku - přijde mi, že situace v Praze se mezi pejskaři a nepejskaři vyostřuje. A žel - na vině jsou především bezohlední pejskaři. Nějak ty pejskaře nemám ráda… 😟 

Fíkovnice, víte jaká nejčastější věta padá u nás v rodině směrem k nejmladší generaci? ŽIVOT PROSTĚ NENÍ FÉR. Musíme jim to opakovat a opakovat pokaždé, když narazí na další a další nespravedlnost. Nejsem z těch, kteří mají ostré lokty, spíše říkám - tak se tím, co mi berete, třeba uduste - ale na druhou stranu… Trvalo mi to a dnes už si nenechám jen tak něco líbit. Zapomeňte na to, že “instituce” ocení letitou loajalitu. Tu ocení spíš soukromá osoba, živnostník, který ví, který na vás celý život vidí a pamatuje si… instituce je jako olej na dlažkách. Rozlije se spárami, kam může a když už neteče, alespoň sákne… Je bohužel je na nás, kdy to zarazíme a nepustíme dál. A váhy, které to určují, máme každý jen ve své hlavě. Nikdo zvenčí vám to nenaváží za vás…

Dyk to všechno musíte přeci vědět…  Držím vám palce, osobo 🙂 

Takže máte jedinečnou příležitost nastavit si svou cenu, Fíkovnice. Zapomeňte na vrtění ocasem, nacvičte pokerovou tvář a řekněte si o důstojnou mzdu, nechť vám ji poskládají jak mohou. A oni skládat mohou. 

Šutříku, nenapovídejte 😄

Doporučuji porovnat si jejich složení (viz výstřižek) s informacemi z vláken o granulích, která zde již proběhla. Odpověď vám vypadne sama. 

S tím vodítkem - když teď pominu zásadní rozdíl mezi flexi a pevným, je to zvláštní, jak osobní tahle obyčejná šnůra s karabinou může být. Všichni máme něco podobného… asi jako čepice 🙂 Ale přesto si to potřebujeme z nějakého důvodu vybrat sami. S vodítkem v ruce poctivý pejskař tráví hodiny času denně mnoho let… Nevíme, co vaše sestra nemá ve výbavě. Za mne by v každé výbavě mohla být např. lízací podložka. Taková ta silikonová se špunty zespodu, aby neklouzala. Paštiky se buď prodávají, nebo můžete vyrobit vlastní (bez soli). Jednou za čas pro psíka příjemná zábava si ze záhybů vylízat dobrotu a zároveň si tím trochu otřít jazyk od plaku 🙂 

Nebo takový oblíbený chlupatý hadr VETBED:

https://www.zoohit.cz/shop/psi/pelisky_kose/deky/vetbed/251834?origin=hopps&q=vetbed&i=2&ro=10

Jeden by si řekl, že co na tom je - deka jako deka. Naše čuby mají pelechy, gauč i koberečky, ale jak jsem přinesla domů tohle, vybraly si to okamžitě… a nebyla samy, co jsem slyšela. Je jim příjemné na tom ležet. 

A jinak nikdy nic nezkazíte pytlem dobrých pamlsků - ať už vlastní výroby nebo z obchodu. Ale není pamlsek jako pamlsek. My za pamlsek považujeme pouze sušené maso. (Žádné tyčinky z vybělené kůže obalené čímsi, žádné směsi obilovin apod.) Zdravý pamlsek je třeba sušený hovězí zelený bachor. 

Přeji šťastnou ruku a krásné svátky.

Máme přesně tu Rowentu, co doporučuje Repta-A-Repta. Po dlouhém výběru vítěz cena/výkon. 

Flexi funguje na odporu pružiny. Ano, pro čivavu slabá pružina, pro labradora silnější. Mi psi chodí na prověšeném vodítku a jakmile ucítí napnuti (které je u flexi běžné), zastavují nebo zpomalují.
Většinou je to tak, ze pes jede buď dráhu flexináře a pak si zvykne, že musí vyvinout trochu odpor a běhá si, kam potřebuje nebo jede dráhu pevného vodítka, které vyžaduje větší práci psovoda. 

Keriton má pravdu. Pokud nemáte přesné zadání, dost možná vyhodite peníze za nevhodný dárek. Je tu nabídnuta flexina, to je třeba něco, co my z principu nepoužíváme. Za flexi se musí tahat a my nechceme, aby pes tahal. Máme jen pevná vodítka a biothanovou kulatou couračku pro naší reaktivní hvězdu. Je to opravdu, co pejskař, to jiná volba…  ta karabina ale platí v každém případě. Bývá to nejslabší článek díla.

Nejdůležitější na vodítku je karabina. Bulík umí zabrat, takže karabinka ze slitiny hliníku nemusí vydržet. Když je zase větší, je těžká. Hledala bych mezi těmi výrobci, co uvádí materiál karabiny. Délka záleží na majitelce.  Každému vyhovuje práce s jinou délkou. Vyhnula bych se běžným zverexum v nákupních centrech, kde rady personálu bývají tristní.

🐩 hele, sahá se do kapsy, běžíme…

😏 to určitě, bez povelu…

🐩 krásně sedíme i bez povelu..

😏 sahám si do kapsy, abych vás vyfotila

🐩 tak ale dělej, sedíme na mokrém…

Já tedy, jak Fíkovnici “pozoruji”…jako revizní lékařka… ? nevím, nevím.. už vidím, jak by například uznala stav  postižení dle skutečnosti a pojišťovny by na její hlavu vypsaly do půl roku odměnu… 🙄 no, Fíkovnice, i já přeju, abyste našla důstojné a hlavně důstojně zaplacené místo. 

No a já tady nacpu jeden OT ještě pro vás - přeji hlavně ať se vám dutiny nevrací. Vím, o čem je řeč, ty plechové stříkačky na punkce vidím ještě dnes živě. Jako mladá superinteligentní žena jsem chodila z basketbalových tréninků v mrazech rovnou ze sprchy a nejednou se mi stalo, že mi mokré vlasy přimrzly k ramenům. Tož chápete, že jsem šla jako frajerka bez čepice… škoda více mluvit, já být svou matkou, odeberou mi mě, protože bych se ob den zmalovala na zadnici do modra… 

Zrzavci:

Já jako nechci nic, ale……….. takhle napsaný………… to nezní vůbec kynolókicky, alébrž dost dvojsmyslně 😀

No, zatímco jste vy, Zrzavci, podepisovala knihy, já jsem Dáju přivítala v klubu vlastníků psů, kteří jsou na většině fotografií pouze jako obrysy. Jinými slovy - pořiďte si černočerného psa a zkuste ho chvíli fotit. Záhy poznáte, zač je toho obrys.

Edit - a vaše narážka na únik moči u žen v letech nechávám opravdu bez komentáře. Až vám bude pade, běžte si zaskákat na trampolínu, to vás tyhle humory rychle přejdou 🤣

To je krásná fotka. Nejvíc proto, že z ní na můj stůl okamžitě vypadlo vaše ŠTĚSTÍ.

A hele, Daja má na klíně nějaký černý obrys. 😂

assil:

Tak to jsou z tebe a z megi koukám milijounářky. 😀

Ale je to teda dost za takovou krátkou dobu. Už se těším, až to dorazí a budu mít co číst při nějakejch depkách.

No, já jsem tedy v matematice byla vždycky dost slabá, ale mně to nějak o nějaké nuly nevychází… 🙄 A zrovna tady bych jim to oběma v plném počtu nul skutečně přála. 😎

Terven, my neřešíme průjmy, ale reaguji na ten podnět, že by mohl být naučený “nerv”. Naše hnědá na jaře po operaci brala dost léků a vitamínů, nechtěla je normálně sežrat, takže prstem do krku. A vypěstovala si dávicí reflex. Dnes bere Alavis calming, který prý psi jedí jako pamlsek. No, prdlajs, nejí to. Takže zase do krku. A stačí, že jí dáme přičichnout k sáčku a aniž bychom se jí dotkli, začne dávit.

A to stříhání - stříháme doma. Holky jsou už tak uvolněné, že u toho většinu času pohodlně leží a chrápou. Nahlas. 

Vahine:

Máme ten samý a jsem s ním spokojená, dá se ze všech stran upravit, jak je potřeba, třeba na obleček. No a Vy máte krásnej do barvy, slečna hnědá ladí 👍a ano madýlko nahoře se hodí, i když já musím ohnout hřbet, to Vy asi ani ne ☺

No, kdyby se ji taky dala takhle upravit ta kůže, viz druhé foto, nožka pod převisem🙄