To Ronja: tak ten je výbornej
To Zrzavci: taková chytrá holka a neví, kolik stojí pozemky v Praze 🙄. Dřív budu v urně než ve vatě.
A budu ve vatě. 💪💪 Hnědá mi bude dělat ostrahu objektu a s černou nacvičím nějaké pudlí cirkusové číslo a každou hodinu ho za poplatek předvede. Koupím si k tomu lesklý oblek a budu jako disko koule. Jop.
A já mám nápad na start up! 😄 Koupím si tady v Praze kus pozemku, nechám ho trochu nakypřit, koupím si násadu myší, pytel zrní a za rok to otevřu pro psy jako Dysneland. Tři sta za hodinu a psa. Na kraji bude bouda s občerstvením a lehátka pro líné majitele. 💪
Ne, tímto způsobem přetočená opravdu není. 😆😆 ona dost přemýšlí, zda má povel splnit, je taková rozumná, rozvážná, aby náhodou nešla někam jako ovce 😆😆 a přetažená? Ona se nenechá přetáhnout, na to si dává pozor, aby se ani nezpotila. 🙂
Samozřejmě, že povel byl učen zpočátku jen při chůzi, nejdřív s vodítkem, pak bez a teprve po zažití jsme přidali všechny ty taškařice. Jen jsem to zase blbě popsala. 🙄
Nééé… nejedu k vám na statek. (Čekám až na ten hromadný sraz 😁) Vy jste jedna pečovatelka a psala jste, abych ještě se zkusila poptat u Impact. 🙂)
Začnu touto odbočkou: Jeli jsme z výletu a my dva se v autě pohádali. ☝️ NIKDY, NIKDY A NIKDY SE S NIKÝM NEHÁDEJTE V AUTĚ. ☝️ Musela jsem to napsat. Je to poměrně běžný jev a chápu, že je mnohdy těžké to ustát, ale i když si začne řidič, spolujezdec si raději rozkouše jazyk, než by na to reagoval. A když si začne spolujezdec, je to na pár po papuli pro toho spolujezdce. Dnes už nejezdí tu a tam pomalu nějaké embéčko stylem R. Hrušínského ve Vesničce… Dnes se hádkou v autě riskuje život. Takže promiňte mou přednášku i zvýšený hlas, ale já vás chci na světě dál Zrzavci. A chci i ty ostatní tady, takže pokud to někdo také dělá…. ať už to nedělá. Prosím.
A teď psí. Děkuju moc za nasměrování ke zkušené pečovatelce a píšu jen krátké radostné povýsknutí, že včerejší dlouhá vycházka se fakt povedla, cvičilo se, cvičilo se hodně, braly to jako hru, hnědá dokonce dvakrát na přivolávací povel v lesíku ke mně
b ě ž e l a… 💪
Juuu, oživeno staré vlákno. 🙂 Prikládám foto s komentářem: Úsměv Mony Lisy
Orionka:Navrhuji stejný postup v Evropě.
🙂 dobrý pokus. Ale to by se jaksi úplně od základů musely přepsat naše zákony. A sklaplo by nejen mešitám, ale i nám všem ostatním. Na jakýkoli pokus následovat Čínu (byť jen myšlenkový), doporučuji přečíst knihu:
Tak nakonec jsem se stejně trochu rozbulela, ale z jiného podnětu… Děkuju, hmn.
Tak teď nevím, jestli mě jen zase správně lektorsky směrujete nebo zda mám začít bulet, že jako jsem ale absolutně nemožná 😔
Např. Od mého výkopu s vláknem emergency recall jsme STŮJ cvičili, furt. Furt. Jednou v legraci při honění, pak navážno při chůzi, střídání míst, rychlosti chůze, intonace hlasu, s klikrem jsem chodila snad i spát… a ona po pár měsících opravdu už neudělala krok dopředu, okamžitě na mě i otočila hlavu… Byla jsem nadšená, jak se daří. Pak stačí jeden štěk od jednoho ze třech nenáviděných psů (mezi stovkami jiných, ignorovaných) a byly jsme zase na nule. 😔😔😔
hmn - nechcete do adopce krásného hnědého pudla? 🙄 co? je hrozně chytrá a má kožíšek jako kobereček… (jediná vada je, že malinko chrápe)
Ronjo děkuji za odkaz, stáhla jsem si ten základní návod, ale žel není v něm nic, na co bych ještě řekla “aha!” 🙂 Ona není ten případ typického bázlivce. Ona jede houpačku. Ten samý podnět, který ji jednou rozhodí, klidně zase příště ignoruje.
Kdysi ohňostroj? Nedala. (Soused po ní házel petardy). Dnes je stokrát lepší. Blafne na hřmění, ale žádná hysterie. Nepouštím k ní psa bez mého moderování. Doma lízací podložky, čuchací kobereček, hlavolamy, netahám jí do smeček psů, kde se necítí, nehysterčím, když hystečí ona, (dostalo se mi nejedné lidské pochvaly za udržení své bytosti v klidu i ve vypjatých situacích, opravdu vydržím být klidná dlouho). Na druhou stranu vím, že mám respekt ( i u lidí - nechápu 😁), doma jeden pelech u postele v ložnici, kde je klid, druhý v obýváku, třetí na lodžii volně na zemi s velkým výhledem, čtvrtý na lodžii v boudě, kde je krytá před horším počasím… a vedle ní klidná a hravá černá, která ji miluje a pobízí ke hře na každém výletu. Prostě si tu DNA špatně ustříhla. Stává se to i lidem. Já jí jen musím pomoci to zvládat.
Cože? Kdo říká, ze jsem můra? 😳
(…no, milá Thierry, říkají to všichni… 😄…)
Chemickou kastraci u 7leté feny nechci riskovat, u fen je vůbec chemická kastrace sporná v názorech odborníků a rozházet jí už tak rozházené hormony, případně riskovat rozjetí nějakého maléru na rozmnožovacích orgánech… asi ne. To jí budu raději dál denně chovat na klíně a číst jí pohádky od Oscara Wildea. 🙄
Zdravím vás všechny a dovoluji si vás zatáhnout do další směny zkušeností a pozorování. Pokud jen opakuji něco, co bylo již dávno řečeno na ifauně, omlouvám se, tam jsem ještě moc nepobývala.
Máte zkušenosti, že se vaše feny chovají v průběhu roku delší časové úseky “jinak”? Samozřejmě bez zdravotní příčiny, tam je změna chování daná. Naše černá je šest let stejná, dá-li se zestručnit. Má nějakou povahu a jinak se chovala kratičce pouze v souvislosti s jejím samičím cyklem. Ale jinak - jasně předvídatelná.
Hnědá (jak jinak) ne. Během roku proplouvá různými fázemi, hárání-nehárání. Nějaký čas je úplně v klidu, pak je zase melancholická a jindy je zase úplně vycukaná. Teď je zase zrovna vycukaná. Horší soustředění, snížená poslušnost, reaktivní (nasaje pach a jankuje v kšírách), za tmy umocněno, v noci se mi rozštěká vedle postele (= můj infarkt), lekavá. Vše jen ve městě, v lese venku o víkendu OK. Možná to s tím cyklem souvisí, nedávno fiktivně “doodchovala štěňata”, takže hrabala do zdi, spáry dlaždic v koupelně a tak. To dělá po cyklu pravidelně, trvá to tak měsíc vždycky. Bere teď už asi třetí týden Alavis Calming a stejně je našišato.
Znáte něco podobného u svých psů? Lze takovému zvířeti nějak ulevit s tou jeho nešťastnou hlavičkou a hormony jinak než odstěhováním se z města? Kastrace? Té se trochu bojím na základě informace, že reaktivní feny byly po kastraci ještě reaktivnější… (vůbec už si nepamatuji, kde jsem vzala tuto informaci, můžete někdo potvrdit?) Do kastrace se mi také u ní nechce, protože už teď se jí nechce moc hýbat (ke zrychlení jí motivuje jen jídlo ☹️) a s jejími přebytky kůže je tak tak na hranici normální zdravé hmotnosti…
Dostala jsem kdysi knihu, která se jmenuje “Jen zvířata”. Čtení bylo na hranici mé síly. Takže jen citát z ní: "Proč se ke druhým lidem chováte jednou jako k lidem, a jindy jako ke zvířatům? A proč se k jiným tvorům chováte jednou jako ke zvířatům, a jindy jako k lidem?"
Vzpomněla jsem si na ní teď, jak píšete o těch zvířatech zatažených do lidské války…
Ahoj, neusadí se tam nejspíš nic. Tyto průmyslově vyráběné domky nejsou totiž dostatečně hluboké na to, aby těm dírám hmyz důvěřoval. Hloubka domečku by měla být minimálně 15 cm. My jsme si stavěli vlastní s hloubkou 20 cm pro včelky samotářky a zabydlely se 🙂
Je to zase jen tahák na peníze, aby lidé měli pocit, že něco dělají pro přírodu. Lépe zkusit postavit vlastní, opravdový a podle návodu zkušených entomologů. Držím palce. 👍
lupus4:ale jinak ten dotaz - je trochu Janajana… o voze a vy o koze.
ale kdepak, to jste jen nepochopila
to jen, když je jich přes miliardu, hodnejch a jen " pár" milionů zradikalizovaných, tak mne jen zajímalo jaké má info o těch, co se tak úspěšně adaptují v Evropě…
Když Lupusi4, přece pokud někdo napíše, že se v dané zemi setkal s normálním životem a mírumilovnými lidmi, ještě neznamená jednak že tím popírá zdejší problém a jednak, že bude mít stejnou statistiku, kterou žádáte. Moje statistika z ciziny: měla jsem arabské lékaře i lékaře původem z bývalého belgického Konga a všichni byli laskaví profesionálové. MHD tam řídí snad jen lidé arabského původu… NIKDY za ty roky jsem neviděla, že by ten “čmoud” za volantem někomu zavřel dveře před nosem. Od jejich přístupu k cestujícím by se mohli čeští řidiči učit…. no a odjela jsem a chvíli na to vybouchla stanice Metra Maelbek, nejbližší metro do mého tehdejšího bydliště… a kde je teď moje statistika? 🙄 Je to průser, je. Situace ve Švédsku je pro mne lakmusovým papírkem. Švédové za sebou netáhnou nedávnou podělanou minulost jako Němci. Vydali ze sebe to evropanství, které je pro zbytek našeho kontinentu vzorem a se zlou se potázali… Takže za mne stále stejný názor - i lidé neradikalizovaní nezvládají míchání s “cizáky”. My bílí oni barevní, my venkované oni městské náplavy, my Pražáci oni Brnňáci, Rakušané se povyšují nad Čechy, Češi se povyšují nad Poláky… stereotypy a návyky nás drží v kazajkách i v debatách muži versus ženy… Jak pak má fungovat taková pátá mocnina jinakosti, když zatím nezvládneme (a ani oni nezvládají) vzájemné rozdíly? Jenže migraci nezastavíte. Můžete ji oddálit, umenšit… na chvíli…nic víc.
Hned, jak si doma sedne po vycházce (vy si ani nezouvejte boty) na záchůdek, popadněte jí/ho, nechte kapky kapkami a vyneste ven. (pak můžete uklízet později). Pokud to tam dokončí, obří pochvala, obří vaše radost. Pokud to tam zatne, postup bych opakovala. O víkendu zkusit ještě delší vycházku a jakmile si čapne, opět obří pochvala a obří radost. A můžete spojit s nějakým slovem. Naše černá se to se slovem naučila. Když měla období aportující závislosti, které jsme pak museli nemilosrdně odbourat, venku pořád čučela na mě, kdy už hodím… řekla jsem pak jen - “vyčurat” …a ona šla a vyčurala první dávku, teprve pak měla mou pozornost ke hře. Dnes už to nemusíme praktikovat, stav srovnán.
Jen mě teď napadlo - nebydlíte ve dvacátém patře a nemusíte čekat 5 minut na výtah, že ne? 🙄
edit - no a ano, ve vašem případě bych asi záchůdek schovala. Naše ho měly na lodžii jako štěňata, ale šly tam jen v naší nepřítomnosti z nutnosti.. Měly tam ale jako záchod velkou a zároveň nízkou přepravku se zeminou vysázenou trávou 😄 Nikomu nedoporučuji. Likvidovat pak patnáct kilo prochcané hlíny nebylo nic moc.
lupus4:dotaz na 4xJana, mohla byste nám sdělit kolik isl. migrantů v BRD či třeba Francii, GB apod., se naučilo místní jazyk, chodí normálně do práce atd… a nenatahují jen ruce “máte povinnost se starat”…
PS. tím nemyslím tureckou komunitu v BRD
lupusi4, sice otázka nebyla určena mně, ale při jejím čtení jsem si vybavila krátký dialog ze seriálu Chalífát, (který doporučuji vidět). Pro ty, kdo neviděli - první generace příchozích muslimů je tam zastoupena rodiči hrdinky, jsou vděční za přijetí, pracující a přijímající pravidla nové země. Ale co řekne té dívce verbující radikál a na co ta dívka nakonec slyší? “Budeš tady pořád ta druhořadá přičmoudlá, na kterou vždy zbyde ta horší práce, horší příležitost pokaždé, když se budou rozhodovat mezi bílou Švédkou a tebou…”
ale jinak ten dotaz - je trochu Janajana… o voze a vy o koze. Ona mluvila o místních ve svých zemích, vy se ptáte na přistěhovalce. Mícháte z mého pohledu pro tuto otázku nemíchatelné.
ps. nejsem vítač, pokud byste mě hned někam někdo chtěl strkat. Bývala jsem bláhový idealista a bojovatel proti křivdám na všechny strany. Ale bojím se s přibývajícími roky, že lidská jinakost napříč kulturami za stávajících podmínek na Zemi neumožňuje vytvoření mírumilovné kosmoplitní populace, ať už v jednotlivých státech nebo bez hranic. (stačí se podívat, co si dokáží dva Češi dělat za naschvály, když se neshodnou na hranici svých pozemků).
Assil, jenže my jsme rozlohou blíže té Belgii než severským zemím (když tedy vynechám Dány). Miluju sice krajinu bez lidí, ale když jsem v Norsku šla už čtvrtým dnem bez setkání s člověkem, bylo mi najednou z té velikosti krajiny úzko. (Té úzkosti tedy i pomohlo to, že buď pršelo nebo sněžilo, nebo pršelo a foukalo tak, že byly vodopády vodorovně… 🙄) Tam se nakládá s úplně jiným prostorem a zároveň s jinými hodnotami v lidských hlavách. Já se právě trochu bojím toho, co popisují Zrzavci… že volnost vezme za své, protože naše krajina malinká, lidi nerespektují a majitelé se časem tak namíchnou, že si prostě oplotí, co půjde. Už dnes si lidé tady v Praze oplocují pozemky kolem větších bytových domů, když jim patří. Ten náš je toho důkazem. Jako dítě bylo naše unikátní sídliště, stavěné podle severského vzoru, celé plné zeleně a všude přístupné. Dnes už je z toho oploceno více než 70 %.