Já používám trouchnivý topol. Ale hoří hodně rychle, tak chci letos zkusit choroš, nevím co to je za druh, ale utrhla jsem je z topolů. Tak snad to bude v pořádku.
Známý mi doporučoval sušený vratič, tak možná taky přidám.
Papír bych se bála použít. Jednou jsem zkusila trochu přidat a lítaly jiskry.
Canabis, no to by bylo žihadel😄
Já se hloupě zeptám. Není to trochu podobné kokcidioze u králíků?
tom4: Odpovídáte si vlastně sama-je to jednoduché-pán prodává matky a chce abyste si je co dva roky kupovali u něj, zároveň varuje před dovozem odjinud. Můžu se prosím ptát -oblast, kde včelaříte ?
U Mělníka. Nicméně, nechci mu nasazovat psí hlavu, matky si dělá pro vlastní včelnici, neprodává je nebo o tom nevím. Ale ne co dva roky, každý rok by se mělo začínat s novou. Na jaře oddělek, na podzim ,,starou" zamáčknout a spojit před zimou.
Já se přiznám, že po téhle přednášce jsem sama sobě položila otázku, jestli nemám doma spoustu užitečnější práce a protože odpověď zněla ano, vymluvila jsem se na neodkladné povinnosti a šla domů. Takže nevím, jestli hodlá okolí zásobit vzácnou genetikou nebo se máme začít věnovat chovu matek.😜
Tak zrovna tenhle pán, který se to snažil prosazovat, si matky dělá sám. Zároveň nám na schůzi říkal, jak musíme místní genetiky chránit a důrazně varoval, před tím, abychom si obstarávali matky odjinud. Na jednu stranu chápu, že máme v okolí vzácnou genetiku, kterou by mohl narušit příchod cizích matek. Na druhou stranu, pokud je naše místní genetika tak křehká, že vyžaduje pravidelnou výměnu matek, může to naznačovat, že není úplně odolná nebo hodnotná.
Ale já souhlasím s vámi a s Jánom. Jen klidně ještě navíc přidám do syrupu ten pelyněk. I kdyby to bylo k ničemu, já budu mít lepší pocit a včelám neškodí.
Pelyněk je ohromná rostlina s prokazatelně léčivými účinky na mnoho potíží, klidně zabírat může a houby určitě taky. Je škoda, že se tímhle směrem nevydá Dol, který má peníze a vybavení na objektivní výzkum. Protože, pokud to dělá kdokoli metodou pokus omyl, přírodní léčiva nebudou mít nikdy vyrovnané výsledky, už jenom kvůli různému obsahu léčivé látky. Takové to, jak v pohádkách baby kořenářky chodily sbírat bylinky na určitá místa v určitou dobu, věděly babizny co dělaj.
Právě proto že mám jen 12 úlů, jsem klidně ochotná jim pelyněk přimíchat. Ostatně, když to vezmu čistě logicky, není tu nikde argument, proč by houby fungovaly a byliny ne.
Navíc Tome 50, sám chcete, aby se včelaři a aktivněji zapjili😜 což Tom4 právě udělal, díky 👍
Pokud budete moct napsat, jak pelyněk použít, ráda to zkusím.
Já na bylinky věřím. Lecos se s nimi dá vyléčit. Jenže u všech bylin, je problém s obsahem účinné látky, protože obsah nebo řekněme složení se mění, podle toho, kde rostlina narostla a taky podle toho v jaké fázi růstu ji utrhnete a použijete. Jiný obsah drogy má třeba před květem, jiný po odkvětu. Některé účinné látky se ztratí sušením atd, atd.
Já v tomhle nemám žádné hluboké vědomosti, je to ohromně zajímavé a ještě víc složité. Nicméně, pokud na viry mohou zabírat přípravky z hub, proč by nemohl zabrat pelyněk. Minimálně neuškodí.
přišlo mi, že je to blbost, tak se právě radši ptám.
Prý byl na nějakých seminářích, kde to doporučovali. To je aspoň vidět, hodnota těch seminářů🤒
Zdravím. Chci se zeptat, jak často měníte matky?
Včera jsem byla na schůzi, nic moc se tam člověk nedověděl, nicméně, jeden z členů tam říkal, že začal matky měnit každý rok, aby byla včelstva vitálnější.
Nevím,, co si o tom myslet, jestli to není přece jen moc zasahování.
A jak se dávkuje pelyněk?
Zvláštní jsou oba, ten Černý je vážně řekněme divný.
Odpověď na příspěvek uživatele Hucho z 29.01.2024, 07:40:16
Ono to může být stanovištěm. Každopádně muchovník je nádherná rostlina a plody jsou prostě vynikající. U nás roste hrozně pomalu, celkem nechápu proč. Možná musí líp zakořenit.
Muchovník je nádherná rostlina, ale s tím že rychle roste bych byla opatrná. Možná na opravdu dobrých stanovištích s vynikající péčí, jinak roste spíš pomalu.
Kdybyste chtěli sázet hodně rychle rostoucí keř, co vypadá dost podobně, zkuste střemchu. Celá rostlina mimo plodů je mírně jedovatá. Plody ne, ale nejsou zvlášť dobré. Zase v době květu nádherně voní.
Na ty plnokvěté věci pozor. Dost často mají sterilní květy a každopádně téměř vždycky dávají výrazně míň pylu i nektaru.
Černý, to je ten co vytáčí med zimě? A chlubí se, že ke včelám chodí jednou za několik měsíců?
Tedy Tome, já si tu knihu snad budu muset přečíst. Něco takhle pitomého snad ani nikdo nemohl napsat vážně, třeba je to pokus o humor.
Určitě, chodit po lese by se vůbec nemělo. Kdo se tam bezohledně pohybuje, ruší citlivou přírodu a zvířecí obyvatele. Ale tito ubozí vlčci, kteří se jistě snažili nakrmit svá mláďata, se nějakým způsobem ocitli ne ve svém přirozeném prostředí v lese, ale přímo uvnitř zastavěné oblasti. Přesto je to stále zodpovědnost majitelů. Měli by mít své zahrady řádně zabezpečené. Dnes to není jako dříve, v padesátých letech, kdy lidé bezstarostně pustili svá zvířata volně po zahradě. Když si někdo pořídí psa, měl by být připraven zajistit mu bezpečné a zabezpečené prostředí, kde bude chován.
Anonymní: Podle údajů Českého statistického úřadu mezi lety 2012 až 2021 u nás zemřelo 26 lidí po pádu ze židle. Ve stejném období u nás nikdo neumřel po útoku vlka.
Kolik lidí zabije divoké prase nebo toulavý pes?
Samozřejmě, není se vůbec čeho bát. A co se týče útoků na psy, jsou opravdu vzácné a lze jim předcházet. Jednoduchým a účinným řešením je instalace plotu, který má minimálně dva metry výšky, zasazení do země asi padesát centimetrů a doplnění elektrickým ohradníkem. Toto opatření je nejen snadné a účinné, ale také cenově dostupné. A v případě, že by došlo k útoku na psa, můžeme se hřát vědomím, že to je důkazem toho, jak úspěšně funguje plán návratu vlka do Evropy.