Příspěvky uživatele

Ách, ty ženy…

KH:

Je možné, že kohouti hybridek jsou statististicky častěji agresivní k člověku než čistokrevní kohouti? 

Má tam zmixování plemen u hybridek nějaký vliv na agresivitu, nebo tam žádný rozdíl čistokrevný x hybriďák není?

Myslím, že to není dobře položená otázka. Většinou platí, co kohout, to jiná povaha a tedy míra agresivity. Bohužel, dnes jsou vlastnosti čistokrevných plemen tak variabilní, že se (většinou) nedá zobecňovat. A to ani snáška. Můžu jen posloužit vlastní zkušeností. Když jsem choval plymutky žíhané (70. a 80. léta minulého století), tam většina kohutů si velmi důrazně bránila svá hejna. Nyní mám zkušenosti a nejen svoje, u zdrobnělých hempšírek. U nich jsem neměl za celá léta agresívního kohouta a stejně tak, jako mnozí dlouholetí chovatelé tohoto plemene. Osobně se domnívám, že mít na dvoře kohouta hybridek, je zbytečnost a jen krk navíc ke krmení….Na fotce kouhouti zdrobnělých hempšírek.

S tou ptačí chřipkou je to asi trochu jinak. Ptačí chřipka je stará, jako všechno ptactvo.  Virus, který ji popisuje, je znám z tohoto pohledu vlastně včera. V přírodě je především u vrubozobých a díky jejich tahu se rozšiřuje. Po celém kontinentu. Bohužel, koncentrace drůbeže v produkčních velkochovech je problémem a to nejen pro napadení tímto virem. Do hal se může zanést na obuvi a nebo nuceným oběhem vzduchu i přes filtry. Pokud se pamatujete, před několika léty, SVS vlastně likvidovala v určitém okruhu vše, co mělo peří v drobnochovech, ale i exoty a holuby v uzavřených voliérách a to zcela bezpříznakové.  Prostě tkzv. z prevence. Proč se likvidují i haly s osazensvem, když zde nic neuhynulo, o tom by uměla asi lépe poreferovat např. Bodlinka

Čas kráčí a den se prodlužuje. Ráno je slyšet ptačí zpěv a na holubníku to celé ožilo. To je ta krásná doba, kdy holubi začínají pomýšlet na hnízdění. Pro mne snad nejhezčí z celého roku. I když krmím celoročně hodně střídmě, převážně ječmen, trochu pšenice, špetky prosa a do 10% dopřávám holubům směs pro chovné holuby (a to hlavně, když jsou holoubata), nasedl první pár českých čejek a další staví hnízda. Jsem spokojený, že se vlastně vše děje v souladu s přírodou. Jistě bych uměl připravit podmínky a krmivo tak, abych měl třeba vánoční holoubata, pokud by mi šlo o intezivní chov. Mím cílem není množství vyprodukovaných holoubat, ale hejnko odolávající predátorům a pokud to bude možné, tak i polařící.

Hlavně záleží na tom, v jaké lokalitě bydlíte, zda na denním pořádku nebudou útoky dravců. Jinak musíte vyzkoušet a pořídit si co se vám líbí. Holubník na kůlu je hezká dekorace, ale pro holubáře se hůř obsluhuje, než komorový holubník. V tomto vlákně třeba chová v holubníku na kůlu moravské pštrosy. https://www.chovzvirat.cz/diskuze/tema/17488-ceske-cejky-volny-chov-holubu-i-jinych-plemen/5/#prispevek182506 Přečtěte si jeho zkušenosti. Ať se rozhodnete pro to či pro ono, přeji pěkné zážitky s holoubky a budu se těšit (asi ne jen já), na vaše praktické poznatky.

Formič:

Jací jsou nejmenší plemena rejdičů u nás chovaná ? Mám na mysli rejdiče které lze pouštět k proletu. Dík

Skoro všechna plemena rejdičů jsou malého rámce a vyvážených postav, aby mohla dlouho, či vysoko létat a nebo předvádět akrobacie. Takže, u rejdičů nejde tak o velikost, ale spíše o způsob, kterým létají. Zhruba můžeme rozdělit rejdiče do tří letových skupin. Vytrvalostní rejdič, zde je rozhodně jedničkou anglický tippler s dobou letu (u nás) 18+ hodin. Dále vysokoletci, kde jde nejen o dobu, ale i výšku letu. Boduje se. Představitelem jsou např. budapešťáci. A konečně akrobati, kteří předvádějí akrobatické prvky a soutěží se s ními v letech na skříňku. Českým “akrobatem” je rakovnický kotrlák. Ze zahraničních plemen pak např wuta, kelebek aj. Malým holoubkem (netroufám si říci vůbec nejmenším) je u nás řídce chovaná figurita, ale není to rejdič.

Anonymní:

To dokazete nejakymi kroky zmenit aby se z loukareni preslo na polareni?

Uvidíme, jak se zadaří. U pošťáků jsem prostě odebral krmítko, když skončila závodní sezóna a v přírodě byla hojnot. Tak během několika dnů přešli na polaření a polařili, dokud nebyla souvislá sněhová pokrývka 10 cm. U čejek jsem vždy ve vhodnou dobu nemohl být stále doma a tím pozorovat a potřebně reagovat, pokud by bylo potřeba. Doufám, že tento rok to dopadne. Jistě se o zkušenost podělím.

Anonymní:

Čejky polaří z volně puštěných chovů, z voliér už i když mají možnost sedí na střeše. Vzpomínám když jsem měl polářící čejky jak daleko létali, domů se vraceli nízko mezi stromy, nikdy se žádná neztratila. Je to jako když se zavře do voliéry stavák a nebo když si vzpomínám na první návštěvu u holubáře v uzavřeným selským stavením kde lítali z jedné střechy na druhou. To byla nádhera.

Škoda, že pisatel píše v minulém čase. Můj záměr s chovem česdkých čejek se nemění. Cílem je hejnko volně létajích českých čejek, které bude polařit. Zatím jen “loukaří” na zahradě a u sousedů. Exteriér je pro mne až na dalším místě. A ano, čejky u mne nelétají ve výšce, ale spíše při zemi. Ale kroužit dokáží také, ale i při kroužení je jejich let hodně “vynalézavý”, co se týká změn směru a výšky letu. Tu zkušenost s jedinci z voliéry musím z vlastní zkušenosti potvrdit.

PG80:

Odkaz pro obdivovatele chocholaté pošty, aktuálně probíhající dražba na pipa.be

https://auctions.pipa.be/en/auction/2024-02-dean-pallatt-uk/162636/daughter-rena-231

Odkaz na aukci z Belgie asi mnohé zaskočil. Nicméně, u nás také probíhají aukce poštovních holubů na https://aukce.postovniholub.cz/

Jsou plemena, která ráda snášejí mimo určená hnízda např. češky. A naopak u většiny středně těžkých plemen je celkem dost jisté, že se vám budou vracet snášet do kurníku do hnízd, kde si zvykly snášet. Jde také o to, aby v tom větším výběhu neměly různá vhodná zákoutí, kam by je to táhlo.

Pokud se někdo zajímá o chov čehokoliv, je dobré si něco k tématu přečíst. Já k tomu jedním dechem dodávám, lépe jednou vidět a na živo pohovořit přímo na holubníku, než přečíst 5 knih. Vlastní chov holubů pro radost (a třeba i výstavy) není nikterak komplikovaná věc, pokud nepočítám chov poštovních holubů, výkonnostních rejdičů, vysokoletců a specifických akrobatických plemen pro soutěžní účely.  K těm se člověk postupně dopracuje (pokud má zájem), pokud si osvojí a odpozoruje základní potřeby holuba domácího různých plemen.

Bantamky jsou úžasné, temperamentní slepičky se krásným hrdým postojem. Jejich chov ve voliéře je super, neboť dokáží skvěle létat, ale nejsou na prostor náročné. Na těch 10m2 klidně můžete mít kmen 1,5, za předpokladu, že bude zajištěno, aby dno nebylo blátivé. Nejlépe zastřešeno a písek. Bantamky patří mezi okrasnou drůbež zakrslou a tudíš musíte počítat se snáškou okolo 90 vajec (spíše méně) na nosnici v prvním cyklu.

Kočka domácí ta, která není domám peciválem, je úžasným lovcem-šelmou. Loví drobné hlodavce, ale i ptáky. Pokud objeví hlízda drobných pěvců, vybere je. Takže ulovit holuba, má vlastně v “popisu práce”. Predátor verzus kořist, tak to prostě v přírodě funguje.

Jan:

Ano, potvrdili jste mi to co jsem myslel. Finančně jsou holubi méně nároční a tak je beru jako možnou alternativu za chov exot. ptactva. O výdělek mi vůbec nejde jak jsem psal, jde mi o co nejmenší prodělek. 

“Kulatinou” je myšlen hrách nebo i jiná semena? Volný chov by mě lákal nejvíc ale skoro každý den vidím prolétat po obci dravce zvlášt teď v zimě.

Kulatinou holubáři míní hrách pelušku, vikev. Tedy, zdroj bílkovin. Vikev pro holuby je ideální bílkovinné krmivo. Co se týká volného chovu, pak mám v současnosti jen krátkodobbou zkušenost s českými čejami. Vše jsem popsal ve vlákně, které zmínil lupus4. Je to zatím “boj”. Sám jsem rozhodnut vytrvat a své zkušenosti sdělovat na tomto vlákně. Faktem je, že pernatých dravců přibylo od doby, kdy jsem měl PH do roku 1987 a choval PH také na volno. Prostě se musím přizpůsobit přírodě a svým omeneným možnostem. Pokud se rozhodnete pro holuby, držím vám palce a pokud budete chovat na volno, budu se těšit na vaše poznatky, které mohou pomoci případným potencionálním zájemcům.

Pokud vyloučím chov poštovních holubů a závody, pak holubaření je o mnoho finančně méně náročné než chov exotů. Stejně, jako u exotů se nedá počítat s velkým odbytem odchovů. Pak je tu otázka volného chovu a voliérového. Volný chov je finančně nejméně náročný, ale je třeba počítat se ztrátami od dravců. Pokud bydlíte někde v oblasti, kde pernatí dravci téměř nejsou, pak to jsou ideální podmínky pro volný chov dobře  létavých holubů, kteří dokáží polařit a tím si především najdou v přírodě vše potřebné a mají nižší roční spotřebu krmiva. Voliérový chov vyžaduje stejně, jako u exotů, kompletní dodání vyvážených živin, minerálů a vitamínů. Specializované obchody vše nabízejí, takže si můžete sám udělat porovnání. Pro holuby je základním krmivem ječmen, nejlépe sladovnický. Podle ročního období a chovného programu je třeba přidávat, pšenici, kukuřici, “kulatinu”, trochu prosa a olejnatá semena(do 5% a to hlavně při pelichání) a to hodně střídmě. Pokud máte možnost nakličovat, pak zvýšíte nutriční hodnotu. Ceny těchto komodit ve vašem blízkém okolí jistě znáte. Spotřeba krmiva se odvíjí od plemene a odchovu holoubat. Jen pro hrubou představu. Holub spotřebuje cca 3 dkg krmiva denně. Toto platí pro holuby polního typu. U větších plemen je spotřeba větší (texan, košoa atd.)

Buggyra:

pštros je na Sahaře jako doma 🙂 Sahara je VELKÁ. A zahrnuje i niky s řekněme přežitelnými podmínkami pro pštrosy. 

https://www.chovzvirat.cz/clanek/530-umele-lihnuti-pstrosu/

Nejsme v rozporu. Ano Saharsko blast je rozsáhlá a s hodně proměnlivou vegetací až písečnými dunami. Já píši vysloveně o písečných dunách. A odkaz uvádí o vlhkosti přesně to, jsem psal. Umělá inkubace potřebuje příslušnou teplotu a relativní vlhkost.

Buggyra:

prokáže, že líheň na Sahaře vylíhne klidně a bez problémů bez vody…. pštrosa 🙂

Myslím si, že na Sahaře by se těžko líhlo cokoliv, natož pštrosí vejce. Pštros je pták sice všežravý, ale z velké části býložravec, takže nežije v písečných dunách, ale ve stepní krajině. Teplotví rozdíly mezi dnem a nocí, jsou obrovské. Obecně platí, že přirozený odchov všech ptáků je i v mírně změněných podmínkách úspěšný. Umělá inkubace má svá odzkoušená pravidle.

zvedavec:

https://www.chovamedoma.sk/rozhovory/1118-liahnutie-na-sucho

…Pre liahnutie je dôležitá správne nastavená a udržiavaná teplota v liahni, nie vlhkosť. Vlhkosť prostredia kolíše aj v kuríne podľa toho, aké je počasie. Liaheň by mala byť umiestnená pri izbovej teplote, vlhkosť v miestnosti neriešim, keďže ju neovplyvním. …

Ano, pokud někdo má vyzkoušeno umístění líhně a tím i správné podmínky pro líhnutí, nemusí se zajímat o relativní vlhkost zejména u líhní bez nuceného proudění vzduchu. Pro vývoj zárodku jsou, jak teplota, tak vlhkost důležité. Podle takových odborníků, jakými byl např. Ing. Tuláček. Odchylky, v průběhu inkubace (pokud nejsou extrémní) výsledek zásadně neovlivní. Někde v 70. létech minulého století jsem objevil na Broumovsku starou, funkční petrolejovou líheň, která musela být umístěna v podmínkách přirozené vlhkosti. Možná, že skupina Nasucho exaktně prokáže, že líheň na Sahaře vylíhne klidně a bez problémů bez vody….

Bodlinka:

já si myslím, že to prostě záleží. na podmínkách v líhni, jak jinak. mám rcom automat. když jsem líhla u rodičů v kotelně, tak to přísávalo vodu jak divou, aby to udrželo těch 45° v předlíhni. 

no a když líhnu u sebe v koupelně, tak je to vlastně tak nasucho, že vím, že vodu vůbec nemusím dávat líhni k dispozici, že by si stejně nepřisávala.

ale uvnitř líhně je v obou případech stejná vlhkost😀

Přesně, jak popisuje Bodlinka. K líhnutí drůbeže je třeba vlhkosti a teploty u vajec dle připojené tabulky. Jde jen o technické řešení, jak toho dosáhnout. Takže líhnout tkzv. nasucho je (pro mne) dost nepřesné označení a může někoho pěkně zmást.

Nová zpráva z Podkrkonoší. Včera mi dravec (jen jsem jej zahlédl na mžik) chytil a zabil holubici z roku 2021 a to hnedle vedle voliéry. Je to pro mne citelná ztráta, ale život musí jít dál. Skoro přesně před měsícem jsem přišel o holoubě. Je to lekce pro mne i holuby. Jak se ukázalo sluníčko, začali více poletovat a asi jim “otrnulo”. Večer, krom holubice, chyběl ještě jeden kus. Asi se někde schoval a nyní je již na holubníku. Udělal jsem opatření. Holuby budu nějaký den krmit v krmítku ve voliéře a asi se budou více v holubníku.