Napište spíš čím krmíte a na jak velkém prostoru je máte. Už vás tu o to někdo žádal.
Příspěvky uživatele
Ladd
U nás kočky na stoly a kuchyňskou desku nesměly a ani v naší přítomnosti nechodily. Když to vyjímečně zkusily, stačilo jen zasyčení a “sjely” dolů. Teď to samé jako i Zrzavců. Po přestavbě kuch. linka do U a nově také s oknem. Chodí se jím koukat do dvora. Jenom na ni skočí a přejde na okno, nijak víc se po ní nepromenáduje (aspoň ne před námi). Desku v tom mistě častěji omyjeme papírovou utěrkou. To místo ani není hlavní pracovní plocha. Tak přimhuřujeme oko a dovolujeme jí tam chodit. Je to tak od jara, nijak toho nezneužívá, jinam , kam nesmí, neskáče. Je to hodná kočička.
Mám pod patronací 3 krmítka.
Na Praze východ (1 krmítko), se moc nezdržuju, ale letos jsem párkrát viděl 3 pěnkavy, jsou tu koňadry, nevím, jestli letos modřinky, kosi, hrdličky, straky. Minulý týden mi před očima samice krahujce ulovila hrdličku. Bývaly tu několik let 4 páry v domácích, letos ne, ani je neslýchám čiřikat jinde v ulicích, jako jiné zimy. Občas se objevila červenka, letos jsem ji nezahlédl, ale ty jsou takové skryté, tak ta tu doufámi je.
Pak 2 krmítka u Benátek.
Teta mi hlásila, že u ní skoro žádní ptáci nejsou.
My asi o 300 m dále. Asi 40 polňáků, koňadry, oproti asi před měsicem ubyly (před tím jsem dosýpal do tubusového krmítka slunečnici každý den, teď 1x za 2-3 dny), sem tam modřinka (ty oproti jiným rokům nejsou už od začátku), prý se 1x objevil jeden stehlík, jednou jsem viděl dlaska, pak kosi, hrdličky, 3 sojky (ale ty už nějaký den taky vlastně ne), občas hlídkuje krahujec. Oproti jiným ( i loňskému) rokům chybí na obou krmítkách v domáci, zvonci, čížci, stehlíci, brhlíci, strakapoudi. Strnady jsem neviděl určitě 20 let. Že by je až tak plašil ten krahujec se mi nezdá, jiné roky byl taky. Ten náhlý úbytek koňader mi spíš evokuje nějakou chorobu.
Stýská se mu po venku a i po sourozencích. Když ho tam vozíte, tak mu to akorát připomínáte. Že se mu líbí venku víc jak doma a že se mu zpět do bytu nebude chtít, je snad jasné.
Za mě do bytu kočky buďto rovnou dvě (a vzít si kočečí sourozence) a nebo žádná.
Tak jsem ochutnal. Je malinko nakyslé a i je lehce kysele cítit. Číča si dala. Kdyby to bylo fuj, tak by se toho nedotkla. Ale nedojedla, to ale bude tím, že už přestává futrovat. I masa sní míň.
Už tam má svojí noční lžičku jogurtu. Mlíko půjde zítra na kompost, přeci jen netuším, co za proces tam probíhá..
Před x roky se nám kočky krabicového mléka nedotkly, to mléko nekyslo, ale žluklo. Teď už zase několik let by ho pily. Ale nedáváme ho. Naše současná dostává na noc 1-2 lžičky jogurtu. Teď zrovna nám krabičák zkysnul, když jsem si ho včera ráno naléval do kafe, tekla syrovátka. Zkusím jí ho na noc trochu dát. Zítra dám vědět, jestli si dala. Snad se po něm nepo….
My kupujeme vepřové z marketu. Mě tedy přijde normální. Naše kočka ho někdy jí a někdy si ho nevezme a nevezme. Taky si říkám, čim byl čuník krmený nebo kolikrát maso rozmrzlo.
Já ji žeru 😀.
Jo, kazdej to má dle sebe. U nás se holt musí ven i přes mráz. Aspoň se vyvětrá a proběhne. Ona ale chodí ven několikrát denně.
Hlavní důvod mojí reakce je ta Bobčina vychytávka.
My teda kočku, když může ven, doma na záchod chodit nenecháme. To ji radši xkrát pustím ven, než toto řešit. Naše, když musela být rok zavřená, pochopila hned, k čemu je kočečí záchůdek (venku chodila do krtinců). Vyhrábnutej kočkolit se i přes snahu roznášel po bytě. Bobčino řešení mi tedy přijde praktické. U nás už se opět najelo na krtince. Co pár dnů projdu spodní dvůr, sebeu to lopatkou (bo krtinců zas tolik není) a hodím k potoku do kopřiv.
Ano, máte pravdu. Zadavatel psal na zahradě. Měl jsem napsat, aby to co dva roky převázal/povolil. Předpokládám, že stromy kontroluje, prořezává. A budky po sezóně třeba i vyčistí.
Někde v přírodě bych naopak budku připevnil do kmenu hřebíkem, jak píšete vy. Zas tak to nevadí, maximálně se tím podpoří vznik dutiny. Kdysi jsem četl, že v Německu stromy navrtávají, aby uspíšili vznik přirozených dutin, protože přirozeně starých, doupných stromů je málo.
Na bývalé fauně se to již také řešilo. Tam ale někdo psal, že husám dělal problém pižmák (snažil se pojímat husu, ta řvala a houser se ho bál). Tak nejspíše, kus od kusu, dle temperamentu jedince.
Na zahradničení věřím, že to vliv má. Kupujeme si každý rok lunární kalendář a snažíme se jet podle něj. A na základě toho, věřím i tomu, na co se ptáte.
Tak to ho lituju ještě víc, ochuzenej i o společnost koček, kterou zřejmě vyhledává.
Mě to věšení nepřijde ideální, právě kvůli houpání.
Přitlučte na zadní stranu budky svisle laťˇ, aby horní i dolní konec latě budku přečníval. Přes tyto konce ji pak drátem připevněte ke kmeni. Nebo na spodní stranu šikmo vzhůru rostoucí větve, -vletový otvor je tedy obrácen šikmo k zemi. To ptákům nevadí + to znesnadní přistup predátorům.
V tomhle jeho věku asi bych taky začal tím bytem, vzhledem k navázanosti na mamku. Ale lituju ho.
Minulý rok musela naše venkovně domácí kočička strávit zavřená v bytě. A když ji teď zase sleduji venku, tak tu dobu v bytě pro ni beru jako ztrátu roku života. I když jsme se jí věnovali a dostávala spoustu hraček. To je ale mladá, teď 4letá kočka.
Proč má spousta lidí tendence předhazovat něčí věk. Diskutuje slušně, nikoho neuráží. Tak je to jenom proto, že má jiný názor?
U nás se to už pěkně rozjíždí. Hlásím hejno vrabců. Letos jsem dal krmítko až doprostřed dvora, tak neřeknu jakých, ale typuji polňáky, těch jsme tu měli vždy hejno + jeden, dva páry domácích (teta o 300 m dále zase mívá hejno domácích ). Hejno koňader a nejspíše jen jedna modřinka (zajímavé, že u tety jsou sýkorky sporadicky). Zatím čtyři hrdličky a párek kosů. No a pak dnes sameček dlaska (ve všední dny tedy nevím). A pak celoplášťově hnědý ptáček s šedým bříškem, ten nebyl na krmítku ale hledal v záhonu. Podle šídlovitého zobáčku hmyzožravec. A asi půl metru od něj střízlík. To mě na chvíli zmátlo, že to jsou dva střízlíci. Tenhle ale neměl ocásek nahoru a byl o fousek větší. Nějaká pěnice?
Wiki píše:
“Ostříži se podobá dřemlík tundrový (Falco columbarius), který se liší kontrastní kresbou hlavy a vyskytuje se v ČR v jiném ročním období (každoročně protahuje i přezimuje)”
Podle fotek na Wiki by to mohl být on, ptáka velikosti holuba je prý schopen ulovit.
Nejpravděpodobnější ale vzhledem k početnímu výskytu by asi ale byl ten krahujec.
Slepice zkrátka ostruhy mít nemají, je to typický samčí znak. Možná proto, že je to tak jasná věc, tak se to tam ani nezmiňuje. Nejspíš se tam ale zmiňují výrazy jako samčí a samičí pohlavní znaky, pohlavní výraz a tak..