Příspěvky uživatele

Doron:

Babička ( a už o ní opravdu prozatím mluvím naposledy🤣 ) říkala, že to tvalo tři týdny, jako moje plané neštovice🙂.

Možná když je dobytek v dobré kondici tak to snáší lépe ? Oni je taky nějak “léčili”, něco jim dávali do toho teplého pití, ale už jsem zapomněla co to bylo, jestli nějaké byliny…

A nemůže se ten virus nějak měnit?

Vždycky jsem považovala třeba psincový kašel za takovou srandičku a letos měli mladí psi opravdu těžký průběh, Doron skoro umřel..Nejstarší, který už měl jednou lehounký průběh to vůbec nedostal.

Asi blbost, co ?

Nebyl jsem si jistej, ale ve škole jsme se tuším taky učili 3 týdny.

První fotka je zadní strana kukaní z chodbičky, tam jsou skleněné šoupačky ke kontrole.  
Druhá fotka jsou otevřená dvířka ze vnitř kukaně. Na nich je ten mechanismus, který uvolnil západku. Budu muset vykoumat, jak to fungovalo, za mě už se to nepoužívalo.  
Až to zprovozním, tak to sem dám.

No a já zase vím, že mléko se zpracovávalo. Babička ztloukala z celého nádoje (od 15 krav) máslo a pak ho jednou za 3 dny vozila do mlékárny. Tam jej tepelně zpracovali a pak se ke konzumaci prodávalo. 
Sníženou produkci dobrý hospodář musel ustát. Tenkrát sedláci nebyli zaměření na jeden produkt. Že by se nemoc točila ve chlévě stále dokola delší čas se mi nezdá. Zrovna tak léčba v měsících. To už by bylo na uváženou udělat razantní krok.

Na půdě mám v zavařovačce 4 babočky. Našel jsem je na podzim v prknech, když jsem tam uklízel. Dnes jsem ji položil na bok, aby se jim lépe vylézalo. Ještě tam je ale celkem chladno, mám je u severní strany.

“budu pěstovat v bytě slepice, jak se tu občas někdo ptá, protože chci, budu pěstovat v paneláku na balkoně cokoliv”

Jo. Pamatuji takový dotaz na staré ifauně.  Naštěstí si to taky nechal rozmluvit, že by to těm slepicím, ani sousedům neměl dělat.

Nám do míchárny (část chléva, kde se skladovalo a připravovalo krmeni) přilétaly mezi 5. a 8. dubnem, ty byly vždy první. (A tam se obsazené hnízdo udrželo od toho úbytku v 70tých letech.).  
Dnes pod krmítkem samička zvonka. První zvonek od podzimu, co krmíme (pokud se tedy “neschováváii” v hejnu vrabců.   
Na čmeláky jsem si dal pozor, už také létají, drvodělky fialové jsem zaregistroval už před třemi týdny. 
Asi před 3 dny už šnek. 
Po tom deštíku rozkvetla, zlatice, magnolie jen rozkvést, josta angrešt a kamčatská borůvka jsou už do zelena. 
 

No a jak vznikly celé nové druhy z několika málo jedinců na ostrovech? Z kolika jedinců byly vyšlechtěny v Americe z livornských slepic vysoko užitkové leghornky?  Z kolika jedinců málem vyhubených zvířat nebo z kolika odchycených divokých zvířat chovaných v lidské péči nebo přemístěných na jiný kontinent vznikají životaschopné populace?
O genetice toho ještě mnoho nevíme.

A co následuje po efektu hrdla láhve? Diverzifikace genů a přizpůsobení se změněným podmínkám, vznik nových vlastností, druhů. Co tedy je nechat tím hrdlem láhve projít a začít šlechtit na vysší snášku. Sice jsou hezký, když to ale nesnáší, bude je stále chovat jen hrstka nadšenců. 
Až letos udělám střechu na slepičárně, budu mít místo pro dva kmeny. Děda měl rozmnožovací chov vlašek (než mu to soudruzi zatrhli, za vajíčka by měl dle nich velký zisk). Máme stále ještě kukaně, které za slípkou zaklapnou a nepustí ji po snesení vejce ven.

Jo a okno co největší, ať tam mají co nejvíce světla. Sklo lepší ne zcela průhledné, ať nevidí, co se děje venku, any je něco znytečně neplašilo. My máme drátěné.

Bože to je keců na 4 stránky. Shrnu to. Zděnej, nezateplovat, nepřitápět, pokud chci v zimě vajíčka, tak přisvěcovat.

Nám se pekiny z potoka vracely kadodenně domů nocovat do svého kachníku. Potok byl plný okřehku, vyhládlé nebyly.  
Sousedů pižmovky, když potok objevily, tak tam někaký čas byly (už nevím, měsíc?). Spaly na pařezech po topolech. Po čase se začaly vracet, někdy spaly na pařezech, někdy na střeše jejich kurníku. Na potok si to zkracovaly přes naše, létaly nám nad hlavou.

Předevčírem sameček rehka domácího.

Ptáci přepeřují do nového peří po hnízdní sezóně. Krom druhů, u kterých samačkové přepeřují do svatebního šatu. Ti pak přepeřují 2x ročně, třeba kačeři kachny divoké.  Ti již přepeření ve svatebním jsou. Sýkorek se toto netýká.

Píšu o 70. letech, to už měla babička plný chlév dobytka družstevního, ve vedlejším dvoře také a naproti nim přes silnici plný kravín dojnic.  Nic se nevybíjelo. Říkala mi to teta, ta ale v družstvu nepracovala. Zeptám se na to sousedů. 
Jo a mléko od krav se slintavkou se tedy zpracovávalo. Když ještě babička s dědou hospodařili (měli 15 krav) tak prý mléko kde byla slintavka, se prodávat nesmělo. Babička z toho dělala máslo, to vozila do Mladé Boleslavi a tam z toho dělali přepuštěné máslo.

Píšu o 70. letech, to už měla babička plný chlév dobytka družstevního, ve vedlejším dvoře také a naproti nim přes silnici plný kravín dojnic.  Nic se nevybíjelo. Říkala mi to teta, ta ale v družstvu nepracovala. Zeptám se na to sousedů. 
Jo a mléko od krav se slintavkou se tedy zpracovávalo. Když ještě babička s dědou hospodařili (měli 15 krav) tak prý mléko kde byla slintavka, se prodávat nesmělo. Babička z toho dělala máslo, to vozila do Mladé Boleslavi a tam z toho dělali přepuštěné máslo.

Večer na potoce pod našima vodní slípka.

Lepší na přechodnou dobu snížená/žádná produkce než žádná kráva.

A to jako myslíte, že dříve to lidé jedli? Nepředpokládám. Jde ale o to, že krávy se vyléčí a zase začnou dojit. Zabíjejí se úplně zbytečně.

Ten svět je šílenej. Dříve se vzal hadr, nakažené krávě se otřela huba, tím hadrem se otřely huby ostatním kravám. Nemoc pak probéhla na ráz v celé chlévě.. Teď se zbytečně vybyjí zvířata a nemoc se stejně bude šířit, jak píše někdo výše. A co bude stát obnova stád. A to utrpení těch zvířat, když je v chlévě jednu po druhé střílej (pochybuji, že je převážejí někam na jatka, a to taky žádnej med). To je horší než puchýře v tlamě a mezi paznehty..

Dnes ráno na dvoře dva drozdi, dle velikosti pár. Dopoledne, při stříhání meruňky, jsem slyšel vlaštovku. Benátky n J.    
Včera mi kamarádka psala Františkovy l.  
čáp bílý samec koncem února, samice 8.3. .