Příspěvky uživatele

Omluva. Měl jsem napsat alely (píši, že se musím dovzdělat).  

Cituj z analýzy připojené panem Vašicou:  “……u 4 markerů došlo ke ztrátě alel a u 5 markerů se počet alel naopak zvýšil. “   
- takže se tedy objevily alely nové? Jak? A jaké znaky ovlivňují? Barvu skořápky? (ta prý u některých Češek zhnědla)

“Nicméně v součtu je tento počet rozdílný pouze o jednu alelu. Vyšší počet alel může znamenat „přilití“ jiné krve, ale jelikož se jedná pouze o jednu alelu, je tato hypotéza neprůkazná. “   
- Toto je špatně vyhodnoceno, nových alel je 5.

A co ovlivňovaly ty 4 alely, které se ztratily? 

V jednom příspěvku píšete, že přilití krve prosazoval pan Šlehofer. Zřejmě jste myslel pana Bukovského.

Díky za osvětlení. Roky 2022 a 2023 jsem na ifauně úplně vynechal.

kamilvasica:

Dobrý den, původní příspěvek, na který jste odpovídal je můj,  anonym mi tam padnul omylem.

Diskuze a celá anabáze od začátku má spoustu přesahů, nepřehledné množství linií. Nemá smysl a je to ztráta času. Je uměle vyprovokovaná a neslouží k dobru a progresu chovů.  Budu rád, když se někdy někde potkáme, ideálně osobně a pohovoříme nad šálkem a nápoje dle preference ;)

Diskusi jsem zakládal já. Rozhodně není umněle vyprovokovaná. Ptal jsem se na názor na inzerát pana Šlehofera. Jeho inzerovaný chov mi přišel až příliš skvělý oproti tomu, co se v diskusích psalo o češkách na fauně. A vida, pan MH výše potvrdil, že plán připařovat jiné plemeno v klubu byl- a ony se ty cizí geny v populaci našly. Zrovna tak pan Paclík výše psal “ lidé budou šulit” . To možná i vysvětlovalo  jím zmíněnou neochotu některých členů dávat kuřata ke společnému líhnutí. Možná tedy byly obavy, co za křížence by veřejně z vajec skákalo. 
Situaci ale laicky nevidím zcela ztracenou. V klubu bych z poulace vytřídil kmeny, které nesou geny cizích plemen, pak tu máme chov pana Harčaríka, a pana Šlehofera; to máme tři oddělené populace. To mi říká selský rozum, zbytek se dovzdělám a rád od příštího roku zapojím.

A teď mě ještě napadlo. Důvod, žemi  v jednotlivých letech nekvokaly totožné slepice musí být ten, že ta, která kvokala každý rok a každý rok byla nasazena, neměla šanci se rozmnožit. A předpokládám, že pokud hodpodyně měla možnost nasadit již osvědčenou kvočnu, zvolila ji.  Moje babička taky takovou měla.

Češky jsem choval. Do prvních asi 3 let věku z 10 zakvokaly každý rok tak dvě (ne ve všech případech totožné, jako ty v předchozím roce). Odkvokal jsem je hned jak zasedly, první nebo druhý den, kdy zůstaly na noc na hnízdě. Nestihly se tedy rozsedět a vyhubnout a po pár dnech, se dle chování a vzhledu, vrátily do snášky. Takovéto chování bych toleroval. (Chronickou kvokalku, která kvoká několikrát do roka bych ale z chovu vyřadil). 
 Nízké procento takovýchto slepic v původních chovech se dá vysvětlit jednoduše. Hospodyně pod ně nasazovaly vejce slepic snášejících, ne těch, které v době jarního nasazování kvokaly. A pokud bylo kvočen více, než bylo potřeba, skončily v polévce.  
V době líhní a časného jarního nasazování se ale kvokavost může lehce rozšířit na větší procento populace. 
Toť zkušenost a názor zatím nechovatele.
 

Děkuji za vaše příspěvky. Jsou pro mne, jako laika, daleka přínosnější, než očerňování anonymů - A věřte, že pravě výpady těchto anonymů byly důvodem, proč jsem se zeptal, dle mého pohledu, na nestranných místech. 
Jediný nesouhlas je s vaší úvahou, zda by češkám prospělo, kdyby se jejich chov komercializoval. -Dokud se, před nástupem hybridek, vlašky chovaly v komerčních chovech na vejce, snášely také lépe než dnes ( dle diskuse na bývalé fauně). 
A ještě. Ty slepice, jejihž fotky ukazala paní Markéta jsou nádherný. A jestli i dobře snášejí..

Mě to přijde takto přirozené, než když se vejce pohyby líhnoucího se mláděte kolíbá a otáčí na rovné hladké podložce. Pod kvočnou je také ostatními vajíčky a podestýlkou hnízdního dolíčku lehce zafixované. 

Ve svém prvním příspěvku p. Šlehofer uvedl, s kým z oficiálních míst o stavu čzk jednal. Když se tedy v reakci na jeho příspěvek ozval anonym a p. Klatovský alias Klatovák (čerstvě zaregistrovaný, takže také anonym), tak jsem na jeden z kontaktů zavolal. Byla mi potvrzena pravdivost toho, co pan Šlehofer píše a doporučeno, vzít si slepice od něj. Mimo jiné mi jako důvod poškození peří u drůbeže bylo potvrzeno (to co musí být každému jasné), že pokud je prováděna kontrola užitkovosti jednotlivých slepic a do chovu se zapojuje co nejvíce kohoutů, musí se tedy uzavírat na omezeném prostoru. K anonymovi 8752:d104 - “kontrola užitkovosti není oficiálně ustanovena.” Mohu se zeptat proč ne u původně užitkového plemene? Závěrem. Na ČSCH je zde mnoho negativních reakcí. Konkrétně na Klub chovatelů českých slepic jsem negativní reakce zaznamená na původní fauně od pana Harčaríka. Už jenom jím zavedený způsob rotace plemeníků mi přišel naprosto ideální. Již tedy jeho odejití ze klubu mi zavánělo čímsi.. Závěrem doporučuji knihu od J Flegra “Evoluční tání aneb o původu rodů”. - A nebo se s ním, jako odborníkem na genetiku, rovnou spojit. Jeho teorie by mohla vysvětlit výskyt nových genů v populaci češek (pokud se tedy nebude jednat o jasně identifikovatelné geny jiných plemen). Děkuji paní Markétě za příspěvek L Vidner. Češkám zdar.

.

Včera zase u krmítka peří z hrdličky. Dneska ani živáčka, krom asi dvou sýkorek.

No právě. Pro sýkorky postupně dozrávají. Máme je na okrasu + vedlejší účinek - přikrmení sýkorek. 

Ty slunečnice na poli budou finání hybridy. My si kupujeme semínka slunečnice v květinářství. Je z ní pak takovej celou sezonu kvetoucí rozvětvenej “strom”. Ale je spousta kultivarů, jiný zase naopak drobnější. Ze semínek z krmítka taky rostou, ale to není ono, je to rozhozený, každá rostlina jiná. 
Kukuřici jsme jen tak “ pro srandu” taky měli. Okrasnou z květinářství i z palic produkční. Vždy vyrostla.

V těch velkochovech si to nedokážu představit. Představte si, že denně vynášíte stovky uhynulých slepic, (v chovech na podestýlce hnijící kusy zašlapané do podestýlky. A jak ty uhynulé kusy budete likvidovat? Takhle se to zlikviduje najednou. Navíc toto jsou finální nosnice v produkčních chovech, které se dále již nemnoží. Přežití odolných jedinců by se muselo praktikovat v chovech šlechtitelských u jejich prarodičů. 
Když tady nahazuji cestu přírodního výběru, myslím tím na čistokrevná plemena u malochovatelů. (Osobně počítám s hejnkem čzk. Myslím, že pokud by je nedejbože chřipka postihla, tak je bezhlavě nevybiju. Ale to dle situace, zatím píši “myslím”).

Možná, že toho kohouta ta antibiotika dorazila, pokud to byla “pouze” zlomenina.
Stále si myslím, že kvůli zlomenině křídla je zbytečné drůbež zabíjet. Zlomenina se hojí 3 - 4 týdny. Musí se to ale zafixovat, ne aby se křídlo vahou peří neustále plandalo a motalo se zvířeti  pod nohy. To se pak špatně hojí a každý pohyb bolí. To je pak fakt lepší zvíře utratit.

Předpokládám, že v chovu proběhne ta chřipka více méně najednou a po prodělání chřipky nejste trvalý bacilonosič.

Odkaz od veta mě nepřesvědčil v tom, že by malochovy čistokrevných plemen neměly být ušetťeny vybíjeni hlava nehlava. V odkazu se jasně píše, že někteří divocí ptáci (nespecifikují se pouze vrubozubí) jsou bezpříznakoví. A tomuto vývoji se kompletním vybíjením zamezuje. Pokud onemocní a vidím, že je špatná, zabiju ji a spálím. Pokud je fit a nebo jen lehce zasažená, nechám ji žít. 
Velkochovy jasně, - logistika.

Píšete správně, něco ho vyrušilo, proto jen užral a nechal ji tam. Buď ji něčemu zkrmte, nebo ji odneste někam na pole, tam se o ni něco postará.

Když tak pročítám diskusi…   
Chápu, že ve velkochovech je nezbytné celý chov zlikvidovat včas, než pak likvidovat hromadu hnijících mrtvol. Pokud mám ale chov maximálně v nízkých desítkách kusů, asi by bylo záhodno, nechat tomu volný průběh a dát tomu šanci, zda nepřežijí jedinci, kteří by byli schopni založit odolný chov. Myslím na čistokrevná plemena, ne hybridky. 
Zrovna tak např. likvidace včelstev. Dát zkrátka přírodnímu vývoji šanci.

U hrabavé drůbeže je údajně úmrtnost 100%. Kam by tak podle vás zakopal 100 a více mrtvolek.? Už asi jen z tohoto důvodu to musel nahlásit.

Asi před měsícem jsem viděl přes okno u krmítka útok krahujce na hrdličky. Jednu lapil a zmizel mi s ní za rohem baráku. 
Minulý týden, jsem na ně znovu koukal, jak se na zemi pod krmítkem hrdličky živí. Vykouknu za chvíli a kolem krmítka ani ptáček. Náhodou se podívám z druhého okna a tam se ve sněhu živila samice krahujce. Krmila se tam snad hodinu. Pak se vznesla na plot a ještě si kousek úlovku nesla v pařátu. 
Druhý den ráno se tam dva krahujci o zbytky prali, byl to jen mžik, než jeden odletěl. Druhý tam zase hodoval, dokud ho nevyrušila kočka. Vyletěl s kouskem kořisti na sloup a tam pokračoval v krmení se. 
Místo Praha východ.