Odpověď na příspěvek uživatele lesnizinka z 01.02.2025, 10:17:46
Když už se nastěhoval do vesnice.Kolem těch stromů by stačily zábrany, keře ať si okusem klidně zmlazuje. Výšku vody v případné hrázi regulovat tou trubkou.
K JS. Ano máte pravdu rozdílné biotopy pro spousty různých druhů a na pár metrech. Před hrází stojatá, pod hrází proudíci.. Ještě jsem zapomněl napsat. V té Anglli, z toho bobřiho mokřadu vytékala oproti vodě, přitékající do něj, voda absolutně čistá. Takže pro raky ideál (jak je to někdo uváděl, že jim přítomnost bobrů škodí).
A ještě. Ano, bobr krajinu zaplaví. Jezero, bažina se postupně zanese, vznikne tam úrodná niva se spoustou pastvy pro zvěř ta časem znovu zaroste lesem, kterým protéká říčka. No a pak se tam zase třeba nastěhuji bobři… a tak stále dokola. Jenom to netrvá v letech, ale v lidských generacích. Stejně jako přirozená obnova a druhová obměna lesa.
Odpověď na příspěvek uživatele Anonymní z 31.01.2025, 14:08:01
Dvě poznámky do diskuse. Výška hladiny a tím i rozlévání vody do krajiny se dá velice jednoduše regulovat. Stačí k tomu dostatečně dlouhá trubka. Při porušení hráze bobr reaguje na zurčení vody. Pokud se tedy hrází protáhne v potřebné výšce dostatečně dlouhá trubka, tak si to bobr s narušením hráze nespojí a neucpává ji. Pak tu někdo psal o oplocení stromů v Mnichově. Několikrat jsem zaregistroval stížnosti, že v Lednickém areálu bobr kácí vzácné dřeviny. Vždy jsem si říkal , proč ty stromy něčím bytelným neohradí, extra vysoký by to přeci být nemuselo, jenom bobruodolný. Všechno jde, když se chce a použije hlava.
No je to bobrovi, který pokácel stromy, stejně, jako to udélalo povodí. Ale zpět tedy k bobrovi (nejde mi vložit) - zadejte si: “Bobr v Brdech vytvořil mokřad. Ušetřil státu miliony.”
Dále, nedávno byl v TV dokument, že v Anglii na jednom potoku vysadili bobry (v A byli bobři komplet vyhubeni). Sice byly zaplaveny nějaké přilehlé pozemky, což se nelíbilo místním farmářům. Ale potok, který v létě běžně vysychal od hráze dolů po proudu již nevysychá. A dále, ve vesnici, kde poslední roky byla několikrát do roka nebezpečná povodeň, od doby, co bobr postavil hráze, již několik let žádná nebyla.
Mezi naší a sousední vesnicí teče nivními lukami ŕíčka, uz dávno předky zregulovaná (pamatuji ještě v břehy vyztužené dubovými kůly). Pak ji zregulovali a vybagrovali komunisti (z vybagrovaných hromad bahna jsme házeli zpět do vody živé škeble). Jak břehy zarostly křovím, občas tam i napadaly větší větve, začínala meandrovat, tvořily se ostrůvky, tišiny a místa s rychlou vodou, místy se břehy podemílaly, místy se tvořily usazeniny. Je to asi měsíc, co povodí keře odstranilo, z vícekmenných stromů udělalo jednokmenné ( některé již v sobě měly dutiny) koryto vyčistilí. Opakuji v nivních lukách, kde se měla voda zadržovat, rozlévat. Místo toho se co nejrychleji pošle dál. Tak tu nenadávejte na bobry ale na lidi.
Mám kámoše od Plzně. Říká že jsou tam stáda spárkaté jak na safari. Stačí si do vyhledávače zadat třeba “stáda jelenů”. A vyjede toho dost a nejen na plzeňsku.
Odpověď na příspěvek uživatele ančovička z 26.01.2025, 18:36:45
Určitě by jí bylo mezi příslušníky svého druhu lépe (viz. Ošklivé káčátko). V minulých letech prý odchovala mulardy, tak zřejmě soužití probíhalo nekonfliktně. Pokud by ji měly kachny terorizovat nebo by měla být na vždy sama, tak bych jí asi věnoval někomu do chovu nebo oběd. Netušíme, jestli má paní prostory ještě i na chovnou skupinu pižmovek, ani jak by se případně kačeři snesli.
Odpověď na příspěvek uživatele megi-the-pes z 26.01.2025, 09:21:10
Po rychlém google mi vyjeja zdrobnělá rodobarvá. Pokouším se dát odkaz, jestli se mi povede.. Informace o Oravkách a nových barevných rázech jsem měl z původní fauny. O rodibarvých velkých tam několikrát psali. Možná , že nakonec od šlechtění upustili, přišlo mi ale, že tento ráz měl docela zapálené chovatele. Kohouta jsem i viděl na trhu v Lysé.
Možná šly kambelky intenzivně do toku. Kolik jich chováte? Ty útoky většinou iniciuje samice kachny, ukazuje kačerovi zobákem na nadbytečného jedince. Jestli chováte 1,1 tak je to jasné, jsou pár a dalšího nechtějí. Zkuste pižmovku časem, až se zklidní hormony, vrátit zpět.
Odpověď na příspěvek uživatele megi-the-pes z 25.01.2025, 22:46:51
Existuje i rodobarvá. A snad už i černá a krahujcovitá - nebo aspoň pokusy o vyšlechtění. Mě teda přijde u málo početných (národních) plemen šlechtit další barevné rázy, v době, kdy jsou dostupná plemena prakticky z celého světa, těmto národním na škodu. Měla by spíš být jedna barevná varianta a ta rozšířena co nejvíce mezi všemi připanými chovateli - kvůli genetice. Zpět k oravce, rodobarvé byly vyšlechtěny jako třetí barevná varianta po žlutohnědé a bílé. Krom líbivosti mi tato varianta přijde ideál do příhody jako krycí zbarvení.
Odpověď na příspěvek uživatele JardaPecival z 19.01.2025, 12:26:41
Psal jsem to v sekci ostatní “Ostatní ptactvo”. Během této zimní krmné sezony najednou ubyly sýkorky. Dosypávali jsme tubus na slunečnici každý den, teď 1 x za 3 dny.
Odpověď na příspěvek uživatele Horsana z 18.01.2025, 16:36:04
Bez milosti pryč s tím. Pro xxxxx6c85. Tím invazivní šíření začíná, že někdo něco někam zasadí/vypustí. Když to něco tam najde vhodné podmínky bez nepřátel a predátorů, je předpoklad, že se to bude šířit a vytlačovat místní druhy. A to by se např s opuncií na Pálavě stát mohlo.
