Příspěvky uživatele

megi-the-pes:

Asi jsem si to na rozdíl od Vás přečetla celé, jakož i celý národ, který nechce, jak to mají v jiných státech, desítky takových rezervací, kam nikdo nesmí. 
Neříkejte, že můžete přikrmovat senem, pokud to děláte, děláte to špatně a měli byste to zavřít. To radši nikde neříkejte. 
 

A kde jsem to vzala a vytrhla z kontextu? V tom stejném článku. Je tomuhle rozumět, když si ty další odstavce přečtete sám, nebo si ze sebe budeme dál dělat legraci?
Běžte si dělat legraci z party ulhaných ekologů (taky jsem, ale povětšinou nelžu online).

“Řešením není ani přikrmování zvířat. Kromě toho, že by při počtech kopytníků znamenalo značnou finanční zátěž, není možné především z dalších důvodů. „Zvířata, především ta mladá, by si během několikaměsíčního přikrmování uvykla na „lepší“ stravu a poté by odmítala spásat hrubé trávy a plevele. Ty by se pak v rezervaci začaly šířit. Navíc by kvůli pravidelnému přikrmování ztratila respekt před člověkem, začala by si zvykat na kontakt s lidmi. Začala by se chovat nepřirozeně,“ zmínil Miloslav Jirků.”

Poníčkové hezký,

ale mě už to taky moc nebaví, v zemi, kde je volný průchod krajinou.
A po Václaváku mě chodit nebaví.
Včera jsem měla co dělat, abych psa uchránila před elektrikou, 
voni tím obehnali snad půl vesnice, i před vesnicí, jsem to jaksi nečekala,
a eště uboze žluté lanko na žluté trávě. TVL. 

Megi.

Úvodem musím napsat, že občas tam jdu pomoct, ale nejsem z těch, kdo by o režimu v ohradách rozhodoval.
1.  Ano 2 x jsem zmínil možnost přikrmení (a neumínil možnost utrácení, jsem rád, že i tuto možnost zde diskutující berou pragmaticky). Nevím jaká možnost by byla vybrána, kdyby nebyla získána další plocha + možnost k převozu. Rozhodnř by se ale zvířata nenechala hladovět.
2.. Nemluvte ta celý národ.   
3.. Nevím o tom, že by si milovičtí stěžovali. Jednalo se o plochu neprostupně zarostlou tvrdou řezavou trávou vysokou do pasu. Tam by jste se určitě procházet nechtěla.  
4. Jasně jsem vám v předchozí reakci napsal, co jste jak napsala. 
5. Cyklestezky taky nemusím. ČK, žádné nezakládá. A ano, hurá, vytvořila krásný kus krajiny pro ohrožené kytičky a hmyz.

Xerxová. 
Mezi těmi kopytníky se fakt chodit nedá.   
Kdyby se nedej Bože někomu něco stalo, tak by z toho mohl být i problém. Tlaky zlikvidovat rezervaci tady byly. A nebylo to z důvodu, že se místní nemohli jít projít dovnitř, ale z investiních záměrů. Dám sem odkaz.

Bugyro.   
Ano , oddělením hřebců se to vyřešlilo. Ne ale rozdělením pastviny, ale přemístěním do jiných lokalit. Ona totiž pastva velkých kopytníků je nejlepším a nejefektivnějšíˇ způsobem jak udržovat krajinu zdravou. Proto už i mnoho obcí, nejen soukromých vlastníků o ni má zájem. Naviic pomáhá posílit populaci zubra. Jenom zoologické zahrady k tomu nestačí. A zmovuvzkříení pratura? Za mě super!

Horsano.   
Že kamzíci mají díky uzávěře klid na rození mláďat je jedině dobře. Že si zvykla na lidí bude zřejmě tím, že je tam nikdo neloví. Což u nás není, takže přítomnost lidí jim dobře nedělá, treba jednou.  
O “neškodnosti” místních na přírodu si iluze nedělám. Jak jsem psal, přiroda se nedostala do takového stavu v jakém je ze dne na den. 
K Poloninám. Pár let zpět jsem četl, jak je tam zdecimována populace rysa a jak každý místní pytlák-myslivec má doma kožu z kocůra.
A že se do některých lokalit nesmí, viděl jsem několik reportáží, jak to vypadalo v chráněných územích, když lidé za covidu z nedostatku jiných možností vyrazili do přírody.  
 

Doron.  
Vím, že všichni tady diskutující se k přirodě chováme ohleduplně. Ale jinak si iluze nedělám.  Stačí jít do lesa na houby. Někdy nesu z lesa místo hub košík petek, plechovek a skla. Být vlastník lesa, tak bych pak ten vstup taky nejradši zakázal. Lidé si za minulého režimu zvykli , že mohou kamkoliv, co není oplocené a že tam mohou cokoliv. Zahrada nám navazuje na louku a  protéká jí potok. NAučil se tam někdo občas chodit na ryby, samozřejmě petky a krabičky od cigaret všude. Za potokem je louka a pak uź pole. Místní tam se psama na volno po celej rok. Že to bylo jediné místo, kde v době, kdy byla pole sklizená, měla drobná zvěř útočiště, nezájem. A to jsou právě ti místní, kteří se diví, že najednou někam nemůžou. Obojí je v minulém čase. Jedn místní kus louky koupil a oplotil. Takže  se k místu, kde se dalo přejít nikdo nedostane. 
S stavem hospodářských lesů máte pravdu. Víte jak by ale vypadaly lesy v chráněných oblastech,  kdy se tam ti ekoteroristi nepřivazovali ke stromům? 
Věřte, že úplně stejně. - tohle bylo spíš pro Drvodělku.  
 

Samozřejmě, stromu je škoda, hlavně, pokud měl v sobě dutiny.  
Ale, jedná se zřejmě nějaké vrby, osiky, … Ty jsou tomu přizpůsobené, jestli je to ve volné přírodě, tak holt je to koloběh. 
V parku se dají dát kolem stromů zábrany.  

Byla to reakce na stížnosti Assil  že se usadil (údajně byl vysazen????!!) na nevhodném místě. Ptal jsem se co na to obec nebo zda vadí jen jí. 
Mě osobně by bobr u nas na potoku nevadil, ani kdyby mi kus zshrady zaplavil. 
Odchyt bych si představoval do sklopce v okamžiku nastěhování páru, ne když už jsou rodina. 
Viděl jsem v tv dokumenty, kdy byla jednoduchým řešením udržována hladina v bobří přehradě na přijatelné výši. To je dobré vědět pro případ, kdy by se třeba dostávala voda lidem do sklepů nebo zaplavovala cestu. Jednou to přijde, že udělá opravdu škodu, ne že zaplaví nějakou louku nebo někde pokácí stromy. Už z tohoto  jsou lidé hysteričtí.
Odchyt i případná úprava výšky vodní hladiny samozřejmě za součinnosti příslušných orgánů. 

 

Že je tam někdo vysadil fakt nevěřím. To si jenom myslíte, nebo jste někdo při tom někoho přistihl? 
Pokud by to pro ně bylo nevhodné, tak by se nejspíš odstěhovali.  
Netuším, jestli je možné bobra, pokud se usadí na opravdu nevhodném místě přestěhovat. Co na to obec? Eviduje nějaké škody, nebo jste jediným stěžovatelem vy?   
Jak se jednoduše dá zregulovat výše vodní hladiny v bobří nádrži jsem psal. Samozřejmě vyzkoušeno nemám, asii 2 x bylo v tv dokumentu. Možná ve spolupráci s majiteli pozemků  Povodím a Agenturou ochrany přírody a krajiny by bylo vhodné udělat nějaký kompromis, jestliže tedy se usadil na opravdu nevhodném místě.

To nemá cenu. Škoda, že tu není emotikon bijící hlavou do zdi ( pro mě). 
Já tam zkrátka chci jít, tak proč tam nemůžu (třeba proto, aby jste ty kytičky nepošlapala).   
A jiní tam z protekce můžou ..(važně?). Ano přiroda tam byla, ale zřijmě v stále horším a horším stavu (nebo se tak stalo lusknutím prstu, že se stavy zvěře rostlin, ekosystémů povětšinou snižují/zhoršuji?). Věřím, že vy tam ničemu neublížíte, ale jak to má ten, co to hlídá vědět (ovšem co třeba takový tetřev v hnízdní sezóně, když tam bude chodit mimo cestičky a prolejzat roští , každej kdo si vzpomene). 
Ach jo. Je to marný. 

Napsala jste tohle:    
“Dyť byl humbuk kolem malé plochy, že ta zvířata nemají dost jídla a že dokrmovat lidmi je nelze, takže honem honem pronajmout, sehnat pozemky další”.   
A teď uvádíte tuto citaci:    
“„Kvůli dlouhodobému suchu je vegetace na pastvinách výrazně méně, než v normálních letech.”

A to není to samé, takže překrucujete, vytrháváte z kontextu.    
Diskutovat dále nemá cenu. 
Kdo ze sledujících chce, může se na stránky ČK podívat, připadně se do nějaké rezervace zajet podívat.

Čekal jsem, že odpoví někdo, kdo je chová.  Odpovím tedy jako chovatel čzk zatím pouze bývalý.
Co se týče hluku. Čzk jsou ostražité, takže plaše reagují na všechny nezvyklé podněty. Pokud s nimi ale zacházíte klidně, časem se chovají klidně jako jiné slepice.  
Mráz - naopak jsou otužilé. 
Špatné krmivo - tím doufám krmit nemíníte. Krmivo by mělo obsahovat vše, co zvíře potřebuje a mělo by ho být dostatečné množství. Čzk je shánlivá, takže pokud má velký prostor dokáže si najít spoustu potravy sama, ale chceme od ní užitek, tak bychom ji měli krmit dostatečně. 

 

To ale musíte říct tomu bobrovi, že se to tam nemá dělat. Nebo si fakt myslíte, že ho tam někdo vysadil. (Kadého půl kilometru ? Nepřeháníte?)
Tak to pak teče čistá voda do rybníka

Abych řekl pravdu, vaše příspěvky většinou nechápu. Vyjadřujete se pro mne prapodivným stylem. Někdy se to pokouším přečíst dvakrát, většinou nedočítám.  V tomto tématu se samozřejmě přečist komplet a pochopit snažím. 
Takže:   
- nedostatek vegetace - začalo hrozit, že by zvířata mohla časem pastvinu vypást. Důvody- byrokratické průtahy v rozšiření plochy u Milovic a v zakládání dalších rezervací a do toho sucho. Nakonec se podařilo oddělit hřebečky a umístit hřebce do jiných chráněných rezervací a s s nimi i hřebce vůdčího. Jak jsem psal, odchovy již začínaly dospívat. Koně  se již tedy nemohli dále množit a k výpasu pastviny fakt nedošlo, ale jak jsem taky psal, i tu byla možnost přikrmovat senem.  
- jezdit se dívat nemusíte, za divočinu chválím, taky taky ji  na kusu pozemku mám.   

- nepředstavujte si, že se zvířata vypustila někam na skládku. Tou třtinou to bylo tak zarostlé a stařinou zakryté, že se to postupně objevovalo jak to zvířata vypásla.. Proč do toho pletete i azbest netuším. Možná mi něco uteklo, teď jak jsme stavěli, tak jsem neměl moc času.   

- napajedlo plánovali - copak mohou za byrokratické průtahy a naschvály? 

- čast je obce,…. - a jako co má bejt?  
Ale co. Kdo chce psa být, hůl si najde.

Pro všechny koho by to zajímalo. Dejte si na strankách České krajiny do vyhledávače slovo “ transport”. Vyjedou transporty do rezervací, kam se posílala zvířata, třeba najdete nějakou poblíž.
A nebo na strankach Kudy z nudy heslo  “exmoor” nebo “pratur” nebo “zubr”.  Tam by se také měly rezervace objevit, dle druhu, kterým krajinu udržují. 
Třeba na Plachtě u Hradce Králové (zřizovateľ rezervace je město), mají exmoory (exmoorský pony) a protože je to hodně zamokřené, tak buvoly.

Tak zástupy se do Milovic nehrnou. Ty by se tam hrnuly, kdyby přírodní rezervaci nahradilo zábavní centrum, jak byly snahy. Takže spousta jednodenních návštěvníků a víc pro místní nic. 
Místním lesík v těsné blízkosti Milovic zůstal, mimo to je v docházkové vzdálenosti u Milovic opravdu velký les. No a pak  tam vznikl kus krásné nerušené přirody, která se procházkou po vyšlapané cestičce dá pozorovat. A jako bonus nějaké to zvířátko.
Samozřejmě, každý to chtit mít v sousedství nemusí, že. Proti gustu..

Ano, název článku upoutá.
Že to byli v Čt jedině dobře, aspoň se to “prošťouchlo”.
“musí ochránci do konce srpna odvézt, nebo utratit”   Na prvním místě je psáno odvézt
“Šlo by” . - podmiňovací způsob.

Pokud by se mělo se všim počítat dopředu, tak jak to tady chodí, nevzniklo by nikdy nic.  
Psal jsem někde výše, že byly různé tlaky a to i po tom, co se to rozjelo a Česko získalo za poslední dobu jeden z mála kladných ohlasů ve světě, to zmařit.  

Jak jsem psal drvodělce, zajeďte se podívat někam, kde to máte poblíž.
 

Dojeďte se podívat, nebo si na stránkách České krajiny najděte rezervaci bližší.  
Pak dejte věďet.

Co to vykládáte? Jaké lesíky za plotem?  
Jedíný lesik který tam je právě zůstal volný pro místní. 
Ano cestička kolem může byt po dešti rozbahněná ale rozhodně se nebrodíte bahnem, krom místa, kde to rozjezdí teréňáky. Kdyby byla cestička přes ohradu, byla by po dešti mokrá taky. Nebo by jste ji vyasfaltovala?    

Zvířata jsou vidět někdy z dálky, někdy z blízka, někdy vůbec. S tim se musíte smířit a dojít si na tutovku do Zoo. A vážně jako by jste se šla procházet mezi zubry? Oni by se vám hlavně zdaleka vyhnuli, jen by neměli od lidí klid. Procházet se můžete mezi ovcemi s pasákem. 
Tady jde o to že péče o rozsáhlou krajinu pomocí velkých kopytníků je nejlevnější možnost. Stačí el. ohradnik a zajistit vodu. S ovcemi a s bačou se to nedá srovnat. 
Jo a kytičky přes ohradník vidíte, tak oč jde. Nebýt tohoto managementu, tak by jste se chodila dívat na jednotvárnou plochu zarostlou invazivní trávou.

Lidé chodí okolo, je to teda již pěknej špacír, stále se to ale ještě obejít dá. Ale je se na co dívat, takové středoevropské safari.
Dříve to byla plocha zarostlá metr vysokou invazivní třtinou křovištní, tou se moc lidí předpokládám neprodíralo nyní je to květnatá křovinatá step.. V plánu byl začlenit tam i lesík těsně u Milovic. To místní nechtěli, pravě, aby tam mohli chodit. 
Zapomněl jsem jmenovat ještě chřástaly, krutihlavy a objevili to i dudci a vlhy. Ty úspěšně hnízdily v norách v zemi jak králíci (žádná kolmá stěna tam není).. Obávám se, že kdyby tam měli lidé volný přístup, nic takového by se nedělo. Spousta lidí by se šla minimálně podívat blíž a rušili by je. Co so budema povídat…, stačí ty marné prosby o nekrmení.

“Dyť byl humbuk kolem malé plochy, že ta zvířata nemají dost jídla a že dokrmovat lidmi je nelze, takže honem honem pronajmout, sehnat pozemky další.” 
Šíříte neu’plnou, zkreslenou informaci.
Problém byl v tom, že z byrokratických důvodů a jiných “zajmů” bylo zpožděno vytváření dalších rezervací, kam se plánovaly dodávat odchovy. Nešlo tam ani o úživnost ale o to, že odchovy se již dostávaly do reprodukčního věku. To krmení je spíše myšleno nekrmení veřejností, to již o vedlo k úhynu. Nedostatkem potravy nebo prostoru zvířata rozhodně nestrádala. Přidat jim seno nebyl a není problém. Plocha je taková, že stávající počty uživí, v případě extrémního sucha nebo vyjímečné sněhové nadílky se určitě zasáhne, aby zvířata nestrádala. Jedná se o zubra a plemeno koně a skotu (zpětně šlechtěný pratur), kteří jsou schpni se o sebe jinak postarat.
Nyní je takovýchto rezervací v Česku tuším 13, další mají vznikat. Odchovy kam umisťovat je. 
Prohlédňete si na stránkách fotky, jaká krásná krajina vznikla.

Samozřejmě. Zvířat je tolik, že je pozemky dokonale uživí. I mimo vegetační sezonu, a není to zdaleka plocha vypasená na centimetr výšky, jak vidíte na nějakých pastvinách. Jsou tam nedopasky, keře, stromky umožňující zimování hmyzu a úkryt drobné zvěři, hejna zimujícího ptactva, zajíci, králíci, bažanti, koroptve, křepelky, srnčí a to i přes výskyt šakala. 
A to jenom proto, že tam zvěř má klid od lidí ( myslím hlavně zemědělce a nezodpovědné pejskaře).

Ekofanatoci? Bavili jsme se o tomhle.  
Česká krajina https://www.ceska-krajina.cz  
Stále jeho odpověď chápete?

 

Začátkem zimy jsem poptával řemeslníka. Závěrem jsme i zabrousili na jiné téma. Řekl jsem mu, že chodím pomáhat jedné organizací pečující o krajinu. On na to “No tak to já jsem na opačné straně, já jsem myslivec” 👀   
Takže oni ani něco zachránit, jak píšete, zájem nemají. Jenom chránit zájmy svoje. Ty ale s přírodou nic společného nemají.
 

“A teď to má zachraňovat člen zájmového spolku ve volném čase?”  
To ale nemyslíte myslivce?