Příspěvky uživatele

Díky za info o ruském léčivu a o Slovenské verzi jsem neměl tušení. Jenže pochybnost zůstává, jednou to v tom našli… (a nebo lhali aby poškodili Rusáky?) Jak mě jednou (kdyby jednou!) zklamali, a to myslím ve všem a ne jen ve včelařině, jsem pak velice nedůvěřivý. Nezbavím se toho už a popravdě, vlastně ani nechci. Celý život pochybuju o posvátných pravdách a o pravdách mocných to platí tisícinásobně!

Co se týče přešlechtěnosti, velký souhlas. Ona je ale nějak možná přešlechtěná i Sklenárka. Kdybyste Goro o tom nezačal, ani bych nemukal, ale vypustím džina z lahve. Prostě mám za to, a nebo ještě jinak. Jak jsem psal, že mám některá vč ve skvělé síle a některá “koně”, prostě ty nejlepší jsou zrzavé a nebo s velkým sklonem k zrzavosti. Je možné, že by byla BF pok.rvená méně než Svazem a chovatelskou mafií protěžovaná Kraňka? Ale mám silné i šedé včely, jen je jich méně a z celkového počtu mám zrzek jen asi čtvrtinu a kdyby nebyl rozdíl, bylo by silných koňů taky jen čtvrtina zrzavých ne? Nevím jak to je a u tak malého počtu vč se nedá nic rozumného usuzovat.

Tom4

Málo komunikujeme telefonem, nechci vás obtěžovat. Tak si věci vyříkejme tady, když jste začal. 

Jen idiot nemění názory, protože svět se nezastavil, a jeho vývoj se nezastavil a nezastavil se ani vývoj včelích chcípavek. Patrně jste přehlédl ještě na VF, že jsem sice proti kyselinám, ale s dovětkem, že dokud je jiná, lepší a pro včely šetrnější metodika a prostředky, je nutné kyseliny nepoužívat. Ale že když to bude nutné, že děkuju “kyselinářům” za to, že budu i já vědět, jak na to, že i pro mě prošlapali pomyslnou cestičku.

Tudíž. Jestli se ukáže, že bude nutné likvidovat VD třeba už na konci června, jak jinak to udělat? A úplnou pravdu? Já moc na nějakou rezistenci nevěřím, hlavně na ní nevěřím u amitrazu - Varidol. Aby vznikla, nešlo by o jednorázovou “chybu”, ale soustavné a ROKY TRVAJÍCÍ varidolování s plodem. Přece víme, že i Dol doporučuje druhou fumigaci po té první, za nejméně 10-14 dní. A to proto, že kupodivu vědátoři vědí, že drtivě drtivá většina včelařů všechna včelstva nimrat nebude aby věděli jistě, zda tam plod je nebo není. Kdyby to bylo s rezistencí tak, jak se straší, přece by byli rezistentní už ti VD, co byli pod víčky a dostali jen malou “ránu” při první fumigaci s plodem. Ale tak to není!!!!!

I já tvrdím, že vč musí být při fumigaci bez plodu, začátečník nemající zkušenosti a vědomosti dlouholetého praktika musí dodržet tuto zásadu. Ale kdo ze zkušených to tak poctivě kontroluje? Já rozhodně ne! A proč ne? Pro dřívější superbuzeraci, za kterou se nikdo neomluvil a neodškonil, jak píšu někde včera. Museli jsme totiž vyřezávat plod, dát ho na úl, pak přišel důvěrník a zkontroloval si, zda jsou v plástech v tom včelstvu skutečně díry a zda je vyřezaný všechen plod. No a NEPOMOHLO TO, ničemu a tak je to kravina a čirá buzerace - jediné co je omlouvá je fakt, že se nevědělo a teprve se tvořily metody likvidace VD. V té době ale prostituti netušili, že je to VD, ale bojovali s úplně jiným roztočem. Těmto idiotům já mám věřit? Ve chvíli, kdy se zjistilo, že předešlé ptákoviny jsou nesmysly, se mělo přestat s těmi nesmysly. A to se nestalo.

Já od té doby včelstva nekontroluju, tedy už asi 25 let, protože mám vlastní rozum a včelařské vzdělání vyšší, než drtivá většina funkcionářů. Taky mám kritické myšlení a umím poznat blbosti.

Tak od konce. Hlupák v Americe byl nesmírně poctivý muž s vysokým morálním kreditem. Věděl přece, že kdyby Kongres jeho žádosti vyhověl, on by přišel o práci i prestižní postavení ve společnosti.

Nepřehlédl jsem, jak píšete o invertáze a co dělá. Jinde jsem se přiznal, že nevím nic o nemocech včel a o biochemii také ne. Ale předpokládám, že včely netvoří pouze jeden jediný enzym, sám jste vysvětloval o jiném enzymu, chránícímu med v buňce, který včely nanesou na hladinu medu před zavíčkováním. A to jsou enzymy známé, zrovna tak i krmná kašička bude zase jiných enzymů plná a dokonce ta pro matku má jinou kvalitu než pro včelu a tak dále. Zase se, sáhodlouze, jak si stěžujete, vracím k tomu, jak nejvyšší autorita své doby upalovala nejchytřejší lidi a udržovala svět v tupé hlouposti a nedovolovala bádat, z výzkumu udělali černoprdelníci velmi nebezpečnou záležitost. Dnes se sice bádat smí, ale dokud někdo bohatý nedá peníze, nebádá se. A tak se klidně mohlo stát, že včely produkují nějakou látku, která tvorbu melecitozy způsobuje, jen se na to zatím nepřišlo, protože za tím případným objevem neí naděje na nenažrané kapitalistické zbohatnutí. Nakonec, tak zvaní vědci přes 20 let nevěděli, že Varroa je mutnat. Když se na to přišlo, nikdo nebyl potrestán, ba ani zostuzen a poslán pro výstrahu k popelářům, jako to s blby, kteří napáchali velké škody dělali komunisti. Nic se nikomu nestalo a taky nikoho ani nenapadlo odškodnit nás včelaře, ba ani se jen omluvit!!!, které idoioti z výzkumu a Svazu (mnozí tam jsou dosud) buzerovali, zbytečně a mě to třeba působilp nesmírné psychické utrpení z totální bezmoci. A ta debilita v podobě zimní měli trvá dodnes, je to tak?

Kdyby Kolumba nenapadla ta zhovadilost, že Země musí být kulatá… A největší vědecké kapacity té doby se s ním odmítaly bavit u Dvora Portugalského, vyhodil ho i Španělský král. Královna byla ale chytrá a tak utrousila hrst peněz za tři ojeté rachotiny a posádku najmuli v kriminálech. Víte o tom, že většina odsouzených raději šla na šibenici, než aby jela s Kolumbem? Ano, tak měli lidi vymyté mozky tou samou církví, kterou dodnes nikdo nezakázal a nepřinutil k odškodnění…

Královna byla tak jasnozřivá, že jí došlo, že kydyby ten magor měl náhodou pravdu a páprdové v univerzitách a fráterníci v klášterech ne, že by vydělala ona a celé Španělsko neskutečný ranec že?

Zrovna tak Marka Pola zavřeli za to, že si ze ctihodné vlády dělá srandu když tvrdil a dokonec ukázal papírové peníze a pokoušel se tupcům vysvětlit bankovní systém. A nedal hlupák pokoj a ještě si přitížil tvrzením, že v Číně kopou ze země podivné lehké černé kamení a tím pak topí v kamnech a hlavně používají ve výrobě nejrozličnějších věcí. A tak dále, a tak dál.

Velice vám děkuju za oponenturu, jste jediný tady ze všech, já k tomu ale dodám že: “A přece se točí”. Kdo ví? Jsem sice od dětství neuvěřitelně konzervativní, ale mockrát jsem se přesvědčil, že nějak samočinně uvažuju v některých věcech velmi moderně. 

A protože jsem poctivý musím přiznat, opět slovy chytřejšího než jsem já: “Je snadné býti Husem, když už se za to neupaluje”.

ALE NĚJAK SE V NAŠEM DOHADOVÁNÍ VYTRATILO TO HLAVNÍ. Ano, moje domněnky mohou být nesprávné, třeba jsou i nesmírně hloupé. Ale začalo to mojí logickou úvahou: Co způsobuje, že med v naprosto identickém úle, jako je sousední, má vyšší obsah tuháče než med z jiného vč ve stejné lokalitě a dokonce na stejném podstavci a obě vč jsou obsluhována stejným včelařem?

No, chápu vás, ale lidi taky kouří, žerou tlusté maso a chlastají kořalku a vědí, že jim to vadí a stejně neodolají. Ale to je asi blbý příklad.

Vyvedu vás z toho, co píšete (neříkám, že tvrdíte) vaší vlastní logikou. Kdyby včely dělaly jen to, co jim neublíží a zajistí zdárné pokračování “rodu”, nesbíraly by nejen melecitozu, ony by nesbíraly vůbec medovici!!!

Je nutné to vysvětlit, tedy jak to celé chápu já.

Včela se vyvíjela miliony let, mnohem a mnohem déle než člověk. Ale nesetkala se za celou dobu s monokulturami smrku a už vůbec pod asi 1.000 mnm. Smrk je horský strom, tady nemá co dělat (a nebude tu- oteplení + kůrovec je zničí nakonec všechny). Jasně, melecitoza není jen na smrku, ale prostě miliony let byly lesy něco úplně jiného, než čemu říkáme les my. My tak NESPRÁVNĚ (z nedostatku vhodné terminologie) nazýváme jednodruhové plantáže na výrobu dřevní hmoty. Jednodruhové to musí být proto, aby bylo dříví laciné, jednodruhovost velkých lesních celků zlevňuje pěstební činnosti a taky těžbu a druhování dříví (správně je dříví, ne dřevo). Velkovýroba nemůže pracovat efektivně tak, že by byl každý strom jiný. 

A jak by vypadaly u nás lesy bez práce člověka? Na našem i Slovenském území by ve výškách do asi 500 mnm drtivě převládaly javory kleny (akát tu nebyl, je nepůvodní), nad asi 500-600 mnm by je vystřídaly z 80% buky a až nad 1.000 metrů by se objevovaly, a jen vtroušeně smrky. Jistě si, tak jako Češi Slovenskou, pamatujete naší hymnu. Škroup to psal pro Tyla a myslím někdy kolem třicátách let 19 století (jsem líný to hledat přesně). No a v národní hymně před asi 190 lety vody hučely po lučinách a bory šuměly po skalinách, vzpomínáte? O smrku ani slovo a borovice jen ve skalách, co dělá na rovinách podél třeba Lužnice (dělala, všechny jsou mrtvé) z Tábora až do Budějovic? Co tím chci říct? Včely jsou nuceny žít v podmínkách, jaké za milliony let neměly šanci zažít a tak se chovají velmi nenormálně. A klidně sbírají produkt, na kterém nepřežijí - pokud by byla normální zima, jaké si ze svého dětství a mládí oba pamatujeme.

------------------------------

Jsem rybář a tak mi neunikla videa na VHS z rybaření v Mongolsku, myslím z let 1991-4. V prvním díle to nebylo ani tak o rybaření, ale kameraman si všímal přírody, domorodců, krajiny. Překvapilo mě, že tam byly sice hlavně stepi, ale kolem vodotečí rostly úplně stejné stromy jako tady, břízy, duby, hlavně vrby, také osiky a topoly a i buky. Co mě jako včelaře upoutalo byly ty stepi. Na záznamu běželo datum, pamatuju se, že bylo 18 září a step byla rozkvetlá botanická zahrada. Koberce kvítí v nevysoké trávě, tu žluté, tu rudé na ohromných plochách i desítek metrů, dalších třeba 50 m2 kvetlo modře, v tom se pásli polodivocí koně, v dálce bylo vidět jurty vesničanů, kterým jistě patřily ty koně. Neuvázaní a žádné ohrady. Kameraman také natočil mogloského pastevce, jak zpívá nějakou jejich píseň, mimochodem, bylo to libozvučné a hezké, chlap se pořád usmíval, z filmu doslova kapal klid a mír a ani se nedivím kameramanovi, že ho to zaujalo víc, než rybaření, kvůli kterému tam Češi přijeli. A ano, na kobercích květin se tu a tam hemžily včely. Šedivé, vypadaly jako Kraňky.

Tehdy mi došlo jak mohly včely přežít miliony let. V člověkem nepřemněněné krajině našly dost nektaru až do podzimu a případné trošky medovice byly naředěné tak, že jim to nemohlo vadit. Taky našly spousty různodruhového pylu že?

Rozumné co píšete. Ale patrně jste přehlédl, že tam někde říkám (myslel jsem na to, snad jsem nezapomněl), že pak by se muselo ničit roztoče asi kyselinou, pokud nebude vynaezeno něco lepšího.

Ale! Jde o rezistenci. Ta byla prokázána a vyskytovala se v době, kdy neexistovalo nic než Amitraz, starý Gabon a kyseliny. Dnes je ale situce jiná a prostředků je velká spousta. Tudíž bych se já rezistence až tak neobával. Letos jsem Gabon nedal vůbec. Ale mám sehnaný (vydrží do příštího roku) ten, co se opustil a nahradil jiným. To právě kvůli rezistenci, která vznikla po asi 10 letech. No a už dalších 10 nebo víc let zase všichni používají nový Gabon a opakují stejnou chybu. Píšu starý a nový proto, že nejsem štont se naučit, který obsahuje kterou účinnou látku.

Přece jen bych ale navrhoval zkusme se soustředit na fakt, jak to, že některá vč žádnou léčbu nepotřebují a jiná, ošetřovaná stejně, na stejném stanovišti stejným včelařem hynou.

Nerad reaguju na anonymy. Ale možná to on tady myslel dobře, ale televize nám tímto pořadem nepomohla. Nebylo tam řečeno to podstatné, že drobný včelař nemá možnost sehnat syntetický med, tedy panč.

Problémem jsou ale syntetická krmiva pro včely ze škrobových hydrolyzátů. Říkat nahoru dolů, je mezi námi mnoho těch, kdo tyhle sračky včelám dávají a pak, když je jeho med podroben laboratorní analýze, ta v jeho “medu” nemůže škrobák nenajít. Ze soukromých rozhovorů s Dr. Peroutkou i paní Machovou plyne jednoznačně, na mojí asi hloupou otázku proč se Svaz nezasadí o zákaz těchto krmiv, že kapitalizmu a svobodě podnikat se nesmí klást žádné překážky a bariéry. Navíc je tu nesmírný tlak mocné lobby, která má zájem synťáky na trhu udržet za každou cenu.

Ale aby bylo jasno. Med se dá sice pokazit tím, že včelař krmí syntetickými sračkami, ale pořád je “přepasíruje” přes včely. U průmyslového pančování se tím už podvodníci nezdržují a lijí to do medu rovnou.

Tvrdím, že Klausova neviditelná ruka trhu nemůže fungovat vždy a konkrétně tohle se na zákaznících nechat nedá. Velká část lidí má nízké IQ a kupuje nejlacinější potraviny i když ví, že to je šmejd a nejspíš pančovaný. Od toho by měl být stát, aby ty hloupější ochránil. To se neděje. Je zajímavé, že když se někdo narodí slepý, celá společnost mu pomáhá, běda tomu, kdo by zaparkoval na invalidech. Ale když má někdo vadu v tom, že je blb, toho stát nechrání. A pro mě je to hodně podobné, že když někdo nemá oči, nebo nemá nohu je to stejné, jako když nemá celý mozek, ale jen polozakrnělou půlku. Pozoruhodné je také to, že i tento poloblb smí k volbám. A mikdo nezkoumá, zda chápe politický systém, který pak řídí stát a tedy společnost. Analogicky když někdo chce řídit ne celou společnost, ale jen jediné auto, musí projít povinným školením a složit státní zkoušku, že chápe o čem je zákon o silničním provozu. Totiž, u řízení auta jde o životy nevinných hned. U demokratického řízení státu ne hned, ale blbá volba může zavinit zavlečení nevinných do války a pak půjde o víc nevinných životů…

-----------------------

Pane Goro. Moc děkuju za vaše připomínky. Ale. Kdysi kdosi postuloval, a církev svatá to vymáhala i upalováním, že je Země placatá a navíc středem vesmíru. Tato vědecká tvrzení vyplývala z úrovně poznání té doby, kdy vznikla. Je ale nemoudré, řečeno velmi eufemisticky, lpět na starých pravdách a autoritách. Já znám tvrzení pana Haragsima a čest jeho památce a jeho práce si jistě zaslouží respekt. Ale neberme to za neměnná dogmata, o kterých je svatokrádežným hříchem pochybovat. Prostě Haragsimova tvrzení, vycházející z jeho výzkumu, byla absolutní špličkou v jeho době, ale vývoj se nazastavil a nebuďme jako Americký ředitel patentního úřadu v roce 1812. Ten napsal Kongresu Spojených států dopis, v němž navrhoval zrušení drahé a zbytečné instituce, jakou byl Patentní úřad, jehož byl ředitelem, protože: “vše již bylo vynalezeno a není už nad čím bádat”.

Při vší, úctě k Haragsimovi, pokládejme rouhačské otázky a nemějme za jisté, že vše již bylo vyzkoumáno…

Já počty VD odhaduju. Pan Čermák nabízel program za tisíc Korun myslím, který z fotky uměl spočítat VD. Myslím, že to není potřeba.

Je nutné mít pořád na paměti, že léčebné spady už vč nezachraňují. Léčebné zásahy jen zajišťují, aby nepřežilo příliš mnoho roztočů ve foretické formě do další sezony.

Roky mě spady po fumigaci nezajímaly. Pak mě vyhecoval Petr a podíval jsem se ráno po fumigaci. A někde byly stovky VD, jednou odhadem tak 300-400. Neudělal jsem žádné zvláštní opatření a nic se nestalo. Patrně to vč + pár dalších, kde bylo brouků mezi 150-250 (asi tak), si to přineslo jako reinvazi a roztoče zničila “rána jistoty” = acetonový Varidol před vánocemi.

Tady si ještě dovolím připodotknout zavilým odpůrcům tvrdé chemie, kteří odsuzují aceton jako další jedovatost. Aceton jedovatý jistě je, mám ale za to, že zdaleka ne tolik, jako kyseliny. Ale hlavně, je to zase jiná chemikálie, dokonale těkavá a mám za to, že tím pádem nezanechávající žádná rezidua. Navíc nevíme, na co všechno má vliv a je dost možné, že ničí nějaké viry, bakterie, toxické plísně, houby a nebo prostě jen ničemu nevadí. Co když pomáhá omezit nosemu apis? Nevíme a nebo nevím já. Jde mi o například zvápenatění. Konkrétně o zvápenatění někdy příště.

-----------------------

Dnes se málo ví následující, dávám to jen jako perličku. Za mého dětství byla vynajitá a maminka úspěšně vyzkoušela přidávání matek s pomocí acetonu. Ve vč se vychytila a usmrtila matka. Pak se do podmetu strčil piják (dřívho měl každý školní sešit), ale stačí i kus novin s nasáklým acetonem, bohužel už nevím kolik acetonu mělo být. Toho ale nemuselo být moc. Aceton ihned v sekundách zničil feromon staré matky, ale i mladé a ta se jen pustila česnem nebo pod strop. Včely nepoznaly, že je to cizí matka a neublížili jí. Včelstvo ihned začne acetonové páry vyhánět usilovným větráním a jak jejich obsah v úle klesá, začíná se uplatňovat feromon nové matky. Přidání matky na aceton fungovalo ve 100% případů. Nikdy jsem to ale sám nevyzkoušel.

Ano, vím to všechno, ale pořád se píše, že včelstva padnou na “žízeň”, což já chápu jako že na nedostatek vody nutné k “ztekucení” medu s nějakým obsaherm melecitozy. Prokletí moderního včelaření = očko je považováno za tak normální věc, že žádného autora ani nenapadne zmínit, zda se vyjadřuje o úlu s očkem nebo bez. Přitom normální je pouze prostor bez dalších česen, včely se neusadí v dutině s více otvory a když, tak naprosto vyjímečně, patrně z nedostatku vhodnějších dutin. Jestli někdo tvrdí, že se vč usadilo do dutiny s více otvory, pak je ale nutné vědět, zda takový příbytek zajistil dlouhodobé přežívání včelstva. Já tvrdím, že normální je úl s pouze jedním česnem. A jak se ukázalo na “nahatých” úlech, tak česno stačí neveliké, v tom konkrétním případě pouhých 60x15 mm = 9 cm2!!!!!

Děkuju vám pane kolego Goro za nepokryté fandění. Přiznám se, že mi znovunabytá naděje vlila novou krev do žil.

Obsah melecitozy - svůj názor na pouhých pár % v jinak normálním medu musím přehodnotit. Následuje moje DOMNĚNKA. 

Petr má separaci tuháče na jiném principu než Tom4, ten má separátor přímo určený na melecitozní tuháč. Oba nedokážou med některých včelstev separovat. Vznikne kytovitá hmota směsi medu, vosku a “písku” = nerozpustné melecitozy. Ani separátor k tomu určený nedokáže hmotu oddělit od sebe. Možná se to dá rozmixovat ve vodě a zpeněžit pak medovou vodu, nerozpustná melecitoza zůstane na dně nádoby v podobě již zmíněného “písku”. Že je zpeněžitelná medová voda pouze z panenského voští a proč jsem někde tady vysvětlil včera nebo předevčírem.

Co z toho vyplývá? Další moje DOMNĚNKA.

Je známé, že ne každé vč je schopné sbírat medovici, letošek ukázal, že i včelstva na stejném stanovišti a dokonce podstavci mají jiné % obsahu tuháče v medu. Některá vč přinesla med s obrovským množstvím melecitozy, větším obsahem než včelstva jiná a právě jejich med je neoddělitelný ani k tomu účelu vyrobeným separátorem. Jinak si já neumím vysvětlit výše popsaný separátory nezpracovatelný maglajz.

Z toho mě ale napadá třetí DOMNĚNKA. Tvrdí se, že medovici tvoří tzv producenti. OK, jestli některá vč na medovici nejdou - nakonec na tom je založená Čermákova patentovaná Vigorka, jak to, že mají tuháč také? A co když je to, navzdory vědě tak - a vše by tomu nasvědčovalo, že se na tvorbě melecitozního cukru nějak podílí hltanové výměšky včel a není to tudíž dáno producenty medovice a nebo ne pouze jimi. Jinak si neumím vysvětlit, že jedno vč má tuháč separovatelný a jiný ne. Je zřejmé, že neseparovatelný “kyt” je důsledkem vyššího obsahu melecitozy v medovicovém medu některých včelstev.

Zůstane u domněnek, je nad možnosti amatéra výše zmíněné logické domněnky vědecky dokázat.

Jen dlužno doplnit ještě jednu “záhadu”. Když v normálním roce některá vč medovici nesbírají a jiná ano, (čtvrtá DOMNĚNKA), tak jak to, že mají letos tuháč úplně všechna včeltva a dokonce ve stejném množství? Myslím, že nemedovicová vč naředí medovici jiným medem, zatímco medovicová přinesou jen medovici a jinými zdroji se nezdržují. Tato “medovicová” vč pak vytvořila zmíněný kyt.

Kdyby se ukázala čtvrtá domněnka jako pravdivá, pak by z toho jednoznačně vyplývalo, že je potřeba neusilovbat pouze o včelstva, která na medovici jdou, ale tolerovat i včelstva medovici v normálním roce ignorující.

Kdo mě sleduje měl by být v obraze. 

Začal jsem s univerzály 24, ale hlavně 30. Ke třicítkám byly medníky NN 39x14,4 (časem jsem předělal na 15), patnáctku k 24 jsem zavedl já.

Ve vlákně Špehýrka vysvětluji, že se mi něco na klasickém nástavkáči, ve kterém se včelařilo zastarale, nezdálo. Mezitím - to je nutné přiznat - se tu a tam ve Včelařství objevovaly články o nepoužití mřížky a o nepřevěšování plodu. Jenže umím počítat a došlo mi, že dvě bedny 24 na sobě, pokud jsou na 11 rámků, jsou moc velké.

Zkusil jsem, zprvu nesměle, nepoužít mřížku. To byla katastrofa, matky zakladly medníky. Bludy o stlačení plodu medem se ukázaly v mých podmínkách ( a tvrdím, že v každých jiných) jako nesmysly.

Pak mi došlo, že něco nutí matky expandovat s plodem nahoru. Došlo mi, že je to plástová plocha vysokého nástavku, je i u třicítky a 11 rámcích moc malá. Tu nešlo jinak zvětšit, než směrem dolů a tak, postupně, vznikl TL v dnešní podobě. Ale cesta k němu nebyla bez slepých uliček a byla klopotná. 

Na podsazení NN pod VN přišli paralelně i jiní, vím o Ing. Řeháčkovi (Eurodadant) a Sedláčkovi s jeho POLštářem. Název vymyslel Sedláček, zkratku POL jsem zavedl já.

TL se ale od obou koncepcí liší ZÁSADNĚ tím, že je sem soustředěný chov trubců. Jak se letos v roce 2024 ukázalo, lze sem soustředit úplně veškerou trubčinu už v době květu řepky. To je posun proti mým starším pracem. Původně Blaník pracoval se 6 trubčáky míry 39x15, letos se ukázalo, že bohatě stačí 4 = ekvivalent dvou rámků míry 39x30. Toto lze brát za konstantu. Dřív jsem uváděl likvidaci vysokého trubčáku - ten je pro zdárnou metodu Blaník v časném jaru kvůli rychlé a dostatečné stavbě mezistěn zásadní - v poslední dekádě května. Lze mnohem dřív.

Zdá se (neumím vědecky dokázat), že samičky VD preferují nejchladnější část úlu = podmet. Díky tomu se drtivá většina VD zdržuje tam, kde se vylíhli a kde je jim nejlíp - pod VN s dělničím plodem. Předpoklad (domněnka) je, že je tudíž většina VD na trubcích a vč se většiny VD zbaví vyhnáním trubců. Jako teorie je to dokonalé, ale není to pravda. Dokonale funguje i horní TL. Jak to tedy vlastně funguje je předmět dalšího bádání, bohužel jen amatérského prostřednictvím hrstky nadšenců, vědcostuti pracují, jako prostitutky, až když dostanou zaplaceno. O hormím TL pojednám jinde, patrně v dalším samostaném vlákně.

----------------------------

Díky TL, kam může vč expandovat a pokud nemá v mednících možnost stavby divočiny ani jako Koruna (ano, v mednících při metodě Blaník nelze využít VS), pak nemá ŽÁDNÝ důvod plodovat v medníku. Ovšem zásadním předpokledem je ÚPLNÁ  absence očka. Následuje další dedukce podle pozorování a praxe bez vědeckého důkazu. Mám za to, že vzduch v mednících, kde není ani jediné očko, úplně neodpovídá jak složením plynů, tak vlhkostí a už vůbec teplotou, chovu zdravého plodu. Ovšem dokonale vyhovuje tvorbě a zrání medu. A protože pod VN je na trubčinu místa dost a nejblíž “čerstvému” vzduchu = nejblíž k česnu jsou pomínky pro plod (trubčí plod je pořád plod) lepší než v medníku, proto včely matku nepustí klást do medíku ani dělničinu. Prostě, matka nemá důvod - má místa dost (žádné omezování jako tvrdí OP) a nemá v medníku pro plod vhodné podmínky. Včely by jistě uměly vytvořit v medníku pro lod vhodné prostředí, ale proč by to dělaly když nemusí? Nejde o to, zda včely něco chtějí nebo nechtějí, nečekejme od nich emoce. Prostě včely dělají jenom to, co musí a co je pro ně potřeba.

Takže stačí otevřené očko, do medníku může čerstvý vzduch a pak matka může v medníku radostně klást. A naopak, stačí jednou pro vždy zrušit očka, VŽDY V KAŽDÉ FÁZI ROKU a je po starostech.

--------------------------

Takto se postupně zrodil Blaník, z větší části stylem pokus-omyl než promyšleně vědecky. Prostě včelstva se za nějakých podmínek nějak chovala a za jiných podmínek se projevovala jinak. Po 50 letech pozorování a praxe na jedné straně, ovšem spolu s nepřetržitým studiem všemožných zdrojů informací vykrystalizovala provozní metoda Blaník.

---------------------------

Má to ale velkou vadu na kráse. Sice nevím jak to, ale on funguje i horní TL. A kupodivu stejně jako nástavkový úl funguje předpotopní klasika = pevné, tedy neoddělitelné dno. O tom zase někdy příště.

Mám napsaný článek už několik let. Napíšu to tady znova, pokusím se stručněji. Měl jsem tyto úly se špehýrkami, nadělal jsem si je po roce 1985, při požáru 2007 jsem o ně přišel. 

Inspiroval mě Brenner svou útlou brožurkou Nástavkový úl. Celé je to dnes už překonaný nesmysl, jedna věc mě ale inspirovala. Brenner, aby viděl do uliček nástavků, jak a kolik uliček je obsednutých, opatřil všechny nástavky průzory velikosti 15x10 cm (úl měl míru 30x30 a byl na 8 rámků). Stěžoval si, že mu včely v těch průzorech, opatřených sklem na vnější straně nástavku, v prostoru daném tlouškou stěny staví a tudíž nemůže špehovat. On ten průzor nazval špehýrkou a držme se toho jeho pojmenování úžasné věci a taky z úcty k Brennerovi. Tedy úžasnou věc jsem z toho udělal až já.

Moje nástavky byly izolované, z vnějšu hobra a uvnitř ostění z “palubek” bez per a drážek, tedy natupo, byla kombajnová sláma, celkem byla stěna 50 mm. V rozích byly sloupky a ty držely horní a dolní rám. Vnější rohy byly z plechového úhelníku z AL 1 o rameni 40 mm.

Takto byly boční a čelní stěna, zadní stěna byla řešena jinak. Nástavky byly pouze na TS (ale šlo je používat i na SS když se mohlo k úlu z boku = výhoda čtvercového půdorysu). V zadní stěně byl zřízen stavební prostor a z venku byl krytý dvířky na spodních pantech. Díky řetízku držela dvířka po otevření vodorovně. To je velmi důležité. Bez toho by se vyřezával SR velmi obtížně, spíš by to bylo nemožné.

Špehýrku krylo samonosné sklo 3 mm, bylo tedy bez jakéhokoli rámu. Detaily vynechám, stavební prostor měl rozměr 402 x 260, nahoře v něm byla přichycena napevno běžná HL bez oušek s proužkem M. Po vyřezání divočiny ve špehýrce bylo vidět a šlo vyřezat i SR normální míry. Ano, už dávno před Linhartem jsem zjistil, že vč potřebje 2 rámky trubčiny aby “neblblo”. Ale trubčina byla na konci plodiště a ne mezi plodovými plásty!!!!

Jak z popisu patrno, špehýrkou nešlo vyndavat rámky jako u univerzálu nebo zadováku, ale byl do úlu přístup k trubčině. Díky tomu se dalo za asi 20 sekund zjistit, zda se vč chce rojit. Včelařilo se totiž s omezováním matky v kladení s převěšováním plodu (nic jiného než nynější Sedláčkův “vynález” OP), s mřížkou a vždy se část vč chtěla mocí mermo vyrojit, byla stísněná, i když měla nad mřížkou libovolně medníků. Vždy se chtělo rojit nejméně 20% vč, většinou ale mnohem víc. Potíž u nástavkového úlu, kam není vidět, je u omezování matky v tom, že nikdo neví jistě, které vč se chce rojit a tak se musí co 9 dní rozebírat všechna vč. Než dělat tuhle kravinu, radši bych nevčelařil!!!!!!

Nejsem tak geniální, inspirovaly mě univerzály. V nich jsem nikdy nevčelařil zadem (i když to jde znamenitě), ale výhodu vidět nálady vč na SR jsem se nechtěl u nástavkáčů vzdát.

----------------------------

Nevýhoda metodiky se špehýrkou. Jestli má být čistokrevné nástavkové včelaření o rotaci nástavků, pak by musely mít špehýrku (složitá, pracná a tudíž drahá věc) úplně všechny nástavky. Jak ale kombinovat NN s VN? Nechtěl jsem se systému Dadant vzdát, i když jsem vůbec netušil, že je to systém Dadant. A pak by musely být všechny nástavky vysoké, protože při rotaci nástavků by se dnešní medník za rok stal plodištěm a tak dále. Toto byla slepá ulička a já vlastně nástavky s izolací a špehýrkou používal zastarale, neprogresivně a měl jsem mindrák, že všichni pokrokoví rotují, jak ustavičně roky masíroval Boháč, Ptáček, Čermák a další a já byl sto let za světem.

Pak přišel rok 1997 a já dostal zakázku od fy Koppová na 4 originál Langstrothy pro její velkoobchod. V té době nebyl internet (já ho neměl) a knihovna Včelařství mě nenapadla a nebo tam plánky neměli (to spíš). Promptně mi je poskytnul pan Boháč. Sice německy, ale to ničemu nevadilo, technický výkres je mezinárodní.

Tehdy jsem zjistil, jak primitivně jednoduchý Lang je, jak je ničemný a že ho rozhodně já chtít nikdy nebudu. Paní Koppová mě informovala, že úly měly úspěch, ale jejich cena odrazovala. Všichni si je měřili a zapisovali míry, ale koupit je nikdo zpočátku nechtěl. Na dobročinnost nejsem stavěný a možná i tady pramení moje nechuť k Americkému úlu, z části to tak nepochybně je. Langstrothy jsem vyrábět nezačal, nic mě nenutilo racionalizovat výrobu úlů aby byly prodejnější, živila mě výroba rybářských potřeb. Mimochodem, tady jsem autorem inovací i úplných “vynálezů”, které dnes používá celý svět. Nemám z toho ani halíř (ale už jen tím jsem nežil nadarmo). Vše se dá dohledat v Patentním úřadě.

---------------------------

V nově udělaném vlákně jsem nejen popsal možnost vidět a nesmírně zjednodušit nástavkové včelaření. Ale mě na tom pořád něco nesedělo, od prozření mě pořád odváděly Boháčovy a spol kraviny o Americkém včelaření. Strašil tu Optimal a NN rotační systém. Pak mi bylo umožněno, patrně Bohem, prozřít a začít uvažovat úplně jinak. O tom bude další vlákno. Totiž, vůbec nejsem, pracovitý, vlastně jsem děsný lenoch a jak zjistím, že něco jde dělat snáz a dokonce s lepším výsledkem, ihned měním názor a přizpůsobím se. Inu, nevím honem který velký muž je autorem citátu, že jen idiot nemění názory. Když objeví lepší možnost - to dodávám já.

Popis atypického úlu.

Je to od někoho darovaný úl s pevným dnem a podmetem 20 mm. Je z polystyrenu 40 mm a není to extrud, má dřevěný horní a dolní rám. Je natřený latexem aby ho nevykusovaly. Je dělaný na 15 rámků 39x30 na TS. (je vidět, že stejný nápad jako já kdysi měl i jiný včelař a neosvědčilo se mu to taky, proto mi to daroval.)

Pomocí obrácení stavby na SS a vloženou pevnou přepážkou jsem získal úl na 11 rámků míry 43,5x30. Za přepážkou, kterou jsem opatřil otvorem s očkovým plastovým uzávěrem, vznikl prostor na krmení, kam lze vložit 2 rámky míry 39x30. Jeden z rámků byl SR a dával jsem tam odjinud rámky se zásobami na podporu jara, vlastně to fungovalo jako komora a fungovalo skvěle. K tomuto se vrátím v dalším vlákně, bude se jmenovat “špehýrka”.

Kvůli převedení na větší míru se slabé vyzimované vč zdrželo ve vývoji ještě víc. A tak mělo nakonec jen dva medníky 39x15.

V plodišti jsem byl naposledy někdy před 3.6. kdy jsem onemocněl. Po odebrání jednoho medníku před pár dny je to velmi silné včelstvo, dnes při fumigaci byla díra po vyjmutém polorámku v NN plná včel. Vypadá to velmi nadějně. Toto vč dostalo 6 kg cukru, jinak sedí na melecitoze. Jak to vypadá v plodišti nemám tušení, pohledem zepředu do podmetu po vyndání česnové vložky jsou včely hustě na SL vysokých rámků. Při 13 stupních.

Postupně, pokud vč přežije zimu, sem budu vkládat poznatky o něm.

Když jsem psal poraženecky o nevalných koncích mého včelaření před pár dny, došlo k neuvěřiutelné souhře náhod. Ona to spíš byla intuice, taky z pozorování chování včelstev na česně a jinak.

Dneska jsem konečně získal téměř komplexní přehled jak na tom jsem. Zbývá mi prohlédnout 2 vč, vypadají ale bez problému. Pak mám na jednom stan jistě 19 vč ve skvělé kondici + dvě výše zmíněná + pospojované kolapsy, které nedopadnou dobře. Na druhém stanovišti je 12 vč, kde dokonalý přehled mám o 10, dvě nejsou prohlédnutá, ale jeví se v pořádku. Pokud tedy zbývající vč budou shledána jako OK, mám živých a zdravých 33 vč. Z toho je asi třetina velmi silných vč a není žádná souvislost kolik včelstev a zda vůbec dostala nějaký cukr. Zatím chybí obvyklá slabá třetina. Prostě zbylá včelstva se jeví v dobré kondici.

Dnes jsem na stanovišti s 21 vč udělal fumigaci u prohlédnutých (19). Na podložkách, neprohlížel jsem zdaleka všechna vč, jsou vidět roztoči, celkem hodně (100+) u těch nejsilnějších. Jestli nebudu líný (budu) podívám se ráno.

Takže jsem nedopadl, ZATÍM vlastně tak tragicky, na třetím novém stan (u baráku) mám 6 “mladých” oddělků. Ty jsou nakrmené cukrem, bez medu nebyly. Tudíž mám případně z čeho obnovit včelstva i kdyby padlo všechno na melecitozu i třeba pozdější CCD.

Ovšem není zdaleka vyhráno, kolabovat to může ještě v ledu i později. Uvidím a pokud se dožiju, sdělím i vám jak jsem na tom. Ovšem zatím je řeč jen o části problému = VD. Zbývá asi horší věc a to je fakt, že budou zimovat na melecitoze. Myslím, že poznám případně uhynulá vč na “žízeň” a nebo na VD.

(A tajný sen? Bylo by výborné zjistit, že díky absenci oček a neodvedení par stropem včelstvům postačí kondenzovaná voda a přežijí melecitozní zásoby)

Děkuju vám paní kolegyně. Ale. Nikdo kolem mě nezačal včelařit a vina není někde vně, vina je u mě, vysvětlil jsem to. A nedivím se tomu, po dnešním zjištění se k tomuto ještě vrátím.

Z vašich příspěvků nějak cítím, jako že myslíte, že já chci včelařit bez léčení. není tomu tak, vědomně chce neléčit a neléčí MUDr. Marx. Jka píše pan Goro, asi 4 roky mu to fungovalůo a pak vše padlo. A navíc, doktor nevčelaří pro med, vytáčí výjimečně a vše jim nechává a nanejvýš dokrmí. Ptám se, i kdyby se mu povedlo “vyšlechtit”, nebo vyselektovat odolná vč, k čemu by komu taková vč byla, když by od nich nebyl med? Já tudíž jako Marx nevčelařím a o neléčení se nesnažím. Udělal jsem nějaké pokusy, já i Tom4, u něj to nedopadlo přede dvěma lety a jak je vidět u mě letos také ne. Jsem z neléčení definitivně vyléčený! Dá se taky říct, že se ucho utrhlo, koledoval jsem si svými pokusy dlouho a dlouho mi to procházelo.

Co se týče virů, jsou tu miliony let a jsou všude kolem nás a tedy i ty “včelí” viry. Tudíž ne, že se mi nějak dostaly do včelstev. Všechny nemoci propuknou když selže imunita a bavme se jen o tom, proč v tom či onom případě selhala.

Dneska jsem slyšel velmi zajímavý názor jednoho začátečníka, inženýr techniky asi 45 let. Prý bylo počasí o měsíc napřed a tudíž se mělo také o měsíc dřív začřít s léčením. Na tom toho je hodně, mě to nenapadlo, ale naprosto sdílím páně inženýrův názor. Jeho postřeh má logiku a já dodávám, že pokud se počasí vlivem klimatické změny urychlí, budeme muset modifikovat zažité postupy. A pokud se bude muset léčit s medem, pak pomocí kyselin (pokud nebude objeveno něco nového). Vše ukáže čas.

Píšete, že metoda Blaník více méně funguje. To je omyl, ona funguje dokonale, pokud se udělá vše tak a tehdy, kdy se udělat má (a v normálním roce - její nedostatek je, že nepočítá s extrémním průběhem počasí). Viz kolega Tom4. Petr zanedbal včely podobně (ne tolik) jako já a má jedno kolabující včelstvo - asi 300 včel s matkou. Víme přesně co se stalo a kdy se zadělalo na problém. Tom4 nezanedbal nic (důkladně poučený před dvěma lety), včelaří od nás 30 kilometrů a problém nemá.

Píšete o tom, že medové plásty skladujete jinak a tak dále. Já vám ale poslal varování před Ekopolem, je to ruský podvod, je to prostě tvrdá chemie a lživě propagovaná jako že je na bázi rostlinných esencí. Blbost už jen podle názvu a tvrzení o složení. Kdyby něco takového existovalo, bylo by to patentované a RF by vydělávala na léku proti VD, který trápí bezmála celý svět. Mimochodem, už název je protiprávní, nic se nesmí jmenovat se slovním kmenem EKO. Jinak by byl už svět zaplavený ekoauty, ekohajzlpapírem, ekolopatou, ekodrony, nebo humanitárními ekobombami a podobně.

Prostě trvám na tom, že stačí léčit prvně 1.8. Gabonem a pak stačí jedna fum po 10.10. a pak rána jistoty předvánočním acetonem. Podrobně jsame psal o úplném vynechání například říjnové a listopadové fumigace. Jindy jsem zase dával Gabon až po začátku září a několikrát jsem vynechal předvánoční jistotu. Zdá se mi, že Gabon je základ.

Je ale nutné pochopit o čem je řeč. Nikde se to tak jasně, jako to sdělím já, pokud vím nepíše. Gabon likviduje VD když se tvoří dlouhověké včely. Když se dá Gabon až v září, je už rozhodnuto!!!!! A jerstli se dlouhověké vytvořily, znamená to správnost metody Blaník, vč se samoozdravují, jen já nevím jak to dělají. Další opatření v podobě fumigací je jen to, že se jara nedožijí žádní a nebo jen minimum roztočů. Tak malé minimum, že včelstvo v následujícím roce neohrozí. Ovšem při vynechání letní léčby se už včeltva nezachrání a proto taky nemyslím, žýe bych já nynější fumigací zvrátil nevyhnutelné.

----------------------

Nechtěl jsem přidávat další a další témata, vlákna. Mnozí mě ujišťovali, jak čtenáři hledají v archivu a probírají staré věci. Není tomu zvětšiny tak. Ukazuje se, že dnešní lidé (mladí) nedokáží udržet několik linek a témat v jednom příspěvku. Patrně potřebují krátké holovětné štěky a každý jeden problém zvlášť. Tím si vysvětluju, že všichni přestali psát, nikdo to patrně nečte celé a když, tak kvůli technologiím neumí chápat a už vůbec jako komplex, kdy vše vyplývá z mnoha jiných souvislostí a souběhů, ale musí mít každou jednu věc extra. Bůh s vámi, se mnou už ne, já si prožil život v době, kdy lidi chápali dlouhé texty. A hlavně byli ochotní je číst a učit se z nich.

Ani nevíte jak právě vám já držím palce! Zdá se, že začínáte být včelař a že už umíte správně včelařsky uvažovat, protože ano, dokud ve vč není plod = v roji není, pak se může udělat fumigace. 

To nevím a nenapadlo mě to. Ale já ještě v jednom tom úle z 30 mm PS extrud včely mám. Uvidíme zda dožijí jara.

Paní kolegyně. Něco vám sem skopíruju:

Zjištěné výsledky jednoznačně ukazují, že se nejedná o stopová množství, která by mohla být například výsledkem kontaminace v průběhu výroby. Flumethrin byl ve výše uvedených přípravcích zjištěn v léčebných koncentracích, které vyvolávají pozorovaný akaricidní účinek přípravku. Kromě účinnosti však znamená přítomnost flumethrinu ve výše uvedených přípravcích i zásadní riziko z pohledu bezpečnosti, a to včetně možnosti výskytu reziduí flumetrinu v medu a dalších včelích produktech. Zde je třeba připomenout, že ačkoliv není pro rezidua flumethrinu v medu stanoven maximální limit reziduí, zdravotní nezávadnost potravin se pro takové látky hodnotí s ohledem na stanovené toxikologické parametry, zejména s použitím hodnoty tzv. přijatelné denní dávky (=Acceptable Daily Intake – ADI).

Je to z tohoto:

https://www.vcelarstvi.cz/casopis/pripravky-ekopol-apidez-a-bisanar-zakazany-jiz-i-na-slovensku/

Já, dalo by se říci, že z nenažranosti, jsem neléčil aby v medu, který zůstal na úlech v nevybraných mednících, nemohl být kontaminovaný jedy z akaricidů. To je jedna část pravdy, druhá je závažnější, nedokázal jsem to udělat, ale to mě neomlouvá, měl jsem si najmout a nebo přesvědčit zetě, ale ti mi u spánku pistol nedrželi a naopak mi všichni říkají, abych, až půjdu kolem občanky, mrknul kolik mi je a že 50 vč je asi moc. Třetí a nejdůležitější ale byl fakt mojí neschoponosti ochránit med v plástech před zavíječem a vědomně jsem čekal na půlku října. Pak mám vyzkoušeno, že ve skladě, který mám, jsou medové PANENSKÉ rámky v bezpečí až do května. Prostě panenské voští, navíc s medem, zavíječi nešmakuje. Nešlo o pár nástavků, jako u drobných hobbíků, ale asi o 90 NN.

Někdo to může nazvat tedy nenažraností - nechtěl jsem poškodit med a tak jsem poškodil, VĚDOMNĚ včelstva. OK, tak to vypadá na první, píš laický pohled (co přežije, pokud vůbec něco, to by bylo potřeba rozchovat!!!!). Ale co tedy udělat s asi 900 až tisícem medových plástů? Vyhodit na skládku? Zapálit na hromadě? Dát to do lesa a nechat vybrat cizím včelám? Nebo co jsem měl udělat? Každou radu vítám a nemyslím to nijak ironicky. A taky prosím o radu KDO to něco měl udělat, já nemoh. Vědomně jsem udělal nejlepší, co se udělat dalo a popravdě sice jsem se části tuháče “zbavil” - separují mi to kolegové, ale je to tolik práce, že to nechtějí dělat. Jen jsem problém odsunul v čase. Máme tu palírnu, kde berou med výměnou za medovinu. Brali by i medovou vodu, ale jen z nezakladených plástů bez výluhu sraček. Z toho nejde udělat ani kořalku, pořád jsou z toho cítit a chutnají košilky (výkaly plodu) tak, že se toho nelze zbavit ani vypálením. Proto to namáčeči vytáčí a lijí do hnoje, kam jinam? Na rozdíl od namáčečů já to ještě nějak možná využiju, v zimě, až bude čas a taky nebude už ovoce a předpokládám, že i v palírně budou mít víc času, to hodlám nějak řešit. Myslím, že vyřežu dílo, rozmixuju, voskovou drť zezhora odstraním (prostě nádoba se spodní výpustí) a zobchoduju medový roztok podle cukernatosti. Mám info od Toma4 - to on mi o tom řekl a posílá mě tam, že to v palírně změří a dle cukernatosti zaplatí.

Můj “problém” co s tuháčem v rámcích vyřešila z velké části příroda. Něco mi vyseparoval kolega (15 NN), něco jsem rozdal - lze to žvýkat jako plástečkový med a hodně spotřebovaly včely a tak uskladňuju asi jen 45 NN. I tak je to ohromná porce.

----------------------------

Kdo si výše uvedený odkaz pročte pozorně zjistí, že se rezidua akaricidů v medu nevyskytují. Ne, že by tam nebyla, ale prostě se nehledají - co oči nevidí… a tak se úplně jistě neví, jak to je a tak zvaní vědci by to stejně patrně cinkli podle toho, kdo by si zaplatil požadovaný výsledek zkoumání. 

Ovšem tak já nepracuju a neuvažuju, mě vadí i jen to, že by v mém medu něco být MOHLO. Udělal jsem v té chvíli to nejlepší co jsem uměl A MOHL!!!! Věděl jsem, že to vč asi nepřežijí, některá určitě ne. Taky mi bylo jasné, že už nebudu moci říkat, že včelařím bez úhynu. A i Gorovo rýpnutí - v dobrém, nevyčítám, vím, jak to myslel, že jsem zpychnul, je pravdivé. Ona pýcha předchází většinu pádů. Na druhou stranu, doufám, že jsem nijak nemachroval u vědomí toho, že i mě můžou úhyny potkat, protože třeba mi je tolik, kolik mi je a jsem po několika těžkých operacích srdce a kdyby na Homolce tušili, co dělám, asi by mě nakopali, každý jistě ví kam. Jenže těžko mi vymluvit, že žiju a jsem relativně zdravý jen a pouze díky včelám. Jen toho tělocviku je holt na mě už moc.

Nic bych nezměnil, vše bych udělal stejně, já přece všechno, co jsem dělal a jaka jsem to dělal, dělal jsem nejlíp jak jsem v té chvíli uměl a věděl. A navíc u mě se (zatím) nejedná o “po vohni je každej hasič”, pořád nevím co lepšího jsem mohl dělat. Takže se taky nijak nevymlouvám a neomlouvám, jen se snažím vysvětlit. Přesto přese všechno chodím si kam chci a kdy chci, můžu jíst co chci, nemám cukrovku, nemám kriplvozík a nemám žádná omezení, všichni v rodině mojí i přítelky jsou zdraví, nikdo není potetovaný a nikdo nikdy nebyl v kriminále. Jen to holt někdy dost přeženu s dřinou. Dost mých vrstevníků už nežije, jiní jsou invalidní, trpí těžkou nadváhou, nemocemi a jako já je na tom málokdo. Já nic víc od Boha, ve kterého ani nevěřím, nikdy nechtěl. Nemusím se za nic omlouvat, dělám všechno jak nejlíp můžu. A všechno hned píšu sem aby se mohl každý případně vyhnout stejným chybám, jaké jsem udělal já.

Formuloval jste to tak, že je od včelaře potřeba, aby snížil …

Ale celá moje práce je v tom, abychom včelstva vedli tak, aby se tam broukům nedařilo samo od sebe. 14 let v řadě se mi to dařilo. Zkusme hledat příčinu, proč se dařit přestalo.

Geneze. Ze zdr indispozice před několika lety jsem dal Gabon asi třetině vč až v půli 8 měsíce, poslední třetině až 8.9. Nepředcházelo žádné kyselinování ani nic jiného, byla to první léčba v roce.

Další rok jsem vědomně dal G polovině až v září. Bez jakéhokoli ošetření do té doby. Vše OK.

Další rok jsem asi třetinu a nebo spíš polovinu vč neléčil nijak, jen dostala podzimní fum v listopadu a pak před vánoci. To je údajně už jedno, to je už “rozdáno”, prostě kdyby tam nebyly dlouhověké, byly by mrtvé v tu dobu.

Letos - hodně by se mi chtělo to celé svádět na zdr indispozici - to by ale nebylo korektní - to selhalo. Ptejme se proč. Vy nabízíte ignorovat mojí dlouholetou práci a kyselinovat. Jsem proti. Je třeba přijít na způsob jak se vyhnout drastickým postupům. Šetrná ke včelám je jen tvrdá chemie a ta nemůže vadit pokud je med jen v panenském díle, které není v úle při léčení. Nebudu se zabývat předpotopním způsobem těžby medu ze zakladeného díla, je jedenadvacáté století! V klasice bych asi uměl nemít problém, viz vše co jsem napsal za posledních asi 15 let.

Nicméně, velký dík za názor, zkoušet včelařit s minimem brouků a nebo nepolnohodnotných jakýmkoli způsobem je cesta. Zda jen panenský med je už jen nuance. Důležitější než kvalita medu, kterou zákazník neumí ocenit, je udržet včelstva živá.

Velmi pozoruhodné, díky!

Jsem odpůrcem jakýchkoli kyselin, ale možná je čas změnit přístup k problému. Myslím, že cesta je právě v tom, udělat brouky neplodné a nebo v tak mizerné kondici, že plození je poslední, co by je “zajímalo”.

Martine. Popravdě, dal jste si s tím strašnou práci a já se v tom i tak nevyznám. Já to chápu tak, že by to šlo říct pár větami. Možná to ale bude tím, že Američan to píše pro jejich (nenapadá mě slušné slovo) včelařsky nevzdělané nádeníky, nikoli majitele včelstev (ti jsou ještě blbější, chtějí jen zisk hlava nehlava).

My, Čechoslováci jsme ve včelařském vzdělání světovou špičkou, možná ještě Maďaři, Srbové, Slovinci, Ukrajinci a Rusové. Možná do jisté míry i Němci (německy mluvící lidi). Jinak bída bídoucí!!!!!!! A tak vaše úsilí s překladem je zbytečně vynaložená práce, protože všechno, co nesmírně zavádějící terminologií říká autor (nedokonalost překladu), my tady zvětšiny víme a když ne většina naší republiky, tak tady na CHZ jistě! Je nutné si uvědomit, že CHZ je absolutní špičkou v našich forech = vysoká odbornost a žádné urážky, napadání, osočování a podobně. Je to asi komorností tohoto fora a současně vysokou morálně inteligenční úrovní přispěvatelů a děkujme za tu možnost Zbyňkovi, majiteli fora.

---------------------------

A teď si dovolím “přeložit” článek jak ho chápu já. Přišel jsem na to, že nejhorší co je u úlu je očko. Psal jsem o tom tolikrát, že už to muselo někoho nebavit (s.át). No a Američan přišel na to samé co já. Goro jasně vysvětloval, že jak VD nemá tu vlhkost, co potřebuje, nemnoží se a že včely jsou k výkyvům vlhkosti tolerantnější než VD (Americká studie těch školaček). Já se DOMNÍVAL, že se VD třeba i namnoží, je ale impotentní nebo prostě jinak vadný a nezamoří včelstvo tak, aby mu ublížil. 

Američan si neumí představit včely pod listnatými stromy a popravdě, to je v profesionální praxi nedosažitelné! My se ale nemusíme zabývat izolací nástavků, prostě v Jůseji objevují Ameriku, tu, kterou mnoho z nás objevilo taky a dřív. Opakuju, jsme absdolutní světovou špičkou, to oni by se měli snažit učit u nás! U pohrdaných a přehlížených Slovanů.

Takže. Za sebe vám Martine moc děkuji. Sice nic nového pod sluncem, ale pro mě je to jasný důkaz, že uvažuju správně a nemýlím se ani já, ani Goro a ostatní kdo si zvolili Blaník a nebo na nej přišli sami, jinde a jinak (Goro). Jen je tu fakt, že mám úhyny a je nutné analyzovat PROČ.

Ostatním doporučuji si Americký článek přečíst pozorně (raději opakovaně) a p=okjusit se odelininovat jazykové zvláštnosti. Prostě mám na konci života naději: nakonec se na to přijde jak s tím prevítem zatočit a umět se bránit virům a CCD.

PS

Jedno jsem nepřehlédl a udeřilo mě do očí. Boháč se toho chytil a tvrdil, že stačí větší úl (Ale Laang je ale větší jen v jednom směru) a nemusí být izolace. Já mu tenkrát kontroval, že je to kravina, že u našich bytů nestačí dát nábytek třeba metr dál od zdí a je teplo. Kdo Martinův článek přečte (nastuduje) pozorně, najde tam Boháčovu inspiraci k jeho bludu (za který Včelasřství ani PSNV dodnes neomluvilo).

Tom50:

Přesto, že jsem právě zveřejnil výsledky pokusů s autotermoléčbou, která zbavuje včelstva sasmočinně VD, si nemyslím, že úhyny v podobě záhadného opuštění úlu způsobuje roztoč VD.

Na základě čeho si to myslím? Přesto, že zmíněný kolega, který dělal mnou inspirované pokusy s měřením teploty v úlech, neměl ve svých vč VD vůbec a nebo v míře napatrné, tedy pouhých několik ks VD, přesto měl úhyny. Co mu tedy zabilo včelstva když v nich VD nebyli?

Cituji sám sebe, protože se situace obrátila, mám několik úhynů. Víc, než je mi milo. Zatím úplně padla 4 vč, tři 24 a jedno 30. Další 2 a 2 jsem spojil přes noviny, ale myslím, že je na 99% hotovo. Něco jsem pospojoval už v srpnu a září, avšak dle logiky oponenta, který se odmlčel, myslím MS, i to byly vlastně když ne úhyny, tak ztráty. 

A tak abych to zpřehlednil. “Medovou” sezonu začalo 40 vč, spojováním a kejkli (nešlo o CCD ani úhyny, ale o běžnou práci včelařského provozu) zbylo na přelomu července a srpna 36 a nyní jich asi 8 padne. Přesněji, 4 už padla a další 4 je otázka dní. Takže mi proti 1.6. (onemocněl jsem 3.6.) zbývá ze 40 vč jen 28. Z toho je 8 úhynů na CCD nebo varoázu nebo obojí.

Do dneška je na některých vč med a do dešťů byl na všech a proto jsem do dneška včelstvům nedal žádnou léčbu proti VD.

Ovšem co mě zaráží a zdá se mi děsivé je fakt, že na podložkách nevidím od začátku srpna žádné, nebo jednotky a nebo malá mnnožství VD. Nemám síta, ale nemyslím, že by vč uklízela v noci a mravenci jako každý rok v létě zmizeli. A tak mám za to, že na podložkách brzy ráno vidím co se děje i bez sítových den.

Celé to přičítám faktu, že většině vč jsem v plodišti byl naposledy před 3.6.

---------------------------

Je mi jakoby nepochopitelné, že některá vč kolabují a jiná jsou silná a mají se k světu a vůbec to nesouvisí zda dostala cukr dost, málo a nebo vůbec. Zimovat ale budou na zvětšiny melecitoze a tak určitě padne další část vč, možná všechna. Nápad, který to možná vysvětluje měl Petr. Ptal se, zda padají ta vč, která vloni nedostala žádnou léčbu. NEVÍM. Nejsem systematik a netuším, která jsou která. Petra k tomu vedlo, že začátečníci alternativci zpravidla bez léčby první rok vč od pořízení vč přezimují, padnou jim až další podzim. To by to vysvětlovalo, ale prostě to nevím.

Pořád jsem to nestrávil a nepromyslel, nemůžu ale říct, že bych to neočekával a bylo by to překvapení.