Příspěvky uživatele

Pozoruhodné je, jak všichni tady na CHZ na celý tento zbytečně nesmyslný program COLOSS z vysoka. Ovšem přednáška o pylových náhražkách a jejich zhoubnosti pro včely, kterou selským rozumem předpokládám, by mě zajímala a zajímalo by mě, zda je přednášející pochválí - tím se zjistí kdo jí asi platí a nebo zda je nezávislá. Stejně tak teplotní stres by mě zajímal. Ale nekonečné plky o environmentalizmu mi dělají pupínky stejně, jako dojení dotací (grantů) BEZ JAKÉHOKOLI PRAKTICKÉHO VÝSTUPU.

Taky kdo by jel kvůli nějakým, zvětšiny planým plkům až do Olomouce. Kor když organizátoři nezajistí ubytování. A navíc to tady dají zpropagovat anonymovi.

Děkuju moc. Na tento obrázek jsem zapomněl. Je dokonalý jako vždy všechno od vás. Takto vypadala dna od pana Šíta, jen byla o trochu vyšší. V souvislosti se sklípkem si vybavuju, že by na roštu ležela podložka, tlustá napříklasd 2-3 mm a někde by nedoléhala až do kraje, nejspíš vepředu by byla vynechána škvíra třeba 20 mm po celé délce. Tím by uklízely a současně by se mohly chodit svěšovat do sklípku do zóny s vyšším obsahem CO2. Už si tu debatu o sklípku vybavuju. Ale aby uklízely, nevím, zda přes škvíru do sklípku a tak by do něj byl vstup u strany nebo vzadu. To by se muselo vyzkoušet.

Na toto téma jsem psal na někdejší IF a myslím, že i na VF. Jak jsem zjistil, tady ne. V nejbližších dnech vyjde na CHZ článek.

S předstihem před avizovaným článkem chci reagovat na poslední Včelařství a jeho přílohu nahrazující dřívější OVP, str. 22-24. Obecně vzato, odbornost tohoto článku rapidně upadla a je nahrazena aktivistickými romanticko infantilními plky jakési soudružky z USA, jménem Rusty Burlow. Článek je z American Bee Journal č. 8, 2021, 865-868.

Na konci této slátaniny o jelením trusu, hovniválovi, samotářských včelách, které včelaře na stránkách kdysi odborného časopisu nezajímají a žvástech o náladách pisatelky a jiných trapnostech, popisuje ten fakt, že larva při kuklení zabuduje (přilepí) kokon svými výkaly z teprve při kuklení uvolněného análu zevnitř k buňce. Já si pamatuju články z tohoto časopisu z OVP z let 1955-75, kdy to byly odborné články bez balastu emocí a dojímání nějaké nezralé madam. Odborně se to, co právě prožívá Atlantická civilizace, nazývá dekadence, česky úpadek. Že už půl roku ve Včelařství blábolí o čmelácích autor Optimalu bych ještě přežil, časopis patrně nemá co psát. Ovšem citovaný článek z Amerického časopisu mě ohromil. Nikoli tolik obsahem jako formou. Takto psaný článek bych čekal v nějakém magazínu pro ženy, nebo populárně naučném časopise pro děti a mládež, ale v odborném časopise by neměl mít nikdy místo! V OVP už chybí jen komiks.

Autorka zabuduje tvrzení o tom, že děti jsou potíž - majitelé zeměkoule chtějí aby se omezilo rození dětí - mladé Němky nechtějí děti aby noví lidé svým metabolizmem nezvyšovali uhlíkovou stopu a tady je to podsouváno z Ameriky. To je jedna věc z mnoha sdělení “mezi řádky”. Dalším pak je Planeta, na tu se nesmí v progresivistickém (dříve sluníčkovém) vidění světa nikdy zapomenout a už vůbec se nesmí zapomenout připomenout nutnost, aby lidé pro Planetu něco dělali. A hned dostanou návod, co ušlechtilého mohou dělat.

------------------------

Na ostatních článcích z uvedené přílohy je patrné, jak se svět tak zvané vědy ve včelařství vzdálil jednak obecné srozumitelnosti, ale hlavně praktické využitelnosti informací, které jsou v praxi každému včelaři naprosto k ničemu. Řečeno velmi eufemisticky, svět zkoumá hlouposti, dobré tak akorát na to, aby se studovaní blýskli učeností a demonstrovali svou potřebnost. To je tak jediný efekt takových “odborných” “prací”. Podle mě je to záměr, vyhazují se peníze na výzkum nesmyslů aby se nemohlo říct, že se nezkoumá a současně se dá velký pozor, aby nezbylo na zkoumání potřebných věcí a pohlídá se aby se náhodou nevyzkoumalo něco nepohodlného.

V celé příloze jsem já nenašel jedinou použitelnou radu a nic srozumitelného. Pravda, nesmysly s množstvím grafů a aplikací elektronických technologií nečtu, na to je můj čas příliš drahý.

28 let produktivního života před důchodem jsem se živil výrobou rybářských potřeb a měli jsme s manželkou i krám s rybařinou. Musel jsem toho krámu nechat, neměl jsem nervy na magory, kteří chtěli elektronické signalizátory, v té době stál na jeden prut od 1.500 - 2.000. Tyto signalizátory nahrazovaly “policajta” za dvacku a úplně dokonale poslouží přehnuté stéblo trávy, papírek zavěšený na vlasci a podobné věci zadarmo. Popis elektronických kejklů signalizujících rojení je z úplně stejného soudku duševních naháčů, jako vyhazovat 2 tácy za něco, co může mít každý hned a zadarmo. Jen mě napadá paralela, že když někdo nenastuduje včelařskou teorii a nenaučí se včelařit, nepomůže mu ani umělá inteligence a celé Silicon Valley.

Hezké je psaní o noze včely, ale podezření, že některá síta místo dna trhají včelám “chodidla” se neřeší. A tak bych mohl pokračovat. Není třeba, stačí jediné slovo a to vyjádří všechno beze zbytku. DEKADENCE.

Zajímavé. Článek má několik vad a jednu vadu přičtu vám Martine, vždy uvádějte autora. Jednak to slouží k uvedení do obrazu čtenáře, pokud je mu autor známý. Jednak se domnívám, že jestli není tento údaj dokonce povinný, z etického hlediska je to lepší. Přece jenom jsme ve veřejném prostoru. 

Autor užívá nesprávný název česna, není to horní česno přece.  To je ve smyslu k sezení chumáče spodní. 

Autor nic neříká o poloze česna a ani o tom, zda je česno spodního prostoru větší. Autor při zimování v horním patře používá jako česno normální očko. Také neříká nic jak přednává hnízdo dolů. Jestli hnízdo nechá nahoře a naopak dolů sundá rámek s matkou, je to vlastně Demare plán - jen se zmiňuje o mezistěnách v plodišti a to mě šokovalo a spíš to není úplné. Mě Demare plán nefunguje nikdy, patrně kvůli výšce nad 400 mnm. To je další výtka, každý by měl jasně napsat v jaké výšce včelaří. Vždy a bez výjimky,  a také zda se tam pěstuje slunečnice a zda tam meduje akát a lípa. Jinak je jeho článek vlastně bezcenný.

Odmysleme Budečák (každý by měl vědět o co jde). Autor si pochvaluje zimování v medníku a ne úplně jasně tam naznačuje, že tím vlastně dosáhne jakési předsíňky či závětří a v tom s ním souhlasím. Spodek nemusí být nutně prázdný, přece metodika Blaník s tím jasně počítá = že je KK pod VN kde sedí zimní chumáč. 

Tady odbočím a jen v této souvislosti připomenu, co jsem tu už někde psal. Jako kluk jsem hltal vše o včelách a tehdy v šedesátkách, se hodně propagovalo zimování v medníku. Český univerzál byl stejný jako Moravský, ale bez boční předsíňky (měl mezidno vytvářející stejný efekt = nepřímo studené stavby) a měl pouze tenkostěnný medník. Kvůli tehdy momentální módě zimování v medníku měl MU už medník silně izolovaný. Doma MU byly a ptal jsem se maminky, proč nezimujeme v medníkách, zda to zimování nahoře má nějaký vliv. Vysvětlila, že v případě zimování v medníku MU byl rychlejší jarní rozvoj a nějak zdravější a vitálnější včelstvo. Ovšem vyžadovalo to před zimou celé vč přeložit do medníku a hlavně ho zjara zase přeložit do plodiště. Sotva znatelné lepší a ne u všech vč patrné horní zimování prý za tu práci navíc nestálo. Samosebou jsem to v dospělosti vyzkoušel a dal jsem mámě zapravdu, je to zbytečný nesmysl. Pak jsem vyvinul zimování s TL + KK a nebo jen s KK, ze které se pak na jaře TL vytvoří a tím jsem dosáhl stejného efektu, jaKÝ si mpochvaluje autor uvedeného článku. Ovšem to si vynucuje N míru kombinovanou s mírou vysokou v jednom úle a drtivá většina včelařů nemá čím myslet a zaboha nechce dvě výšky rámků v jednom úle. Dobře jim tak.

Jiné je to u úlu s pevným dnem, kde dolní TL ani KK nejde použít. Pak snad zimování v medníku ano. Pro mě ale bylo lepší úly s pevným dnem vyřadit, i když se s horním TL včelařit dá skvěle a horní KK vyřešila igelitfinta kolegy Tom4. (letos jsem ze zdr důvodů nepodsadil KK pod VN nikde)

Shrnutí:

Martin promine, ale nedal článek o horním česnu, jak jsem vysvětlil. A za sebe tvrdím, že se z uvedného článku nelze naučit nic nového.

ALE!!!!!!

Budečák má okénka dole i v medníku. Autor mohl uvést, zda si včely chodily, když už byly na konci jara silné a bylo jich hodně, odpočívat  - svěšovat se dole v zóně s vysokým obsahem CO2, přece ten dolní prostor vytvářel svého druhu sklípek. A už jsme tu psali, že je možné, že si chodí včely do sklípku ani ne tak odpočinout, jako na ozdravnou kůru.

A druhou souvislost, která patrně nikoho nenapadne a nenapadla by do Gorova příspěvku ani mě. Jestli, i když je otevřené česno, stejně v úle vzniká prostředí s až 20x vyšším obsahem CO2, je možné, že se stejná zóna vysokého obsahu CO2 sama dělá ve vysokém podmetu a tam se včely v noci svěšují. Zde zopakuju, co jsem už mnohokrát psal, že přes vysoký podmet jsem došel k TL. Prostě jsem nechtěl trpět divokou trubčinu ve vysokém podmetu a když Ptáčkovci dělali podmety 9 cm, řekl jsem si proč ne tedy rovnou 15 a použít normální NN s rámky, protože (tehdy ve 20 století) jsem odmítal v úle divokou divočinu (SR je řízená divočina). Kdybych v té době měl už NN 11, byly by TL jen ty jedenáctky. 

---------------

I za cenu opět moc dlouhého příspěvku souvislost. První dna s vysokým podmetem jsem dostal od včelaře pana Šíta. Byla tři, podmet byl 65 mm a bylo v něm šuplíkové krmítko. Šít mi vysvětlil, že to vyrobil na přelomu 50/60 let podle nějakého plánku a myslím, že ze Včelařství. A že se mu to neosvědčilo a hned vysvětlím proč. Do krmítek padala měl a jiný “bordel” a krmení se znečišťovalo a hygiena nula a možnost koloběhu mikrobů. Tehdy se hodně propagoval suchý cukr a na něm bylo za 2-3 dny vidět kolik “svinstva” produkuje včelstvo. Ale když se nekrmilo, bylo krmítko = šuplík pode dnem, byl na to pod dnem prostor, vpředu zaslepený náběhem jako má originál Langstroth. Jenže náběh pokračoval a česnový otvor byl vysoký 18 mm po celé šířce až nahoře pod 14 mm silným rámem, tvořícím falc, dna byla falcová s falcem právě těch 14 mm. To znamená, Roman by mohl nakreslit, což prosím, že včely neuklízely sklípek. Nestavěly tam, tomu bránil rošt. No a já abych zrušil to neuklízení, dával jsem šuplíky do dna na správné místo, jenže dnem nahoru, krmítka byla o 10 mm nižší než prostor pod roštem. Tím jsem úplně zrušil vysoké podmety. Protože to neuklízení mě štvalo stejně, jako pana Šíta.

Včely vcházely do úlu ze šikmého náběhu po roštu a nebo vlastně nevím úplně jak, nějak mě to nezajímalo a nebo spíš nenapadlo, že by mě to zajímat mělo. Celé toto uvádím proto, aby si každý uvědomil jak moderní a pokrokoví byli naši předkové a co všechno vymysleli a pokoušeli se zavést. Neuspěli. Protože (a teď by následovalo nehezké pojmenování těch, té většiny, kteří si nikdy v ničem nedají říct).

Pokud někdo, i z anonymů, něčemu nerozumí, nebojte se ptát. Kdybych nechtěl vysvětlit, nezdržoval bych se psaním do CHZ.

-------------------

Ještě se vracím abych pochválil Martina a dal ho za příklad. Prohledáváním starých prací z různých včelařských fór se lze hodně naučit a dozvědět. Hodně, vlastně skoro všechno. Nakonec bychom zjistili, že: “nic nového pod sluncem, vše již tady bylo”.

A mimochodem, pochválím i pana Gora za ustavičné prohledávání zejména cizích vědeckých i praktických prací a za komentáře v mě srozumitelné řeči (která mě ne.ere jako primitivní anglická hatmatilka). Díky němu jsem se hodně naučil.

Tento příspěvek je plný stěžejních informací a je mrzuté, že nikdo nijak nereaguje.

Upoutalo mě několik věcí z práce Kanaďana. Video jsem neviděl, je to možná divné, pro mě je lepší text než pohyblivé obrázky s titulky a tudíž díky Goro.

Původní úl rodičů, univerzál 39x30x12 s medníky 39x14,4x11, ze kterého vzniknul Blaník, měl nesprávně strop. Ten byl z prkýnek silných 14 mm - tak vysoký byl rantl horního falce. Tak silná prkýnka byla samonosná, nepronášela se a strůpek byl dělaný tak, aby byl 6 mm nad HL rámků. To sice vyhovovalo včelaři - HL rámků byly čisté bez propolisu a vosku, ovšem byl zrušený efekt, jaký má divoké včelstvo v dutině stromu, že měla každá ulička svůj teplotně vlhkostní režim. To mělo za následek menší tepelnou pohodu a logicky, jak uvádí Kanadský včelař, i větší spotřebu zásob (což mě nenapadlo). Ale v úlech bylo relativně sucho a předkové jak umanutí - drtivá většina včelařů stále fanaticky nechce mokro v úle v zimě, nechtěli ani stopy vlhkosti, nedej Bože plísně na spodcích krajních rámků nebo vodu na dně.

Vodě na dně bych se pověnoval. U mě bylo toto úplně nejhorší v úlech z extrud PS 30 mm, který má tabulkově snad desetinásobnou tepelnou izolaci než smrkové prkno 20 mm. Přesto u mě je v tenkostěnných nástavkáčích v 90% a více případů na dně v zimě a předjaří sucho. Dost dobře nechápu proč v mnohem teplejších polystyreňácích byl takový hnojník. Průdyšností to být nemůže, prkno je neprůdyšné dokonale. A tak by bylo dobré vědět, jaké úly a jaké konstrukce - zda zateplené a čím, má Kanadský autor.

……………

Velmi pozoruhodné je nahrazení 6% kyslíku CO2. Moc dobře to nechápu, ve vzduchu je normálně CO2 jen 0,3% a kyslíku 21%, udivilo mě, že v Kanadě bylo naměřeno CO2 6% a jen 15% kyslíku a méně. Jindy a jinde jsme si ujasnili, že vyšší obsah CO2 má patrně za následek ozdravění včesltva, nejspíš nesvědčí parazitům, nesvědčí roztočíkovi malému a já dedukoval, že možná ničí a nebo oslabuje i zimu přežívající = foretické VD. Protože je ale velikostí VD jako slon k jezevčíkovi ve srovnání s roztočíkem malým, možná je to dedukce nesprávná a hloupá. Nevím to, nejpíš na to neběží žádný výzkum.

Pozastavil bych se ale nad sdělením, že se v úle s otevřeným spodním česnem může hromadit mnohem těžší CO2, který vždy (nebezpečný je při kopání studní například) samočinně stéká v mezirámkových uličkách dolů. On jeho pohyb je komplikovanější, vydýchaný vzduch v chumáči bude teplejší než vzduch v úle mimo chumáč a navíc je nasycenější vodní párou. Pak i CO2 stoupá v uličkách nahoru. Tam narazí na strop a protože se zespoda tlačí další vzduch, tento nemůže jinak, než že “teče” vodorovně pod stropem do stran. O strop se ochlazuje, těžkne a konečně se může projevit vyšší váha CO2. Ale CO2 nemůže proklesávat do chumáče, asi pomalu, ale naprosto jistě by ho sunula nahoru chumáčem oteplená masa plynů. Tudíž CO2 se zbytkem vodních par musí klouzat u stěn dolů a pak narazí na dno a musí vytékat ven z úlu ať je dno rovné, nebo nakloněné, nemůže mít vliv. Jak to, že nevlhnou studené tenké prkenné stěny nástavku mi není jasné. Možná proto, že z tohoto vzduchu všechna voda skondenzuje na stropě.

Teď jsem se dostal konečně k tomu, co chci sdělit. Nemyslím že chumáči vadí kapky kondenzované vody padající do chumáče. Naopak, podle logiky by to mělo být dobře, včelstvo pak netrpí “žízní”, protože v mrazu si včely nemůžou odbíhast přes několik centimetrů zavíčkovaných zásob na stropní igelit pro kapénky vody a už vůbec mimo chumáč. Tudíž z logiky vyplývá, že zde je páně Gorovo zdůvodnění - podle Kanadského autora, nesprávné! Tolik k vlhkosti a koindenzované vodě na stropě a hlavně na dně úlů.

Pak je tu výměna plynů. Ing. Titěra před rokem či dvěmi vysvětluje výměnu stovek litrů vzduchu za hodinu v úle v zimě a něco podobného tu psal i pan Goro. Já to neumím spočítat, jen se mi to zdálo nesmyslně mnoho, pak by musel být v česnech průvan a v malém česně vichřice!!!! Protože to ale neumím spočítat, mlčel jsem, jen se mi to díky selskému rozumu nezdálo. No a najednou se dozvídám, ano, jen zprostředkovaně přes pana Gora, že se v zimních úlech CO2 hromadí na 20x vyšší koncentraci než je normální a přitom tomuto plynu nic nebrání ve volném odtoku z úlu. A kromě volného česna = možnosti volného odtoku plynů je zde ještě parciální tlak a na ten nezapomínejme!

Tady navážu na naše úvahy - moje a pár začátečníků, hlavně romaning, o horním česně a teorii vyššího obsahu CO2 v plodišti, ve kterém se musí hromadit CO2. Právě Roman mě upozornil, že by ale pak úl musel být dokonale hermeticky těsný, protože i nepatrný otvor či netěsnost by logicky umožnil vytékání CO2 z úlu. To byl argument tak silný, že jsem ihned ukončil všechny úvahy o HČ. A zdá se, že to byla chyba, že se nějak, a mě ne úplně pochopitelně, CO2 hromadí až na 20 násobek normálního obsahu ve vzduchu a to i přes tlak parciální v úle s dokonce otevřeným spodním česnem. Totiž, včely utěsní i dolní zadní zástrčku, jenže tuto těsnost zničíme čištěním podložky před 20.12. a pak při odběru měli 20.1. a v zimě včely těsnost neobnoví. Tato moje deukce a v jejím důsledku opuštění myšlenky HČ byla ode mě, jak se zdá podle Kanady, nesprávná a doporučuji mladším se k tomu vrátit.

Bohužel si nepamatuju přesně kde Titěra ten blud o průvanu v česně uvádí a rozhodně zůstanu líný to jít hledat. Pokud jsou poznatky z Kanady správné, opět mě nezradila moje intuice i selské uvažování o tom, že tak velká a rychlá výměna plynů v plodišti úlu není a být ani nemůže.

Pro úplnost. Měřit složení plynů v úle není pro amatéra nic jednoduchého. Pokusil se o to Petr a jeho poznatky si už moc nepamatuju. Nenaměřil nic zvláštního a proto jsem to vytěsnil z paměti. Hlavně používal zařízení určené na měření obsahu plynů ve spalinách kotlů a patrně narazil na limity zařízení. Aparaturu pro požadovaný účel si nelze snadno a hlavně levně zakoupit, nikdo nás nehonoruje.

----------------------------

Doufám, že jsou jasné dvě věci, na které reaguji. Voda v úle během zimy a složení plynů v úle ve stejném období.

Bude to jinak. Když jde o vřesový med, ten je nevytočitelný, vypadá a chová se jako rosol. Před vytáčením se musí každá buňka napíchnout něčím, co bych přirovnal ke špendlíku hlavičkou napřed. Jsou na to stroje, kde “špendlíky” jsou v přených roztečích a každou buňku napíchnou a teprve pak se to dá vytočit. Na vřesu (mám jen ze starých OVP) vč vždy drasticky zeslábnou, katastrofálně se upracují a včelaři je pak před zimou sířili. Píší, že na vřes jede jen asi třetina vč a ta se po snůšce zlikvidují. Ovšem byly to články z OVP z roků než přišla Varroáza. Stroje na napichování plástů se dají najít na YT.

Opakuju, nelze neustále šilhat k cizákům a nevědět tyhle “detaily”, u nás jsou to postupy naprosto nevyužitelné a tudíž nemá praktický smysl se tím zabývat, nanejvýš jako kuriozitu.

Tady připomenu praxi západoukrajinců s ležany. Vyzimuje včelstva, která nekrmil, přezimují na medu ze slunečnice. Zjara začátkem května z každého vč udělá velmi silný oddělek s matkou, v ležanu nechá jen jeden rámek s mladým plodem a asi třetinu včel. Oddělek smění se Sibiřanem za černý medovicový med, Sibiřan vč nezimuje (ani neléčí), není to v jeho podmínkách ekonomické. Rus nemusel platit oddělky s rámky, něco jako Americký paket, jenže ten nemá dílo, v zámoří je to jen něco přes kilo včel s matkou. Podobně v praxi naší bývalé Podkarpatské Rusi, akorát, že si Rus odvážel, vlakem, jak jinak, silné odd s rámky s plodem a matkou a částí létavek. Ukrajincovo vč mělo celé jaro a celý červen a část července na to, aby vystavělo dílo, aby si vychovalo matku z nouzáku. Pak ve slunečnici přineslo 20-30 kilo medu a samočinně se nakrmilo na zimu. Ukrajinec neznal rojení, což by měl dát rozum z popsané metodiky. Základní podmínkou byla stejná míra a to je v celém někdejším SSSR Americký úl Dadant-Blatt s mírou 43,5x30. Už jsme vysvětloival, že se jen nesměl jmeniova “amerikaňki” a tak dostal ve 20 letech 20 stol, když byl v SSSR plošně nařízen, název Mnogokorpusnyj. Korpus je rusky nástavek a my bychom to asi překládali jako vícenástavkový. Je nutné si uvědomit, že SSSR byl v Evrpopě asi první stát, který zavedl pouze nástavkové úly. To jen na okraj.

Kdo pochopí právě přečtené o ležanu a někdejší praxi mezi UK a RF - zažil to tam bratr v letech 1990-2000, kdy tam pravidelně jezdil (vystudoval v SSSR na bolševika a uměl dokonale rusky, měl tam spoustu známých), měl by pochopit, že ležany s nároky, jaké máme na včelstva my, tady nemůžou sloužit dobře. Víc nemá smysl o ležanech hovořit. Kdyby to byl sem vhodný úl, naši předkové nebyli de.ilové a jistě by ho tu, aspoň někteří, provozovali.

Úplně stejné je to s nafocenými úly s pouze jedním medníkem. Nevíme jak se tam včelaří, nafotil to nevčelař a nic k tomu nezvěděl. Co když je to jen ta třetina vč “na odpis”? Nelze z toho nic usuzovat!

--------------------------

ALE! Konkrétně vy máte jedinečnou a pro dnešního včelaře nepochopitelnou zkušenost s “nahatými” včelami a hlavně s “nahatým” úlem. Tento možná blbý název jsem vymyslel já, protože ta vč i s úly pocházejí z místa u D1 (asi km 40 +-), které se jmenuje Naháč, tak proto ten název.

Zopakuju podstatné. Úl je s pevným dnem, univerzál, mě neznámého typu (myslím samo domo konkrétního včelaře) na TS a viděl jsem realitně nový úl. Je na 11 r dole i nahoře míry 39x24, je izolovaný asi hoblovačkami, používá mřížku a má nepochopitelně malé česno 60x15 mm, které nejde zvětšit. Česno je u strany, u té správné. Medník nemá očko a tudíž je toto česno jediným přístupem do úlu pro včely a pro veškerý vzduch. V úlech byly včely, stálo bývalo za to je rozchovat. Nebyly agresivní, oboje přinesly bez nejmenšího náznaku rojení každé dvě bedny medu a tudíž asi 45 - 48 kilo každé. Zjara se hodně zužovalo + se převěsily 3 rámky plodu do medníku a tudíž každé vč postavilo asi 5-6 M a když by se dělal odd tak by postavilo i víc, dá se tudíž říct, že obměna díla byla 50-70%. Včelstva byla vlastně téměř bezpracná, žádní obři, opakuju, žádné rojení. Ano, úl nedával panenský med, a propos, platí nás někdo za lepší med bez výkalů plodu?

PTÁM SE, CO BY CHTĚL ČESKÝ VČELAŘ OD VČEL VÍC? A PROČ BY TO NĚCO MĚL ROZUMNÝ VČELAŘ CHTÍT?

Kdysi na Plzeňsku žil a včelařil jakýsi Meta Lengál, celkem často publikoval ve Včelařství, je nejméně 20 let už na věčnosti. Ve včelaření pokračuje jeho dcera, paní Machová, s předsedkyní Svazu je to jen shoda jmen (vyrábí ale také válcované mezistěny). Lengál hodně propagoval al folii zevnitř úlů a na stropě. Ovšem motivem byla tepelná odrazivost. Tvrdil, že to má na včely velmi pozitivní vliv ve smyslu rychlého jarního rozvoje. Já tomu nepropadl z toho důvodu, že pomocí selského rozumu jsem si řekl, že včely si umí “zatopit” když mají palivo - dost zásob, ale daleko větším problémem pro ně musí pak být ochlazování vnitřku úlu. Proto jsem vyvinul dodatečný “kabát” v podobě zateplovacích buchet a zateplených blinovek.

U vědomí toho, že je pro včely ochlazování úlu velký problém, jsem zavrhnul jakékoli včelíny a včelníky (co je co si každý nastudujte sám) a začal jsem dávat úly pouze na rostlou zem a pouze pod baldachýn z větví listatých stromů.

Úplně jinou kapitolou by byla ochrana včelstev před mikrovlnným a jiným elmag zářením pomocí Faradayovy klece. Bylo by dobré na tuto Gorovu myšlenku nezapomenout a někdo mladší by to mohl zkoušet ověřit.

---------------------------

Nechci dělat další vlákno. Ale doporučím aby se čtenáři hlouběji zamysleli konkrétně nad včelínem s podlahou, velmi často dřevěnou. Kročejové vibrace se nemůžou nepřenášt na úly a vč pak trpí vyrušováním pokaždé, když včelař do včelínu vstoupí. Mám podstavce pro několik úlů. Už mě ale napadlo, jestli by ze stejného důvodu nebylo lepší aby byl každý jeden podstavec samotný pro jen jeden úl a to ze stejného důvodu.

Na druhou stranu by nebylo poctivé neuvést pokus, patrně Němců. Někdy v 50 nebo začátkem 60 let umístili včelstva na zimu na dělostřelecké střelnici v dopadišti a včelám detonace a hlavně otřesy nijak nevadily. Výjimkou bylo jediné včelstvo, které blízký výbuch vyhodil, přesněji shodil z podstavce. Ne ale úplně, ale jen ho nadzvedl a úl na studenou stavbu propadl česnem pod rám podstavce a zůstal viset v poloze, že měl dno pod úhlem asi 45 stupňů. Autor píše (staré OVP - jsem líný hledat konkrétní číslo), že toto vč bylo pak nejlepší a vyhodnotil to tak, že z něj snadno vytékal CO2. Ovšem to by bylo v roporu s teorií vysokého obsahu tohoto plynu jako ozdravného prostředku. Mimochodem, doporučení skloněného dna dopředu (SS) propagovalo víc autorů. Vše to padlo ve chvíli zavedení zimní měli. Mimochodem. To mělo opodstanění když se nevědělo jak na VD a hlavně vědcostuti ani 20 let nevěděli, že se jedná o jiného roztoče než Varroa Jacobsoni Oudemans.

Nepamatuju se o jaké úly v pokusu šlo, možná to tam ani není uvedeno. Je ale velmi pravděpodobné, že to byl jejich tehdejší národní úl Zander s mírou 42x22x10, což je úl ještě o 2 cm nižší než náš Adamec. Já jsem si tehdy myslel a myslím si to pořád, že fakt, že bylo nejlepší vč, které dokonce exploze nadhodila, bylo ne odtokem CO2, ale tím, že vč mělo najednou zásoby ne za sebou, ale více méně nad sebou. Protože tohle vím a pamatuju si, měl jsem naději, že kdyby konečně zrušili idiocii = zimní měl, mohl bych zkusit takto zimovat několik úlů 39x24. Bohužel se tento můj prastarý nápad odkládá a stěží se dožiju konce bláznovství našich zbytečných mocipánů, kteří nedopustí aby přišli o kšeft s vyšetřováním měli.

Ovšem nyní při psaní mě napadá. Měl se bere mezi 20- koncem února. Tehdy, po odběru měli, by se daly úly s nízkou mírou naklonit. Začátkem února se “probouzí” včelstva (probouzí se o měsíc dřív, ale to není žádoucí) a možná by to mohlo mít na jarní rozvoj nějaký vliv. Ovšem větší vliv by naklonění mělo mít právě v lednu, kdy je nejchladněji a kdy většinou na nízkých mírách musí včelstva měnit směr pohybu po zásobách. Dávám to k zamyšlení, sám už nic zkoušet nebudu. Nápady mám, sám ale už nic zkoumat nehodlám. Nakonec mám věk na to skončit s dřinou.

S aktivisty je těžká debata, patrně proto se ostatní raději nevyjadřují. Stačí jeden demagog jako vy anonyme - proč anonym je třeba se ptát - a pak je svět čím dál horší. 

Co chtějí kreatury jako vy? Aby skončili lidi? Lidi tu jsou a využívají přírodu, bavme se jen o tom, jak ve změněných podmínkách včelařit (a žít) dál. Tohle totiž podsouvají majitelé zeměkoule už přes 50 let, že nejhorší škůdce je člověk. A pro majitele zeměkoule užiteční idioti, skoro vždycky anonymní, nahrávají mocným proti lidem.

A když použiju váš slovník a vaši logiku, ano, žumpa debilů, co bojují za klima a pro záchranu planety, je nasraná už plná  těch, co se lepí k silnici a dalších a dalších bláznů, jsou všude. Fakt je toho tlaku ekoteroristů už moc, už je žumpa zeleného teroru nasraná plná!

Omlouvám se, nedokážu se na něj dívat a poslouchat ho, jeho nahota je pro mě tak strašná, je mi trapně za něj jak je uboze trapný. Může mi tu laskavě anonym jasně napsat, jakou míru má ta věc? Nebo anonym neumí psát a umí jen dávat odkazy? Mě se nechce konzumovat dlouhé hovadiny jen proto, abych se dozvěděl vteřinovou informaci! Zbytek je jen nepotřebný balast.

A vlastně je mi to fuk. Já vím jak funguje Antesův pant, mám je nakoupené už 30 let, ale prostě je to nesmyslná komplikace, prostě nejsnazší je plemenáč na míru jakou používám. Je to snadné, rychlé, umím to a není potřeba řešit nic víc. Oddělky stejně dělám, musím. Uvedený úl je jen další zbytečný krám. Inu, on prostě i Antespant je zbytečnost, jinak by se to prosadilo. Složitý rámek jak je v prvním videu je dost opruzná komplikace. Jak kdo chce, já jsem ve včelařině o míle dál.

Tento článek je dokonalá dezinformace! Kdyby někdo nevěděl, co přesně dezinformace je, tak tento článek.

Elektrický náboj silnější až 8x než bouřka. Akorát, že se tu srovnává síla jednoho mravence se silou milionů slonů!!! A to je ta dezinformace, je to (asi) pravda, ale není tam řečena ta nepatrnost, ta marginalita ve srovnání s bouřkou.

Včelí roje nemůžou mít vliv na atmosféru. Čirý nesmysl! Ani milony kobylek vliv nemají, to by už bylo pozorováno.

ALE!!!!

Nedívejme se na svět jak ho ničí včely (roje - to podprahově podsouvá článek, že ovlivňují přírodu //neboli klima//), ale jak píše Tom4 podívejme se na věc opačně. Jak píše Tom4, síla když ne milionu slonů, tak síla mnoha proti síle mravence je síla všech mikrovln nejen z mobilů, ale jak už jsem psal, GPS, satelity, šmírovací radary i bezdrátový zvonek nebo myš u PC a další dnes už tisíce věcí produkují zhoubné elmag záření. Každé jedno nic nedělá, ale v součtu? Naopak se já domnívám, vlastně divím, že to, že svět ještě nějak funguje, je vlastně zázrak.

Věda by měla zkoumat jak to, že komunisti lili po polích daleko víc a nohem jedovatějších sra.ek, ale příroda byla v lepším stavu? Tohle věděčtí prostituti zkoumat nebudou nikdy.

Jiří Wojnar napsal několik knih s velmi vážným obsahem stran kosmologie. Nic se z toho zatím nevyplnilo. Ale mezi řádky tam pronikly jeho názory a jeden si zde dovolím volně interpretovat. Zamýšlí se, jak ropná mafie nedovolí získávání energie z nějakých lepších zdrojů (pozor, knihy vyšly myslím v roce 2001) a naopak bude sponzorovat ekologická hnutí a dokonce i militantní svoje odpůrce a bude investovat do kra.in, prostě bude protlačovat nesmysly, které jí nemůžou ohrozit. Tvrdí tam, že to bude fotovoltaika jako nejnesmyslnější možnost získávání el en, tvrdí, že se svět zblázní do elektromobilů a že jejich výroba a pak likvidace a také výroba elektřiny pro ně zatíží životní prostředí celé planety mnohem víc, než spalovací motory. Předpovídá úplně nesmyslný vývoj a vše (a je to ještěš horší, než si on tehdy myslel) se vyplmilo a vyplňuje. Tvrdí tam (neověřoval jsem), že největšími sponzory Green Peace jsou právě ropné mafie, cituje tam tehdejší zprávy a veřejně ověřitelné zdroje financování ekoteroristů. Já tvrdím, že tento článek patří do sofistikované skupiny podvodných dezinformací. Protože se do posledního písmenka vyplnily Wojnarovy prognozy stran energetiky, nemám nejmenší důvod mu nevěřit.

---------------------------

Tome4. Mám 4 plechové stříšky a používám je, nikdy jsem si nevšiml žádných jinakostí u vč kde byly použity.

Drátky souhlas, možná proto je část včelařů zarytých propagátorů VS. Ale i BG přiznal, že jestli chce vytáčet med rozumným způsobem, musí být medníkové dílo drátkované.

Za mnohem horší bych považoval vylepení vnitřku úlu alobalem a použití alobalu na stropě + drátěné síto místo “podlahy”. To pak dělá Faradayovu klec myslím. Ale včely jsou natolik blbovzdorné, že přežijí i to.

Nadále se bavme o tom, jak včelařit s drátky, plechovými stříškami a mikrovlnami a tisícem dalších moderních vymožeností. Mě se zpátky na strom nebo do jeskyně nechce.

Nicméně je dobré se tím zabývat a je nutné, aby někoho vůbec napadlo o tom přemýšlet. Ale to přemýšlení je tak jediné, co můžeme dělat. O tom, jak budeme žít a co a jak budeme smět dělat rozhodují majitelé zeměkoule a my jsme jen komparz. Demokracie je nesmyls, jak tvrdí Platón a jeho žák Aristoteles - žili v době, kdy tu kravinu vymysleli. Je to jen tyjátr aby si hloupí mysleli, že můžou něco ovlivnit. Ve skutečnosti se vše řídí zlovůlí hrstky Majitelů Zeměkoule! Proti nim se nedá nic dělat. Jsou jako komunisti. Každý jsme nějakého bolševika znali, mnozí jsme je měli v rodině a byli to vesměs slušní lidé. Ale jako celek byli neskutečnou zhoubou. A tak každý jeden z Majitelů je celkem dobrý chlapík a dělá pro lidi (některý) i dobré věci, ale to je jen aby se zakrylo ZLO. Ono ne všechno co dělali soudruzi bylo špatné že?

Ona je špatná už pilotní otázka. Jde o nepochopení a nepochopila jste ani vy. Toto není úl, ale jakýsi hybrid mezi oplodňáčkem a plemenáčem. Co je co si každný nastudujte sám. Pro malovčelaře zbytečné, nevhodné a polystyren vadí minimálně, nezimuje se v tom. Mohla jste si všimnout, že to nemá medník a taky je to na úl nesmyslně maličké.

Oplodňáček- malá spotřeba včel, vyhodí se pak plod i zásoby. Matka se oplodní v minismetenečku, ten si musí postavit dílo. Opotřebené včely se pak usmrtí a dílo s plodem a zásobami vytaví.

Plemenáč používá standard míru, matka se oplozuje v oddělku, včely nemusí nic stavět. Velká spotřeba včel a oslabení kmenového (to je naopak skvělá protirojovka). Oddělek se využije, dá se v tom oplodnit několik matek stejně jako v oplodňáčku. Nic nepřijde nazmar, využijí se včely, zásoby i plod. Buď se to vyzimuje jako záložní matka a nebo rezervní včelstvo, taky se to dá v září spojit s kmenem. Jenže ne každý chce množit včelstva, někdo nemá dost placu na zahrádce a podobně. 

Dlouho tu chybělo něco mezi. Kdysi to vyřešil jakýsi pan Antes zvláštním pantem, daly se koupit. Když umřel pozůstalí nevěděli co si za to říct a tak to skončilo v zapomnění. Antespant umožnil zlomení standard rámku v půlce a tak se ze dvou rámků třeba míry 39x24 udělaly 4 rámky míry 19,5x24.

Ve videu je totéž, ale bez pantu s jiným systémem spojení malých rámků na rámek velké normální míry. Z videa jsem nepochopil jakou míru ty rámky po spojení dávají, asi to bude některý Langstroth.

----------------------------

Takže. Podle mě vynikající věc. Má to krmítka, má to možnost zmenšit česna. Blbé na tom je, že to má česna na opačné strany, to jen nějaký magor kdysi vymyslel blbost a pořád se to napodobuje. Česna můžou být vedle sebe a kdo zná množárnu tak dokonakle fungovala česna na jednu stranu od sebe  asi 11-12 cm a matky nezalétávaly, nevykrádalo se to, nervalo se to. Udělat toto na naší míru, třeba 39x15 a z masivu smrk 20 mm, nemělo by to chybu. Samosebou česna vedle sebe. Kdyby Západní géniové u práce mysleli a nechovali se ke včelám jako prasata, ptali by se, kam se podějí včely z opačné strany, až dvě jednotky v úlku spojím? Taky to pak musí stát samostatně a ne v řadě a taky včely, když mají výlety ke včelařovu klínu, kdyby to bylo v řadě a nemohlo se z boku, pak včely útočí na všechno, co se postaví do jejich dráhy letu. Ale kdo jak chce, kdo se zhlíží v Západu jeho boj.

Úlky na sobě další nesmysl, ptal se někdo kam se vžebrají a zda nebudou pobity včely z horního úlku, když se dá stranou, aby se mohlo pracovat ve spodním?

Parádní informace, je to změna a petros vychází z toho, co bylo a co máme zafixované z minula.

My brali medomet s přítelkou, stál 28 a půl a nakonec vyšel na necelých 13. Bylo to milé když jí přišly peníze na účet. Pravda, asi za půl roku nebo kdy, ale přišly.

Věrtel byla středověká objemová míra, něco kolem 25 litrů, na věrtele se měřilo například obilí. Vymlácené obilí bylo nutné oddělit od plev a to se dělalo za větrného dne vyhazováním obilí do vzduchu, vítr odnesl plevy a zrno spadlo na plachtu, nebo přímo na mlat. Mlat byla tvrdá udusaná plocha uprostřed stodoly, kde se mlátilo obilí ze snopů a vítr se nasměroval do stodoly otevřením protilehlých vrat a na návětrné straně se křídly vrat vytvořil jakýsi trychtýř - křídla vrat se zajistila šikmo aby se zrychlil proud vzduchu zkrz stodolu. Postup se nazýval “vátí”. Podle mlatu z obou stran byly plívně, prostory právě na vymlácené obilí s plevami, nad plívněmi byla patra, kde se skladovaly od žní snopy s nevymlácenými klasy do zimy, když byl na tu těžkou a zdlouhavou práci čas. Bylo velmi ošidné odhadovat množství zrna dokud nebyly vyváté plevy. Tedy “měřit” dřív, než-li bylo oddělené zrno od plev.

Starodávné přísloví, mockrát jsem si jeho pravdivost ověřil vlastní zkušeností, zní: “Kdo dřív měří, než-li věje, nase.ou mu do věrtele”. Dělejte si všichni co a jak chcete. Já ale vždy počítám s nejhorším variantou a ta musí vyjít a pakliže ano, pak, když je výsledek lepší, je to jakýsi bonus. Já bych počítal tak 50%. I tak myslím, že by to bylo dobré.

Zjistil jsem, že dnes mladí nevědí jak se pracovalo na vsi v zemědělství a tak doplním, třeba to někoho zajímá.

Plevy dnešní mobilní mlátičky - kombajny, rozhází, spolu se semeny plevelů po poli hned při sklizni. Plevele pak zemědělci nákladně ničí herbicidy. Dříve se plevami neplýtvalo, zkrmily se, slámy byl trvalý nedostatek, ze slámy se vyráběla spousta výrobků nutných k životu i práci a tak se nemohla všechna sláma zkrmit. Jenže plevy se před zkrmením spařily vařící vodou a tím se zničila velká většina plevelů, herbicidy sedlák od starověku neměl k dispozici, musel si umět poradit jinak. Ovšem nebylo zase úplně jednoduché uchovat celou zimu plevy bez kočičích výkalů (totéž platilo o směsi plev a zrna před vátím). Kočky jak známo, rády používají něco sypce suchého jako latrinu. Ano, nesmírně rády chodily s.át do plev. A protože moc dobře veděly, že to nesmí dělat, zvláštně se při tom aktu “tvářily” a od toho je přísloví “Čumí jako když kocour se.e do plev”. Kočky ale sedlák musel trpět, jinak by zase neuchránil úrodu před hlodavci.

Pro úplnou úplnost. Rostliny se musí nějak šířit od mateřské rostliny. Některé mají semínka ochmýřená a odnáší je vítr. Velká většina rostlin má ale jinou strategii. Má semena velmi hladká, kluzká, třeba jabloň nebo meloun. Býložravec (i všežravec) má s trávou sežrat i semena, proto jsou hladká aby se vyhnula zubům, trávicí šťávy jim neublíží a dobytek (nebo jiné zvíře, i člověk) je odnese ve svém břiše často dost daleko od mateřské rostliny. Semeno je ve výkalu a tudíž dopadne někam, kde má sebou rovnou hnojivo.

Někteří ptáci mají naopak v enormně svalnatých žaludkách kamínky, kterými semena drtí, třeba slepice. Vlastně to úplně stejně dělá člověk, jen si zrno mele v mlýnech a nikoli ve svém žaludku. Uvedené, co s vařákem a očekáváním (nereálným) velmi výhodné ceny nemá sice nic společného a každý druhý si o mě pomyslí, že jsem blb a sem to nepatří. Výsledkem pak je, že tu máme dvacetileté pitomečky, kteří netuší jak vzniká jídlo, netuší, že koza žere trávu a se.e bobky a k tomu vyrábí mléko. Protože to dětem přechytřelí rodiče, spolehlí na internet neříkají. Často jsou už sami tupí a nevědí nic, nezajímá je to a zemědělci z hloubi duše pohrdají. Možná přijde doba, kdy zbytky přeživších budou znovu vynalézat dávno zapomenutou realitu procesu uživit lidi. Nepřeháním, dnes se konkrétně neví, co byla pražma. Je to ve starých knihách, vojáci na tom přežívali při taženích, když bylo na polích nesklizené obilí - války se plánovaly na tuto dobu. Jenže dnes věda neví jistě jak se pražma dělala. Existuje příjmení Pražma, každý to slovo zná, nikdo ale neví přesně co to bylo a JAK se to dělalo.

Hlavně je od české, podle přízvuku ve videu spíš moravské firmy!!!!

Máme nejlepší věci, nepotřebujeme šilhat k cizákům. To oni by měli závistivě vzhlížet k nám.

----------------

Ještě se vracím. Do dvoupláště je nutné u starého vařáku z pocínu dávat pouze dešťovku (nebo z potoka). To proto, že minerály ze studniční vody sežerou pocínovaný plech. I u vařáku z AKV je měkká voda lepší, nevytváří vodní kámen. A vodní kámen, to je prevít, ten by vám rozbil vařák. Ano, nejen pračku, i vařák dokáže zničit.

Tak vážená kolegyně, našla jste nejlpeší věc a za ty peníze je to super! Síla plechu 1,5 je doslova bomba, můj komunistický je železo pocín síly 0,56 a přežije mě a tak prezentovaný je nezničitelný. Vnitřní koš je asi tahokov, můj má méně dírek takl jak to lisové vystřihávání umožňuje. Tahokov je lepší. Já tento vařák doporučuji a když by byla dotace 50% a byl tudíž okolo deseti, je to fakt pěkné. Náhradní koš netřeba, pokud se to použije správně. Koupí se spešl plastový síťový sáček, břečku nalévám do něj a lisuju to v něm. Snadno se to pak vysype a koš je stále čistý a není jak ho poškodit.

Po nalití horké břečky sáček zakroutím, už při tom vyteče hodně vosku. Pak je dobré, když je čas a nálada, po vylisování šroub uvolnit, dekl zvednout a sáček natřepat a znovu, po napaření asi 5-7 minut znovu zmačknout šroubem.

Výtlačky vysypu na mělké “pekáče”, jsou to vyřazené betonářské formy na sloupové hlavice velikosti 50x50 cm. Na tom to pak ve vrstvě asi 3-4 cm schne na slunci. Psal jsem o těchto formách, že je používám na dekly. 

Tento vařák doporučuji. Kdybych byl mladší, uvažoval bych o něm.

Zapomínáte na to nejdůležitější a tím je fakt, že pozink. A s tím nesmí přijít vosk do styku. Starý vařák je pocín, moderní jsou antikorové. Můj hrnec je smalt, sběračka hliník a kýble plast. Hliník by byl taky špatný kdyby se to v tom dlouho vařilo, jen přelévání sběračkou nevadí - vyzkoušeno. Kdysi jsem dával pod vařák hliníkovou vložku z várnice a vosk neutrpěl. Viděl jsem černozelený vosk z velkého, samodomo dělaného vařáku s lisem ze železa. Ano, nějak se to dá napravit kyselinou fosfočečnou.

Efekt varu a kypění, SAMOČINNÉHO kypění je absolutní prazáklad.

Co by se ale dalo sehnat je AKV ždímačka a místo lisování břečku odstředit. Ale výtěžnost mizerná, práce strašná, odstředivka musí být zateplená a musí se do ní hnát pára z vyvíječe. Taky je konstruovaná na mokré prádlo a to při práci schne a tím odvádí velkou část tepla. Ostředivka na vyvářku vosku vyjde hodně přes 30. Nikomu to neradím. Prostě nejefektivnější je parní dvouplášťový vařák. Varuji před lacinými - lacinějšími - asi za polovic, vařáky z Ukrajiny nebo jiné ciziny. 

To znamená, text je maličký a nejde přečíst, že už letos, přesněji v lednu 2025 se ta hloupost už dělat nemusí? A jaké smysluplnější vyšetření se bude dělat?

Mě život v demokracii naučil, že když se zruší jedna debilita, nahradí jí vždycky větší buzerace a horší nesmysl. Konkrétně místo jednoho vyšetření na mor musí být 3 aby se napakovaly laboratoře. Ale že by se zmenšil počet případů moru se nikde nepíše a bude se zarytě mlčet. Samosebou se počet ohnisek moru nezmenší, o to nešlo, šlo jen o to, aby laboratoře vytahaly z lidí 3x víc peněz. Kdyby se chtělo snížit počet výskytů moru, musela by se dělat opatření proti moru a ne zvýšit počet vyšetření. Počet vyšetření má zajistit nějaká data a na základě těch dat má přijít to hlavní a tím je řešení. S morem jde jen o buzeraci a tahání peněz z lidí, o opatřeních na základě 3x většího monitoringu moru nepadlo ani slovíčko!

Jsem životním založením těžký skeptik a život mě naučil mocným nevěřit nikdy nic. Celý život čekám a v duchu si úpěnlivě přeji, abych se aspoň jednou mýlil a aby změna vedla k lepšímu. Ale jsem skeptik, k optimizmu mám já pramálo důvodů…

Mrzuté je, že přes několikero pozvání jste se ani jednou nepřijel podívat jak na to. Mě to naučila máma už v mém dětství, kde to vzala netuším.

Mám 50 l hrnec, vařič stejný jako vy = hořák mu říkám. Je excentricky tak, že je blíž ke mě. Polopatě, hořák není centricky uprostřed, ale je blíž k místu, kde při práci stojím a k vámi požadovanému efektu dochází. Ale. Já tohle viděl u kotle o průměru asi 1,1 metru, excentrické topení, odnos košilek a vaření několika rámků najednou. Rámky je nutné držet a ráchat jimi, jinak by to trvalo 10x déle. Ale! Pak by musel být mnohem výkonnější vařák než jaké máme, vím, že jste si  zmého popudu sehnal osvědčený retro bolševický. Ani nynější vařáky za cca 25-30 a i 35 tisíc nejsou dost výkonné na to, aby se vařilo několik rámků v kleštích nejednou.

Postup.

Ho hrnce vtlačím asi 5-8 polorámků nebo 4-5 celorámků. Chtějí plavat a tak to mám zajištěné příčným prkýnkem a nacpu ty rámky pod něj. Nyní jdu lisovat nalitou předchozí dávku břečky do vařáku. Naleju to a zavřu dekl, šroub v horní úvrati a nechám propařit a tehdy naložím rámky pod prkýnko do hrnce. Voda s voskem z vařáku samovolně vytéká. Nyní šroubem opatrně lisuju, nesmí se to rvát silou, už jsem utrhnul ve vařáku dno a opravit to umí málokdo!!!!!! Mezitím se prováří rámky v hrnci. Lis je nutné povolit a zvednout tlačný disk aby se to propařilo, asi 5-7 minut. Mezitím se po jednom vyvaří rámky, nebo asi polovina. Pak se dolisuje a vyndají výlisky. V té době je čas dolít vodu do hrnce. 

Pak je vařák připravený na další kolo. V hrnci je už dost břečky, záleží jak moc košilkaté dílo bylo, když bylo světlé, je možné vyvařit rámků víc. Ke konci cyklu je už hladina v hrnci hodně plná košilek, je poněkud obtížnější vyndavat rámky čisté, ale dá se to. Ale dá se to jedině tím, že se rámky vyvrtí po jednom! Jak je to v kleštích, vždy jsou dost zas.ané a pak by se musely dočistit. Prostě já mám rámky čisté tak, že jdou bez čištění rovnou do včel, samosebou po obnově drátkování. Žádné dočišťování není u mě potřeba a tudíž je vaření vlastně po jednom určitě efektivnější. Jen rámky nejsou hezké, psali jsme si o tom v mailech, na konci vyvětlím.

Nyní je v hrnci už moc košilkové břečky. Velkou hliníkovou (vojenskou z armyšopu) sběračkou lovím z vrchu břečku a snažím se nepřendavat vodu, ale jen košilky. To samosebou není možné, ale prostě se snažím brát jen z vrchu košilky s maximem vosku a minimem vody.

Popsanýmn způsobem vyvařím asi 8-12 kilo vosku za asi 4-6 hodin. Bomba 10 kg vyvaří asi 30-40 kg vosku, možná 50, vlastně to přesně nevím. Vařák stojí na el jednoplotýnkáči, spotřebu elektřiny jsem neměřil. Je to těžce prodělkové, vím jistě, že je můj způsob nejefekticnější a nejrychlejší při této technologii, ale na hodinu by vycházela mzda tak na 40-50 Korun a kdo ví jestli. Na kšeft se to takto dělat rozhodně nedá. Vosk je, stejně jako med, těžce nedoceněná surovina! Když se ještě připočítá amortizace vařáku, hořáku, bomby, hrnce a hlavně prostory kde se to dělá, pak nula od nuly pojde a spúíš by to vyšlo s mínusovým znaménkem.

A to jsem dal za vařák 3.000 na Bazoši (mám ještě jeden za 3.500). Hrnec smalt 50 l mám po mámě, byl pořízený v roce 1956, je starý jako já. Celé to stojí na dřevěném štokrdleti po předcích, vařák na dalším hyper retro štokrdleti. Voda MUSÍ BÝT DEŠŤOVÁ NEBO Z POTOKA!!! Vosk už nepřepouštím. Nesmí se dát pod vařák kýbl s vodou, ale úplně prázdný. Pak se nečistoty usadí na spodku koláče a snadno se odstraní. Stejně vždy odečtou 3% ať je vosk čistý jak chce! Kdyby se vypouštěla voda s voskem do studené vody, pak nečistoty zůstanou ve vosku.

Voda z vaření vosku je velmi hnojivá = jsou to výkaly plodu. Je tak hnojivá, že může zničit trávník, když se jen tak vyleje na zahradě. Výtlačky usuším (na slunci v malé vrstvě, snadno to zplesniví), nesmí zplesnivět a pak fungují jako perfektní mulč třeba u rajčat, nic v tom neroste. Časem ale zplesniví a shnijí. Jsou hnojivé. Jinak jak vodu tak výtlačky radím do kompostu. Ovšem usušené výtlačky jsou dobrým palivem, ale je to stejně pošetile nehospodárné jako usušit hnůj a pak ho pálit. Na druhou stranu, mor je možné zničit jen spáením a tak nechám na každém jak to sám vyhodnotí. Předkové to radili pálit.

Výše popsané platí když nejsou plásty požrané od zavíječe. Pak je výtěžnost menší, ale hlavně pavučinky ulpí na drátkách a rámky se pak musí dočistit. Než vypínat drátky se mi zdá, že je rychlejší vydrátkovat vyvařený rámek nově. A to i když drátky nejsou zaneřáděné pavučinkou.

Rámky ale nejsou hezké, jsou zbarvené do hněda a z TLumičů jsou ohavné, černé. Zákazník sice nevidí rámek, vidím ho a beru do ruky já a já tohle nechci!!! A tak jsem medníkové rámky vyhazoval. Do letoška. Do pomaluběžné brusky (asi 1.400 otáček) jsem upnul drátěný kotouč myslím 200 mm, možná 250, jsem líný to jít měřit. Nemám odsávání (mám, ale už 2 a půl roku nevybalené v originál krabici) a tak stroj (samo domo, stojí se u práce) vystěhuju na dvorek a rámky po jednom odrásám a prach odnese vítr. Jde to rychle, za stejnou dobu se nedá vyrobit (amatérsky = samo domo) rámek nový. Tom4 může potvrdit, že se odrásané rámky téměř nepoznají od nových. Navíc jich mám většinu z olše a ta není bílá, ale do růžova a pak je “recyklovaný” rámek tmavší sám od sebe. Bílé ale nejsou po odrásání ani rámky lipové. 

----------------------

Snad jsem sdělil podstatné. O výtěžnosti jsem pojednal tady na CHZ už dřív. Připomenu. Z 10 rámků 39x30 se vyvaří asi 1,45 kg vosku. Používám M kdy je do kila asi 11 M, jedna M váží asi 87-94 g a to podle várky. Výtěžnost uvedenou technologií vyváření je asi 60, u světlejšího díla bez pylu je výtěžnost asi 65%.

Následuje naprosto stěžejní informace, kterou nelze nikde vyčít.

Z rámku 39x30 se uvedenou technologií vyzíská asi 145 g vosku. Jestli M vážila například 90 g, včely přidaly 55 g což je 60%. Ovšem jestli M vážila například 120 g, pak se stejně vyzíská 145 g vosku a včely přidaly jen mnohem méně vosku. Proto je potřeba dávat M co nejtenčí. Jenže vyrtobit slabší M než asi 85 g uvedeného rozměru není technologicky možné. Ovšem pozor. Tyto lehké (tenké) M se vyrábí litím tekutého vosku mezi běžící válce. Pak jsou M křehké, což je důsledek technologie výroby a nikoli pančování vosku jak tvrdí “umělci” na YT.

M amatérské se vyrábějí válcováním studené voskové folie a pak není technologicky možné vyrobit M pod 100 g uvedného rozměru. Spíš je jich do kila jen 7-9 a těch 9 jen u velice dobrého výrobce. Tyto M jsou velmi elastické, pružné, i ohebné, nelámou se.

Hloubavějšího by mělo napadnout co by se stalo, kdyby M vážila víc než 145 g. Například 160g. Pak se vyvaří 160 g a včely k M nepřidaly nic!!!!

Na závěr ujištění o výtěžnosti. Včely přidají k M víc než 60(65) %. Ovšem běžnou technologií není možné tento vosk získat. Šlo by to loužením v chemikáliích a za mého dětství včelaři povinně sušili výtačky a odevzdávali je, průmysl z nich dokázal dostat ještě dalších pár % vosku. Za cenu nesmírných nákladů. Ovšem dokud byl vosk nenahraditelný ve zbrojní výrobě, těžil se za jakoukoli cenu! Někde tady o tom píšu detailní informnace. Ovšem dnes jsou to informace už naprosto nepotřebné, dnes už zbrojní výroba pravý včelí vosk nepotřebuje.

Výš jsem zmínil jak se nesmí utahovat šroub lisu nadměrně. Co je nadměrně? Komunistický vařák má na šroubu Téčko a ne velké. Musí se to utahovat s citem a jen jednou rukou, proto je to téčko malé. Ovšem český b.b na to navlíkne trubku (ano, já) a…

A to jen pro asi 1-2% vosku navíc. Takže se nevyplatí stroj zničit pro pár % více suroviny.

Nechci zakládat další vlákno a tak dám svůj poznatek sem.

Jde o pozoruhodný  krátký článek ze Včelařství 8/2024, str. 261 s názvem Proč jsou některé roky bohaté na melecitózu. Za celkem mrzuté považuji, že to každý čte a nikdo se tu nezmíní. Podle mě článek obsahuje stěžejní informaci, určující další včelaření v ČR a střední Evropě.

Z krátkého textu vyplývá, že stejné druhy producentů někdy tvoří medovici dobrou a jindy ty samé druhy producentů tvoří melecitozní “tuháč”. Dále se tam jasně píše, že nejhorší je smrk kvůli mělkému kořenění. Jde totiž o vodu a jestli mají producenti medovice v míze rostliny málo vody, pak producenti tvoří melecitozu. Ano, tak jednoduché to je. Autor článku, aby udržel “vědeckou” úroveň článku neumí jasně a lidově sdělit o co jde, komplikuje to osmotickým tlakem a dalšími detaily, které nikono normálního, tedy nevědeckého pracovníka, nezajímají. Pak, aby to bylo vysoce odborné, to jaksi ztrácí rozumný smysl, když tomu, jak se zdá u čtenářů tohoto fora, nikdo nerozumí.

Co z té informace vyplývá pro mě? Je tu klimatická změna a s ní nedostatek vody v přírodě. Zde musím vypíchnout, že ano, nastala klimatická změna, ale nemá a ani nemůže mít antropoidní příčinu. Nevědecky řečeno: namachrovaný člověk by sice strašně rád poroučel větru i dešti, ale na přírodu je pořád moc malý pán a příroda si prostě bude dělat co chce s green dealem i bez něj. Pozoruhodné je to, že nápady typu “poručíme větru dešti” měli bolševici a tudíž liberálové jsou stejní bolševici, řečeno polopatě, jasně a bez přikrášlení a okecávání.

No a co z toho tudíž vyplývá pro včelaře? Je to neradostné.

Někde na tomto foru jsem vyjádřil pro mnohé (nikdo nereagoval) doslova Jobovu zvěst, že je možné, že bude nadále melecitoza každý rok. Přinesl jsem tedy špatnou zprávu a takové zprávy lidi nechtějí a nenávidí toho, kdo jim jí přináší (místo aby byli vděční za varování). Ano, takoví lidé jsou už od dob Joba… To nezměníme. Co ale můžeme, je si uvědomit, co z citovaného článku vyplývá. Jestli se tedy množství vody v přírodě rapidně snížilo a nadáoe to bude už jen horší a horší, a protože budou chtít z přírodní zákonitosti producenti medovice přežít, budou tvořit melecitozu vždy, když budou ohrožení nedostatkem vody, kterou má v dané chvíli hostitelská rostlina. Tím spíš, když melecitoza víc vyhovuje mravencům a ti se, z článku nevyplývá jak, snaží o co největší produkci melecitozy a že producenty mravenci podporují už víme dávno. Nejběžnějším hostitelem producentů je smrk, ten koření mělce a tudíž trpí nedostatkem vody nejvíce a tudíž se velmi pravděpodobně stane melecitoza běžnou součástí středoevropského včelaření. Můžeme se kvůli tomu vztekat, můžeme se nasrštvat a přestat včelařit, ale zalévat lesy určitě nezačneme. Pak zbývá se jen pokusit přizpůsobit. Tudíž se bavme jak.

Myslel jsem si, že včelaření ukončí asijská sršeň. Po přednášce v Hulicích a po přečtení uvedeného článku mám tušení, že skutečné ohrožení přichází ze strany, odkud jsem to, aspoň tedy já, rozhodně nečekal.

Používám knot nabodlý na hřebík 80 mm. Po zapálení zapíchnu do plástu, kvůli délce hřebíku se vpich začne zešikma a udělá se tak, že špička hřebíku ještě zasáhne další plást. Tím je hřebík stabilní a drží v požadované poloze i když se hřebík zahřeje. To nijak nevadí tam, kde jsou zásoby a košilky, zásoby zabrání přehřátí hřebíku a rozhodně nemůžou chytit. Panenská souše by mohl být problém, to snad ale nikdo normální v úlech v době fumigace nemá. Horní KK ponechaná přes zimu nad VN by mohl být problém, tam by krajní rámek být suchý a nebo s málo zásob být mohl. Jeden rámek na konci musí být vyndaný jak v NN tak i ve VN a vč tak zimuje, tedy jen na 10 rámcích.

Na úlu je pod víkem igelit a někdy je na něm vidět seškvaření nad hřebíkem. A to tam, kde se hřebík nezapíchnul dost hluboko pod HL, je potřeba aby to bylo aspoň 5, lépe asi 8 cm. Někdy se musí zapíchnout hřebík mezi včely, nic se neděje, utečou jak knot žhne a knot visí asi 3 cm daleko od plástu. Proto musí být hřebík osmdesátka. Plást je tlustý 35 mm a hřebík má být vetknutý ještě do dalšího plástu asi 5 mm, ulička je 10 mm a už jsme na 50 mm. Kdo dá kratší hřebík než 80 má pak knot moc blízko plástu…

Úly nechávám zavřené 2 hodiny, snad by prý stačila hodina.

Nevím jaký strojek má drvodělka, Tom4 mi popisoval nějaký vyvíječ, zplynovač Varidolu a ten to fouká česnem a snad se úl ani nezavírá. To je zajímavé a hlavně žádné “hraní s vohněm”. A taky nezacpávání česen je zajímavé.

Mě to vloni dělal v říjnu Petr vysokotlakou vzduchovou bombou a nosičem účinné látky (Amitraz ve formě Varidolu) je aceton. Tvrdím, že je to rychlé, elegantní, fouká se česnem a úl se ucpává jen na 20 minut. Hlavně mám jistotu, že každý úl dostane přesně požadovanou dávku. Umělci s  mobilmím, věčně chcípajícím kompresorem, sice dělají léčbu, ale kolik toho dostávají vč netuším, čas odhadují. Petr u toho má hodinky přímo na bombě u tlakoměru, přesněji na redukčním ventilu. Obvykle se dělá "aceton" před vánoci, my to dělali už v říjnu. Acetonový nosič proniká do chumáče i při teplotách nad nulou, ale vyvíječ zamrzá, je lepší aby byly aspoň asi 2-4+. 

Pro fumigaci - to slovo znamená, že při tom něco hoří, musí být nejméně +10, lépe 12. Nedělám to ráno, ale po poledni a včely, které jsou venku - 10-30 včel holt musí počkat venku. Ráno může být v úle chladněji než venku a totéž navečer, to se už taky ochlazuje a tak aby byla jistota volím asi 14 hodin.

----------------------------------------

Tady musím, po zralé úvaze, udělat prohlášení, které vyvrátí moje tvrzení. 

Došlo mi, a mrzí mě, že mě nikdo ze zkušených kolegů neupozornil na jeden základní nedostatek mojí DOMNĚNKY, že VD úhyny nezpůsobuje. Napadlo mě, že tím, že má velké % včel přisátého parazita a ten včele zlikviduje tukobílkovinné tělísko, udělá z dlouhověké zimní včely včelu “obyčejnou”. Tím, pokud je tahle moje teorie správná, by VD vlastně úhyny způsoboval a ne jen byl vždy jen u zániku včelstva na viry, jak jsem se domníval dosud.

Toto “doznání”, na základě logické úvahy (nemí možné, aby se celý svět mýlil jen já měl pravdu) sice pro mě není nijak příjemné, ovšem je v rámci obyčejné lidské slušnosti naprosto nutné! Morální stránka věci je jedna věc, ovšem důležitější je umět se na věci podívat objektivně a netvrdit donekonečna nesmysl jen z nějaké hloupé ješitnosti a neochoty přiznat, že je každý omylný a chybující. Jaké všechny důsledky v mém teoretizování toto moje poznání (opět domněnka) přinese ještě nevím, píšu to hned jak mě to napadlo. 

Ono to má mezery a velké. Kdyby to skutečně bylo tak, že VD z dlouhověké udělá krátkověkou “letní” včelu, pak by to ale znamenalo, že má téměř 100% včel přisátého parazita. To je asi možné, nikdy jsem o tom nic nečetl. To ale neznamená, že o tom nebylo psáno, to ukazuje jen to, že jsou mi včelí nemoci odporné, chci chovat včely a ne jen věčně léčit a tak se všemu kolem včelích nemocí vyhýbám. Jak mít včely zdravé by měli vyzkoumávat dobře placení vědecostuti. A protože se v tom směru 40 let skoro nic neděje, vývoj boje s VD se zastavil a já podezřívám, že se zastavil kvůli byznysu s prostředky proti VD, pak jsou neodborníci nuceni nějak se snažit postarat sami.

Fakta.

Nemám (zatím) úhyny. Patrně proto, že mám ve vč relativně málo VD, což je způsobeno, JAK SE DOMNÍVÁM konstrukcí, ale hlavně metodikou Blaník a také dosud neobjasněným principem chlebového klásku. Ovšem letos to bude jiné, v úlech mám pořád med a aby byl použitelný, nedostala moje vč žádné “léky”. První léčba bude u mě tedy fumigace po 10.10., v říjnu už uchovám uskladněné nástavky s tuháčem bezpečně. Ale vidím na podložkách u některých vč i desítky VD a tak mi došlo, že absence Gabonu je znát. U některých vč určitě. U jiných to může být stejně špatné, jen třeba líp uklízejí. Taky nemám tušení za jak dlouho pozorovaní roztoči napadali a tudíž to třeba špatné není - tady je jasně patrná nevýhoda nemožnosti monitoringu VD. Ovšem to je stejně problém v úle, kde je pod plodovým VN ještě TLumič a mnoho brouků napdá na HL spodního patra a nebo zapadá do prázdných buněk TL.

O všem, jak to u mě letos dopadne, sem podám zprávu. Některá vč také nedostala dost cukru na přežití zimy - nebrala a neměla kam cukr ukládat. Většina vč dostala 5-8 kg cukru v roztoku 1:1. Mám poznačená vč jak a kolik vzala krmení a podle toho vyhodnotím zimování na cementovém medu. Očekávám ale úhyny, hlavně u těch nekrmených a nebo krmených málo.

OMLOUVÁM SE ZA VLOŽENÍ DRUHÉ ČÁSTI DO TOHOTO VLÁKNA, JE TO PROTO, ŽE PRÁVĚ TADY PŘED ČASEM TVRDÍM, ŽE VD ÚHYNY NEZPŮSOBUJE A TAK TO PATŘÍ PRÁVĚ SEM.