Příspěvky uživatele

Nevím co je vaše xps. Já pod tou zkratkou znám tvrzený extrudovaný polystyren a pak těm mírám nerozumím, vždy se udává síla desek, tedy tlouška.

Jak jsem psal, že jsem nedotáhl originály D-B, tak jen proto, že se mi nechtělo do vysokých nástavků, ve kterých se zimuje, z překližky. Ta vydrží méně než jsem si myslel, trpí nástavky pro med a ty jsou v horší půlce roku schované. Kde jsem nestihl nebo nemohl vyměnit NN pro KK například z překližky za masivní, ten za zimu “zestárnul” tak, že se mu zkrátila (odhad) životnost z 10-12 na 2-3 roky. Vy jste měl nějaké desky žluté barvy, jen tři vrstvy a já vám je rozmlouval. Neznám ten materiál, ale zdá se mi na zimovací nástavky každý vrstvený materiál jako nevhodný. Na druhou na odzkoušení…

Jiné kafe jsou NN pro med ze dřevotřísky ze starého vyřazeného nábytku. O tom zvažuju vlákno.

Tak to děláte správně. Prkna ze sýrárny budou nacucaná syrovátkou. Když to chcete protáhnout, pozor na špínu, prach, jemný písek, pak to tak ztupí nože, že veškerá úspora žádná a spíš naopak. Falešné trámy? No, to je doslova bomba. Právě si čtu knihu o staré Vlašimi. Jak se v kronice dochovalo, že na konci 18 století nějakou dřevěnou chalupu prodala obec na dříví na otop, nikdo to nechtěl, moc práce (už tehdy bylo lacinější stavět nové budovy než “recyklovat” staré a nebo nedej Bože je renovovat). Kdosi to koupil kvůli pozemku pod chalupou. Jenže byl chytrý a trámy nabídl houslaři. Ten si z prastaré dřevostavby vybral dva trámy a zaplatil za ně tolik, že to uhradilo pozemek a rozebrání staré chalupy a palivové dříví byl bonus navíc. Docela mě tahle prastará příhoda upoutala. Možná mají vaše “falešné” trámy větší cenu, než z nich nadělat úly. Ale i kdyby úly nebo něco ke včelám, stokrát lepší než to pořezat a spálit rovnou. 

Udělalo mi  radost Martine, že umíte uvažovat správně ve smyslu skutečné ochrany ne přírody, ta si poradí vždycky sama, jen je otázka jak, zda by se to líbilo i nám. Já vždy uvažuju jen o životním prostředí. Ne ale pro život kdejaké havěťi, myslím tím pouze prostředí, vhodné a nebo spíš co nejvhodnější pro ŽIVOT člověka. Tedy životní prostředí ve výše uvedeném smyslu.

No ano, super a chválím. Jenže. Víte, jak to říct. Nesnáším ochránce přírody, mám jiný názor. Já jsem třeba pro recyklaci čehokoliv, co jde, pro prodloužení živta nějaké věci, či materiálu a nebo výroby něčeho z něčeho už použitého, a tak dále.  Ale to je úplně proti zájmům kapitalizmu a ekonomiky, ta chce jen rabovat zdroje, vyrábět, konzumovat, zahazovat a pořád dokola = konzumní společnost. Vy, když použijete olej ze smažení - budou vám ho dávat stranou rodiče, ségra, kámoš, vy sám, nahromadíte ho na svoje potřeby U VČELAŘENÍ  dost. Je stejně kvalitní, nestál nic. Ale, je pravda, nezaměstnal jste ty, co likvidují přepálený olej a nepodpořil jste polského jezedáka, ani lisaře kdo ví kde v jaké řiti, který ze lnu udělal olej. A taky jste nedal práci zbytečnému kamioňákovi, co ten olej přivezl přes čtvrt Evropy a spálil naftu a auto vychrlilo zplodiny do ovzduší. A je toho mnohem víc, třeba se nemusela vyrobit elektřina, co žene lis na lisování lnu pro olej na vaše úly. Ale ano, dopravce chce aby se co nejvíc věcí a materiálů vozilo jak u blbejch na dvorečku sem a tam a on měl práci, Polák se taky směje. Vy jste zahříval olej, za svý prachy, ale přepálený jedlý olej byl ohřátý kvůli jinému účelu a tedy byl už hotový. A tak dále, a tak dál. Ano, čím dál víc lidí vůbec nechápe souvislosti a já se přiznám, že by mi bylo často líp kdybych měl taky v hlavě … no, řekněme spokojený život.

Co jsem tu popsal mi přijde odmala normální, zjišťuju, že pro čím dál víc lidí jsem exot a idiot. Já tvrdím, že kydyby se chtělo opravdu něco udělat pro přírodu, prostě by se udělaly programy třeba jak o rok prodloužit životnost aut. Jen v EU by to byly ušetřené milony tun kovů, plastů, gumy, skla a tisíce tun barev a podobných věcí. Nevyrabovaly by se zdroje a tak dále. Akorát že by za rok pochcípaly statisíce lidí, co jsou živi z výroby aut a taky z likvidace autovraků, těžby surovin, přepravy materiálů a komponentů a státy je nutí ještě pěkná auta vyhodit a koupit si leketrické kraviny místo nich.  Ale to bychom se dostali moc daleko, já mám svoje názory a nebudu je měnit a tvrdím, že můj přístup k environmentalismu je správný a oficiální nesprávný! Státy a EU neudělá nic dobrého, ale každý jeden z nás může udělat hodně. A v součtu to pak může ovlivnit přírodu víc, než idiocie v podobě Green dealu, který má za cíl spíš sekýrovat lidi a udělat z nich ubožáky (vracet je do jeskyní a plést svetry), než skutečně nějak pomoci přírodě. Otázka ale zůstává, potřebuje příroda vůbec pomáhat? Já tvrdím, že ne!

Takže. Kdo chce ušetřit svoje peníze, ochránit svoje dřevěné věci, dostal ode mě tip jak zajistit stejnou věc zadarmo. A ještě je to skutečná ochrana životního prostředí. Chápu ale, že tohle chápe čím dál méně lidí, bohužel čím mladších, tím méně. A taky si samosebou může každý dělat co chce. Je jen otázka, co je správnější ne? Jistě vím jedno, nesmírně rychle ubývá lidí, kteří vědí sami od sebe a na “první dobrou” co je správné a co není, co je krásné a co ohavné, co je slušné a naopak. Opakuju, jsem ateista. Ale patrně nejrozumněji hovoří kněz Max Kašparů. Kdo je chytrý, vyslechne si jeho přednášky na YT. A kdyby se mě někdo ptal, kde já vidím větší naději, je to Slovensko. Slováci si ho zvou častěji, než my tady u nás. Jsou chytřejší, u nich Víra ještě neumřela, u nás ano.

Dám jednou upoutávku na názory tohoto výjimečného člověka. Stačí mu dvě minuty, ty první dvě minuty rozhovoru a chtřejším je jasné, kdo to je a jaké názory a jakou moudrost od něj může získat.

https://www.youtube.com/watch?v=jZFpy2nwA0E

goro:

Tome ako starý praktik viem, že včely nosia dovtedy kým je zdroj a kým majú miesto na ukladanie zásob v úli… teda nestretol som sa zatiaľ s tým že by nosili aj keď majú všetky bunky v plástoch plné, neviem,kde by lup ukladali…ale možné je všetko, budem ďalej sledovať…😉… do smrti sa človek učí…

Pane kolego. Určitě máte pravdu při krmení, nakrmené přestávají brát HÁHRAŽKU = cukr. Ale. Odkdy používám TL, neděje se mi to. Krmím tak, aby nebyly ulité VN. Ale stalo se mi to, vč pořád brala, já byl spolehnutý, že nejsou blbé a ony si zavíčkovaly vysoké plásty 39x30 až ke spodní loučce. Nevím, zda jsem o tom psal na IF, ale Tom4 si jistě pamatuje moje obavy z vyzimování při absenci prázdných buněk na zasednutí. Vč vyzimovala skvěle a byla to pak nejlepší vč, určitě zasedla v TL. A tak. Než jsem začal používat spodní TL, omezoval jsem plod na omezený počet rámků, převěšoval jsem plod a vytáčel staré hnusné souše - prostě jsem včelařil jako všichni (vlastně systém OP), jak píšu výš, vč se moc ulít nedala (některá ano, muselo se to hlídat). Ovšem co používám TL, vč se chovají jako bezedná. A klidně zavíčkují zásoby pod VN a klidně i v trubčích plástech. V jednom videu Sedláček upozorňuje na zářijovou (september) melecitozu, kterou mu ukládají a víčkují v POLštářích.

A napadá mě, když už tu začátečníkům vysvětlujeme věci, proč Slováci (nejen oni, ale většina světa) klidně nazývají sedmým měsícem - september měsíc devátý. To proto, že ve starém Římě nepočítali Nový Rok od 1.1., ale až od 1.3. A ano, august byl původně sixtus, jenže ho dal zákonem přejmenovat císař Oktavián. To tehdy ještě platilo, že když mělo být něco na “věčné časy”, bylo to na věčné časy. I když cca 2.000 let určitě není celá věčnost.

Včely naštěstí nemají nikdy dost a hledají (slídí) i když jsou, ne nakrmené, ale dokonce ulitě překrmené!! Jako starý praktik byste tohle měl vědět. To k vašemu tvrzení, či sdělení, že když jsou už nakrmené, že jako jejich zájem klesá. To je stará a velmi hloupá pověra. Proč by třeba existovaly reinvaze VD, když dokonale nakrmené vč vyslídí, napadne a vyrabuje skomírající zanedbané nebo divoké včelstvo? Kdyby mělo dost - a má dost, neslídilo a nehledalo a nenašlo by další zdroje, podle vaší představy. Nevytáčeli bychom pak žádný med, mimochodem, protože včelstva by si přinesla jen tolik, co potřebují a víc by nesháněla!

------------------------

Včely někdy ovoce využívají, jindy málo a jen některé druhy a jiné roky doslova škodí, třeba na malinách. Nevím čím to je, ale vyčetl jsem (kdysi dávno), že včely napadají ovoce když potřebují organické kyseliny. No, proč by je potřebovaly jen některé roky? Tak kyseliny to asi nejsou, ale nějaký důvod a jen v některých rocích mají.

Na stanovišti, které má teď Tom4, je obrovská prastará třešeň. Ovoce střední velikosti, není to mě známá odrůda, myslím, že je to prostě “divočák”, který měl skvělé ovoce a proto ho někdejší správce (je ho hraběcí zahrada) nechal (bylo to znárodněné a byla to školní zahrada, škola v té vsi zanikla 1961). Když ovoce přezrálo a začalo padat, včely, jen některé roky, masově vysávaly přezrálé ovoce. Jenže. Některé buňky v medových plástech měly rudý obsah. Když to letělo z plástů v medometu, dělalo to v tekoucím medu rudé nitky. Zhrozil jsem se, jak prodám ten med, když je tak “znečistěný”? Neprodal jsem ani deko, vše snědla rodina a přátelé a byl to jeden z nejlahodnějších medů mého života. Měla ho jen některá vč a ve sklenicích měl rudo nachovou barvu - nějak se barvy prolnuly a sjedotily, prostě i jeho vzhled byl impozantní. Bohužel se to za 7 let vyskytlo jen jeden rok. I když, na tom stanovišti - medovici nosila jen některá vč jako i na jiných stanovištích, tak tady byl silně načervenalý medovicový med každý rok.

A tak drvodělko, nevěšte hlavu, když ne včely, oni to využijí jiní hmyzáci a možná budete překvapená.

Pane Goro, vedete cervantesovský boj s větrnými mlýny. Kdo je blb a neumí se vyjadřovat a jen dává odkazy, ten nemá mozek způsobilý k tomu, aby pochopil, co se snažíte sdělit a tak blbovi je zbytečné vysvětlovat, že je blb, protože je totiž blb, nemá čím pochopit, že je blb. Hlava XXII. Pan ředitel holt pochopil, že je ředitelem z části díky i díky deb.lům a tak se podle toho chová. Jako všichni politici.

Kdybyste pane Goro uposlechl mojí prosby a nereagoval nijak na anonymy, oni by časem dali pokoj. A o začátečníky se nebojte, ti blbí sbaští videa a nebudou nic číst a ti chytří, bude jich méně, ti se zorientují, o to já strach nemám. Vždy vývoj určuje a postrkuje kupředu nepatrná hrstička chytřejších. Většině tupců to holt trvá, často i celé generace, viz Česko a Adamcův úl, nebo Langstroth 1/1 nebo Zander.

O sekci politika ani nevím? Tady na CHZ? Pak se za trapný omyl omlouvám.

Včelám je jedno všechno, lidem by být nemělo. Zní to jak od Kryla, naprosto nechtěně. Inter arma silent musae - ve válce mlčí můzy a Kryl dodává, že muži by však mlčet neměli. Vlastně jsem to i tak myslel. A ono by to i včelám vadit mohlo, protože progresivci - dříve vítači sluníčkáři a planetisti -globáloteplouši prostřednictvím dárečka Pročka útočili už i na včely a ne jen na samu podstatu normálních lidských životů a jejich potřeb. Není vyhráno a já se snažím nemlčet. Mladí ani nemukají, ozvem se jen my dva dědci a to ještě kdo ví, zda jste na mojí straně😀. 

Už to vidím a dokonce jsem to vlákno založil já. Vůbec mi to nedošlo. Omlouvám se. Ale polepšení už slibovat nebudu, stejně jste mi posledně nevěřil, že se budu snažit polepšovat.

Je třeba uvést věci na pravou míru stran “hovínek” mšic - to mě u někoho, kdo se dělá velkým znalcem a včelařem, přijde doslova udivující!

Skutečnost je tato. Organismy potřebují poměr živin, zjednodušeně bílkoviny ku glycidům, asi 1:7 v případě reprodukce a v záchovné dávce dokonce asi 1:12-13.

Ovšem míza stromů a jiných rostlin má poměr asi 1:30. Proto organismy, živící se mízou rostlin, mízu filtrují a odlučují nepotřebné cukry ještě před vstupem do zažívacího traktu. Hloupější to nazývají výkaly, protože někteří tzv producenti mají tento boční vývod na zadečku. Na druhou stranu MS je asi informovaný a dávném sporu Dolnorakouských včelařů s "horskými" včelaři a ti první, spíš ze závisti, používají nesprávnou rétoriku a argumentační fauly. Protože ale tento fakt si troufám tvrdit je v Česku dokonale neznámý, měl by MS psát tak, aby nepředpokládal u běžných lidí vědomosti, které nemůžou mít (pokud nejsou magoři jako já a nepamatují si spousty pro život i pro včelařinu nepotřebných nesmyslů).

Takže to nejsou “hovínka” mšic jak tvrdí pan chytrý (jistě to mysel v nadsázce jak píšu výš) a nejsou to ani mšicemi a ostatními “producenty” cukry nestravitelné, ale nadbytečné.

Přihřeju si i Blanickou polívčičku, Blaník v medu rezidua léčiv mít nemůže a to ani z chemie tvrdé, ale ani balastní látky z kyselin. O thymolu a dalších šmakuládách ani nemluvě.

Jsem ateista, děkuju ale Bohu, že dneska zvítězil rozum nad zrůdným bláznovstvím a děkuju Bohu i za to, že jsem se toho dožil a děkuju za odklad v podobě 4 roků naděje. 

Nejsem na bublinky, jsem pivař. Světím si v lednici od léta Prazdroj z retro edice, je čas ho odzátkovat.

Protože Martin v jiném vlákně projevil zájem o nějaké “truhlání” a jak na něj, vracím na výsluní svůj příspěvek o natírání úlů. Radím znovu přečíst a zařídit se podle mého doporučení.

Ale pozor! Někdo dělá řízky na sádle nebo másle. Tyto tuky jsou stejným způsobem nepoužitelné, živočišný tuk neprodělá chemickou změnu z vysoké teploty a tak by žluknul a ohavně smrděl. Naopak, olej z friťáku (bez sedliny) je na nátěry nástavků, den, deklů, ale i podstavců pod úly a dalšího dřevěného inventáře vystaveného povětrnosti vynikající.

Nevím jaký máte typ sponkovačky. Já mám od stejné značky skvělou, novější je šmejd a věčně zlobí. Ta stará sbila za asi 14 let tisíce rámků a je skvělá a slouží pořád, přestali jí de.ilové vyrábět, jako že novější je prý lepší (hlavně má jiné sponky, dražší a hlavně potřebují tahat z lidí peníze za pořád nové a nové věci, které jsou vždy horší než ty staré). Tom4 přišel na to, proč se nová zasekává. Já dám do zásobníku novou řadu sponek a jedu pořád kontinuálně. U novější se musí dojet slepená řada do poslední sponky a až vystřelí naprázdno, teprve vložit novou zásobu.

Sponkovačka nutně potřebuje tak po 300-500 ranách kápnout spešl olej do hadice, do pistole taky, myslím, že je to jasně v návodu. Musí to být olej pro pneumatická zařízení!

Přitlačování při řezání na cirlkuli jste pochopil správně, dokonce se na to ten přítlačák vyrábí, nevím ani jak se jmenuje, my za soudruhů nemohli sehnat ani kotouč, natož aby se bolševik staral o nějaké pomůcky, bezpečnost práce lidí doma je nezajímala.

Třeba toto, nebo podobný, já si to dělám sám třeba ze zkažené HL. Nic na tom není, hlavně za 110 a nebo taky 250 Kč (tahák na prachy).

https://www.simek.eu/dribex-pripravek-pro-posuv-obrabenych-dilcu--tlacidlo--cerna-varianta/?gad_source=1&gclid=Cj0KCQiAoae5BhCNARIsADVLzZfj95d20_cfvxxzMjbf07XkotdQissNuL3OA6O3vXdeXylFlh_9juoaArhQEALw_wcB

Jenže tohle je tačení do řezu, musí se ale přidržovat materiál i za pilou podobným dřívkem. Musel byste to vidět. V nabídce najdete další přípravky, hřeben třeba - my si to dělali a různé jiné se stejnou nebo podobnou funkcí, které jsem si navymýšlel sám.

Vůbec se nezmiňujete o vozíku a jestli ho koupená pila nemá, nedá se na ní nic vyrobit. Taky mají nové pily malinký (krátký) stůl a moc jim “od pohledu” nevěřím, ale vlastní zkušenost nemám a když, byl to krám.

Video udělat neumím a z fotek nevím co pochopíte. Bylo by potřeba se někam dojít podívat na profíky.

Máte pravdu. Na druhou stranu, já si prostě vedu svůj Cervantesovský boj. 

Abych si neznečistil duši prostě na anonymní hulváty, co jim nestojím za to, aby se představili, z vysoka. To je jedna rovina. Ale jak vidíte, přes anonymy se šíří těžko odhalitelné dezinformace. Konkrétně toto podá tak, jako že je věc téměř vyřešená, je to taková ta hezká zpráva, co je mají primitivové tak rádi. Akorát, že to je lež a chybí maličkost, v tomto případě ten feromon. Já to nevěděl, odmítám otevírat kydy od anonymů, ale myslím, že tak bystrý jako vy nejsem, neodhalil bych ten “vědecký” podfuk. Pro mě jsou podvodníci prostě ubozí a odporní a snažím se jim i takto vyhnout, protože jim dokážu naletět. Protože “vědci” lžou a podvádí a dávají dezinformace tohoto typu, já pak nevěřím, ani kdyby se mezi nimi našel seriozní vědec a seriozní práce. O grantech rozhodují b.bci a tak je vědcostuti opijí rohlíkem. Vy jste na to přišel, většina by nepřišla.

Tak mě napadá, přečetl jste si Brennerovu knížku z odkazu pana Gora? A nastudoval jí? Kdysi jste právě vy hodně uvažoval o Alpinském úlu, Brennerák se mu velmi podobá. Dokonce je podle mě lepší. Tedy když už jít na nesmyslně malou míru.

Divím se, že přes mojí výzvu diskutujete s anonymem, hned vidíte jakou to má cenu. 
 

Ano, tohle je “věda” dnešních mladých myslitelů. Něco najdou, fantasmagorie typu: Dybysem byl hybernovanej, moch bysem letět ke hvězdám, de to Muskovou lodí, teda šlo by to, teda dyby Musk nebo někdo vymyslel tu hybernaci, že jo. A b.b se z takového článku nadchne, dává ho v odkazech, odvádí sám sebe a ostatní od skutečného řešení problému. Rozumnému vzdělanému zůstává rozum stát.

Předkové(Češi) měli na toto přísloví: Kdyby byly v pr(řiti) ryby, nebyla by to pr(řiť), ale rybník.

Já ve své důvěřivosti bych patrně vůbec nezjistil co vy, že feromon neexistuje a že je to jen fantasmagorický mokrý sen nějakého hňupa. Tím, že jsem zařekl odkazy anonymů vůbec neotevírat a nereagovat na ně, jsem toho ušetřený. Mohl jste být ušetřený i vy, ale třeba masochisticky týráte rád sám sebe?😀😉

Je skvělé, že tato útlá knížka je k mání tady a takto. Tvrdím, že každý český včelař by jí měl znát, když ne skoro nazpamněť, pak dobře. Po důkladném nastudování každý pochopí, kde jsem já vzal velkou část inspirace ke svojí práci. Jen je nutné vědět, že Brenner měl na mysli  včelu kříženku před příchodem Kraňky.

Teď jsem líný celou knížku znova číst. Ale pamatuju si základní nesmysl z té knížky, že autor opakovaně  hovoří o nástavku pro 10 rámků a přitom by měl být čtvercového půdorysu. To je patrně tisková (nebo jiná chyba) a mě to celou knížku hodně znevěrohodnilo, přiznám se, že mě to těžce zklamalo a kladl si základní otázku, zda je pak rozumné brát vážně ostatní autorova sdělení, či tvrzení. Táta s nejstarším bratrem si to udělali, myslím v roce 64, ale na 8 rámků. Což odpovídá čtvercovému půdorysu. Pak přišla Kraňka a ten úl byl k nepoužití. Ale první informaci a povědomí o nástavkovém úle přišlo v podobě této útlé knížky a tím je pro mě tato knížka prazáklad včelařskébo vzdělání.

Nebyl bych to já, kdybych:

Jak jsem letmo přelétl zrakem knížku v odkazu - jiná grafika, jiné písmo, jestli je totožná, povšiml jsem si možná stěžejní informace, kterou jsem si tenkrát neuměl uvědomit. A může to být jedna z příčin větších úhynů na 24 (to jen postuluji na základě mě známých faktů, indicií a informací jaké mám) následující sdělení z knížky. Jestli se zimuje na širokonízkém prostoru, typicky 39x24 a do velké míry i slovenské B 42x27,5 , nedej Bože L 1/1, pak musí chumáč v nejkritičtější fázi zimy změnit směr postupu po zásobách do strany. Ovšem pak nastane situace, že ve styku se zásobami není polovina povrchu chumáče, nýbrž jen, jak píše autor, jen něco přes čtvtinu. A to jen tehdy, pokud bylo nakrtmeno tak, že byly rámky na vzdálenější straně od česna zavíčkované až ke SL. A to bývá málokdy. A tak je jisté, že fakt, že najednou není ve styku se zásobami polovina, ale jen čtvrtina povrchu chumáče, může hrát doslova zásadní význam. Dříve nežila včelstva s nikrovlnami z mobilů, GPS, šmíroivacích a údajně vědeckýck družic, radarů a dalších technologií a tak tento stres mohl být bezvýznamný (nezapomínejme na neonikotinoidy a stále účinnější agrochemii a také akariocidy, nedej Bože kyseliny. Možná na významu tento fakt nabyl jiných rozměrů. Už jen proto bychom se takovému zimování měli za každou cenu vyhnout, tedy úplně opustit NN systém a zbystřit u míry vysoké 24 - Adamec a u L 1/1 - je ještě o 8 mm nižší než 24, tuplem.

----------------------  

Ale: 

2 bedny Bren 30x30x8 na sobě dávají 144 dm2. Tedy stejně jako jedna bedna Superjumbo. To by jako plodiště mělo dokonale stačit a to včetně TLumiče a ten by tvořily například 2-3 rámky 30x30 ve spodnější bedně. Medníky by obsazovaly ochotně a rychle, medník 30x15x8 by měl jen 36 dm2. Pro srovnání NN 15 má 64 dm2 a NN 11 má 47. Celý úl se vč o síle něco mezi Blaníkem 30 a 24 by byl vysoký 1,2 metru, + výška dna deklu. Umím si to představit a opět mě to začalo lákat.

Jenže:

Mám za sebou pokus smírou 37x18,5x10. Ten má 68,5 dm2 a dva na sobě 137 dm2. Idea byla mít plodiště a TL ve dvou bednách (kvůli váze), obdobně, co by udělaly dvě bedny Brennera a bylo toi výrazně nižší a větší. NEOSVĚDČILO SE!!!!! a po pěti letech jsem to definitivně zrušil a už nikdy více. A důvodem už nikdy více je, že zaboha nechci plodiště ze dvou beden na sobě. To přidělá neskutečně práce.

-----------------------

Nápad:

Úplně jiné kafe by byla půdorysně čtvercová pamíra 32x30x9. To by mělo 86,4 dm2 (asi max 20 kilo se včelami, zásobami a plodem, po většinu roku o něco méně) a polomedník logicky polovinu = asi 43 dm, tedy ještě menší (a lehčí) než jedenáctka. Pak by plodiště sice dávaly dvě bedny na sobě, ale do spodní by se celý rok nešlo tak, jako se dnes nikdy nepitvá spodní TL. Všechna trubčina by byla ve spodní bedně. Celý úl by pak byl vysoký asi jen metr a to je skvělé, vše by se dalo unést snáz než klasický Blaník. Škoda, že nejsem mladší…

Martin83:

Ještě bych měl dotaz, jestli lze vyrobit HL na obyčejné cirkuli samozdřejmě pravítko nastavení výšky kotouče atd. jsou samozdřejmostí. Nechtěl bych přijít o prsty. 

Jde to znamenitě a velmi bezpečně. Musí na to být přípravek, neumím ho nakreslit a popis by pochopil jen Roman a nelze ho tak zneužívat. Pokusím se to nějak nafotit. Nějak, moc nevím jak, se mi podařilo dostat z telefonu do počítače obrázky pro článek - panenský med a tudíž to snad zvládnu. Neslibuju, pokusím se.

------------------

Výroba louček obecně. Musím mít materiál = prkno o síle 25 mm, nejlépe protažené. Na cirkuli mám samo domo vozík, velmi primitivní a pomocí něj zařežu asi metrová (dělám to z paliva) prkna aby byl na jednom konci vingl.

Pak nastavím na vozíku doraz třeba pro BL. Ta je u třicítky dlouhá 30 - ouško - síla SL = 30 - 7 - 8 = 285. (ano,dělám ouška tlustá 7) Pak mám prkýnka dlouhá 285. Potom sundám vozík, nastavím bajlák a pomocí dvou tlačných latěk - nikam se tam nesmí strkat ruce - nařežu BL. Jde to jak když hřmí! Z metového prkna mám 3 x BL. Já ale pracuju trochu jinak. Na HL si stejně připravím prkna dlouhá 415, na SL dlouhá 390, vím kolik čeho asi tak potřebuju, z kratších zbytků vycházejí BL pro 24, pro 15 a mám dokonce i výšku 11. I když je to původně palivo, s materiálem šetřím, jen protažení kubíku prken stálo tady u nás před 5 lety 2 tácy a dnes to bude víc!

Polopatě. Mám tedy prkna dlouhá asi metr + - cca 50 mm. Jenže pozor, prkna bývají na koncích popraskaná asi tak 20-50mm a to musí pryč při prvotním zaříznutí do viglu. Zbývá mi tedy asi 950 mm. Na rámek potřebuju 1 HL a jednu SL a dvě BL. A tak k HL nebo SL by mi mohly vyjít dvě prkýnka pro BL pro třicítku. Kde to je prasklé víc, nebo bylo prkno kratší, vyjdou BL pro polorámky. Bohužel to řežu vidiovou pilou 250 - 300 mm a ta má prořez 3,2 mm a tak u loučky tlusté 8 mm je drakonicky hodně odpadu. Profíci to řežou milimetrovými plikami ve fréze na velmi vysokých obrátkách, je to pak jako hoblované a je málo pilin. Já frézu nemám, použít nejde každá tenká pilka, ale jen ultradrahé značkové a tak to holt dělám jen na obyčejné cirkulárce i za cenu velkého odpadu. Ničemu to nevadí, pravda, třeba z osiky je to pak “chlupatý”. Ale osika je špatná i z jiných důvodů = nejrychleji jí uhnijí ouška. Zase bývá někdy jen za odvoz. Úplně nejlpeší materiál je pro mě olše. Mimochodem je to jediná naše dřevina, která se dá vyleštit bez jakékoholi vosku či pasty, jen jemným obroušením po ohoblování a pak stačí vyleštit. Díky jejím vlastnostem je to i po mě jak z hoblovky bez broušení či leštění, to jsem jen uvedl, že pro mě je olše na nábytek nejluxusnější dříví, ale to sem asi ani moc nepatří. Dobrý a všude dostupný je smrk, jen se při sbíjení štípe, jak na to když budete chtít někdy vysvětlím. A nebo hned. Na hřebíček se musí nejdřív rázně klepnout na hrot aby špička nelezla mezi vlákna, ale trhala je před sebou. Pak se to za A neštípne a hlavně za B - a to se málo ví - zpřetrhaná vlákna působí jako zpětizuby u harpuny a brání vytažení hřebíku. Proto je dobré otupit každý hřebík, i když se nezatlouká u kraje materiálu. Proč je rovnou nevyrábějí strojně a tedy dokonale ztupené netuším. Sponkovačky mají sponky na koncích tupé a proto neštípou ani smrk. Borovice včelám smrdí, podle předků, ale já nadělal rámky i z ní a včely nic neříkaly. Vynikající na včelařské potřeby je vejmutovka, voní sice jinak než obyč borovice, ale včelám nevadí. Prostě dělá se z toho, co je po ruce a co je laciné. U smrku jsou nejhorší četné suky.

Osazení oušek u HL dělám tak, že na pilový kotouč najíždím v přípravku zhora a musí to být přesně v ose, tedy přesně proti středu pilového kotouče. Osazení potom není kolmé, ale bombírované. To ničemu nijak nevadí, není to ani vidět. Cirkulárka musí mít zapouštění vřetene pod stůl a jestli osazení pro ouško musí dávat polovinu z 25 mm, o které je delší HL - sílu BL = 8, pak musí ze stolu koukat pilový kotouč 20,5 mm, ovšem na krajích bombírunku a tedy uprostřed asi o cca půl mm víc. Je mi jasné, že to z popisu laik pochopit nemůže a tak vydržte počkat na fotky.

Ještě pořád se dá na Bazoši i jinde sehnat prastará komunistická pila, byla dělaná s postranní srovnávačkou. To hoblování jsem z toho sundal, je to nesmysl, nepřesné, křivé, nebezpečné a motor je pro to slabý. Ale bez hoblování je to nejlepší laciná pila všech dob a jde na ní udělat všechno.

Je to tahle pila, bohužel fotky jsou nesmyslné a je jich málo. Vidíte ale krásnou cenu.

https://dum.bazos.cz/inzerat/193335756/cirkularka-vcetne-hoblovky.php

Tady jí máte v celé kráse, bajlák visí pod stolem vedle oranžového krytu kotouče. Na předposledním obrázku je vidět vedle bajláku taky bílý heft mechanizmu zapouštění pily do stolu. Mám tyhle pily pro jistotu dvě, kdyby jedna klekla. Druhou jsem koupil za 2.000 a dal mi k ní 75 metrů gumového kabelu pro výkon 10 kw. Mám za to, že jen ten kabel s bubnovým navijákem má větší cenu než stála ta pila. Neváhejte nikdo ani milisekindu a sežeňte si přesně tuto pilu. 

https://dum.bazos.cz/inzerat/193279076/prodam-cirkularka-narex-vop-35-bez-hoblovky.php

Na fotce je vidět jak je plechový stůl zprohýbaný. Já mám na pile napevno přišroubovanou dřevotřískovou desku. Bajlák je jen slabý svařenec a míru neudrží a tak se po nastavení musí zajistit truhlářskou svěrkou ke stolu. Pak se nehne a pila míry drží i pro tisíce kusů, což v našich podmínkách není ani potřeba. Dřevotřískový stůl pak umožňuje přišroubování různých přípravků, které jsem si navymýšlel a sám na té pile nařezal a sestrojil. Není to žádný inženýring, jen obyčejný sleský systém a tudíž vím jistě, že to musí zvládnout kodokoli, když jsem to dokázal já. Ano, uznávám, jsou lepší stroje, já si ale v roce 1980 s mladou rodinou nemohl dovolit koupit ani tohle šidítko a tak mě život naučil věci (vyptával jsem se starých machrů), že si umím poradit u včelařské výroby úplně se vším. S dokonalými stroji to umí každej vejr, tak jako já málokdo. Musí se chtít a nebo ještě lépe muset!

------------------------

Ještě se vracím s jedním důležitým tvrzením. Pokud je člověk pravák, pracuje u cirkulárky na svém pravém boku, materiál tlačí do řezu pravou rukou a tlačí do bajláku, který je vpravo vedle pilového kotouče. Mnohé samo domo pily jsou stavěné špatně a je to tak se na tom pořezat. Proto musí být pila u levé strany stolu a ne naopak, ani ne uprostřed. Tak, jak je to jasně vidět na fotkách. Pro nějaké spešl použití se staví i porofi pily jinak, ale pro účely hobby včelaře je nutné, aby to bylo jak píšu.

A bajlák má být od středu pily asi o milimetr odlehčený a kde je rovný, nastavuje se od oka neznatelně stranou. Na začátku pily má požadovaný odstup (musí se zkoušet na odřezku, pila má vždy nějaký vakl a bere o malinko víc), ale na druhé straně listu, tam, kde letí zuby pily ze stolu nahoru, tam musí být bajlák asi o milimetr dál (podle průměru pily, u malých i méně než 1 mm)-To znamená, osa roviny kotouče pily nesmí být rovnoběžná s osou bajláku, musí se nepatrně rozevírat. Jinak hrozí - dřevo je živý materiál a má často vnitřní pnutí - ze se při průběhu řezu materiál mírně vykroutí do pily, zuby letící vzadu nahoru nad stůl ho zachytí a protože se díváme do řezu, obyčejně to pracovníka zasáhne do obličeje nebo prostě do hlavy. Může to být smrtelný úraz a tudíž na to velký pozor! Vždy musí mít pracovník ochranné brýle i jen kvůli pilinám a nepatrným třískám. Nikdy se mi nic nestalo, jen jsem to slyšel od starých machrů co hrozí a čemu se musí předejít.

Nikdy nesmí být ruce od pily blíž než asi 40 cm, úraz je neskutečný mžik. U motorovky brzda zastaví běžící řetěz za tisícinu vteřiny a tak v okamžiku zásahu pracovníka řetěz už dávno stojí a heft je děšlaný tak, že když dřevorubec upadne dopředu, ruka mu sjede a shodí dopředu páku brzdy. Ta spadne i při “kopnutí” sama, je tak dělaná, ta ploška páky brzdy je de fakto závaží. U kotoučové pily žádná brzda neexistuje!

PETROSMORAVICUM:

Omlouvat se nemusíte. 15 jsem si nechal udělat pouze 6 ks a teď je využívám jako TL pod 24. 12 jako TL po24 by byla asi málo… I když přecházím na 30, tak nějaké 24 si nechám taky. Dřív jsem byl zastáncem jedné jediné rámkové míry, ale po jednom roku zkušeností s kombinovaným systémem, musím uznat, že to má něco do sebe… 

I náledující jsem už psal, ale připomenu. A asi vyvalíte oči.

Prodával jsem zjara vč a nejvíc jich poptávali na 24. Tak jsem vymyslel bezpracné oddělky ze 30 na 24 tak, že místo prvního medníku 15 jsem na VN dal 24 s panenskými soušemi po krajích + M, prostě stejně jako u 15. A rovnou u 8 vč. No a matky, stoprocentně díky TLumičům, nezakladly ani v jedné 24 ani buňku a snadný a bezpracný oddělek nebyl ani jeden. Ale něco mě překvapilo. Tím, že jsem dal 24 a ne 15, bylo u těchosmi vč ne 15-16 kilo jarního medu, ale asi 22-23. Na plodištích a celkové síle ostatních třicítek ve srovnání se nezměnilo nic. A tak medníky 24 využívejte u opravdu pěkných třicítek jak vám píšu, je velmi pravděpodobné, že když to jde na naší Sibiři, mělo by to jít každému kdekoliv, tedy pokud dodrží do detailu metodu Bklaník. Podobně si toho všimnul Tom4, že když dá jako první 17, má přece jen o 2 kila medu víc než s patnáckami.

Pozoruhodné je následující. Došlo mi, že bylo potřeba matky nějak do 24 ve funkci medníků nalákat. A tak jsem dal další rok do těch medníků doprostřed SR pro možnost trubčiny, na každou stranu starou souši a M ke stranám. Opět 8. No a zakladly mi to jen ve dvou a jen v jednom dělničinu. V druhém jen trubčinu a dělničiny ani buňku. Další rok jsem to vzdal a došlo mi, že při metodě Blaník holt takto vyčuraně dělat oddělky nejde. Proto mě překvapují Javalim popisované kejkle jak mu nechtěly do medníků ani u nižží míry. Protože si on speciálně poradit nedá, nekomentuju ho a ani Martina. Něco dělají hoši špatně, nebo jinak (hůř) než já a já nevím co a tak k tomu nemám, co sdělit. Když to funguje mě v drsnějších podmínkách než je ve výšce 420 mnm obvyklé - odpovídá to tak 550 mnm, musí to fungovat i jim dvěma.

Vrtá mi v hlavě Javaliho idea o vkládání N rámků česnovou stranou do NN pod VN. A tak k tomu:

Vysvětlil jsem, že předem není chytré dělat obsluhu úlu ze žádného důvodu. Včely vědí kde mají česno a hlídají ho i v zimě víc, než zadek dna. A je jedno zda jde o TS a nebo SS.

Jindy a jinde v jiné souvislosti jsem vysvětlil, že je TL 39x15x11 zbytečně veliký a že by stačil menší. Původní idea byla že ekvivalent 3 vysokých SR = 6 níztkých + 5 dělničáků a prostřídat. Jenže se ukázalo, že žádné vč nepostavilo a nechovalo plod ve všech šesti N SR. Tak jsem ubral a sopučasně vkládal TL dřív nežv půli května. Ukázalo se, že 4 trubčáky jsou dostačující.

Javali. Udělal bych nějaký držák systému listovák a do vysokého podmetu bych zasouval celou kazetu třeba s 8 rámky. Protože je prostor pro 11 rámků, je tam po stranách dost místa na nějaký rám, držák. Prostě aby se jedním pohybem vytáhnul “truhlík” nebo spíš jakási klec s rámky. Po vytažení by se s rámky manipulovalo horem jako když se otevře úl. Daly by se takto vkládat zásobáky, vyřezávat trubčina. Ale já to neradím. Jednak vyrušování je stres a prokazatelně snižuje výnos medu a jako ostatní stresy bude mít destruktivní vliv. Navíc likvidací trubčiny se dosáhne jen pár % snížení množství VD ve vč a fakt, že najednou bude vč úplně bez trubčího plodu, bude daleko horší stres, než to vyrušování.

Ne v rámu, ale systém listovák na plný  počet rámků, kdy se po odklopení dvířek daly dozadu vytahovat jednotlivé rámky, předváděl včelař Nerad (někde od Tábora) před asi 12 lety na přednášce ve Vlašimi. Poptal bych se tam. Má i výrobu úlů (měl) a je velmi vstřícný.

Na 99% je to tenhle, hledejte varroa dno diagnostické

https://inerad.wz.cz/o-nas/

To mě mrzí, vše se vyvíjí a já stárnu a co se mi zdálo jako báječné ještě nedávno, dnes už nezvládám. Omlouvám se.

Netuším kdy to bylo, kdy jsem to o lepší patnáctce psal. Mám (vymyslel jsem) medníky 11 letos třetí sezonu, o rok dřív je měl Tom4. Totiž. Vyrobil jsem (dal nařezat z překližky Bo 18) přířezy a ke smontování se neměl a tak je Tom4 udělal dřív. Taď nevím jestli dokonce o dva roky dřív než já. A osvědčily se mu.

Připomenu proč je to právě 11. Sedláčkův úl je vysoký 34,7. Vyčítal jsem mu, proč proboha neudělal rovných 35. No, je to 2x normalizovaná a zažitá sedmnáctka a mezi tím VM 7 mm. Abych neudělal stejnou chybu jako on (on to za chybu nemá) a nedělal to na milimetry, ale celé centimetry, rozdělil jsem jeho nástavek na 3x a mezi jsou dvě VM po 8 mm a to by dávalo 34,6. Tak proto to jsou jedenáctky. Jenže pak mi nechtěly včely z VN vyšších než 30 do medníku. Přátelil jsem se s jedním a ten, aniž by byl včelařsky vzdělán si ode mě nedal říct a nadšeně si pořídil na Sedláčkově míře asi 45 vč a do medníků mu ten rok nechtělo 40 vč!!!!!!! To mě poučilo a Sedláčkovy úly jsem úplně zrušil a konečně uvěřil tvrzením světových autorů, že prostě VN pro plod nesmí být nikdy nad 30. Mimochodem, letos nechtěla do medníků vč ani u třicítky, je tu o tom psáno.

Já to o málem “magických” 30 cm vím od předků asi 60 let, první, pokud vím, to u nás tvrdil Škvařil a ne náhodou je Čechoslovák vysoký právě 30 cm. Jen jsme pořád nevěřil a snažil se vymýšlet a zkoušet a ověřovat. Mohl jsme si ušetřit hodně zklamání a ztracených roků.

Konkrétně vás jsem se snažil i Javaliho (asi marně) odradit od vyšších VN pro plod než 30 a jak se Javali právě včera přiznal, tak LETOS (já takový rok jako byl letošní stran neochoty obsazovat medníky nezažil za celé roky kdy nepřevěšuju a nemám mřížky) nedostal včely do medníků ani u míry 27,5 a současně tvrdošíjně mele o nesmyslech a nechápe příčinu (nevěří mi a nečte staré cizí autory). Tak to vzdávám, stavte se třeba na hlavu. Oba dva.

A k vašim dvanáctkám. Kdysi jsem si naběhl, jako vy na mě, na jednoho chytrého, co mi tvrdil, že si nadělal půlky 24 a že se mu to neosvědčilo. Kdybych ho neposlechl, mohl jsem mít ultranízké NN o 38 let dřív. Ještě jednou se omlouvám a vůbec si nepamatuju mojí propagaci 15. Ale, je možné toto. Tom4, než jsme se seznámili a než viděl jak včelařím a než poznal Blaník, pořídil si 17. Teď lituje, ale jsou moc pěkné a rozhodně je nehodlá vyhodit. Možná proto jsem propagoval 15 jako mnohem lepší než 17. Neuvádíte kontext a možná se to stalo takhle.

---------------------- 

Já na rozdíl od Toma4 bych se netrápoil a trápit se svými NN 15 nebudu. Plánuju snížení NN 15 na NN 11. Dělá se to tak, že se vyndají šrouby pokud by vadily v řezu. A pak se opatrně podle bajláku na cirkulárce medník kolem dokola odřízne.  Pak se poblíž spodního okraje (asi 20 mm od něj) NN dají šrouby zpátky, ale obyčejně to není potřeba, pokud se používá polyuretanové lepidlo D4, ani by šrouby být snad nemusely.

---------------------

Jo, abych nezapomněl, NN 15 má velkou výhodu, že dva na sobě dávají VN 30. Ale jako TL je mnohem lepší NN 11.

Pořád mi to vrtá hlavou a možná jsem na něco přišel, ještě to musím domyslet a dopočítat. Dal jste do toho hodně myšelní a práce a proto je mi hloupé to shodit ze stolu.

Oč jde. Držím se s Blaníkem vnějšího rozměru původních NN a ty měly sílu stěny 30 mm. Protože dřív byla VM jen 6 mm, tak vnitřek je 402x402 (dnes 405x405). Tudíž vnějšek je 462x462 (u novějších 465X465). Protože jsem ztenčil stěny na 20 mm, v jednom rozměru je od vnějšku odskočeno o 10 mm na každé straně, v druhém rozměru vzrostl vnitřek na 422. No a to je ten nápad.

V článku o špehýrce píšu, že tenkostěnný nástavek - podkovu tří stěn místo čtvrté stěny dokonale drží dva hranolky, nahoře a dole síly 20 mm. Prostě stěna by byla z desky 20 mm rozměru 462(465)x308 a jestli mám vyzkoušeno, že soudržnost bedny dokonale udrží 20 a 20 mm nahoře a dole, pak mezi vzniká prostor vysoký 268. Když by měly pětirámkové bedny tuto stěnu 20, pak dvě proti sobě by vytvořily volný prostor 402(405) x 268 x 40 mm. No a protože síla rámku s mezerníkem je 35 mm, tak by do volného prostoru vlezl úplně přesně rámek 39x24, nad HL by byla VM 8 a dole “podmet” 20 mm.

Úl nemá mít žádné komponenty, které se oddělují a po nějaskou část roku musí být někde skladovány. Znám tento požadavek na údajně moderní úl. Porušil jsem ho blinovkou silnou jako rámek. Pak mi došlo, že kdyby byla silná ne 35, ale jen 20 mm, může být celoročně v úle a naopak tam pak plní několik funkcí. Pořád je to ale prvek vyjímatelný a od úlu oddělitelný. Starší blinovky silné 35 jsem nevyházel, někde je skladuju a jde to. To samé platí o buchhtách, mám jich asi polovinu počtu vč, tedy asi do každého druhého úlu mám kromě blinovky ještě buchtu. Ty taky někde musí být, mám přes 40 vč a buchty zaberou plac asi tří banánovek a to je únosné. Proti tomu jak báječnou funkci a víceúčel plní mi stojí za to mít nějaký od úlu oddělitelný “krám”, o který se nějak musím po většinu roku starat.

------------------------

Zpátky ka našemu pětirámku. Měl by jednu stěnu jen z hranolků 20x20 nahoře i dole a do prostoru vleze čtyřiadvacítkový rámek. Dokážu si představit, že bude sjednoceno (TS), že vkládaný stěnový rámek, asi by to byl SR, bude nějak fixovaný v přední bedně. Po rozpáčení a odsunutí zadního pětirámku v přední bedýnce drží napůl zasunutý SR normalizované velikosti 39x24. Do odložené bedýnjky se po odehnání včel kouřem a peroutkou vloží deska vyplňující s malou vůlí prostor mezi horním a dolním hranolkem a bedýnka je uzavřená. Po vyjmutí SR 24 a odložení do rojáku i se včelami  anebo jsou včely ometeny se stejným způsobem zaslepí i zbylý pětirámek, který zůstal na dně. Dno je pořád to stejné jako má Blaník a na volnou půlku dna se položí a zajistí vodorovná deska patřičného rozměru a úl je uzavřený. Dokážu si představit pracovat  s akuvrtačkou a každou “pomocnou” desku přichytit čtyřmi sádrokartonářskými (tedy ultralevnými) vruty. Rozdělení úlu, ometení včel, zadělání obou půlek a zadělání dna - na volnou půlku dna by se ometaly včely odhaduji na max 2-4 minuty a to je pro mě doba naprosto akceptovatelná.

Ano, oddělek na běžném širokém dně by vypadal prapodivně, také vodorovné zaslepení dna by se muselo nějak přikrývat proti dešti. Ale to jsou už detaily, jistě snadno řešitelné.

-----------------------

Co by nastalo. V úle by bylo zase 11 rámků, akorát prostřední by byl menší míry, u Blaníku 24 by logicky vznikal atyp, dalo by se to udělat na normalizovaný rámek 39x17, akorát by horní a dolní hranolerk byly o pár mm vyšší. A nebo atypicky vysoký rámek, ale se šíří 39 a normalizovanými oušky jako jakýkoli jiný rámek.

Nejdřív jsem myslel, že to spočítám a rozpracuju v noci a jak je vidět (nejraději vše “tvořím” z voleje, jak mě to napadá to rovnou píšu a jak je vidět, je to na papíře). Teď by to už mělo fungovat perfektně.

Dál se přímo nabízejí další možnosti. Protože má Blaník vše bezfalcové, kdyby přední svislá půlka držela na “hřídeli” jak jí ukazuje jinde Goro, pak by to udrželo dvoumedníky i tehdy, když by se zadní pětirámek vyndal. Ano, úl by vypadal divně, ale já takovým věcem říkám “divítko” aby se měli kolemjdoucí čemu DIVIT. Také by se dala oddělit celá zadní svislá půlka i s medníky. A už mě napadají další možnosti jako SS, dvě hřídele a postupné odebírání medu tak, že půl medníku odebrat a nahradit a za pár dní to samé naproti. Medníkové NN by už díru neměly, je jen otázka, zda by vč byla ochotná akceptovat medníky uprostřed rozdělené. V jarní snůšce určitě a když by to vadilo v dalších snůškách, holt by i medníky byly s otvorem a vkládaným rámkem, u medníku výšky 15 se přímo nabízí rámek 11, který už já i Tom4 máme v běžném provoze.

--------------------------

Ale pořád je to na jednu stranu ve srovnání s obyčejným nástavkáčem složitější ptákovina, na druhou stranu je to asi 30x méně práce než v termosolárním úle a úl by nebyl zdaleka tak komplikovaný a hlavně náročný na přítomnost včelaře při solárním ohřevu. Taky by byl lacinější než termoúl, pravda, termoúl léčí proti VD, Pětiblaník tu ambici nemá. Taky si umím živě představit, že by dělená byla jen plodiska a medníky by se používaly normální velikosti na rámek 39x11. Tento medník se velmi snadno unést dá a kdybych neměl mnoho NN 15, dnes bych měl už jen jedenáctky, ukázaly se po všech stránkách lepší. Neboli, budu radikálně snižovat počty vč a pak budu už používat jen jedenáctky. Patnáctky už minimálně s cílem vůbec.

A TAK DÁLE, A TAK DÁL…