Příspěvky uživatele

tom4:

Poměrně zajímavý článek na téma syntetické krmivo a Dol.Z některých informací je člověku přinejměnším slabo a není to z krmiva

https://www.apivital.cz/akce/reakce-clanek-rizika-pouzivani-tekutych-krmiv-publikovany-mesicniku-vcelarstvi-c-6-2014-vuvc

Tak jsem si dal tu práci a pročetl (nerad) vše na co bylo v textu průběžně odkazováno. Celá záležitost je dnes právě 10 let stará a tak se s odstupem dá zohlednit i to, zda český včelař masově přešel na vychvalované krmivo. Nepřešel, i když se hodně lidí nachytat dalo. A čas vždy úplně nejlépe osvědčí pravdivost nějakých tvrzení.

Rozeberu to. Predešlu ale, že žijeme v době nekonečného poukazování a varování před dezinformacemi, aniž by bylo jasně vysvětleno, co vlastně ta dezinformace je. Nejhorší a nejzákeřnější je ta dezinformace, kde se řekne SKORO celá pravda, ale stěžejní věc se zamlčí. A tak si to každý rozmyslete sami. A aby neměl majitel pocit, že musí zbohatnout na žalobě mojí osoby, nejmenuji ho a nejmenuji ani jeho produkt, všude uvádím slovo Šmakuláda.

Takže. Autor Šmakulády několikrát zdůrazní první půlku pravdy, zamlčí ale tu druhou. Včely opravdu na zpracování cukru řepného spotřebují 23% energie uložené v tomto cukru na jeho přepracování. Druhá půlka ale uvedená není, kolik % energetické hodnoty Šmakulády padne na zpracování Šmakulády včelami. Uvedeno to není, troufám si tvrdit, že záměrně a v tom spočívá ta dezinformace. Pak prostší včelař na tu fintu skočí a nic netuší a uvěří, že včely pomocí Šmakulády nějak ušetří svoje opotřebení a energii krmiva a přitom dezinformátor nelhal, jen toho řekl jen půl. Kdyby byl majitel značky seriozní, uvedl by jasně i tento údaj. Nevím to, ale podle mě to bude z logiky věci také 23%.

Majitel Šmakulády odkazuje jen na dva Ukrajinské zdroje a nic víc. Pro mě KRAJNĚ nevěrohodné!

Další a velkou dezinformací je, že se v přírodě dvojcukr sacharoza nevyskytuje a že je pro včely neznámý. Skutečnost je taková, že drtivě drtivá většina nektarů je z víc než 90% právě ze sacharozy. Výjimku tvoří jen akát a slunečnice, částečně i jetel, snad i pohanka a svazenka a v těchto nektarech je skutečně převis fruktozy a díky ní med z těchto rostlin nekrystalizuje a nebo později. Ovšem doporučuji si podrobně nastudovat zhoubnost fruktozy pro lidský organizmus, pokud k jedné molekule F není jedna molekula Glukozy. Tady jen doplním obecně neznámý fakt, že drtivá většina výrobců potravin sladí produkty fruktozou, protože je výrobně lacinější, její zhoubné dopady na lidi jsou chytřejším lidem známy. Na potravinách hledejte zkratku HFS - High Fructose Syrup a radím dobře, nejezte a nepijte nic, v čem ty sračky jsou!

Úsměvné je tvrzení, že díky převaze fruktozy ve Šmakuloádě zásoby nezkrystalizují a tudíž jedině ony jsou vhodné pro přežití zimy včelstvem a dokonce pro jeho zdárný jarní rozvoj. To je lež a mě je jedno, zda vědomá nebo z nevzdělanosti. Základní otázka by pak byla, jak mohly včely zdárně přežít miliony let bez nekrystalizující Šmakulády?

Tvrzení, že chtěl činovník Dolu úplatky či spoluúčast patří do podpásovek a Dol by se měl soudit a nemůže prohrát! Titěra je lepší persona a takovou levou on nemá zapotřebí a ani by to nebyl jeho styl. Naopak, je tu mafie a užiteční idioti, co v tom vědomně nejedou, snažící se zničit Svaz. To je celé.

--------------------------

Mohl bych v hodnocení canců majitele Šmakulády pokračovat. Soudnému čtěnáři by mělo úplně stačit co uvádím.

A neodpustím si dodat trapnoúsměvnost odvolávání majitele Šmakulády na celý Svět, jak se vývoj nezastavil a jak bychom se neměli opozdit. Tito nemyslí celý svět, oni ve své zaprděné malosti myslí (jako pravodoláskoví Havloidi) lezení do prdele Bruselu a Západní Evropě. Už jsou s tím trapní a únavní. Já se vyhrabal z řiti Sovětsko-Ruské a do té Západní dobrovolně nevlezu!

Vlákno o krmení medem bez vytáčení bylo primárně o jarním rychle tuhnoucím řepkáči a nepraktickém “nástavku včel”.

Hlavní můj motiv k uvedenému pokusu byl ale jiný.

Šlo mi o to, zda když by se třeba v květnu dal NN s tuhým medem například mezi dno a TLumič, zda odtud med vynosí, “zrecyklují” a opět uloží do medníku, odkud se v rámci normálního medobraní odebere a vytočí. Samosebou smíchaný s novou snůškou. Zdá se, že to fungovat bude a na to se, pokud budu živ a hlavně zdráv, chystám. Pokud by to tak bylo, byl by to stěžejní objev. Případná melecitoza by byla vyseparovaná přímo včelami a vyhozená z úlu a medovice by jedině vylepšila květový med. Doslova se na tyto pokusy těším, pokud vím, tak toto ještě nikoho nenapadlo a nikdo to nezkusil. Jenže na 99% to nebude fungovat s vysokými medníkovými rámky, ale jen s polorámky, do kterých matky kladou až když by musely. Jakmile by se daly dolů vysoké rámky, patrně by tam matky kladly, pár rámků s plodem v každém patře. Stejná potíž by nastala i u NN systému, kde matky nemají na výběr vyšší plást pro plod.

Ale. Drtivá většina včelařů má tak zvané medníkové dílo a stejné rámky na med má i desítky let. Proto je potřebují mít prázdné, neumí si představit, nemají sklad a nechtějí staré hnusárny “recyklovat” vyvařením a nahrazením mladším dílem. Obměna díla je u těchto takyvčelařů prachbídná, se všemi důsledky i pro včelaře pořádné a tedy nevinné - většinu chcípavek si včely přinesou z vnějšku právě od těchto umělců. Já včelařím jinak, jsou věci, které bych už nikdy nedělal. Větu dávám záměrně tak aby bylo jasné, že jsem stejné prasečiny dělal taky. Ovšem já jsem nezamrznul v sedmdesátkách a moje včelaření se vyvíjelo a vyvíjet bude neustále k vyšším metám.

Bohužel jsem vaše dotazy nechal bez odpovědi. A v pěně dní a v záplavě jiných témat úplně zapadl primární článek. Byl dlouhý a drtivá většina ho na 100% nečetla. Dobře vám tak, kdo jste líní i jen sbírat perly házené zadarmo. Někteří ale asi nemají mozky schopné chápat víc jak tři holé věty a nedej Bože nějaké souvislosti a podmiňování dějů jedněch ději či úkony jinými. 

Javali. Pokusím se postupně odpovědět na vaše dotazy a to i přesto, že pilotní článek všechny odpovědi obsahuje.

Váš první odstavec. Ano, melecitozy je jen menší část, zbytek je prvotřídní med, to jste pochopil správně. Ovšem dál jste už mimo. Pokálet se z melecitozy nemůžou, není rozpustná vodou a včely jí nedostanou do zažívacího traktu, přece v plástech zůstane jakási “krupice”, kterou pak včely vynášejí a někdy se z plástů po nakonění sype, když to ještě nestihly vynosit. Vy jste to spojil do jednoho s medem medovicovým (ale pozor, stejně zhoubná jsou škrobová krmiva). Medovice je koktejl jiných cukrů než glukozy a fruktozy, ze kterých se z víc než 95% skládá květový med. Medovice obsahuje složitější cukry, které ale obsahjí více nestravitelných látek a proto konzumace medovice včelám přeplní výkalové vaky. Znám stupidní argumenty, že někdo krmí syntetikou a dobrý. Ano. Když by nechal včelám medovici a byla mírná zima se 2-3 prolety, pak vč přežije i na medovici a i na škrobákách. Takže vy jste smíchal dvě věci do sebe, jasné? Neumím to sdělit stručněji, abyste měl vysvětlení. Stručnější by byla odpověď NE. A věděl byste ho.. Já se snažím vše vždy vysvětlit a lidi to nečtou a když, tak nechápou. Za to ale já nemůžu!

N další otázku na konci stejného odstavce mám odpověď ANO a moje podivení, jak vás mohlo napadnout se ptát. Přece naprosto běžně zjara například posilujeme vč s méně zásobami přidáním takových rámků - a když s medem tím líp - jak na okraj hnízda, tak za blinovku. Nic lepšího na posílení a urychlení jarního rozvoje včelám nelze dát, než medový rámek od loňska.

Včely se vyhýbají zavíčkovaným zásobám stejně, jako lidi se tři dny před výplatou taky raději uskromní než by šli do spořitelny vybírat. Nic jiného v tom nehledejte. Jakmile dostanou primitivové výplatu v hotovosti a nebo ještě hůř mají kartu a můžou vybírat (nebo platit kartou) podle své vůle … dál jsem to smazal, chytřejší vědí co mám na mysli a méně bystrým stejně nejde vysvětlit nikdy nic.

O spešl dně s možností vkládat rámky do TL bez nutnosti rozebrat úl jsem speciálně vám napsal celé vlákno, zůstalo bez adekvátní odezvy.

-----------------------

V jiné, patrně Naháčově metodice figuruje “nástavek včel”. To je vlastně to Petrovo bláznovství (ovšem bláznovství z mého popudu pod vlivem méně dobrých metodik) z pilotního článku tohoto vlákna. On je mnohem pracovitější než já  (taky je o 13 let mladší), ale po jediné sezoně prohlásil než takovou blbost, že raději nic.

Mě po letošku zbylo mnoho NN s tuháčem, ale já se nijak nehroutím a vše dostanou včely, jinde vysvětluju, že panenské rámky, kor s medem, zavíječ nežere a nebo nepatrně. Velmi často jdou za blinovky do komor polorámky s medem. Mimochodem taky proto vím jak ochotně tam staví, když se nerozšíří včas.

A Javali, poslední věc. Cituju část vaší věty: “jesi to ze spodu vždy vynosí nahoru tak bych…” a to je pro mě docela stěžejní. Proboha proč lpíte na tom, aby to vynosily (patrně k nějakému datu jako když soudruzi plnili Pětiletý plán) nahoru? Včelstvo “ví” nepřetržitě kolik má zásob. A podle toho se rozvíjí a když “myslí”, že má málo, stagnuje a rozvoj vázne (ví, že bude snůška a ty “tři dni” do vejplaty se holt uskromní). O předjarním paradoxu jsem tu taky udělal vlákno, stačí si to najít, NASTUDOVAT a hlavně POCHOPIT a dát do SOUVISLOSTÍ. Takže. Nahoře, kde je ve zúženém prostoru v teple plod, obyčejně není dost zásob a za blinovkou v komoře je podle mě nepočítají. Pak je jediné místo na zásoby dole pod zúženým VN s plodem, a tyhle zásoby počítají! Toto je další naprosto stěžejní sdělení. Jinde se posmívám nějakým pylovým těstíčkům, jarnímu podněcování a dalším volovinám, které včelaři dělají a stejně mají jarní rozvoj pomalejší než v Blaníkách a nebo i jiných úlech, ale s metodikou Blaník. Moje máma říkávala: "Někomu řikat nahoru, dolu, ho.no platný!" a i když je už 28 let jinde, dodnes se na pravdivosti jejího oblíbeného rčení nic nezměnilo. Inu. Kdo chce kam…

Děkuju za vysvětlení.

Ale přece jen jsem měl na mysli něco jiného. Dám příklad. Jsem polepšený kuřák 18 let a nastudoval jsem u toho všechno. A jednu šokující informaci. Zplodiny ani ne hoření, ale doutnání + jed nikotin zatěžují lidský organismus povětšině karcinogenními látkami. Málo se ví, že víc než 90% škody v lidském organismu udělá jediná cigareta a všechny ostatní v tom dnu jen doplní tu veleškodlivou dávku. Může to znít neuvěřitelně, ale bylo opakovaně a různými postupy zjištěno vždy to samé, víc jak 90% škod za den udělá jediná cigareta. Mimochodem, je pak velmi pošetiilé když někdo říká, že omezil kouření, protože stačí za 24 hodin ta jedna cigareta a kdo si jí neodpustí, už může kouřit jak pohádkovej drak, protože je to už více méně jedno.

Otázka. Co když podobně působí na včely jiné chemikálie? U nikotinu, dehtu a téměř 2.000 dalších jedovatostí, které obsahuje kouření, je tedy jev, který není žádnou úměrou, nedokážu to pojmenovat (a jméno to jistě má). A protože to nevím, nedávám včelám nikdy žádné syntetické srágory a i cukr se snažím trochu nahradit medem, protože by se mohlo stát, že nějaké cizorodé chemické látky mohou působit stejně, jako kouření. Ale pozor, za vrchol mírně řečeno pošetilosti považuju med vytočit, uskladnit, rozpustit a zkrmit včelami. Dražší krmení včel si nelze představit. Proto je tu můj příspěvek o krmení medem bez vytáčení a důkaz, že to lze i v červnu, kdykoli, viz příslušné vlákno.

Máme v Blaníkách nepochopitelně málo VD a pořád jsem neopustil názor, že VD přímo CCD nezpůsobuje, že je, jako svého druhu indikátor a že tím, že oslabuje jednotlivé včely, velmi přispívá ke kolapsům. Včely ale zabíjí koktejl virů a celý jev se obecně označuje jako CCD, zhroucení včelstva.

A hlavně. Zopakuju co jsem už mnohokrát tvrdil. Všechny věci na světě lze rozdělit do dvou skupin. Na ty, které ovlivnit nemůžu a na takové, co ovlivnit mohu. Co dám včelám je jedna z  té menšiny věcí, které ovlivnit můžeme a já se to snažím dělat. Pokud to je zbytečné a nemá to žádný vliv, to já nevím. Rozhodně tímto ale nemůžu svým vč ublížit a nic mě to nestojí. Naopak, syntetická krmiva jsou vždy dražší než cukr.

K menšině věcí, které u včel můžu ovlivnit je také úl, metodika a eliminace sebemenších stresů jakým je například jakýkoli diskomfort, tedy hlavně jakékoli omezování.

Zapomněl jsem dát, že odpovídám MS, mezitím zde přistál názor Tom4.

Ale já položil otázku úplně jinak. Jak moc škodí údajně toxický HMF včelám? Co s tím má společného pražená káva proboha, nebo chleba? Bavíme se o včeláých a o jejich podléhání nemocem, o kterých vědcostuti dodneška ani jistě nevědí, co to CCD je! Podobně podobní vědcostuti nevěděli 25 let, že včelaři bojují s jiným roztočem!

 A je to JEN případný HMF, co je špatně na syntetických krmivech? Proč ignorujete základní zadání?

Kam mířím? No k úhynům za "nepochopitelných" okolností a podmínek. 

Polopatičtěji. Neměl jsem do letoška problém, nekrmil jsem nikdy ničím jiným než cukrem a moje vč žijí na velké dávce medu, který jim vědomně nechávám. A tvrdím, že kdo vyrabuje ze včel všechno do mrtě, způsobuje si úhyny a nebo jich má víc než jiný, který není nenažraný jako nahý guru - nadále Naháč.

Děkuji vám pane kolego. Nicméně, to víte, učím se od vědců a tvrdili to věhlasní páni soudruzi ve Včelařství z té skupiny, kterou jsem uváděl. Já váš dar rozpoznat, která vědecká tvrzení jsou kraviny a nevěřit jim a kterým vychvalovaným a protěžovaným soudružským vědcům věřit lze, holt nemám.

Mě to znělo logicky. Já to ale tak důkladně nepitval, nebylo to předmětem sdělení, jen holým popisem faktu. A taky to může být úplně jinak a stejně to nezmění nic na tom, že je lepší na periferii dát trubčí plod raději než dělničí.

Navíc je jedno, zda je přicházející vzduch předehříván z větší části teplem vyrobeným larvami a nebo teplem dodaným včelami, vzduch se tam ale předehřívá. Vždy jsem také dodal, že když včely musí opustit nějaký plod a nechat ho zastudit, je lepší aby obětovaly zbytné, přesněji v nejbližší době pro včelstvo postradatelné trubce, než aby musely obětovat dělničí plod z periferie.

Hlavně ale nechápu vaší snahu slovíčkařit a vzájemně se nachytávat na nuancích včelařské vědy, která smrtelně vážně tvrdila a obávám se, že namnoze dodnes tvrdí úplné nesmysly. Viz třeba jak nejodolnější k CCD jsou nejsilnější včelstva. Každý může vidět každý rok kolem sebe, že to pravda není,  ale tak zvaná věda tu hovadinu bude tvrdit neustále.

Také je pozoruhodné (řečeno nesmírně kulantně) omezovat matky kejkly jako je OP a současně cpát do středu hnízda trubčinu jako prostředek proti rojení. Navíc jestli se místo jednoho, nebo dokonce dvou rámků (LBV) s dělničinou dá trubčina, pak je to opět omezování matky v kladení, myšleno v kladení dělničiny. K tomu došli převěšovači taky, viz moje zdejší vlákno o původním Šítově úle a jeho provozní metodě. Tam byly SR dva a byly na konci. Když přišly úly bez okének, Linhartovi se jistě zdálo, že už nemusí být na konci hnízda a nacpal je mezi plod dělničí. To jistě šlo stejně jako když byly na konci, akorát to k omezení rojení rozhodně nevede!!! Ovšem to nic nemění na omezení počtu rámků z celkového OMEZENÉHO počtu plodových rámků s dělničinou a Blaník stojí a padá právě na opaku a to, že se včelstvu umožní rozvinout se do libovolné síly. To k zamezení rojení naopak vede, kromě vyloženě rojových roků, vždy.

Ale to je pořád dokola, kdo něco chápat nechce (jako mě se nechce chápat OP v žádné podobě), tomu já nepomůžu.

Klid, to je pořád dokola a už je to únavné, tihle lidi se nikdy nezmění, jsou věční. Tito lidé (MS a podobní) vždy vidí příčinu svého případného neúspěchu vně sebe a tudíž to svádí na genetiku. Protože mají nějaké teoretické nesmysly jako posvátnou krávu a jak se jejich praxe neshoduje s jejich teorií, která je zajisté nejlepší na světě, pak jediná příčina musí být v něčem jiném a ne v uctívané teorii. Natož ve vlastní chybě či selhání. Neomylní nadlidé chyby přece nedělají nikdy, to ta blbá genetika, to je prevít, ta vám zabila ne pračku, ale včely.

Já to mám celý život naopak. Po každém neúspěchu začnu zpytovat svědomí a hledat, kde jsem já selhal a udělal chybu. Výsledkem je moje praxe, která nebyla vždy tak jiskrně skvělá, jako se zdá být teď. Proto si s vámi rozumím, protože se “bojíte přiblížit k úlům, co tam najdete”. Mě to funguje už řadu let v kuse, ale nikdy jsem si nebyl bohorovně jistý a vždy se bál každého podzimu a zimy a vždy jsem děkoval Bohu, nebo tomu Něčemu, co je nad světem, za včelí jaro bez problémů. Pokora se tomu říká a chytřejší chápou, proč věřící třeba děkovali před každým jídlem za to jídlo, na které se nadřeli oni sami.

Ale, i já měl v pubertě pocit, že právě já změním svět a že se bude točit tak, jak já budu chtít. Měl jsem štěstí, že jsem prozřel ještě v učení. My dřív totiž dospívali rychleji než dnešní macho mistři vesmíru.

K vybělení cukru se používal louh vápe (ný, natý, itý, istý - prostě nevím jaký) a v cukru ho zůstávalo až 1%, slovy - jedno procento. Nebo se dávalo vápno a louh vznikal druhotně, nevím to a je to pro naši věc lhostejné. Jedno % je dle mého názoru obrovské množství a pamatuji si z nevčelařského tisku z osmdesátek, že soudruh řešil dopady na zdraví lidí kromě vlivu samotného cukru, také toho louhu. Myslím si, že včela je háklivější než člověk a prosím vás kolegové, pokud o tom umíte něco najít, sem s tím. O louhu a případných dalších jedovatostech v cukru a ne o výrobě cukru.

Přitom vnímavost hmyzu může být naprosto odlišná, jistěže cukr není ničím barvený. Ale potravinářská barviva, pro lidi úplně neškodná, jsou pro včely toxická. Analogicky mě tudíž napadá, jak je to s tím louhem? Cukr není primárně vyráběný pro včely.

Pak je tu celá skupina syntetických krmiv. Jsou dva základní druhy. Relativně drahé cukerné UMĚLÉ inverty. Je nutné si uvědomit, že umělá invertace cukru (dělalo se to kyselinami, třeba za ww2 - náhražka medu a bylo to prý nechutné, používala se kyselina snad solná) je včelám neznámá a nepřirozená a já bych to nikdy včelám nedal proto, že co se děje s “činidly”, která chemicky zinvertovala cukr? Neškodí nějak včelám? Přitom invertovat včelám cukr je zhovadilost pro hloupé. Včela cokoli pozře, vždy samovolně přidá enzym invertázu a nemůže nepřidat. Tudíž uměle invertovat cukr včelám je nesmysl, nijak je to nešetří a nešetří jim to žádnou práci. Určitě ale produkt obsahuje zbytky chemické štěpící látky a je možné, že umělý invert naopak včely zatěžuje víc, než cukr tím, že musí zbytky “činidel” odstranit. 

Mnohem lacinější jsou škrobové hydrolyzáty. Ty mají tu nevýhodu, že obsahují mnoho nestravitelných látek, víc než medovice a tak je zimování na tomto krmivu velmi riskantní. Plní totiž výkalové vaky včel v zimě víc, než stejné množství medovice. Ovšem to je jen jedna věc. Horší, jak se domnívám, bude, jaká “činidla” byla použita na přeměnu škrobů na cukry? Nemůžou v tom krmivu nebýt a jaký vliv to má na včely? Existují věrohodné (více studií se stejným výsledkem) na to nějaké studie? Hlavně ne placené výrobcem těch krmiv, nebo nějakou obchodní nebo jinou lobby. 

A třeba co pro lidi neškodný, ale pro včely toxický HMF? Je v syntetických krmivech? A pokud ano, kolik?

----------------------------

Speciální dotaz pro Javaliho: 

Čím jste krmil? Kam mířím. Přeplnění výkalových vaků je jedna věc a to u vašich vč zatím nenastalo. Ale co nastat mohlo je další zhoubný vliv “činidel”, jak naznačuji výš. A když se k tomu přičtou další “malé” stresy, pak je možné, že méně odolná vč podlehnou virům. Mám na mysli vaše kejkle s prapodivnými - nesmyslnými mírami, jak jste nemohl dostat včely do medníků atd. Tam hledejte začátek problému, viditelného až úhynem. A váš nápad kyseliny? Víte, zintenzivněním souložení se panenství rozhodně nedosáhne!

Je to už únavné. 

Já vůbec žádné křivky neřeším, nezajímají mě a nic o nich nevím, protože monitoring je taková kravina, že než něco furt monitorovat, tak raděj nebudu včelařit.

Odstranění trubčího plodu když ho vč nutně PUDOVĚ musí mít, je pro něj tak strašný stres, že se z toho podle mé intuice do konce sezony nevzpamatuje. A tento stres, spolu s nucením nějaké plásty nahusto obsazovat omezováním svislými mřížkami je nejen nesmírně pracná blbost, kterou se nehodlám ani snažit chápat, protože je to další stres z nepřirozenosti. Moje vč v Blaníku si dělají naprosto bez omezení co se jim zachce. A zatímco si moje vč dělají co chtějí si i já dělám co se mi zachce a to něco je NIC! Jakékoli nucení včelstva k něčemu, jakékoli omezování, usměrňování je nepřirozený stres a musí se odrazit v kondici. A včelstva v mizerné kondici jsou víc zamořená patogeny a nejen parazity. On ani zdravý, nijak netrpící a nestresovaný člověk, dobře živený, bez omezování svobody, který nežije v průvanu a kyselinovém pekle, obyčejně neonemocní a dokonce ani rakovinou. V tom (ale jenom v tom) souhlasím s hercem Duškem. Zkuste si jen představit, že vám nějaký magor dá místo podlahy v bytě betonářskou karisíť a bude vám hned jasnější o čem píšu. A jedinou možností vysvobození je přetrpět to do příští doby rojení a prchnout! Při první i nevýhodné příležitosti. Ale včelař je mistr světa ve vymýšlení protirojových opatření. Avšak pozor, také může nastat opak, že se vč vůbec nerojí proto, že se vůbec nedokázalo dostat do kondice potřebné pro rozmnožení = vyrojení. O tom se nikde nepíše ani jedna hláska, že?

Ani my v Blaníkách neznáme rojení. Blaník má jedinou nevýhodu a to je naprostý nadbytek panenských medníkových souší. Jenže bez nich to nejde viz moje předchozí články. 

Pozoruhodné je také to, jak si nepřenášíte kleštíka, to jako fakt jo? K něčemu se přiznám. Před pár lety jsem usilovně pitval první trubčinu a chtěl jsem vidět ty kleštíky na bílých larvách. NIC. Tak OK, zkusil jsem trubčinu teda v dubnu, pak v květnu a pořád ne a ne nějakého brouka najít. Pak jsem to vzdal. A to jsem je hledal na trubčině, že bych si je nějak roznášel dělničími plásty mě, přiznám se, vůbec nenapadlo. Bohužel nevlastním tak jiskrnou mysl a tak brilantně uvažovat neumím, že by mě tohle vůbec umělo napadnout.

No a plodové pauzy v době, kdy se mají nalíhnout včely, které vyživí a vychovají dlouhověkou generaci, tak o tom jsem fascinovaně četl a užasle uvažoval nad lidskou pošetilostí. Poslyšte, máte úhyny? Kolik % ročně třeba za posledních 15 let? Já až letos a to se domnívám, že bylo mojí zdr indispozicí, stářím, melecitozou (od 3.6. jsem nechodil do konce července vůbec, do půli září špatně). No a podle vyznavačů křivek a grafů vývoje kleštíka bych už neměl mít ani jednu včelu. Totiž celkem 12 vč nedostalo letos ještě žádnou léčbu. Uvidíme a všechno tu na sebe prásknu.

Takže já vím naprosto jistě, že bystřejší podle vašich měřítek rozhodně být nechci a jen němě žasnu, co za ptákoviny mají lidi čas a pracovitost vymýšlet. 

Jo a já přehlédl, že POLštář zjara hodíte na VN (ale nerotujete, samozřejmě, že to není rotace) a my hlupáci to vyvaříme a už bychom na tom včely nedrželi. My Blaníkáři totiž do KK (váš nástavek včel) dáváme ty nejblbější rámky, třeba ty, kde nám je matka nad SL malinko zakladla a nebo zakladené z horních TLumičů, nebo nějak polámané a potrhané z medometu nebo z jiné manipulace. Prostě takové, které jsou na vyvaření a my jim dáme poslední kousek “života” před vyvařením. Ony totiž zažijí léčení a nic s reziduy žádné, ani té měkké (ale v desetisícinásobných dávkách) chemie už pak do našich včelstev nesmí. Také stojí za pozornost jak to, že naše včelstva nadšeně medníky přijímají i bez ohavného NN postaveného na VN. Co uděláte s medem z POL?

A propos, jak čistá je KM a nebo KŠ? Co třeba balastní látky? Nikdy jsem na to téma nečetl ani větu, to se neřeší a přitom to bývá velmi významné. Kupříkladu je znám osud dávné polární expedice, která pomřela po ztroskotání i když měli nadbytek konzerv masa, ale i zeleniny. Ve věčném mrazu se dochovaly mrtvoly posádky a dnes moderními přístroji se zjistila otrava olovem. Plechovky byly sletované olovem a obsah Pb v jídle mohl být tisíciny promile a spíš méně. A stejně ty chlapy olovo zabilo. Bylo to tak dávno, konzervy byl nový vynález a ještě se nevědělo, že když se bude dlouhodobě konzumovat JENOM strava kontaminovaná i jen tak nepatrným množstvím Pb, že by to mohlo vadit.

A tak dále, a tak dál. Nepřesvědčuju, jen kontruju ze svého úhlu pohledu a přiznám se, že některé postupy “moderních” včelařů (OPtimální postupy) mi přijdou velmi veselé, bohužel častěji spíš trapné než veselé. Třeba když vidím vašeho nahého gurua s fixem u tabule, jak dělá z komára stádo velbloudů. Hlavně se ale netají tím, že chce ze včel vyždímat úplně všechen med do poslední kapky, aby to neprožraly, jak se o včelách vyjadřují jen podivní lidé. Taky chci med, ale ne do mrtě. Předkové říkávali: “Dej krávě do držky, vona ti dá do dížky”. Dížka (pro mladé) byla dřevěná nádoba, do které se dojilo mléko. NO a do dížky nedá mrtvá kráva nic. A kdo nenažraně bere včelám všechno a nakrmí NÁHRAŽKOU, mívá úhyny.

Čtu to po sobě kvůli opravě chyb a málem bych zapomněl na v mednících vystavěný dostatek panenských souší. No, naše vč nekladou v medníkách - nízké dílo a pošetilost NN systrém Blaník nezná a autor odsuzuje jako překonaný nesmysl. A nejhorší, co lze vč přidat je panenská souš a kor ta vystavěná v medníku (jestli jste myslel souše vysoké). Chuderky vaše včely, řeknu vám.

S většinou toho, co píšete nesouhlasím, ale nebudu vám odporovat, nakonec, je dobré zkoušet. Ovšem prosím, u vašeho pokusu s Blaníkem do toho žádnou svojí invenci nevkládejte. Tvrdím vám, že když ve vašich podmínkách a při vašem počtu snůšek dodržíte do nejmenšího detailu metodu Blaník, získáte k metráku medu na včelstvo. Ovšem obávám se, že i jen o 25 mm vyšší Superjumbo je už moc vysoké! Když zkoušet Blaník, tak v úlu Blaník, řekl bych.

Napsal jsem vám odpověď už v poledne, ale neodeslal. Mýlíte se podle mě ve víc věcech, zastavím se u  jedné. Česno musí být u strany, u které jsem napsal mockrát. Pak je nějaký první a logicky poslední rámek. Blaník spočívá v předjaří v tom, že je plod i na posledním rámku před blinovkou a nebo je tam max jeden bez plodu a ten se nahradí SR. Jakmile se probouzí stavební pud, přesněji touha chovat rubce - ještě nemají vosk a první trubčinu staví z toho, co kde v úle ukousnou = je to šedohnědé, tak v této fázi se dá za poslední rámek s dělničím plodem SR. Jakmile ho postaví a zakladou a vylíhnou se červíci, tehdy se mezi SR s trubčinou a posledním plodovým přidá M. Protože chtějí mít plod (trubčí plod je pořád plod = mimina) pohromadě, velmi rychle postaví a hlavně ZAKLADOU mezistěnu. Jak je zakladená, dá se doprostřed hnízda a místo ní další M. Najděte si to, první M mívám postavené na konci jív a u většiny vč když rozkvétá třešeň a stará literatura radí dávat první M, mám u poloviny postavené a zkladené 3 M, u nejslabších jednu. 

Ano, včely jsou zjara dokonale blbovzdorné a kladou i za blinovkou.

Jakmile dáte trubčák za blinovku, sám sebe ošidíte o nejlepší a nejrychlejší stavbu v roce! Ovšem to byste třeba frajersky oželel, ze stylu jak se vyjadřujete jste dost furiant (sebvědomnější než je mi milé = řečeno velmi eufemisticky). Taky třeba považujete zužování za nepotřebnou hloupost a tak dále. Váš boj. Ovšem u pokusu s Blaníkem dělejte přesně to, co vám říkám. Jinak nezkoušíte Blaník, jasné? 

Neumím domyslet a doteoretizovat velmi ranou stavbu mezistěn a rychlé zakládání. Tvrdím ale, že to má na celkovou kondici a hlavně elán včelstva rozhodující vliv a ne genetika, jak se domníváte vy. V tom se s vámi neshodnu nikdy. Totiž. Kdo mele o genetice, připravuje si výmluvy až bude mít úhyny. Já genetiku ve smyslu, jak to berete vy, nebral nikdy. Jedině efekt "chlebového kvásku" a ten se dá naočkovat jakékoli genetice.

Ale hlavně jsem nepochopil důvod chovu trubců za blinovkou. Jedině, že se tam stáhnou všechny samičky VD a že se trubčina vyřeže. To je hovadina, účinnost asi 5% a hlavně neskutečný stres. Přece jasně přiznávám, že moje teorie o roztočích dole pod VN nejspíš není pravdivá, protože i v případě horního TL má Blaník jak na míře 30 tak i 24 velmi málo VD.

-----------------------

Pořád ale přehlížíte vy i ostatní prazákladní ideu spodního TL. Je tam nejchladněji (když je jediné česno, očka všechno zničí) v úlu a přicházející vzduch se předehřívá jako v radiátoru tím, že trubčí plod (jako i dělničí) má svůj metabolizmus a vyrábí teplo. Nejzákladnější idea Blaníku je v tom, že když třeba v květnu přijde prudké ochlazení a včely musí opustit a nechat zastydnout část plodu, pak je to při spodním TL postradatelný trubčí plod. Opustí TL a stáhnou se pod strop kd ej etepleji. To, že funguje i horní TL je sice pravda, ale je to už z nouze ctnost, nebo prostě náhradní řešení když úl nemá oddělitelné dno a nebo včelař nemůže VN zvednout. Vždy je ale strokrát lepší spodní TL!!!!!!!!!!

---------------------

I následující jsem už mnohokrát napsal, zopakuju. Myšlenka o předehřívání vzduchu trubčinou a její případné opuštění není moje. Nepamatuju se, zda Ptáček nebo Čermák a možná ještě jiný autor toto tvrdil a obhajoval tím vysoké podmety a stavbu divočiny v nich. Já tu myšlenku převzal, ale odmítám jakoukoli nerozběrnou divočinu. Autor už blbnul s podmety až 120 mm vysokými a to mě inspirovalo na celý běžný NN.

Trubčina ve vysokém dně nepochbně funguje. jen mi přide uhozené zjara měnit dna a z těch den pak dolovat divočinu. To je moc pracné. A protože jarní zákroky je nutné udělat co nejdříve a za odpoledne se dá udělat asi 15 a max 20 vč, musel bych mít 20 náhradních den. Pak je v noci očistit a vydolovat voští a druhý den zase? Takže by to dpopadlo tak, že den by muselo být asi o 100% počtu (a dělat to v zimě, spolu s údržbou a obnovením nátěrů a oprav) víc a to by rapidně prodražilo včelaření a taky kde ta dna skladovat? 

Mrzí mě, že stejnou schopnost vidět nejširší souvislosti a domýšlet věci nemají zdaleka všichni ani podobnou jako já. Píšu tak, že si neuvědomuju a pořád předpokládám, že co je jasné mě, musí být jasné mladším a chytřejším taky a ještě víc.

-------------------------

Z KONTEXTU JE JASNÉ, ŽE SE MNOZÍ NEOBTĚŽUJÍ ČÍST CELÉ MOJE PŘÍSPĚVKY A PAK MĚ NAPADÁ MARNOST SNAŽENÍ JAKO TO O PERLÁCH A BLÁTĚ. Jinak si neumím vysvětlit, že píšu stále to samé dokola a mnozí to úplně ignorují.

Tohle vlákno jsem založil 21.10. a do dneška tedy uplynul necelý měsíc. Konečně jsem dal mřížky do česen. Myslel jsem si, že je to zanedbané a že myši už budou řádit v úlech. Nestalo se tak nikde.

Mám dvě stan + oddělky u baráku. Na stan R bylo 12 vč, z toho 2 slabá, čekal jsem jejich zánik. Zatím žijí.

Na druhém stan K bylo 21 vč + tři spojená kolabující včelstvíčka, spíš torza. Kupodivu to žije, na poslech - ucho na úl a poklep - zahučely a dokonce se přišly podívat co tam šroubuju. Některá vč vyrazila bránit příbytek, kvůli dvěma jsem musel dokonce zapálit kuřák.

Je mi líto, že někomu to padá. Stan R nedostalo letos žádnou léčbu a na stan K jsou nefumigovaná 2 vč. Jedna říjnová fumigace byla jedinou léčbou a vím přesně která dvě na stan K léčená nejsou. V tomto výčtu (kromě odd u baráku) vůbec nerozlišuju normání vč, slabší odd a nebo dokonce ultraslabou “záložní matku".

Odd u baráku jsem vyfumigoval všechny. Plánuju před vánoci acetonaerosolovou “ránu jistoty” všem. Gabon letos nedostalo nic a ani žádnou jinou léčbu. Vím která nedostala žádný cukr, která asi 5-6 kg a která asi 12+ kg. Dvěma vč jsem odebral horní KK s tuháčem, vč se stáhla dolů. Všude jinde v horních KK včely nějak hospodaří a nebo jsou na styku VN a horní KK. Letos jsem nepodsadil KK pod VN nikde.

A kdyby se mě někdo ptal, tak zdárnému přezimování mých včelstev letos nevěřím, myslím, že většina padne.

MS - registroval se stylem “chytrá horákyně”. Tedy, sice se zaregistroval, ale falešným jménem. Nedávno jsem to tu hodnotil, nečtete všechno?

Máte s ním hodně společného. On je posedlý OP a pořád se snaží tu hovadinu nějak naroubovat na Blaník. To nemůže dobře dopadnout a on pak ale bude říkat, že je Blaník nanic a já vůl. Přežiju to. Vy se pořád upínáte k nepodstatnostem a to je zateplený úl.

Dá se to říct lapidárně = “úl medu nepotí”. Ovšem toto přísloví je, mám za to, chápáno nesprávně. Kdo umí včelařit, bude mít med i v betonové rouře nebo plechovém sudu. Kdo to nepochopí, sebelepší úl mu nepomůže, dobrý úl mu ale ušetří většinu práce. Dobrý úl ale není úl zateplení, neboli dobrý úl nedělá zateplení.

Kdysi jsem dával příklad s hraním na kytaru. Když někdo neumí hrát ani na otřískanou španělku, Fenster Stratocaster z něj Jimmyho Page neudělá.

Tak po přečtení tohoto vašeho příspěvku mi dokonale spadla čelist. Mrzuté na tom je jenom to, že jsem na to nepřišel sám. 😎😉

Ano! Byl tu od začátku rozpor, teorie o trubčině pod dělničinou, ale v nízkém prostoru, je líbivá a dokonalá. Její krásu ale kalí ten fakt, že Blaník má málo VD i v případě TLumiče horního. A budete určitě nejblíž k pravdě a doufám, že se to mě a nebo ostatním Blaníkářům podaří ověřit a potvrdit. Ono to také hodně koresponduje s tím, že nejvíce úhynů je vždy u nejsilnějších včelstev. Ona z toho bude vyplývat i moje obliba slabých a dokonce velmi slabých vč. Takoví ti “lazárci” vždy musí být zužováni a musí jim být v první fázi pomoženo. Prostě vyšší výkonnost slabých vč vs silným kmenům já považuji za prokázanou, jen jsem to neuměl nijak smysluplně teoreticky odůvodnit. Myslím, že jste na to přišel vy. Mimochodem, nemáte s tím zkušenosti, ale přesto jste udělal patrně stěžejní objev nebo vysvětlení. A přesně o tohle mi vždy na všech forech šlo, aby se “setřásalo”, aby se diskutovalo. Vím jistě, že víc hlav víc ví, to je odvěká zkušenost předků. Děkuji vám.

-----------------------

No  akonkrétně, první co mi došlo při čtení vašeho postřehu. Příběh jen krátký, heslovitý:

Mám jedno supervčelstvo, nevím kde a jak se u mě vzalo, nevím nic o původu matky. Udělal jsem z něj silný odd a dal ho na pozici vedle. Obě třicítky v nástavkáči a tak šlo dát dospod NN ve funkci TL. Odd byl na konci léta posilněn dalším odd a tak na sobě byly celou zimu dva VN30, stálo to na KK 11. Zjara se zužovalo. Jenže toto krajní, pozdě spojené vč zúžit nešlo, složil jsem ze dvou VN 30 jedno plodiště. Trvalo mi to, jinak mírné včely znervozněly, byl jsem vyčerpaný a neměl už sílu a začalo se šeřit. Tak jsem holt neudělal ze spodní KK TLumič. Prostě jsem to neudělal s tím, že snad příště a nebo nevím, prostě jsem už nemohl. 

Nezúžené vč v zadu vyjídalo souši a místo ní přišel SR. Místo další vyjedené souše přišla M. TL jsem neudělal a myslerl na to, že na ustavičně propagovaném chovu POUZE SILNÝCH VČELTEV asi něco bude. Medu to dalo hodně, bohužel taky 3 NN 15 cementu.

Toto vč padlo jako první, u něj vím jistě, že nebylo zužované a tudíž to dokonale zapadá do vaší teorie. Původní, vyzimovalo velmi silné, ale zúžit šlo, jenže to mělo tak mladé pěkné rámky, že jsem to nechal na jedné plné bedně složené ze dvou zimních - další nevýhoda zimování ve dvou VN nad sebou!!! Pro mě byla dost záhada, proč původní zůstalo - matka se tam asi vyměnila TV - a proč padlo nadějnější.

--------------------

Nyní je potřeba aby Roman a Tom4 zabádali v hlavách, zda jejich uhynulá vč nemají stejný nebo podobný příběh. Já to každopádně začnu hlídat.

--------------------

Proto jsem uvedený fakt s malým množstvím brouků netlačil do obecného zveřejnění, nehrál mi v tom výše uvedený fakt v podobě horního TL. A naopak, dle Gorovy teorie by se vysvětlovaly úhyny doslova studeného odchovu v pouze velkých nástavcích bez zúžení s očky a síty místo dna. Mám za to, že díky panu Gorovi je konečně teorie Blaníku vysvětlená. Ne-li úplně, jistě z části ano.

Bohužel se debata stočila ke zvedákům (já hledám spíš lehčí úl a nebo lehčí provozní metodu) a já se to pokusím vrátit k tématu vlákna.

Velmi pozoruhodný je postřeh romaning a sice, že při odstranění igelitu a současném přidání prvního medníku vlastně dojde k mnou zavrhovanému zvětšení prostoru o 100%. To je skvělý postřeh a je potřeba to dál domyslet. Běžně to nedělám, uvedl jsem to jako možnost v rámci “setřásání”. Párkrát jsem takto igelit použil a dobré, nicméně po několik let vyzkoušené to nemám.

M.S.:

Langstroth není nejlepší. Není nic jako nejlepší míra, ale Langstroth má obrovskou výhodu v délce rámku. Pokud se včelstvo proploduje nahoru příliš brzy, na dlouhém rámku je stále velká rezerva směrem dozadu. Výborné u oddělků. Mně lang vyhovuje. Kdybych neměl lang, chtěl bych zase dlouhý rámek. Měl jsem i Čechoslovák 37 x 30 s polovičními medníky, ale přešel jsem komplet na lang superjumbo v kombinaci s Lang ⅔. V mých podmínkách se tato míra osvědčila.

Palec je ode mě a já tohle podepíšu. A prosím všechny, aby psali jako MS - totiž, že: V JEHO PODMNÍKÁCH.

Dle vašich příspěvků jsem nabyl dojmu, že včelaříte ve včelařském ráji. Ovšem mám za to, že nejméně 70% našich včelařů v ideálu nevčelaří.

A jen bych si dovolil připomenout co jsem se snažil, myslím že včera, tady někde sdělit. Co píšete je pořád o silných včelstvech a dokud to trvale funguje OK, nic proti. Já ale hledám provozní metodu a úl pro střední a nebo vyloženě slabá včelstva.

Nějaký mnohem chytřejší člověk než jsem já prohlásil, že jen idiot nemění názory.

Vše se vyvíjí a já sem dal jak jsem letos dopadl zdravotně a že mám s páteří problém jsem věděl už v roce 2016. Pozornějšímu čtenáři dojde, že jsem se nemýlil.

Čtvercový půdorys je podle mě pořád nejlepší proto, že lze na stejném dně obojí orientace stavby.

---------------------

No a tehdy jsem vámi citovanou zmínku nevnímal, přehlédl a nebo ignoroval prostě proto, že jsem Tachováky viděl u kolegů a práce s jednou rukou dlouhou v maringotce je pro mě dodneška noční můra!

Nicméně nastala u mě chvíle, kdy se bojím dál včelařit v jedenáctirámkovém Blaníku stejným způsobem. Hledám tedy nějakopu alternativu a možná nejsem sám, včelaři stárnou - petrosmoravicum a nebo jsou tu ženy a někteří mladí si třeba dají říct a budou si svá záda raději šetřit i když zatím těžké nástavky zvládají bez problémů.

Ano. Jakýsi Dr. Farrar v USA mezi válkami blbnul s NN systémem a rotací nástavků. Idea byla nepracovat s jednotliuvými rámky, ale s celými nízkými nástavky. Farrar myslím psal o nejnižším Langu a Boháč tvrdil (asi někde v Americe) má vč v tomto úle běžně 8 NN.

Pokud vím, sami Američané po ww2 od NN nesmyslů upustili, mají to snad jen v Austrálii a tam ale mají snůšku nepřetržitě 10 měsíců a průměrné výnosy 300 kilo medu na včelstvo. Ovšem pak se toho u nás chytli Boháč, Ptáček a Čermák (od konce 70 let přes osmdesátky) a znovu vrátili do hry NN systém, všude jinde už opuštěný jako moc pracný. A tak se ukázalo, že co mělo podle primárního teoretizování práci usnadnit a urychlit, jí naopak přidělalo a nesmírně zkomplikovalo.

Nevím co si o této Brennerově knížečce myslet. Třeba v knize se ustavičně uvádí 10 rámků, ale to je nesmysl. Vím jistě, že si to pořídil jak můj táta v JBC, tak můj bratr na Šumavě (10 km od Klatov). A rychle toho nechali, bylo to na 8 rámků a i v těch horách to byl úl malý a pro Kraňku nevhodný.

Ovšem myslím, že jste nepochopil (nenastudoval) oč v té knížce Brennerovi jde. Jako Boháč a spol ignorovali jinou včelu v USA a jiné klima a jiné snůšky - tam je jen masařka Ligustica, protože se tam z drtivé většiny včelaří pro opylení a med je spíš otravuje a zdržuje a tak jen hlupák staví tamní praxi, úl a teorii jako etalon v Česku nebo střední Evropě. 

Kdybyste Brennera prostudoval došlo by vám, že knížka je o jiné včele, málo plodné křížence s převahou včely tmavé, která vůbec neuměla využívat jarní snůšku a měla nesmírně pomalý jarní rozvoj. Proto se muselo s touto včelou včelařit dvoumatečně. Tedy ten, kdo chtěl větší průměrné výnosy než 4-7 kilo medu na včelstvo. A tak je Brennerova knížka o malém úle pro neskutečně blbou včelu a je o možnosti (nutnosti) dvoumatečné technologie. S příchodem Kraňky se tato citovaná Brennerova knížka stala bezceným brakem k nepoužití. Tedy pokud se v tom úle bude někdo snažit včelařit Brennerovou provozní metodou.

----------------------------

Já ale na základě celoživotní praxe tvrdím, že základní chyba soudobého včelaření spočívá v jedné věci. Příklad: K přepravě nákladů odjakživa tisíce let sloužil volský potah. Šlo to i s koňmi, ale kdo chtěl řídit volský vůz, do kterého zapřáhnul koně, pořád jako volský potah, nemohl uspět.

To samé se děje pořád. Úly vymyšlené a osvědčené pro Vlašku (Ligustica) v Americe jsou pro Kraňku v Evropě stejně blbé, jako volský vůz pro koně. Mě celé to pasování nových, měnícími se okolnostmi vynucených změn včelaření na pořád stejné úly a stejné pracovní postupy, vlastně tragicky zastaralé - Lang 160 let a Adamec 120 let, připadá stejné, jako když někdo jezdil celý život na koni, pak ho posadili do auta, ale on si vzal svoje ostruhy, bič a oves a furt se potýká s tím, že jeho auto nechápe čehý ani hot a prrr už vůbec. Ani bič na něj neplatí a ostruhama si jen ničí lak.

A mimochodem, příklad voslkého potahu jsem nezvolil náhodně. Tvrdit, že Langstroth je nejlepší je stejné, jako tv rdit, že na přepravu nákladů je kaminon naho.no a lepší je žebřiňák s volama! Totiž když vzniknul Langstrothův úl, nejefektivnější tranzit zboží se děl pomocí volů, bedňáků, žebřiňáků a formanů. A je na každém zda chce být primitivní forman se žebřiňákem  a nebo se pokusí myslet moderně. Vývoj  se nezastavil. Ano, na lopatě a krumpáči se už nedá nic zlepšit, fungují tisíce let a pořád správně. Bagr je ale o hodně lepší.

Doporučuji zájemcům o menší a lehčí úl prostudovat celé vlákno o Tachováku z VF. Taky tam jsou příspěvky moje z 2016 a tak je možné porovnat moje názory tenkrát a dneska.

https://www.vcelarskeforum.cz/tema-Tachovsky-ul-Rady-Tipy-Zlepsovaky

Už nechci bádat nad neúspěchem PS úlů.

Patrně jste mě nepochopil. Úzkovysoká by byla sestava dvou beden 32x30x9 na sobě. Jedna bedna je sice nepatrně, ale pořád širokonízká, je to přece 32:30.

Uvedu čísla, důvod, co mě k tomu vede. tedy kromě nízké váhy vysokých beden. Začnu tou váhou.

32x30x9 = 86,4 dm2. Adamec kvadrát má 103 a tudíž by to bylo o málo, ale přece jen lehčí. Když má A plný plodu a zásob asi 25-28 kilo, toto by mělo vážit asi 21-23 kg. To tvrdím, že se unést dá, jsou při tom “kratší ruce”. Pokud by to mělo stěnu 20 mm masiv Sm, pak by byla délka vnějšku 37,5 (38) cm ku 46 cm u klasického Blaníku a tohle je hodně významné.

Dvě vysoké bedny by dávaly 173 dm2. Blaník 30 má s TL 15 193 a už jsme si vysvětlili, že je to moc. Blaník 24 s TL 15 má plochu 167 a je to akorát, hlavně ale dvě nestejné bedny (stejně jako Blaník 30). Takže, úl, pro nějž ještě není název, by měl složené plodiště mírně větší než Blaník 24 s TL 15.

Zajímavý je jeho medník. Měl by plochu 43 dm2 a byl by tedy o nepatrně menší než NN 39x11x11. Sice by na váhu byl skoro stejný, ale opět krátké ruce a tudíž “pocitově” výrazně lehčí.

Jak by na tom byl FantasMagor s celkovou výškou? Blaník 30 má TL 15 + VN 30 + max 3 NN 15 a tak je jeho max výška (beze dna, deklu a včelích mezer) 90 cm a je to celková plocha díla 321 dm2. Pokud by FM měl mít stejnou plástplochu, byl by vysoký mezi 105 a 120 cm. Protože je ale neobvyklé a není důvod aby na Blaníku 30 byly 3 medníky, byl by FM vysoký max 105 cm. Ano, to je dost, ale pořád by to mohlo být stabilní i v silném větru - na výdrholci stanoviště nezřizujeme, ale spíš v chráněných místech.

--------------------------

Je tu jedna zvláštní shoda, ne úplně zjevná na první pohled. 

Jinde jsem nedávno vysvětlil co je a v čem spočívá Tachovák. Pozoruhodné je, že plocha jeho bedny je 84 dm2 a tak je naprosto shodná s FM. Ale, Tachovák má ničemně nízkou velkou bednu. Když by se k T nadělaly polomedníky vysoké 12, jejich plocha by byla stejná jako u FM 32x15x9 a nachlup stejná by byla i celková výška úlu na vrcholu sezony. Jeden ohromný a nevyzkoušený rozdíl tu ale je. Míra vysoká 24 je prostě blbá a pro včely a tudíž pro celkový výnos včelstva, ale hlavně pro jeho zdr stav a kondici je vždy vyšší plást lepší. Také pro jarní rozvoj. Je pozoruhodné, jak mnozí uvažují o silném zateplení úlů a o tom, co se samo nabízí nechtějí nic vědět. Prostě na plástu 30 cm je o týden rychlejší jarní rozvoj. Kdo má obě míry 30 a 24 v režimu Blaník, ví to, snad to Tom4 potvrdí.

Co umožňuje T je jarní nezužování u asi poloviny vč. To samé by nabízel i FM. Zajímalo by mě co tomuto řekne, pokud se vyjádří naše chytrá horákyně - M.S. se sice zaregistroval, jde mu posílat SZ, ale uvedl nesmyslné jméno a tedy se pořád bojí a asi si není svými názory jistý když se schovává do anonymity. U něj mě to mrzí, zdá se, kor co sem dal fotky svých medů, že od něj je co se naučit. Jenže pro mě je uvedený fakt s jeho schováváním velkým zklamáním a zdrojem mojí nedůvěry. Pak by se totiž dalo znamenitě uplatňovat bláznovství nepravé OP podle MS. Vždy v jedné bedně a ne nesmyslně část rámků s plodem a část s medem nad sebou = mraky práce pro pracovité (já jsem líný).

Uznávám, že název FM = FantasMagor je nehezký, mnohým ten nápad tak nepochybně přijde.

V podstatě nejde o nic jiného, než zvážit zda zavádět novou míru FM a nebo holt oželet a naučit se pracovat s předpotopně blbou výškou rámku 24. Ta byla skvělá a moderní před 120 lety, mám za to, že je čas na změnu. (ten čas na změnu začal tak před 60 a spíš 80 lety)

-----------------------

Hloubavější napadne, co mě vede k výše popsaným fantasmagoriím. Ony to úplné hlouposti nejsou, sleduju tím jinou, ne hned patrnou ideu. Jistěže by bylo dobré nic neměnit, nevymýšlet, jít do něčeho, co tu je a to délka rámku 39, pak Lng a už D-B je atyp a každý by si musel všechno na něj dělat sám. Má to snad Lysoň, ale myslím jen na 10 rámků a tak je pryč výhoda čtverce a hlavně dvanáctirámku a tudíž je to ptákovina. No ale co mě tedy vede k úvahám o ultraatypu? Fakt, který jsem ve svých pracech zmínil už mnohokrát a sice, že malá včelstva se ukazují jako méně náchylná na CCD, snadněji zvladatelná a nástavky lehčí. Také jsem zmínil, že skutečný výkon na jednu včelu nebo na kilo vyzimovaných včel je u slabých “lazárků” - tak jsem je nazval, doslova fenomenální. Polopatě. Slabá a ultraslabá zimovaná vč nejsou náhylnější k nemocem, jak tvrdí neustále papouškovaný mejnstrým našich teoretiků z Dolu, Svazu a odjinud, ale je to právě naopak. Slabé a ultraslabé vč sice nemá absolutní výkon vč silného, ale téměř nezná úhyn a to dokonce ani u očkařů a sítových dnech a jiných zabijáckých pitomostech, ketrými mejnstrýmové návody na včelaření překypují. Zamysleme se. Jestli je na mejnstrýmových SILNÝCH VČELSTVECH například poloviční úhynovost a na lazárcích jen třeba čtvrtina, pak je i absolutní výnos lazárků vyšší. Navíc nedají skoro žádnou práci, neléčí se vůbec a nebo nepatrně. To jsou nevyvratitelná fakta a tvrdím, že doba obřích kmenových včelstev je nenávratně pryč. Kdo to nechce pochopit, pláče nad vejdělkem. Dnes mi jeden pán říkal jak FB denně hlásí další a další úhyny taky 100%. Tak jo, kdo chce kam, ať si tam pomůže sám.

NAVRHUJI, POKUSME SE NA ČESKOU VČELAŘINU PODÍVAT ÚPLNĚ JINAK A BAVME SE I O NA PRVNÍ POHLED FANTASMAGORIÍCH. A ŽE BY TO MĚL UDĚLAT DOL A SVAZ? NEBO SNAD PSNV? NE, NA TO NEVĚŘTE, OPĚT SI BUDEME MUSET POMOCI SAMI.

Jako si lidé zatím vždy v historii poradili i s velmi svízelnými situacemi, zkusme si poradit také. Taky je nutné si uvědomit, že jen blázen dělá pořád stejnou věc a očekává různé výsledky. A tak někomu uhynou včelstva a on si pořídí jiná a nezmění ani úl ani provozní metodu a očekává jiný výsledek, než jaký se mu dostavil už několikrát?

Tvrdím, že klasika končí. Jediné co mě, kolegové na vás mrzí je, že jako skoro nejstarší z vás asi uvažuju nejmoderněji a o odvaze zkoušet nové věci ani nemluvě…

Setřásejme, jak říkal odborné debatě můj starší a už nežijící bratr Jaroslav. Hlavně, nereagujme na nikoho, kdo sem dá jen odkaz bez textu. Navrhuju se s těmito indvidiuy vůbec nebavit, oni nám nemají co dát a my se od nich nemáme co naučit.

A ještě se vracím abych výslovně pochválil vlákno MS a jeho druhové medy. Je to paráda a já nechci jeho úžasné vlákno plevelit svým plkem.

Mám už asi 15, spíš 17 let extrud 100 mm a neudělal jsem z toho úly a neudělám. Nadělal jsem ze síly 30 a je v tom tak strašný hnojník, že jsem vyléčený. A nechápu jak je to možné, že v masivu Sm 20 mm a nebo i dokonce v Bo překližce 18 je v zimě sucho a v XPS na stejném dně se stejným deklem je mokro. Má to rámy, horní a dolní a dolní rámy u některých nástavků shnily, nejdřív ty z vychvalované vejmutovky.

Připomínám, že řezat PS na cirkulárce je zhovadilost, je to nesmírně nebezpečné! Uříznout kolmo tento materiál na speciální odporové řezačce (drahá až smrděla, už jí nemám) je nemožné, rovně řezala jen PS do síly asi 50-60 mm, pak hrůza. Udělal jsem si svojí řezačku, ta kolmo sice řezala, ale zase tak pomalé řezy, že prostě ne, už nikdy více!!! Taky jsem jí někomu dal a on jí zase někomu dal - tak si jí nemůžu půjčit a další řezačku stavět nebudu. Prostě já už nástavky z PS nechci.

Ale. Úvaha byla a myslím si to dodnes, že:

Nepřekonaný materiál na úly - žitná CEPOVÁ sláma se možná chová tak skvěle proto, že je vždy rosný bod vně úlu a toho by se při polystyrenu dostatečné síly dosáhlo také. Jenže. Jestli je sucho v dřevěných tenkostěnáčích 20 i méně mm a ty mají RB někde, polystyren 30 musí být lepší. Jenže není! A tak to nebudu zkoušet. Nejhorší je pro mě zklamání když mi něco nefunguje jak má a dělat práci, o které si předem myslím, že je to blbost, mě nebaví tak moc, že se neumím přemluvit.

Hlavně. Izolované úly měly nějaký smysl za ww2, když byl příděl 7 kilo cukru na vč, pak se muselo šetřit. Rozdíl zimní a hlavně předjarní a jarní spotřeby u silně zatepeného úlu ku úlu tenkostěnnému jsou asi 3 kila cukru. Já to kvůli tak pro mě neviditelné sumě peněz na jeden úl řešit nebudu. Jarní rozvo je rychlejší o 3 dny, v některém roce o max 5 dní a to může znamenat i třeba 10-15 kilo jarního medu. Na druhou stranu, ultrarychlý jarní rozvoj je u mě vždy vyšší % vč, která jdou do rojové nálady. A připomínám, že já jsme u včel, když je potřeba, denně. To zaměstnaný člověk nemůže a víkendový včelař tuplem ne. A i tak volím vždy cokoli, v čem se vč rojí málo, poslední 3 roky jsem neměl jediný roj.

------------------------

Začala zima a my tady, jako každý rok, zase začínáme vymýšlet hlouposti. Já bych se spíš podržel - žasnu, že jak javali tak Tom4 mlčí - toho Brenneráku, ale zvětšeného na 9 rámků (ty se osvědčily) a pak by to byla míra 32x30x9 a NN k tomu by měl 32x15x9. Jasně jsem uvedl rozlohy plochy a vychází to skvěle. Vyšší míra než 30 je, jak jsem vysvětlil a ukazuje celý civilizovaný svět, nesmysl a při navrhované míře by došlo k úzkovysokému prostoru se všemi výhodami, kvcůli kterým to uvedení kolegové stále uvažují a současně by to bylo ale ze dvou beden a tedy dělitelné. Lehčí bedny. 3 a spíš až 4 rámky v dolní bedně by bylx stavební, dolní TL (samy ukáží jako v Blaníku co chtějí a staví si podle toho). Pojďme se pobavit o mém návrhu.

Sám jsem tu napsal, že dvě patra v jednom plodišti vysoká 18,5 už nikdy nechci. Ale znamená jen to, že je výška, sice emerická a někteří mají z Ameriky mokro ve slipech, ale já myslím, že moje blbá zkušenost je tou BLBOU americkou výškou 18,5. Kdy to podle Boháčo-Ptáčko-Čermákovské teorie o NN systému už není NN systém, ale na vysokou míru je to idiotsky nízké, nižší než i Zander s výškou 22 a víme, že Adamec 24 je nanic. Javali chce mocí mermo plodiště vysoké 43,5 a někdo tu vlhce snil o výšce dokonce 45. No tak proč ne rovnou 2x30 a se včelí mezerou to je 60,7. Pak ano, pak by to smysl mohlo dávat.

Totiž, kolegové, je nutné něco připomenout. Odsoudil jsem rotaci nástavků za pracnou, ale hlavně nejen zbytečnou, ale škodlivou hloupost. Ovšem nějaké výhody by skýtala. Protože se v klasickém NN systému vždy stává medníkem nástavek s černým zakladeným dílem, kvůli medu se sra.kami to já nechci. Ale! Rotovat dvě vysoké bedny v plodišti - obě tak lehké, že se snadno unesou, by spojilo výhody rotace nástavků s plodem - kdyby se to ukázalo jako účelné a současně by med byl stále jen z NN s PANENSKÝM dílem. Mě toto zajímá enormně.