Buggyra:Přeji brzké uzdravení a též mám radost, že jste zavítala, i když teda vás donutily takové blbé okolnosti 🙂
Díky 😊 já jsem se registrovala už před nějakou dobou, a občas jsem nakoukla, nakonec to tu není tak špatný 😁
Jako v úterý večer začala zvracet jako šakal, a ten obsah vypadal fakt divně. Plus teda už přes den začala neskutečně prdět a byla hodně nervózní. Tak se večer píchla “první pomoc” aby se ji ulevilo, a ráno se jelo na veterinu, před odjezdem se přidal průjem, nežrala, takže ji muselo být fakt zle.
Přidala jsem si k tomu ještě to, že celý ten týden byl extrémně hladová (víc než normálně), což mívala prave při tom zánětu slinivky, ale ta je tentokrat v pořádku. Sono, rtg v pořádku, znovu krev - a už tam byl zánět.
Tak se nám z toho vyklubala solidní gastritida. Jen mi je teda pořád divné, že to mělo takový pomalý nástup, protože většinou je to hned. Spis jsem to tipovala zase na slinivku, ale to se vyloučilo, delal se ještě RTG a tam se taky na nic nepřišlo. Nicméně včera jsme byly na kapačce, a fena je konečně v pohodě, spí, je veselá, tak doufám, ze už bude klid.
JanaJanaJanaJana:Děkuji za optání 🙂
Náladu má super.
U rány hrozilo, že bude muset být operována, neboť se vytvořila velká kapsa. Nakonec zaléčeno, teď se to celý zatahuje, jde to pomalu, ale jistě, nic vážnějšího teď už prý nehrozí nehrozí, traumatizovaná nevypadá (ťuk ťuk). Jen měsíc bere antibiotika a ještě brát bude.
Okolo onoho místa se musím pohybovat často. Pes nikdy na zahradě není, bez ohledu na denní dobu. Asi jsme si tenkrát vytáhli černýho Petra prostě ☹️
A jak se k tomu nakonec postavil majitel psa?
Zrzavci:No bať, jen ať se chůvičky nenuděj. Ale napadlo mě u feňule, že prostě třeba je fakt velkohormon - jsem si vzpomněla na ten start po porodu, tak možná teď prostě s ní něco cloume? Nicméně jo, byla bych bedlivější než kdy jindy, oni mršky rády zatloukaj. To pro případ, že by se chystalo něco o čem tělo ví, ale doktor ještě nemá šanci vědět.
Jako Jo, ona je hormon. Mívá i falešky. Často problém se žlázkama, což může být taky hormonální.
Ale tohle chování to proste není ona. Takhle se nechovala nikdy při hárání, ani při falešce. Spis mi ten stav připomínal chování před porodem.. hlavně ty noci.
Co jsme přijeli z veteriny, tak porad chodila a nebo někde seděla a koukala. Vůbec si nelehla. Až teď si konečně lehla, a tvrdě usnula. Furt se na někoho lepí, což by u ní nebylo nic divneho, ale tentokrat se nelepí s úmyslem si na někoho lehnout, ale proste se nalepí a kouká. Jak kdyby chtěla něco říct, vy určitě chápete 😀
Zrzavci:A jááá ti to myslela, mysleláá, že jste to Vy. Ani nevim proč, když jsem to četla, viděla jsem přesně Vaši feňuli, jak sedí na zápraží a tváří se jako ta trubka. Ona bude velkohormón co?
Jsem ráda, že Vás vidím! Co malá kynologická naděje, tam je šécko cajk? Už chodí se psy na cvičák? 🙂
No Joo, u dvounožce všechno v pořádku, a psům dává zabrat 😄
Zrzavci:Je to peklo s těma babama, co? 🙂
Ha, konečně jsem se taky přihlásila, když už jsem se registrovala 😂.
No Joo, u nás je to poslední dobou pořád něco. A tohle, když fakt člověk neví, co se děje nebo neděje, to je vůbec nejhorší.
Chodím se psem roky na sedáku na běžné procházky. Ale záleží na tom, co od toho očekáváte, jestli chcete aby pes chodil v tahu atd., no a taky záleží na psovi. Chodím takhle s jedním psem, který je většinu procházek na tom sedáku, v postroji a na vodítku s amortizérem. Druhý pes lítá většinu času na volno. Vodítko mám rozdvojené, obě karabiny připlé na postroji jednoho psa, ruce volné, a když je potřeba, tak na jednu karabinu připínám druhého psa.
Kontraproduktivní to u nás není, psi rozlišují, jestli jsou připnutí na postroj nebo obojek. Plus teda i v tom sedáku normálně fungují, umí zastavit, zpomalit, měnit směry a tak. Ten pes, co chodí připnutý v sedáku hodně, se umí sám vymotat, druhý pes to neumí - a to pak může být nepříjemné. Chodí na tom sedáku ale pořád v tahu, pokud by šel na prověšeném vodítku, tak by mi to nevyhovovalo, protože mi pak sedák sjíždí, a vodítko se táhne po zemi, a pes se do něj motá. Na úseky, kde nechci aby tahal, připánám na obojek a vodítko beru do ruky, případně přidržím rukou za obojek nebo postroj. Třeba do města to nepoužívám vůbec, tam potřebuju mít psa víc pod kontrolou a lépe ovladatelného vodítkem, což v tom sedáku není. Máme povel na to, aby fakt jako zabral a šel ve velkém tahu, ale jinak už se za ty roky naučil chodit spíš v takovém mírnějším tahu - což by kontraproduktivní být mohlo, pokud chcete se psem běhat a závodit.
Nicméně z toho dotazu mi přijde, že tah asi vůbec nechcete? Ani závodně, ani při běžných procházkách. Pak asi spíš vyzkoušet, mě by to na takové využití nevyhovovalo, protože jak jsem psala, když pes nejde alespoň v mírném tahu, tak mi sedák padá, vodítko se válí po zemi, pes e do něj motá, a úpně komfortní mi to nepřijde, ale to bude individuální.