Příspěvky uživatele

Napadlo mě a dávám ostatním k zamyšlení můj “nápad”, proč drápák přijímají (možná jen letos) ochotněji než mezistěnu. Drápák totiž mnohem víc připomíná jejich pořirozenou obměnu díla, M je pro ně nepřirozená. A také, nikdy není drápák odrásaný po celé ploše, ale jen asi 50-60% plochy plástu, často i mnohem méně. Zbytek mají bez práce hotový a možná proto je to pro ně výhodné.

Váš nápad (domněnka) s porovnáním drapáku a mezistěny určitě dává smysl - méně práce. Každopádně nemá na to vliv (výběr mezistěny / drapáku) třeba i síla včelstva? Vůbec netuším jak se určuje silné včelstvo, ale obecně (pro mě nevčelaře s nulovou znalostí 😀) nedalo by se to ověřit resp. zahrnout do testování / sledování i síla včelstva? Moje myšlenka je taková, že pokud je včelstvo slabší nebo jinak není v plné síle tak preferuje drapák (méně práce) než se nadměrně vysilovat s mezistěnou? Jestliže by se dala mezistěna pro slabší včelstvo a přidá se i ta práce - neovlivní to následně i stav včelstva průběhu roku (úhyny, aktivita, … a nevím co ještě)? Chápu, že zrovna toto je komplikované vysledovat a nějak “dokázat”, že stav včelstva v průběhu roce se ovlivnilo použitím mezistěny místo drapáku, ale možná by to stálo za to sledovat i následek.

Nicméně bych se chtěl trošku pozastavit u jedné části, protože ta mi vůbec nedává smysl - možná někomu ano, ale já se v tom opravdu ztratil.

Drápák, i kdyby spolehlivě a dobře fungoval jen ten první v jívách, tedy jediný na každé včelstvo, tak by se ušetřilo ročně asi 650.000 přířezů. Protože mezistěn na nejpoužívanější míru 24 je do kila (profesionální průmyslové výroby) asi 13 a půl, pak by se ušetřilo ročně 650.000 : 13,5 = 48.000 kg mezistěn, tedy 48 tun!!!

Pokud se dělí dvě čísla jiných jednotek (v tomto případě přířez a kilogramy) tak výsledek je potom první jednotka na 1 druhé jednotky. Takže jste jen spočítal 48 tisíc přířezů (P) na kg (48 000 P/kg - což samo o sobě je zvláštní údaj). Když budu počítat svoji průměrnou rychlost - pojedu autem a ujedu 90km za 1,5h, tak jsem jel průměrnou rychlostí 60km/h. Další co mi přijde zvláštní je i ten Váš samotný výsledek - 48 tun. To myslíte v rámci ČR nebo jen na jeden úl, stanoviště? Hodnota 48 tun na ČR mi přijde extrémně málo a třeba na jeden úl zase až moc. Podle mě by to chtělo asi přepočítat. Takže buď mi něco uniká a nepochopil jsem nebo je tam chyba. Jediný způsob jak se “dokáži” nějak dopočítat aby mi to dávalo smysl tak by to bylo takhle - jestli jedna mezistěna míry 24 = 1 přířez tak 650 tisíc roznásobit 13,5 (kg) takže by Vám vyšlo 8 775 tisíc kg (8 775 tun - v rámci ČR to považuji za reálnou hodnotu).

Ke zhotovení drásačky stačí motůrek ze staré vyřazené vířivé pračky, trochu umu a lze použít nějaký starý stůl, skříňku, cokoliv. Jistě by to šlo po sundání krytu upnout do brusky místo brusného kotouče.

Prohlížel jsem si ty fotky a napadnul mě menší “zlepšovák”, ale nevím jestli Vás to taky napadlo a nechtěl jste se s tím zabývat, ale nebylo lepší to udělat ve stylu srovnávací brusky v principu cirkulárky? Místo pily by se tam dala ta drásačka (zespoda jako u cirkulárky) skrz desku a zeshora by se jen přejíždělo rámem než to dělat ručně ve vzduchu. Jestli předělat cirkulárku nebo udělat “novou” z nějaké stolu do kterého by se vyřízla díra pro drásačku by už záviselo na každém a jeho možnostech samozřejmě. Ono na tich fotkách rámků je vidět jak už tam není pravý úhel od toho ručního drásání - to neberte jako kritiku, ale ručně ve vzduchu se kolikrát i nechtěně se některé části vezmou více než by bylo potřeba. Nějakou srovnávačkou bylo podle mě bylo o něco “preciznější” a přesnější podle potřeby.

A nemáme? Zrovna energetika je dost široký obor neskutečně začleněný v systému a je to vidět fakt všude. “Levný” to prostě nikdy nebude a je to vidět i na produktech. Stačí zajít do hobby obchodu nebo klidně do Lidlu. Najdete tam něco co není na elektriku či baterie? Sehnat novou benzínovou sekačku už tak snadno nejde a ještě Vám to prodávají bez baterek takže je to vidět, ale lidi si to rádi koupí, protože to není na fosil. Až to bude mít každá domácnost tak až Vám sto tisíc domácností dá na nabíječku ty “obyčejný baterky co neberou tolik”. Odběry se zvyšují a poptávkou se zvyšuje co asi? A je jedno co to vyrábí apod… Bohužel světový systém závislý na penězích neřeší zda ta energie je “zdarma” nebo ne.

Další věc je to, že i kamiónová doprava taky už přechází na elektriku (Daimler už to jede ve velkém docela - najděte si dálkové eActros) a řízení dle počasí nebude přesné a pak budou odstavený kamiony na dálnici apod… to bude super a to se zase projeví na našich peněženkách (potraviny, součástky do telefonů apod…). Před asi 2-3 měsíci když mi odtahovali auto tak jsem se bavil s tím týpkem a ten vyprávěl, že už teď se nemůžou zastavit a většinu odtahů už jsou elektroauta (cca 70%) a jaký je poměr elektro a klasických aut u nás? Vyprávěl, že jel pro Teslu aby jí odtáhnul 2 km k nabíječce a co když bude zataženo? A co když ještě to nebude Tesla, ale elektro kamion od Daimlera? Já tý elektrice tolik nevěřím a to mě ten obor živí a ty výpočty dojezdu kecají víc než politici. 😀 Dokud nebude technologie která se osvědčí tak se tomu budu vyhýbat co to jde. Kdyby raději ty dotace dali na vývoj a ne jako “kupte si elektro auto za půlku díky dotacím”. Vývoj EU samozřejmě dotují taky, ale ten poměr mi nepřijde ok.

Není to tak dávno co jsme tady řešili zmenšování energetické náročnosti (výměna osvětlení apod..), ale na druhou stranu cpou elektriku do všeho a ve větším měřítku nám to LEDky nezachrání. Pokud se to bude hnát do takového tempa (rychlejší implementace než vývoj) tak sbohem přírodo.

A upřímně nějaké řízení AI (ikdyby to řídila správně) může způsobit to, že budou oblasti bez elektřiny třeba dva dny, protože prostě nesvítí sluníčko a nefouká. Privatizace bude pro výrobu, ne domácnosti a když každá domácnost bude mít vše na elektriku tak co budou lidi dělat? Auto si nenabijou, nudou ani neposekají zahradu. Prostě nic i s panelem na třeše, protože jejich řízení bude všechno hnát do ohřevu aby aspoň neumrzli nebo se nepřepekli. Možná se bude privatizovat města a lidi v bytovkách si pustí televizi a budou spokojeně koukat na Moravce třeba na Nově. 😀

Určitě jsem pro OZE a můžu jen doufat, že budeme ve stavu kdy technologie bude tak dokonalá, že solár na střeše bude tak efektivní, že i přes zimu budu soběstačný, že si budu moct přívodní kabel do nemovitosti ustříhnout s klidem na duši a problémy prostě nebudou - vše bude stabilní a fungovat i v globálním měřítku, ale nejsem v tom tak optimistický vzhledem k tomu jak ten systém funguje. Za energii nic platit nebudu, ale za jídlo na měsíc budu dávat půlku výplaty, protože ty peníze ze mě budou chtít dostat.

Třeba ocelárny. Nabíječky elektromobilů. V zimě vytápění. V létě klimatizace.

A jaký ocelárny? Myslíte ty který se zavírají, protože nejsou ekologické a nejsou schopny uplatit emisní povolenky?

Nabíječky který nejsou tak pravidelně jako čerpací stanice a vůbec se nevyplatí tahat ty kabely tak daleko a větrnou energii taky nemůžeme generovat všude, jen na smysluplných místech kde Vám fouká vítr. Pro elektrické kamiony dejme tomu.

Jediný co Vám uznám je vytápění a klimatizace - dnes už je na to jen jedno čerpadlo (2 v 1). Třeba s kolegou sledujeme jeho soláry a jak je schopné mu to pokrývat celý dům a i přes zimu neměl moc velký odběry ze sítě takže i minimum ze soláru přes zimu mu více méně stačilo minimálně na vytápění.

náročné věci pojedou na “levný proud”, třeba práce datových center.

Tak toto není tak snadné. Není to tak přímočarý.

Ono pokud ten “levný proud” bude plošně k dispozici

A myslíte, že to tak dopadne? Určitě ne. 😀

Zapomíná se na jednu věc a to je kapitalismus. Hraje se na ekologii a energie “zdarma”, ale kdo by potom vydělával? Až státu klesnou příjmy, protože lidi platí “méně” tak se něco zdraží a ve výsledku budeme tam kde jsme a nic "levného! nebude. Jen budeme s rozdrbanou přírodou kvůli solárům / větrníkům. 😀

Ukládání té energie se ale řeší. A hlavně pro ty fotopanely.

Řeší, ale k čemu to je. Vždy bude potřeba proces uložení (baterie - hrozná chemie což s ekologií nekoresponduje) a rozstřídání a v případě větru dokonce ještě usměrnění - baterie jsou vždy stejnosměrné. Pokud přijdou na způsob uložit střídavý napětí tak to bude bomba.

Tam je problém, že když je extra slunečný den, je plná palba ze všech fotopanelů a zbytečně to přijde vniveč. U těch větrných to nebývá tak intenzivní, ta potřeba, protože za prvé nemají stejné podmínky (převládající větry, reliéf terénu), za druhé fouká i v noci a rozloží se ta produkce do celého dne, což je u foto nemožné.

To smysl moc nedává. Větrná elektrárna která generuje energii přes noc nepřichází vniveč? Kdo Vám tu energii bude v noci odebírat? I odběry jsou nárazové a klasický ekologický občan s elektroautem skončí v 15h, pak dojede nakoupit apod… přijede třeba v 17h a píchne na nabíječku a jde něco dělat (jde pěstovat bio potraviny), za ty dvě hodiny se to dobije to co ten den projel a má to. Primární odběry jsou jen přes den. Spíše záleží na ročním období - v zimě to tolik negeneruje zatímco vítr v zimě je.

Fakt záleží na situaci a lokalitě, ale abychom se vrátili k původní myšlence tak je prostě lepší nacpat solár na dálnici než větrník vedle a rozkopat další části lesa / pole.

Za předpokladu, že počet obyvatelstva bude růst (s klesající porodností asi moc ne) nebo každá rodina nebude mít tak 3-4 auta jako je dnes, ale udělají si vozový park třeba 7 aut na rodinu tak máte pravdu. Ale kde si ty auta zaparkují. U starších nemovitostí se prostor najde, ale rodina co si koupí dnes novostavbu který se dělají typu “řadovka” jsou rádi, že mají dvě auta zaparkovaný a třetí před domem. Je to trošku komplexnější a hlavně záleží na lokalitě a taky jak se objeví třeba možnost práce.

Uvidíme jak nakopne Daimler se svojí výrobou Chebskou lokalitu.

Zapomíná se na tu energii, která je potřeba na budování a údržbu té dálnice a obslužných zařízení (čerpací stanice…),

Jako jo, ale… 😀 Když si vezmeme tu údržbu tak se na jednu stránku jak efektivně / kvalitně / pravidelně dochází k té údržbě? Nejsme v Číně. 😀 Tich obslužných zařízení je docela diskutabilní. Jedna věc je, že nejsou (třeba co si vybavuji aspoň z D5 / D1) po 10km a pokud už dochází k přestavbě staré okresky na dálnici tak tam už obslužná zařízení již mnohdy jsou → minimum práce.

samozřejmě pořád bude potřeba souběžně udržovat i tu původní komunikaci obcemi.

Jako jo, ale… 😀 Když se Vám tam sníží provoz na okresce díky dálnici tak udržování není nutné tak často. Jak zmiňujete třeba tu technologii, pro jaký vozidla byla tehdejší technologie silnic dělaná? O čtvrtinu menší váhy (a to dnes je mnoho částí z lehkého plastu) a třeba 10 méně počtu vozidel (menší zatíženost). Z makromagamentu je to z bláta do louže.

Dále se zapomíná na hodnotu ekosystémových služeb, kterou té oblasti odejmeme narušením vodních poměrů, biokoridorů, narušením mikroklimatu, fragmentací ekosystémů…

Když už dojde k rekonstrukci (stará na dálnici) tak narušení nebude tak “drastické” a hlavně se dálnice udělá ve výšce a přesun třeba zvířat, řeky apod… dnes se s tím už počítá a běžně se dělají na to opatření. Nicméně když už naruším víc mikrooblast s dálnicí, na druhé straně jiné mikrooblasti se uleví a zlepší. Opět z bláta do louže.

Rozhodně zvedám palce fotovoltaickým elektrárnám, třeba ve formě svodidel

Já něco takové viděl, že prodávají někde v Turecku. Jenže tam to bylo spíše ve formě projektu kde místo obyčejného plotu se vloží solár a napájí dům což mi přišlo taky hodně kreativní, ne použitelné všude, ale proč ne.

odhlučňovací stěny na dálnicích z fotopanelů.

To by neprošlo podle mě z několika důvodů.

1. tyto stěny mají za úkol odhlučňovat což panely nedokážou

2. došlo by k mechanickému poškozování - když projíždí kamiony okolo tak vzduchový náraz není až tak malý

3. je to omezený směrem - panely potřebují být nasměrovaný na jih a správný sklon aby něco generovalo což u svislý konstrukce moc nešlo

Nasazení panelů přímo na ty stěny už reálné je.

A taky střechy by se z toho daly dělat, tak nějak jako standardně.

To mě taky napadlo jenže jak by to vypadalo pro ty řidiče? V létě když je slunečno a člověk si zvykne na světlo a pak mu to bude problikávat a zas světlo - riziko nehody a pokud by byla nehoda tak konstrukce to nemusí vydržet a můžeme mít domino + musí se vzít potaz i výška vozidel (kamiony) apod… poničení při nehodě hrozí i v případě kdyby to bylo ve svodidlách - to ano, ale neudělá to takovou paseku a tolik “nepřekáží” řidičům.

No stačí jen vyřešit, jak tu energii ukládat a je vyhráno 🙂

To je dlouhodobý problém a v takovém měřítku mi to přijde už moc komplikované - ekologicky a finančně nesmyslné. Vítr je taky nárazový a dodává energii jen když fouká a taky se to nikam neukládá. Zase z bláta do louže.

Řešení by teoreticky mohlo být, že by se to ze soláru (na dálnici) by se to měničem nerozstřídalo, ale ten stejnosměrný proud natahat rovnou k lidem do domů (mnozí dnes už solár mají včetně baterek) a každý si to svým měničem rozstřídá a energii využije. Což je vlastně taky komplikované, ale spíše jen finančně drahé, jenže ekologičtější, protože budovat další úschovny energie (haly s baterkami) asi není úplně pohodlné. 😀 + ještě tak výkonný měnič na rozstřídání napětí nebude taky moc levný.

Ale co už, v ČR (i EU) máme mnoho chytrých lidí a oni nám to vymyslí. 😀 Proč bychom se tím měli zabývat, že. 😀 Zajímalo by mě jak by vypadaly ty výpočty na tohle co se týče elektrotechniky (účinnosti apod…). 😀

Vím, že o Břečťanu padlo slovo, ale asi jsem nad něčím přemýšlel a nevnímal. 😀 Takže nevím jestli bude nebo ne. Astrovka vypadá zajímavě a vzpomněl jsem si, že jsem navrhoval Heřmánek. Myslím, že jsem ho tam dokonce viděl, ale nejsem si jist. Letos jsme tam měli docela dost Sněženek.

S tou pohodlností je pravda, ale když to vezmeme ze širšího spektra a v potaz další drobnosti tak taková dálnice přináší výhodu po “ekologické” stránce. Co si budem, aut je čím dál více a jestli je nutit je jezdi po okreskách a každou chvíli zpomalovat kvůli obcím je méně ekologické než si doject několik km k dálnici a ject plynule kam potřebuji (a mám lepší, bezpečnější možnost někoho i předject). I časová úspora ikdyby “jen” 5 minut znamená i menší čas nastartovaného auta → méně tich látek co “způsobuje” apokalyptické přírodní katastrofy - paradoxně s dálnicí můžeme tvrdit, že je ekologické (samozřejmě nadneseně). Další aspekt je i to, že ty dálnice kolikrát staví u nebo dokonce místo tich starých a dochází jen k rozšíření (např. v případě lesa).

Třeba v Losiné u Plzně naject na hlavní silnici je nereálná věc a teď tam chtějí taky stavět dálnici (myslím, že D20 Plzeň -Jihlava), Chválenice vlastně to samé. Obrovské kolony na okreskách, každý se táhne přes obce 50 a ještě za kamiony takže bych řekl, že dojde k obrovské úspoře času (méně splodin) a plynulejší a rychlejší cestování (opět méně splodin). Nekoukal jsem na celou trasu kde to mají stavět, ale pochybuji, že celá dálnice bude komplet na nových místech - bylo by to dražší na výkup, pracnější apod... Pamatuji si, jak jsem jel nějak po 6h ráno do ČB ve všední den (měl jsem dovolenou) a to byla snad 10km souvislá kolona od D5 přes Losinou, Chválenice a dál, až někde u Blovic to bylo už v pohodě.

Já si včera trošku pogooglil kolik energie vygeneruje větrná elektrárna a solární na m2 atd... Větrná vygeneruje více energie, jenže solár má zas výhodu, že se dá dát na různé místa a třeba ohledně lesa může zasáhnout jen minimálně → může se postavit mezi svodila na dálnici u nějaké obce / města a jen dotáhnout kabel. Větrník na dálnici nedáme. Já jsem vždy pro něco které mi ovlivní už současný stav jen minimálně a “užitečnost” nějaké konstrukce se výrazně zvýší. A komu by vadilo na dálnici, že veprostřed je solár? Snad je opravdu zarytým anti-ekoteroristům. 😀

Tom50

Trnku má děda, ale u nás by využití neměla a na pití mi taky nechutná. Špendlík jsem navrhoval, že bych chtěl, ale byl jsem jediný takže uvidíme jestli to ještě prosadím. 😀 Ono špendlíků není moc - kolem ČB znám jen o pár starých stromů a co si pamatuji ještě z výletů na kole tak kolem Lišova, Třeboně apod… tak jsem neviděl snad ani jeden. Kolem Plzně to samé.

V neděli jsem viděl taky jen pár včel jako kdyby jen slídili. Jak zahrada u tich močálů tak na zahradě je o 2-3 stupně minimálně méně než v okolí + obrovská vlhkost takže to taky ještě potrvá.

Goro

Tak vzhledem, že tam budeme mít Třešeň, máme podzimní Jabloň, Vrbu, polomrtvé víno a další takže u nás asi nouze nebude a toho vína si třeba ani nevšimnou - to holt uvidíme, ale to bych řekl, že mi tam budou vadit spíše vosy nebo ptáci. Ne, že bych sledoval sousedy, ale tak letmě co jsem zahlédnul tak tam mají převážně jehličnany a žádný listnatý / ovocný stromy takže u nás asi bude rušno. Už teď nám tam lítá hodně Vrabců, Kosů, … leze hodně Užovek (minulý rok jsem tam našli několik mláďat) a včera manželky mamka posílala fotku Slepýše, ale z fotky jsem nedokázal poznat jaký to byl.

Děkuji.

U tý Josty uvidíme - ty úly nejsou až tolik daleko (dle mě) takže to půjde vypozorovat a to samé u Vinné révy. Jak máme doma papoušky tak Josta a víno se využije pro ně, ale víno si budu hlídat spíše pro sebe (z něčeho se pálit musí). Ještě jsme dostali i žlutý maliny.

Vrbu co tam máme je pravděpodobně Košíkářská, protože pod zahradou je chráněná oblast (močál) a tam jich je hodně. Ten dům se kupoval 2024 a hned zpočátku se řízla u země (a já si už nepamatuji jak to bylo předtím) a letos už má zase cca 1,5m dlouhé proutí. Od babičky jsem dostal klasickou vrbu a nabízela i tu Smuteční kterou jste zmínil.

Bude se pěstovat mnoho různých věcí - ty klasiky jako rajčata, možná zase melouny, … Manželka dostala i Třešeň takže mě zajímalo jestli můžeme očekávat vyšší přítomnost včel nebo ne. 

Domnívám se, že vše, co si vysadíte na zahradu, má svůj význam

Přesně tak. Už jsme se domluvili, že zahrada se udělá stylem užitku a ne vzhledu, resp. aby každá rostlina měla nějaký účel. Než ject na design zahrady (půlku toho vybetonovat, schody, obložení, …) tak chceme něco užitečného, ale jen zbývá vymyslet kde co bude aby se tam dalo taky normálně chodit. Nicméně jestli je lepší koukat na zahradu pokrytou betonu nebo užitečných stromů je už věc (subjektivního) názoru.

Tak jsem přes Velikonoce byl u prarodičů a už jim pomalu vylézá Meruňka, Jabloň i Třešeň (ta letos rozkvete asi celá oproti posledních 5 let).

U nás probíhala zas velká akce přesazování a zasazování nových druhů a když jsem v neděli si kopal svoji část zahrady tak sem tam už zahlédl včely jak u nás lezou. Koukal jsem tak jeden úl je vzdušně cca 300m od nás. Nicméně by mě zajímalo jak včely reagují / létají na toto:

1. Bílý Šeřík (ten teprve budeme zasazovat)

2. Josta (kříženec Černého rybízu a Angreštu - budeme zasazovat)

3. Vinná réva - jedna tam je, ale už stará a tu budu likvidovat a dávat svoji (zelenou a růžovou)

4. Vrba - tu budu přesouvat, ale je vůbec pro včely zajímavá?

Já používám jenom ChatGPT (programování a jiné věci), musí se hodně usměrnit a hlavně správně a přesně nadefinovat výstup. Jinak právě dojde k tomu, že buď dává omáčku kolem nebo se zacyklí (už se mi stalo) a nedá tu odpověď kterou člověk chce.

Když si dělám nějaký VBA script pro excel tak mi je schopen docela slušně pak kód přepsat a zrychlit. U MS Accessu je to už horší, ale při AI úpravách jsem se párkrát něco i naučil (že se jedna věc dá napsat několika způsoby) jenže taky se stalo i to, že mi kód upravil nešťastně, že by mi to nefungovalo. Proto i upravené skripty si kontroluju než to vložím. 😀 Jenže většinou ta nefunkčnost je způsobená tím, že AI nezná celou funkcionalitu scriptu když už to mám hotové.

Třeba v Accessu dělám s velkými databázemi a potřebuji si propočítávat kombinace. Jeden script na milión kombinací běžel přes hodinu, ale po menší úpravě od AI už mám za hodinu několik miliard kombinací včetně zapsaných v DT a exportu do Excelu. Což je sakra rozdíl.

Tak já nepíšu, že bychom se na to měli spoléhat - proto jsem tam napsal “snad”. Jenže pokud došlo k odchytu → tak odchytovka, která se zvířaty zabývá běžně už by to poznat mohla. Teoreticky samozřejmě.

já bych to nenazvala agresivitou, to zvíře je vyděšený, zmatený, netuší, je připraveno preventivně bojovat o svůj život.

Což je ta příčina té agresivity, kterou jsem poukázal na té Zmiji Obecné. Les kde má možnost se vyhřát na kameni nebo “uvízlá” na studené podlaze na chodbě → “najít jí někde na chodbě v bytovce tak bych se jí bál i já”. A to jsem už docela zvyklý na manipulaci jedáků, ale na toto bych asi raději volal odchytovku.

Otázkou je, zda se ta žena sama snažila o kontakt, nebo šlo o blbou náhodu

To každopádně.

Snad rozeznají vlka od psa. Spíše mi přijde úsměvné věta “Pak že na člověka nejdou.” v příspěvku.

Jakékoliv takové zvíře ve městě bude prostě agresivní a je jedno o jaké se jedná. I naše Zmije Obecná když se projde kolem ní v lese tak nebude jen tak útočit a ani si jí třeba nevšimneme, ale najít jí někde na chodbě v bytovce tak bych se jí bál i já.

Je minimálně naivní si myslet, že si vlk bude procházet městem a trsat na Bee Gees jako Marty v Madagaskaru. 😀

Měl bych dva dotazy.

1.

A nyní jde o to, zda a kam bude nový odd odvezen a nebo ponechán na stejném stanovišti. Když se odveze aspoň kilometr, stačí přiklepnout včely z jednoho plodového rámku s otevřeným plodem, u odd ponechaném na místě je potřeba přiklepnutí včel ze dvou rámků.

Kdybych to nečetl a dostal otázku z kolika rámku mám sklepnou včel tak bych to řekl obráceně (1 rámek na stejné stanoviště, 2 rámky na jiné stanoviště). Napadnul mě jen jeden důvod a snad to dává smysl - prosím o upřesnění.

Níže této citace píšete způsob jak včely “přenastavit” na nový úl pomocí blokace česna a to je tím důvodem? V případě nového stanoviště si všimne nového okolí a “přenastavení” na nový úl je více méně 100%, ale zatímco u oddělku který zůstane na stejném stanovišti nedostane takový impuls si zapamatovat změnu a bude se vracet do původního úlu? Jednoduše bude reagovat ve stylu Šafránkové v Vesničko má středisková - “Já se spletla”. Jestliže přenastavení na nový úl ve stejném stanovišti je třeba plácnu 50%, tak se musí setřást ze dvou rámků tak aby na oddělku bylo co nejvíce včel (a zároveň aby se likvidačně neovlivnil ten původní) a došlo ke splnění nějakému minimu včel v oddělku aby byl celý proces úspěšný?

2.

Ovšem nejlepší a doporučené je tvořit oddělek těsně před večerem a nebo pozdě odpoledne.

Stejné a ještě horší je dělat odd ze zjara léčených včelstev kyselinou s poškozenými včelami a nebo plodem, vychovaným kyselinou přizabitými včelami.

Pokud nejsem nějak až moc mimo tak teď je +- ideální období dělat oddělek, ale nemělo by se to dělat i při nějaké minimální teplotě → nějak se přizpůsobit počasí takže vybrat nějaký teplý den? Ono mi stačilo o víkendu když jsem kopal na zahradě tak přes den to šlo, ale večer (cca 1-1,5h před západem) bylo už chladno a Slunce už nehřálo. Člověk si může vzít bundu, ale u tvoření oddělku nemůže nízká teplota negativně ovlivnit budoucnost včelstva?

Natrix maura - Užovka Maurská

Řekl bych, že pán myslel tím “hemží”, že je tam tich hadů hodně. Ne tím, že je to rozmanité druhy jako jiné lokace. Ono celkově Evropa a více méně i sever Afriky je takový “nezáživný”.

A kdy k němu půjdete? Klidně se nabídnu, že Vám to připomenu.

Já jsem to nikde nečetl ani po včerejší diskuzi zde jsem to nehledal, ale podle tich tabule co má můj praktik v čekárně s intervaly očkování jsem to tak vyhodnotil, že je to povinné. Ty dobrovolné intervaly na očkování má na nástěnce (vč. ceny).

A stejně jste zareagoval. 🤣 Co tam máte dál?

Mně teda přijde zbytečné aby popadali lidi v nemocnici třeba na žloutenku kvůli někomu kdo si zlomil nohu (pro otevřenou zlomeninu je potřeba hospitalizovat) při pádu ze stolu když chlastal na doma rodinné oslavě. Jinak nemocnice je místo kde se lidi léčí a během toho procesu je jejich organismus náchylný na mnoho věcí - resp. nemocí a jejich plný pavilony a ani doktoři se nedokážou stoprocentně dezinfikovat. Když dokáže padnout čtvrt firmy kvůli dítěti jednoho zaměstnance který to do té firmy přinese tak co potom v měřítku nemocnice? 

Ale jo, je to hrozný omezování svobody, ale až pak popadá nespočet lidí na nezodpovědnost jednotlivců, kdo Vám pak bude vydělávat na důchod abyste si mohl dopřávat Braníčka ve slevě (či dokonce bez slevy)? S tím, že takové běžné očkování (žloutenka, klíšťovka, běžná chřipka, …) už považuji za dostatečně bezpečné narozdíl od očkování na Covid.