Příspěvky uživatele

Já si myslím, že tu situaci na kterou narážíte tak by se vešly i 4 páry (2 ve velké místnosti, v tich menších po jednom). Děda měl v podchodu před vchodovými dvěřmi dvě hnízda cca 2,5m od sebe v rozích a před nějakými 15 lety tam měl běžně dva páry. Ten podchod byl fakt obrovský, otevřený prostor pro vlet (nějakých 2,5m na 3m), hned asi 30 schodů a pak byly dveře do domu a u nich byly hnízda. Byla nádhera být na schodech a Vlaštovky a mladý létaly sem a tam. Bohužel mu asi z ničeho nic přestaly létat (asi 5-6 let za sebou ani jednou) tak podchod zazdil, dal druhý dveře a z podchodu udělali “spižírnu” pro jídlo s lednicí, ale hnízda tam má pořád spíše na památku. Oni jak mají dům ve svahu tak pro prarodiče (75 a 77 let) je pohodlnějí chodit z druhé strany kde mají asi jen 10 schodů.

Takže si troufnu říct, že by v té první místnosti mohly být i dvě hnízdě třeba úhlopříčně. Ono je to krásná představa to vyklidit aby měly kde hnízdit (3-4 páry), ale taky potřebujeme skladovat svoje věci - v té druhé menší místnosti má manželky mamka svoje věci pro zahradu a ještě jsem dostal nakázáno od manželky udělat udírnu. Do domu to nedám, někde dělat komplet (ikdyby malou) stavbu dělat taky nechci, protože by překážela tak jediná možnost je využít ten kumbál + nějaké skladování dřeva. Pokud by se v současném rozpoložení zahnízdily tak bych jim to nechal a udělal udírnu v té velké místnosti + 1 hnízdo a tchýni nějak politicky a korektně přesvědčím o úklidu případně o vystěhování. 😀 No, holt uvidím a během léta to zkusím nějak vymyslet.

takže za ni nejsem ani zodpovědná.

To vyznělo dosti alibisticky - nemyslím zle.

Pokud bychom stav státu a státní politiky měli vinit občany za jejich rozhodnutí tímto způsobem tak potom já nejsem zodpovědný za 4 roky minulé vlády, protože jsem je nevolil - proč bych pak měl platit z daní nebo na přímo jejich aktivity např. podpora Ukrajiny, dotování GD aktivit, nesmyslné neziskovky apod…? Jen ať mi teda ty peníze ta nyní opoziční vláda vrátí tím pádem. 🙂Jenže vládnoucí strana/y dělají politiku za všechny díky rozhodnutí “většiny” a docházíme k tomu, že pokud budeme hledat zodpovědnost u občanů tak je to kolektivní - můžou za to všichni ať se to líbí nebo ne. Taková je prostě demokracie.

(berte nadneseně) Jak řekl p. Kodet ve filmu Pelíšky - "To je typický …"

Ono ten kumbál má jakoby tři místnosti - první je vchodová (tam je ten bordel) a zabírá tak půlku celkové plochy a druhá půlka je ještě rozdělená na dvě místnosti (bez dveří) a v té jedné mají hnízdo na světle a cca půl metru od hnízda ve stejné výšce na té stejné zdi je otvor kudy můžou vletět. Ta místnost není úplně plná - jen po zemi tam mám nějaký rozebraný motory a na protější zdi jsou opřený různý vysoký věci. Takže kolem hnízda i pod ním (kromě země) nic není - spíše mě napadlo jestli jim nevadí ten bordel na protější zdi, že to pak nevyberou. Nedávno jsem tu místnost (tu s hnízdem) měřil a má asi 180cm na 2,5m a vysoká 210cm. Lepší by byly fotky, ale bohužel nejsem aktivní fotograf. 😀

Pokud letos nic nebude tak zkusím tu první (největší) místnost vyprázdnit a tam jim udělat nějaké podmínky na příští rok a možná nějaká nová generace se zahnízdí.

Když jeden vyletěl tak co si vybavuji ocas tak Vlaštovka, ale je pravda, že jsem se tolik nesoustředil. Případně tam můžu zajít znova - tak daleko to není.

Nevím jestli k nám zaletí, ani si nevybavuji, že bychom je tam měli i vloni. No ještě uvidíme, stejně do kumbálu nejdou zavřít dveře (kvůli nadbytečnému bordelu 😀) a úklid v bližší době stejně nemám v plánu.

Asi začnu nosit foťák nebo mít připravený telefon abych to mohl fotit. Jsem bohužel ten typ, že se raději koukám očima a nosím vše v hlavě než koukat do objektivu / displeye. 😀 To platí i na koncertech.

A ještě někde máme kousek od nás Špačka (ještě jsem ho neviděl), protože ten zmetek začal napodobovat naše Aratingy. O víkendu když jsme přemístili Aratingy z venkovní voliéry do domu aby šli spát tak ještě večer jsme s manželkou v intervalu tak cca 5 minut slyšeli typický řev Arating tak manželka to šla zkontrolovat a pak jen “oni normálně spí”. Včera nám volala manželky mamka co tam trvale bydlí, že při práci na zahradě slyší ty naše Aratingy tak chodí ke vchodu nás přivítat, ale nikdo nikde a začala si myslet, že jí začíná “harašit” v hlavě. 😀 Ještě o víkendu když jsem večer kouřil na zahradě tak jsem se zaposlouchal a z jednoho směru se měnili zvuky a některé nebyli přesně napodobené takže tam někde je (možná i hnízdo?). Tenhle víkend možná půjdu na “lov” když bude ččas. 😀

U nás Kosáci jsou hodně aktivní - permanentně 4-5 Kosáků na zahradě a hlavně se mi přehrabovali na hromadě zeminy kterou jsem vykopal takže samci asi hledají kde se dá aby nakrmili mladé, ale po hnízdech jsem nepátral.

Překvapilo mě, že třeba Vlaštovky se uhnízdili v rohu oken (cca v 3m výšce, jiný dům) který jsou do rušné ulice kde je velký provoz aut. Přitom u nás nad vchodovými dveřmi, nad světlem je prázdno a to jsme cca 500m dál do té samé ulice i s větším zakrytí. Druhé hnízdo máme už na pozemku (v takovým zděným “kumbále”) kde je otvor pro vlet + jsme nechali otevřený dveře a nic.

U pily jde o tzv obvodovou rychlost, tedy rychlost, jakou letí zub do materiálu. Protě počty převodu ASI jsou dost nebezpečné!!! Jiné je to u toho drásadla, tam se mi osvědčily otáčky 1.420 při kotouči 240 mm. I tady jde o obvodovou rychlost a tak třeba pro kotouč průměru 100 by to bylo pomalé, líné, nic by se neudělalo.

To máte pravdu - jde i o obvodovou rychlost. Jenže s informací rychlosti motoru a převodu se pak odvíjí i průměr kotouče. Dám příklad na naší cirkulárce v úschově - jestliže výsledný otáčky jsou cca 4300 ot/min (ot. motoru + převod) a použiji kotouč 100mm což je 2,4 menší než používáte Vy tak když vydělím otáčky stejným poměrem - 4300 : 2,4 = 1791… Takže bud mít o něco větší obvodou rychlost,  tudíž v mém případě dal použít i 80mm kotouč - 4300 : 3 = 1433, takže potom bych to měl vlastně identické vůči Vám (co se týče obvodové rychlosti) a jednalo se jen o výměnu kotouče. A ještě jedna malá vsuvka - u cirkulárky (u drásačky nás to tolik nezajímá) závisí i na kroutícím momentu, zvýšení otáček převodem → menší kroutící moment a obráceně což se pak může projevit např. na zakousnutí pily při suku ve dřevě.

Ano, nevypaltí se to, když někdo vydělává víc. jenže on ty přířezy musí sbít, já je mám hotové. Musí je zadrátkovat, mě se u asi 80% podaří drátky zachovat, jen se musí vypnout.

Vždy záleží co si každý do výpočtu zahrne. Já vždy porovnávám hodnotu produktu (cena + poštovné) ku materiálu co musím dokoupit, co spotřebuji a vynechávám svoji práci. Přihlížím i ke skutečnosti, že ode mě je to “zakázková” výroba takže můžu docílit lepším / více vyhovujícím parametrům mých potřeb (menší rozměry, větší výkon, ….). Jestliže bych samovýrobou produktu byl schopen být efektivnější (oproti koupenému) - udělat nějakou činnost např. ikdyby “jen” o 20% rychleji stejné kvality a nejedná se o jednorázovou činnost - bude se můj produkt samovýroby běžně používat tak si ušetřím čas (i třeba náročnost) i do budoucna tak nemám problém na samovýrobě připlatit nějaké tisíce, protože se to vrátí na čase. Ušetření času do budoucna je vždy výhodné a hlavně neocenitelná věc. Jenže rozhodování je vždy individuální a závisí i na dostupnosti “bordelu” doma. Hypoteticky kdyby návrh s drásačkou ve stylu cirkulárky (/ srovnávací desky) Vám zvýšil efektivitu například o 20% a ta práce by Vám netrvala 17h, ale cca 13,5h tak si svoji “hodinovku” ještě zvýšíte a jako bonus stihnete toho více. Pokud by předělávka trvala 6h tak za dva roky Váš investovaný čas se vrátí.

Nicméně jsem opět navedl téma mimo včelařství. Případně se omlouvám (všem komu to vadilo) a Tome děkuji za diskuzi a vysvětlení.

Jenže co se dá ještě na kameře s Wifi vyvíjet / měnit? Maximálně je více rozšířenější kamery podporující 4K jenže ne každý má vůbec monitor s 4K rozlišením takže pro velkou část lidi je to k ničemu, protože 4K si nezobrazí plnou kvalitu na FHD. Takže kamery se na trhu tolik nemění na rozdíl od jiný techniky (PC, telefony, …). Kamera s AI kravinou Vám je do budky taky zbytečná.

Nejvíc co se tak mohlo změnit za tich půl roku (či 2-3 roky) je cena tich kamer.

Děkuji za vysvětlení.

Jinak s tím výpočtem jsem to potom pochopil (trojAAAcko 09.04.2026, 15:12:37), ale i tak děkuji za ověření. Nicméně úspora 48 tun celorepublikově a za rok přijde “málo”. Netvrdím, že taková úspora je zbytečná - žádná není a každá sebemenší činnost pro znovu využití jakékoliv materiálu je super. V tom si myslím, že se v tomto ohledu shodneme. Samozřejmě, kdyby to udělalo více odvětví (ne jen ve včelařství) tak se rychle dostaneme na nějakou tisícovku tun dřeva což udělá nějaký menší les.

S tím drásáním chápu, že se to musí situačně dělat ručně podle potřeby, ale i tak si myslím, že provedení v principu cirkulárky (drásačka vyčnívající z desky) by měla své využití taky. Když se vynechají přídavky jako centrovací / vodící lišty a nechá se prázdná deska tak by se to dalo podélně i svisle (kolmo) přejíždět včetně “zaoblení” rohů.

Tom50 09.04.2026, 08:12:35

Ke zhotovení drásačky stačí motůrek ze staré vyřazené vířivé pračky, trochu umu a lze použít nějaký starý stůl, skříňku, cokoliv. Jistě by to šlo po sundání krytu upnout do brusky místo brusného kotouče. Ovšem takto už dnešní mladí neuvažují, ekologie a ochrany přírody plné huby, ale tohle akceptovat nechtějí.

Takových praček bylo na manželky domu několik tak jsem ty motory vyndaval včetně vypínačů apod.. a jeden měl dokonce dřevěnou řemenici ze soustruhu - ten tam byl, ale původní majitel bohužel řekl, že to není předmětem prodeje a že si ho odveze. Nicméně takový motor se dá vyndat opravdu odkudkoliv - já pro starý kompresor použil motor z čerpadla pro vodárnu (myslím, že jsem Vám to historicky posílal). U těch mladých (mé generace) jestli spíš není problém v uvažování, ale v tom, že je něco pracného nebo “složitého”, ale taky záleží kdo si do toho co započítá. Taky občas narazím na situaci kde když si započítám energii, spotřební materiál (přestože některý doma mám - zadarmo) tak mi vyjde dráž si to doma vyrábět než si to někde koupit. Teď mám rozdělanou elektrickou kátrovačku a moje investice bude cca 2 500 Kč (elektrody, kotouče, elektrika, …) a to už doma 90% materiálu mám - vyndaný motory, konstrukce (starý litinový rozvody vytápění) a nový (který bych eventuálně koupil) stojí cca 7-8 tisíc takže úspora je znát, ale kdybych neměl třeba motor pro otáčení tak se rychle přiblížím k hranici kdy se to prostě (a bohužel) nevyplatí.

Podívejte se na fotky v mém článku tady na CHZ jaké mám rámky pro med.

Asi 2-3 týdny zpátky jsem projížděl články na CHZ (primárně ptactvo / plazi), ale četl jsem nějaký i ze včlařství takže jsem již na fotky rámků koukal.

Možná byste měl začít uvažovat o vlastním včelaření.

To určitě ne a z několika důvodů. Hlavní je, že jsem tak časově zaneprázdněn, že bych to nedal - sotva stíhám svůj současný chov + manželky ptactvo, ještě rozdělaná rekonstrukce. O víkendu mě čeká tahání přívodního kabelu, do toho mám ještě na seznamu nějaké opravy aut atd… Jediný čas mám tak paradoxně v zaměstnání. 😀

Ještě pro Martin83:

V sobotu kdy jsem dělal na kátrovačce tak jsem si všimnul, že tam máme do úschovy od známých cirkulárku tak jsem se schválně podíval tak motor má 2870 ot./min a převod (neměřil přesně) cca 1,5:1 takže taky zpřevodovaná na zvýšení otáček cca o 50%. Nevím jaký otáčky má motor u Toma, ale v mém případě by stačilo (pokud by se nechala pilová hřídel) změnit řemenici na motoru a udělat převod 1:2 a mělo by to být v pohodě, nějakých 1435 ot/min je relativně komfortní rychlost.

Chápu Vaši myšlenku a snad každý kdo by do toho šel tak by buď hřídel pily vyndal a udělal to na přímo (jak to má Tom50, jen “vzhůru nohama”) nebo se změní převod, protože klasický cirkulárky měly (aspoň ty co jsem viděl já) na hřídeli motoru větší řemenici než je na ose pily a tím se zvýšily otáčky. Jenže otáčky motorů jsou běžně buď to 1420 ot/min nebo 2840 ot./m (záleží na typu a počtu pólů) “fixně daný”, ale ty starší motory třeba od Mez měly takové hodnoty. Nicméně aby se člověk netrápil nějakým frekvenčním měničem, stačí kolikrát změnit převod řemenicí které tolik nestojí.

Nicméně považuji menší riziko “nakopnutí” někde na “srovnávací desce” kde se můžu zapřít vahou těla a případě si předtím pevně nastavit výšku drásačky tak aby minimálně vyčnívala z desky (popřípadě použít šmirgl - brusný papír) než když budu držet rámek v ruce a na tich samých otáčkách motoru to dělat ručně. 

Asi dobrý, možná jsem to už pochopil ten výpočet. Na kilo dřeva je cca 13,5 přířezů a pak vyjde celková hmotnost.

Omlouvám se.

Napadlo mě a dávám ostatním k zamyšlení můj “nápad”, proč drápák přijímají (možná jen letos) ochotněji než mezistěnu. Drápák totiž mnohem víc připomíná jejich pořirozenou obměnu díla, M je pro ně nepřirozená. A také, nikdy není drápák odrásaný po celé ploše, ale jen asi 50-60% plochy plástu, často i mnohem méně. Zbytek mají bez práce hotový a možná proto je to pro ně výhodné.

Váš nápad (domněnka) s porovnáním drapáku a mezistěny určitě dává smysl - méně práce. Každopádně nemá na to vliv (výběr mezistěny / drapáku) třeba i síla včelstva? Vůbec netuším jak se určuje silné včelstvo, ale obecně (pro mě nevčelaře s nulovou znalostí 😀) nedalo by se to ověřit resp. zahrnout do testování / sledování i síla včelstva? Moje myšlenka je taková, že pokud je včelstvo slabší nebo jinak není v plné síle tak preferuje drapák (méně práce) než se nadměrně vysilovat s mezistěnou? Jestliže by se dala mezistěna pro slabší včelstvo a přidá se i ta práce - neovlivní to následně i stav včelstva průběhu roku (úhyny, aktivita, … a nevím co ještě)? Chápu, že zrovna toto je komplikované vysledovat a nějak “dokázat”, že stav včelstva v průběhu roce se ovlivnilo použitím mezistěny místo drapáku, ale možná by to stálo za to sledovat i následek.

Nicméně bych se chtěl trošku pozastavit u jedné části, protože ta mi vůbec nedává smysl - možná někomu ano, ale já se v tom opravdu ztratil.

Drápák, i kdyby spolehlivě a dobře fungoval jen ten první v jívách, tedy jediný na každé včelstvo, tak by se ušetřilo ročně asi 650.000 přířezů. Protože mezistěn na nejpoužívanější míru 24 je do kila (profesionální průmyslové výroby) asi 13 a půl, pak by se ušetřilo ročně 650.000 : 13,5 = 48.000 kg mezistěn, tedy 48 tun!!!

Pokud se dělí dvě čísla jiných jednotek (v tomto případě přířez a kilogramy) tak výsledek je potom první jednotka na 1 druhé jednotky. Takže jste jen spočítal 48 tisíc přířezů (P) na kg (48 000 P/kg - což samo o sobě je zvláštní údaj). Když budu počítat svoji průměrnou rychlost - pojedu autem a ujedu 90km za 1,5h, tak jsem jel průměrnou rychlostí 60km/h. Další co mi přijde zvláštní je i ten Váš samotný výsledek - 48 tun. To myslíte v rámci ČR nebo jen na jeden úl, stanoviště? Hodnota 48 tun na ČR mi přijde extrémně málo a třeba na jeden úl zase až moc. Podle mě by to chtělo asi přepočítat. Takže buď mi něco uniká a nepochopil jsem nebo je tam chyba. Jediný způsob jak se “dokáži” nějak dopočítat aby mi to dávalo smysl tak by to bylo takhle - jestli jedna mezistěna míry 24 = 1 přířez tak 650 tisíc roznásobit 13,5 (kg) takže by Vám vyšlo 8 775 tisíc kg (8 775 tun - v rámci ČR to považuji za reálnou hodnotu).

Ke zhotovení drásačky stačí motůrek ze staré vyřazené vířivé pračky, trochu umu a lze použít nějaký starý stůl, skříňku, cokoliv. Jistě by to šlo po sundání krytu upnout do brusky místo brusného kotouče.

Prohlížel jsem si ty fotky a napadnul mě menší “zlepšovák”, ale nevím jestli Vás to taky napadlo a nechtěl jste se s tím zabývat, ale nebylo lepší to udělat ve stylu srovnávací brusky v principu cirkulárky? Místo pily by se tam dala ta drásačka (zespoda jako u cirkulárky) skrz desku a zeshora by se jen přejíždělo rámem než to dělat ručně ve vzduchu. Jestli předělat cirkulárku nebo udělat “novou” z nějaké stolu do kterého by se vyřízla díra pro drásačku by už záviselo na každém a jeho možnostech samozřejmě. Ono na tich fotkách rámků je vidět jak už tam není pravý úhel od toho ručního drásání - to neberte jako kritiku, ale ručně ve vzduchu se kolikrát i nechtěně se některé části vezmou více než by bylo potřeba. Nějakou srovnávačkou bylo podle mě bylo o něco “preciznější” a přesnější podle potřeby.

A nemáme? Zrovna energetika je dost široký obor neskutečně začleněný v systému a je to vidět fakt všude. “Levný” to prostě nikdy nebude a je to vidět i na produktech. Stačí zajít do hobby obchodu nebo klidně do Lidlu. Najdete tam něco co není na elektriku či baterie? Sehnat novou benzínovou sekačku už tak snadno nejde a ještě Vám to prodávají bez baterek takže je to vidět, ale lidi si to rádi koupí, protože to není na fosil. Až to bude mít každá domácnost tak až Vám sto tisíc domácností dá na nabíječku ty “obyčejný baterky co neberou tolik”. Odběry se zvyšují a poptávkou se zvyšuje co asi? A je jedno co to vyrábí apod… Bohužel světový systém závislý na penězích neřeší zda ta energie je “zdarma” nebo ne.

Další věc je to, že i kamiónová doprava taky už přechází na elektriku (Daimler už to jede ve velkém docela - najděte si dálkové eActros) a řízení dle počasí nebude přesné a pak budou odstavený kamiony na dálnici apod… to bude super a to se zase projeví na našich peněženkách (potraviny, součástky do telefonů apod…). Před asi 2-3 měsíci když mi odtahovali auto tak jsem se bavil s tím týpkem a ten vyprávěl, že už teď se nemůžou zastavit a většinu odtahů už jsou elektroauta (cca 70%) a jaký je poměr elektro a klasických aut u nás? Vyprávěl, že jel pro Teslu aby jí odtáhnul 2 km k nabíječce a co když bude zataženo? A co když ještě to nebude Tesla, ale elektro kamion od Daimlera? Já tý elektrice tolik nevěřím a to mě ten obor živí a ty výpočty dojezdu kecají víc než politici. 😀 Dokud nebude technologie která se osvědčí tak se tomu budu vyhýbat co to jde. Kdyby raději ty dotace dali na vývoj a ne jako “kupte si elektro auto za půlku díky dotacím”. Vývoj EU samozřejmě dotují taky, ale ten poměr mi nepřijde ok.

Není to tak dávno co jsme tady řešili zmenšování energetické náročnosti (výměna osvětlení apod..), ale na druhou stranu cpou elektriku do všeho a ve větším měřítku nám to LEDky nezachrání. Pokud se to bude hnát do takového tempa (rychlejší implementace než vývoj) tak sbohem přírodo.

A upřímně nějaké řízení AI (ikdyby to řídila správně) může způsobit to, že budou oblasti bez elektřiny třeba dva dny, protože prostě nesvítí sluníčko a nefouká. Privatizace bude pro výrobu, ne domácnosti a když každá domácnost bude mít vše na elektriku tak co budou lidi dělat? Auto si nenabijou, nudou ani neposekají zahradu. Prostě nic i s panelem na třeše, protože jejich řízení bude všechno hnát do ohřevu aby aspoň neumrzli nebo se nepřepekli. Možná se bude privatizovat města a lidi v bytovkách si pustí televizi a budou spokojeně koukat na Moravce třeba na Nově. 😀

Určitě jsem pro OZE a můžu jen doufat, že budeme ve stavu kdy technologie bude tak dokonalá, že solár na střeše bude tak efektivní, že i přes zimu budu soběstačný, že si budu moct přívodní kabel do nemovitosti ustříhnout s klidem na duši a problémy prostě nebudou - vše bude stabilní a fungovat i v globálním měřítku, ale nejsem v tom tak optimistický vzhledem k tomu jak ten systém funguje. Za energii nic platit nebudu, ale za jídlo na měsíc budu dávat půlku výplaty, protože ty peníze ze mě budou chtít dostat.

Třeba ocelárny. Nabíječky elektromobilů. V zimě vytápění. V létě klimatizace.

A jaký ocelárny? Myslíte ty který se zavírají, protože nejsou ekologické a nejsou schopny uplatit emisní povolenky?

Nabíječky který nejsou tak pravidelně jako čerpací stanice a vůbec se nevyplatí tahat ty kabely tak daleko a větrnou energii taky nemůžeme generovat všude, jen na smysluplných místech kde Vám fouká vítr. Pro elektrické kamiony dejme tomu.

Jediný co Vám uznám je vytápění a klimatizace - dnes už je na to jen jedno čerpadlo (2 v 1). Třeba s kolegou sledujeme jeho soláry a jak je schopné mu to pokrývat celý dům a i přes zimu neměl moc velký odběry ze sítě takže i minimum ze soláru přes zimu mu více méně stačilo minimálně na vytápění.

náročné věci pojedou na “levný proud”, třeba práce datových center.

Tak toto není tak snadné. Není to tak přímočarý.

Ono pokud ten “levný proud” bude plošně k dispozici

A myslíte, že to tak dopadne? Určitě ne. 😀

Zapomíná se na jednu věc a to je kapitalismus. Hraje se na ekologii a energie “zdarma”, ale kdo by potom vydělával? Až státu klesnou příjmy, protože lidi platí “méně” tak se něco zdraží a ve výsledku budeme tam kde jsme a nic "levného! nebude. Jen budeme s rozdrbanou přírodou kvůli solárům / větrníkům. 😀

Ukládání té energie se ale řeší. A hlavně pro ty fotopanely.

Řeší, ale k čemu to je. Vždy bude potřeba proces uložení (baterie - hrozná chemie což s ekologií nekoresponduje) a rozstřídání a v případě větru dokonce ještě usměrnění - baterie jsou vždy stejnosměrné. Pokud přijdou na způsob uložit střídavý napětí tak to bude bomba.

Tam je problém, že když je extra slunečný den, je plná palba ze všech fotopanelů a zbytečně to přijde vniveč. U těch větrných to nebývá tak intenzivní, ta potřeba, protože za prvé nemají stejné podmínky (převládající větry, reliéf terénu), za druhé fouká i v noci a rozloží se ta produkce do celého dne, což je u foto nemožné.

To smysl moc nedává. Větrná elektrárna která generuje energii přes noc nepřichází vniveč? Kdo Vám tu energii bude v noci odebírat? I odběry jsou nárazové a klasický ekologický občan s elektroautem skončí v 15h, pak dojede nakoupit apod… přijede třeba v 17h a píchne na nabíječku a jde něco dělat (jde pěstovat bio potraviny), za ty dvě hodiny se to dobije to co ten den projel a má to. Primární odběry jsou jen přes den. Spíše záleží na ročním období - v zimě to tolik negeneruje zatímco vítr v zimě je.

Fakt záleží na situaci a lokalitě, ale abychom se vrátili k původní myšlence tak je prostě lepší nacpat solár na dálnici než větrník vedle a rozkopat další části lesa / pole.

Za předpokladu, že počet obyvatelstva bude růst (s klesající porodností asi moc ne) nebo každá rodina nebude mít tak 3-4 auta jako je dnes, ale udělají si vozový park třeba 7 aut na rodinu tak máte pravdu. Ale kde si ty auta zaparkují. U starších nemovitostí se prostor najde, ale rodina co si koupí dnes novostavbu který se dělají typu “řadovka” jsou rádi, že mají dvě auta zaparkovaný a třetí před domem. Je to trošku komplexnější a hlavně záleží na lokalitě a taky jak se objeví třeba možnost práce.

Uvidíme jak nakopne Daimler se svojí výrobou Chebskou lokalitu.

Zapomíná se na tu energii, která je potřeba na budování a údržbu té dálnice a obslužných zařízení (čerpací stanice…),

Jako jo, ale… 😀 Když si vezmeme tu údržbu tak se na jednu stránku jak efektivně / kvalitně / pravidelně dochází k té údržbě? Nejsme v Číně. 😀 Tich obslužných zařízení je docela diskutabilní. Jedna věc je, že nejsou (třeba co si vybavuji aspoň z D5 / D1) po 10km a pokud už dochází k přestavbě staré okresky na dálnici tak tam už obslužná zařízení již mnohdy jsou → minimum práce.

samozřejmě pořád bude potřeba souběžně udržovat i tu původní komunikaci obcemi.

Jako jo, ale… 😀 Když se Vám tam sníží provoz na okresce díky dálnici tak udržování není nutné tak často. Jak zmiňujete třeba tu technologii, pro jaký vozidla byla tehdejší technologie silnic dělaná? O čtvrtinu menší váhy (a to dnes je mnoho částí z lehkého plastu) a třeba 10 méně počtu vozidel (menší zatíženost). Z makromagamentu je to z bláta do louže.

Dále se zapomíná na hodnotu ekosystémových služeb, kterou té oblasti odejmeme narušením vodních poměrů, biokoridorů, narušením mikroklimatu, fragmentací ekosystémů…

Když už dojde k rekonstrukci (stará na dálnici) tak narušení nebude tak “drastické” a hlavně se dálnice udělá ve výšce a přesun třeba zvířat, řeky apod… dnes se s tím už počítá a běžně se dělají na to opatření. Nicméně když už naruším víc mikrooblast s dálnicí, na druhé straně jiné mikrooblasti se uleví a zlepší. Opět z bláta do louže.

Rozhodně zvedám palce fotovoltaickým elektrárnám, třeba ve formě svodidel

Já něco takové viděl, že prodávají někde v Turecku. Jenže tam to bylo spíše ve formě projektu kde místo obyčejného plotu se vloží solár a napájí dům což mi přišlo taky hodně kreativní, ne použitelné všude, ale proč ne.

odhlučňovací stěny na dálnicích z fotopanelů.

To by neprošlo podle mě z několika důvodů.

1. tyto stěny mají za úkol odhlučňovat což panely nedokážou

2. došlo by k mechanickému poškozování - když projíždí kamiony okolo tak vzduchový náraz není až tak malý

3. je to omezený směrem - panely potřebují být nasměrovaný na jih a správný sklon aby něco generovalo což u svislý konstrukce moc nešlo

Nasazení panelů přímo na ty stěny už reálné je.

A taky střechy by se z toho daly dělat, tak nějak jako standardně.

To mě taky napadlo jenže jak by to vypadalo pro ty řidiče? V létě když je slunečno a člověk si zvykne na světlo a pak mu to bude problikávat a zas světlo - riziko nehody a pokud by byla nehoda tak konstrukce to nemusí vydržet a můžeme mít domino + musí se vzít potaz i výška vozidel (kamiony) apod… poničení při nehodě hrozí i v případě kdyby to bylo ve svodidlách - to ano, ale neudělá to takovou paseku a tolik “nepřekáží” řidičům.

No stačí jen vyřešit, jak tu energii ukládat a je vyhráno 🙂

To je dlouhodobý problém a v takovém měřítku mi to přijde už moc komplikované - ekologicky a finančně nesmyslné. Vítr je taky nárazový a dodává energii jen když fouká a taky se to nikam neukládá. Zase z bláta do louže.

Řešení by teoreticky mohlo být, že by se to ze soláru (na dálnici) by se to měničem nerozstřídalo, ale ten stejnosměrný proud natahat rovnou k lidem do domů (mnozí dnes už solár mají včetně baterek) a každý si to svým měničem rozstřídá a energii využije. Což je vlastně taky komplikované, ale spíše jen finančně drahé, jenže ekologičtější, protože budovat další úschovny energie (haly s baterkami) asi není úplně pohodlné. 😀 + ještě tak výkonný měnič na rozstřídání napětí nebude taky moc levný.

Ale co už, v ČR (i EU) máme mnoho chytrých lidí a oni nám to vymyslí. 😀 Proč bychom se tím měli zabývat, že. 😀 Zajímalo by mě jak by vypadaly ty výpočty na tohle co se týče elektrotechniky (účinnosti apod…). 😀

Vím, že o Břečťanu padlo slovo, ale asi jsem nad něčím přemýšlel a nevnímal. 😀 Takže nevím jestli bude nebo ne. Astrovka vypadá zajímavě a vzpomněl jsem si, že jsem navrhoval Heřmánek. Myslím, že jsem ho tam dokonce viděl, ale nejsem si jist. Letos jsme tam měli docela dost Sněženek.

S tou pohodlností je pravda, ale když to vezmeme ze širšího spektra a v potaz další drobnosti tak taková dálnice přináší výhodu po “ekologické” stránce. Co si budem, aut je čím dál více a jestli je nutit je jezdi po okreskách a každou chvíli zpomalovat kvůli obcím je méně ekologické než si doject několik km k dálnici a ject plynule kam potřebuji (a mám lepší, bezpečnější možnost někoho i předject). I časová úspora ikdyby “jen” 5 minut znamená i menší čas nastartovaného auta → méně tich látek co “způsobuje” apokalyptické přírodní katastrofy - paradoxně s dálnicí můžeme tvrdit, že je ekologické (samozřejmě nadneseně). Další aspekt je i to, že ty dálnice kolikrát staví u nebo dokonce místo tich starých a dochází jen k rozšíření (např. v případě lesa).

Třeba v Losiné u Plzně naject na hlavní silnici je nereálná věc a teď tam chtějí taky stavět dálnici (myslím, že D20 Plzeň -Jihlava), Chválenice vlastně to samé. Obrovské kolony na okreskách, každý se táhne přes obce 50 a ještě za kamiony takže bych řekl, že dojde k obrovské úspoře času (méně splodin) a plynulejší a rychlejší cestování (opět méně splodin). Nekoukal jsem na celou trasu kde to mají stavět, ale pochybuji, že celá dálnice bude komplet na nových místech - bylo by to dražší na výkup, pracnější apod... Pamatuji si, jak jsem jel nějak po 6h ráno do ČB ve všední den (měl jsem dovolenou) a to byla snad 10km souvislá kolona od D5 přes Losinou, Chválenice a dál, až někde u Blovic to bylo už v pohodě.

Já si včera trošku pogooglil kolik energie vygeneruje větrná elektrárna a solární na m2 atd... Větrná vygeneruje více energie, jenže solár má zas výhodu, že se dá dát na různé místa a třeba ohledně lesa může zasáhnout jen minimálně → může se postavit mezi svodila na dálnici u nějaké obce / města a jen dotáhnout kabel. Větrník na dálnici nedáme. Já jsem vždy pro něco které mi ovlivní už současný stav jen minimálně a “užitečnost” nějaké konstrukce se výrazně zvýší. A komu by vadilo na dálnici, že veprostřed je solár? Snad je opravdu zarytým anti-ekoteroristům. 😀

Tom50

Trnku má děda, ale u nás by využití neměla a na pití mi taky nechutná. Špendlík jsem navrhoval, že bych chtěl, ale byl jsem jediný takže uvidíme jestli to ještě prosadím. 😀 Ono špendlíků není moc - kolem ČB znám jen o pár starých stromů a co si pamatuji ještě z výletů na kole tak kolem Lišova, Třeboně apod… tak jsem neviděl snad ani jeden. Kolem Plzně to samé.

V neděli jsem viděl taky jen pár včel jako kdyby jen slídili. Jak zahrada u tich močálů tak na zahradě je o 2-3 stupně minimálně méně než v okolí + obrovská vlhkost takže to taky ještě potrvá.

Goro

Tak vzhledem, že tam budeme mít Třešeň, máme podzimní Jabloň, Vrbu, polomrtvé víno a další takže u nás asi nouze nebude a toho vína si třeba ani nevšimnou - to holt uvidíme, ale to bych řekl, že mi tam budou vadit spíše vosy nebo ptáci. Ne, že bych sledoval sousedy, ale tak letmě co jsem zahlédnul tak tam mají převážně jehličnany a žádný listnatý / ovocný stromy takže u nás asi bude rušno. Už teď nám tam lítá hodně Vrabců, Kosů, … leze hodně Užovek (minulý rok jsem tam našli několik mláďat) a včera manželky mamka posílala fotku Slepýše, ale z fotky jsem nedokázal poznat jaký to byl.

Děkuji.

U tý Josty uvidíme - ty úly nejsou až tolik daleko (dle mě) takže to půjde vypozorovat a to samé u Vinné révy. Jak máme doma papoušky tak Josta a víno se využije pro ně, ale víno si budu hlídat spíše pro sebe (z něčeho se pálit musí). Ještě jsme dostali i žlutý maliny.

Vrbu co tam máme je pravděpodobně Košíkářská, protože pod zahradou je chráněná oblast (močál) a tam jich je hodně. Ten dům se kupoval 2024 a hned zpočátku se řízla u země (a já si už nepamatuji jak to bylo předtím) a letos už má zase cca 1,5m dlouhé proutí. Od babičky jsem dostal klasickou vrbu a nabízela i tu Smuteční kterou jste zmínil.

Bude se pěstovat mnoho různých věcí - ty klasiky jako rajčata, možná zase melouny, … Manželka dostala i Třešeň takže mě zajímalo jestli můžeme očekávat vyšší přítomnost včel nebo ne. 

Domnívám se, že vše, co si vysadíte na zahradu, má svůj význam

Přesně tak. Už jsme se domluvili, že zahrada se udělá stylem užitku a ne vzhledu, resp. aby každá rostlina měla nějaký účel. Než ject na design zahrady (půlku toho vybetonovat, schody, obložení, …) tak chceme něco užitečného, ale jen zbývá vymyslet kde co bude aby se tam dalo taky normálně chodit. Nicméně jestli je lepší koukat na zahradu pokrytou betonu nebo užitečných stromů je už věc (subjektivního) názoru.