Příspěvky uživatele

Ten odkaz není na Zimní válku (1939-jaro 1940) nýbrž na Pokračovací válku (1941-1944) kdy Finsko zaútočilo na Rusko ve stejný den jako bylo zahájení útoku nacistickým Německem ("Barbarossa"), protože Finsko chtělo “dobýt” minimálně zpět co ztratila během Zimní války a vzhledem k tomu, že Finsko mělo své dohody s Německem / Hitlerem (např. během Zimní války docházelo k nákupu německých zbraní ve prospěch Finska). Nicméně začátkem 20. století mělo Finsko hodně spojení a dohod s Německem ještě i z dob 1. sv. v. a tzv. měli i “proněmeckou” vládu (ne nacistickou). Mnoho Němců po konci 1. sv. v. emigrovalo právě do Finska, jistá kolaborace mezi Finskem a Německem prostě byla dokud Finsko neotočilo a ke konci 2 sv. v. se přidalo na stranu SSSR proti Německu na základě příměří mezi Finskem a SSSR ve kterém se SSSR, že jim bude garantovat záruky o nezávislosti a nevím co ještě - Finsko vědělo, že pokud by nedošlo na podepsání příměří tak by se jim to vrátilo a dopadlo by to hůř než při Zimní válce, protože by se museli bránit jak na východní tak na jižní frontě a vzhledem k finské vojenské situaci v tu dobu by dvě fronty nezvládli.

Edit: Finsko nezaútočilo ve stejný den, ale o 3 dny později. Už tu paměť nemám takovou. Nicméně zahájení ofenzívy 3 dny po Německu je na tu dobu dost krátká doba na mobilizaci a naplánování včetně útoku - Finsko to muselo předem vědět.

MÁM POCIT, ano?! Z čeho asi plyne, netuším nebo tuším …

A z věty “To je hodně odvážný poměr. 🤔” se dá vyvodit, že jsem nepochopil, že z Vaší věty plyne “tuším či netuším”? Zajímavé. Já číst umím a viděl jsem ty Vaše dvě slovíčka… 😉

Nicméně vzhledem k tomu, že tady kolikrát narážíte na ostatní, že jsou zaslepení a já nevím co a pak napíšete tušení, že jich jsou tu v poměru 1:1.  Nevím, ale nemám pocit, že by tu bylo v ČR 20 mil. lidí či 5 miliónů čechů ku 5 miliónu ukrajincům. Už z podstaty takový pocitový poměr o něčem vypovídá (a každý ať si to vyvodí klidně po svém) a je jedno jestli to píšete s tušením či jako “reálný fakt”. 😉 Proto to považuji za hodně odvážný poměr, protože reálně by to tady vypadalo úplně jinak s takovým poměrem.

mám pocit, že 1:1 v poměru k nám

To je hodně odvážný poměr. 🤔

Vše musí být včelotěsné, někdy když není snůška včely děsivě slídí a v nástavcích nesmí být žádné otvory, to by nastartovalo rabovku nezvladatelných rozměrů!

To naprosto chápu i s Vaším argumentem ("To proto, aby nebylo potřeba ŽÁDNÉ drahé speciální vybavení a mohl si to s pomocí obyčejné cirkulárky a vrtačky udělat každý.") se ztotožním, ale jak by řekla moje učitelka na výtvarnou výchovu - “Představivosti se meze nekladou”. Tím chci říct respektivě se vrátit co jsem psal výše - ono i u tvorby drážek či vytvořit aretace může stačit i obyčejný dláto a vydloubat v rámku otvor a přilepit i obyčejný kolík. Nebo to udělat typu jako to bývá u dřevěných kolejnic pro malé děti asi do 3 let. Projistotu posílám odkaz co přesně myslím.

https://www.vlackarna.cz/produkt/viga-drevene-koleje-zatacka-dlouha-4-kusy-baleno-v-sacku/

Pokud si dobře vzpomínám tak jsem psal, že by se mělo zvedat směrem nahoru a ne do strany například při kontrole. Teď mě třeba ještě napadlo na jedné půlce dole přilepit kolík (který se dává do nábytku) a na proti kusu zespoda se vrtákem pro dřevo (má tam i centrovací hrot) se udělá otvor a protikus jinak než zeshora nasadit nepůjde + bude na těsno u sebe a není riziko rabovky. Nicméně vrták do dřeva nebo dláto taky extra drahé není a přilepit dva kolíky +  dva otvory vrtačkou mi tak pracné taky nepřijde, jen to vyžaduje trošku preciznost aby tam nebyla zbytečně velká vůle.

Určitě bych nejdříve počkal jestli “půlmedník” bude vůbec fungovat, ale holt mám ve zvyku během pozorování přemýšlet co budu dělat potom až zjistím, že to funguje či nefunguje. Znám spoustu lidí, kteří klidně zkouší nové věci, ale po prvním neúspěchu to vzdají stylem, že to nemá “budoucnost”, ale přitom stačí kolikrát menší úprava a už to funguje.

Dobrý den,

kouknul jsem se na fotky poslané od Jirky a hezká práce, ale mám jednu otázku (dám níže). Osobně si myslím, že váha bude menší než poloviční už logiky věci (11 rámků → 2x5).

Nicméně k mé otázce - máte už třeba náhradní plán co dělat nebo jak to upravit pokud pokus selže kvůli tomu, že včelám začne vadit přepážka v medníku? Například co mě napadlo - veprostřed udělat obdélníkový otvor aby mohly včely mezi půlkami přecházet dle potřeby včetně třeba drážek pro zasouvání těch dvou půlek medníků zeshora do sebe. Či použití jen jedné přepážky (pokud by se dělal otvor na průchod) na jedné půlce aby se minimalizovalo riziko rozmáčknutí včely při vyndavání a snížení práce kontroly pozic včel v otvoru. Druhá půlka by přepážku už neměla, zasouvala (zeshora) by se do druhé půlky s přepážkou a zároveň by měla na koncích ("veprostřed" - na straně přepážky první půlky) zarážku pro rámky aby se lépe a bezpečněji manipulovalo s “otevřeným” půl medníkem a bylo i dostatečně a konstrukčně pevné.

Jinak držím place, snad to vyjde. 🙂

Menší aktualizace - tak břečťan “nebude”, protože ho tam už máme už skoro dva roky (na rostliny nejsem moc všímavý 😀). Šeřík se zasazovat taky nebude a opět kvůli tomu, že tam je, ale budeme muset to jen upravit, protože jsou tam dva stromy vedle sebe a kolem nich dalších asi 10-15 nových mladých šeříků tudíž to vypadá tak, že ty starý se trošku zakrátí a “omladí”, ty mladý co vylezli tak se některé přesadí a udělá se takový “živý plot” a zbytek se zlikviduje. Pak jsme asi dva měsíce přemýšleli co nám tam roste za keř, ale ona je to malá Jabloň.

Nicméně jsem se chtěl zeptat jak je na tom Dřín Obecný co se týče včel? Docela se mi zalíbil i krásně květně.

Jinak minulý víkend když jsem při chvilce času procházel po zahradě a tak zběžně jsem jich napočítal dobrých 10-15 včel v jednu chvíli a troufnu si říct, že to určitě je to z toho stanoviště o kterém jsem se zmiňoval. Jinak se zahrada vybarvila, hromada pampelišek, vrba květne, šeřík začal taky, ale jde to docela pomalu (kromě trávy), jak je to nízko u močálu tak velká vlhkost a ranní mrazíky - dnes ráno bylo kolem nuly. Josta už je zasazená - ze čtyř větviček to daly tři, žlutý maliny se chytli úplně bez problému. Od sousedů se k nám dostala i “divoká” ostružina tak s ní možná taky něco vymyslíme.

No, nenaděláte nic. Každopádně je někdy lepší nevědět a spokojeně žít, protože u určitých občanů vědět by následovalo harašení v hlavě a přehnané představy, protože nedokážou vstřebávat komplexnější informace v krátkém časovém úseku což v dnešní době je po mediální stránce hrozně rychlé. Nicméně každý má nedostatky s kterými se musí žít.

Někdo vidí černocha na každém rohu, další dělá autoškolu na desátý pokus, jinému nejde třeba gramatika či někdo nerozpozná rozdíl mezi ješitností a arogancí.

Prostě rozmanitost života je na druhou stranu krásná.

Těch řekněme 1600 vykázání odpovídá tomu, že policii zavolá jen ta rodina, která je zajištěná a to že přijde o člověka, který se sice chová násilně, jenže vydělává, si může dovolit.

V bytovce můžou volat i sousedi (případně jejich děti) a ti neřeší zda je nějaká rodina zajištěná nebo ne. Ještě osobně bych odečetl nějakou odchylku kvůli tomu, že se může jednat o opakovanou situaci jednoho páru, ale ve statistikách to může být “jen sečtený” pokud samozřejmě chceme zjistit kolik rodin / párů má násilí v domácnosti. Například 5 případů se může rovnat jednoho páru / jedné rodiny.

Perfektní výrok někoho kdo očividně neví co je endemický druh, co je migrace (ne není to přesun jedince o 200m k řece) a ještě nedokázal ze sebe vytlačit jediný druh který po vyčerpání potravy masivně migruje na jinou lokalitu aby opět vyčerpával potravinové zdroje. 😀 A ještě míchá do té tématiky a použije argumentaci, že člověk ještě potravinově zdroje nevyčerpal - víte člověk účelně hospodaří, domestikoval a šlechtil druhy zvířat pro užitek (asi i s nápovedou nedocvaklo) - pro jídlo a téměř většina lidské populace žije právě z toho co se vypěstuje / obhospodaří a nebere to z divoké přírody. Co se týče například fosilních paliv je otázka času. Víte co by se stalo kdyby ze dne na den zanikly jatka, na polích se nic nepěstovalo atd…? Do týdne jsou všechny lesy vyluxované… Možná by nebylo na škodu si to vyzkoušet v praxi a uvidíme kdo má zatemněno. 😉

Tak supr, tak ať řeší normalitu výkladní skříně s dětmi psycholožka.

Super nápad. Děti stranou a pak škola a já budeme popotahování za “utlačování” menšin, protože tvrdíme, že není normální a vidím jak mi Nerudová píše na FB co si to dovoluji tvrdit. 😀Takže jak jsem psal na začátku.

Bavili a bavíme o zákonech které se vydávají celorepublikovou platností. Do které právě spadá svoboda slova, vlastnictví apod… a to se projeví vždy kolektivně - platí kolektivně přestože to může využít jen určitá část. Naprosto jednoduché. Koukáte na to pouze jako spotřebitel. K počátku - jestliže kolektivně volíme nějakou vládu tak jsme za to kolektivně i zodpovědný. Jestliže by vláda kterou jsem volil se starala jen o mě a o Vás zas Vaše politická strana tak můžete tvrdit že za důsledky strany kterou jste nevolila nejste zodpovědná. Například nárok na dotování cen PHM by měli jen ti voliči té strany která to zavedla a jestliže by následek bylo zadlužení státu tak potom si klidně můžete tvrdit, že za zadlužení nejste zodpovědná jenže současný systém takto nefunguje.

zjistěte si to

Klidně se nechám poučit zde od znalce.

A trefila, protože jinak byste snesl opačný názor a nevysmíval se.

Netrefila, protože bych snesl názor který má hlavu a patu. Já nikoho nikdy neodsuzoval za jeho názor, protože si myslím, že daný názor si člověk vytvořil na základě nějakých informací a zkušeností - to samé platí i při volbě politické strany. Bohužel to co píšete nekoresponduje s principem současného systému.

Co má co výkladní skříň chodit co s dítětem do školy. Na schodech se akorát roztříská a kdo to má pak uklízet.

Asi tak. 😀 Něco takového by mi bylo podobné abych řekl, ale naštěstí dokážu takové výroky udržet jen v hlavě. Nechtěl bych riskovat to co by následovalo.

Jenže škoda potom těch dětí. Já to nějak překousnu a hodím za hlavu jenže pak proč navyšovat procento násilností ve školách kvůli tomu - viz Vás odkaz co jste nedávno poslala. To druhé dítě může mít následně v hlavě zmatek a to se snadno projeví na výsledcích, chování apod… to potvrdí snad každá dětská psycholožka.

A ještě mě napadnul další nádherný příklad. Hypoteticky.

Vláda přijde s návrhem, že lidem s trvalou invaliditou (tj. třeba člověk na vozíku) dají možnost, že v případě zaměstnání přijdou o půlku invalidního důchodu a sníží jim daně o půlku. Například půlka vozíčkářů začne pracovat, protože budou mít více peněz (půlka důchodu + vyšší plat než by měl normálně), ale stát bude mít menší výdaje na vyplácení důchodů (+ růst zaměstnavatele → vyšší zisk na daních) a má více peněz ze dvou stran. Mně jako zdravého člověka to vlastně nezajímá, to právo nemůžu ani nijak využít, ale to neznamená, že se mě to taky netýká, protože může dojít k navýšení rozpočtu na obranu a my můžeme doma s větším klidem sedět doma, protože se sníží riziko, že tu budeme mít Rusa. Rozšíření a zvýhodnění jednotlivců (či určité skupiny) snadno ovlivní ty ostatní.

A to nezahrnuji věci jako investice vozíčkářů do přestaveb aut pro dopravu, nákup PHM apod… Obecně když někdo víc vydělá tak více utratí, protože musí zainvestovat.

Až na to, že ty Vaše příklady pořád spadá pod kolektivitu - zákon ukládá právo na něco, ale to právo má potom každý. Zda ho jednotlivec využije je jeho věc, ale případě využití má vliv na ostatní - ikdyby třeba minimální, ale má. 

Například:

1. Mohu vlastnit zbraň → mám zbraň, protože chci a jako individualista / jednotlivec jsem ochráněn. To je v pořádku, ale co jsou nepřímé vlivy? Zbrojní obor má lepší zisky → více zdaní → stát má větší rozpočet → zlepší infrastrukturu což je výsledek opět pro všechny (kolektismus).

2. Nikdo mě nemůže držet proti mé vůli v nemocnici - v pořádku, já mám polámané nohy, doktoři mi doporučí zůstat nemocnici → podepíši revers a pojedu na léčení domů a výsledek? Doktoři se se mnou nemusí zabývat → mají více času na akutnější případy (kolektismus) nebo na nové případy → já jako jednotlivec jsem spokojený, protože nejsem tam kde nechci být. Po ekonomický stránce nemocnice / pojišťovny ušetří či vydělá, protože vyúčtování nebude takové (méně projím, čas doktorů, …) a to se zvýší na rozpočtu třeba nemocnice a projeví kolektivně například na nákupu lepšího vybavení + spotřebuji jídlo doma (svoje) → vrážím vlastní peníze do systému (supermarkety vyšší zisky → větší zdanění pro stát → opět infrastruktura) - jinak můžeme hovořit o zvýšení efektivity ISZ.

3. Nikdo mě nemůže omezovat na osobní svobodě - ano, v pořádku, jako jednotlivec si můžu říct, že v noci půjdu ven třeba do restaurace, do klubu na koncert nebo se i jen tak projít. V případě, že půjdu do restaurace / klubu tak platí stejný princip jako výše - nebudu opakovat. Pozoruhodný je, ale příklad té procházky. Tam vlastně neutratím ani korunu a vlastně nikomu (kolektivně) nepřidávám žádnou hodnotu a je to kvůli tomu, že se na to už koukáme z druhé strany - na výsledek kolektivismu, protože tím denním cyklem jednotlivce / individualisty (nakupování, práce, …) a jeho právem na spoustu věcí nepřímo podporuji i to osvětlení (faktury za elektriku / údržbu). Například firma taky platí nejen daně státu, ale část vyplácí i třeba městu který pak platí osvětlení. Kdyby každý jel právě způsobem individualisty a říkal, že se ho něco netýká tak při noční procházce po sto metrech narazím do stromu nebo o něco zakopnu. Takže i zákon o osobní svobodě je kolektivní a platí pro všechny. Ano jako jednotlivec jsem chráněn a dává mi to na něco právo, ale právo to má každý (kolektivní). Z dalšího aspektu můžu omezit své okolí, protože manželka může chtít abych jí s něčím pomohl, ale já si řeknu, že jdu na procházku i tak, protože jsem chráněn jako jednotlivec a mám na to právo a mám tu svobodu, ale právě omezím (ovlivním - kolektismus) tu manželku (a může se stát → ona zavolá třeba bráchovi, aby přijel tak spotřebuje více PHM → přispěje systému).

Takto se to dá pokračovat. Jinak to funguje i obráceně - jestliže budu sázet stromy na svém pozemku a přes zimu budu topit jen vlastní dřevo (na to mám právo) tak co se stane? Klesne poptávka → klesne cena → menší zisk prodejce → menší daně pro stát. Případně můžeme polemizovat o riziku krachnutí jisté firmy (těžba, logistika, prodejce, …) a to má další vlivy. Takže ochrana a následné využití práva jednotlivce má vždy kolektivní následek. Někdy malý (necitelný) někdy větší.

Ono se děje nespočet věcí současně a nikdo i včetně mě nedokáže vnímat všechno. Nicméně i drobnost jako právo na zbraň a následná koupě má vliv i pro ostatní - například má někdo při procházce městem světlo (stručně řečeno).

Je otázka (a na to si počkám) jak se třeba projeví energetika a OZE s cenami - o tom jsem tady taky psal nedávno.

A ne, netrefila. 😉

Endemický neznamená, že sedí na místě a čeká až zaprší…máte ještě hodně co studovat.

🤣🤣🤣 Nejste náhodou nástupce Einsteina?

Ostatně, člověk své potravní zdroje ještě nevyčerpal a ani to zatím nehrozí.

A víte proč? Napovím - hospodářství, domestikace, šlechtění. Třeba docvakne. A je vidět, že jste přeskočil odstavec kde je jedno zásadní vysvětlení v čem spočívala ta myšlenka z toho filmu. Jenže s Vaší intelektualitou máte jasno takže chápu proč jste to vyignoroval. 😀

A snažíte se mně vnutit kolektivismus a když s vámi nesouhlasím, tak mě označujete jako naivní. 😀

Nic nevnucuji, jen jsem vysvětluji, že pokud už jste součástí systému, tak “individuální” věc (např. ochrana jednotlivce) se i tak týká všech takže je to kolektivní, ne individuální. 

Nemám z vás pocit, že jste přístupný odlišným názorům, opravdu ne. 

Je zajímavé, že třeba s některými diskutuji úplně normálně a uznávám jejich názory za správné (i Vám jsem to pár věcí uznal), jenže problém už spočívá, že někdo už nebere v potaz širší souvislost a bere věci pouze přímočaře. Nicméně, kdybych nebyl přístupný k odlišným názorům tak nejsem ani ženatý, protože manželka je naprostý názorový protipól. 😉

Navíc vůbec nechápu, proč do toho ještě pletete výkladní skříň, já jsem přece o nějakých genderech vůbec nic nepsala.

To byl názorný příklad “ochrany jednotlivce” který je kolektivní a ne individuální. Teď mi něco říkejte o tom jak to chápete moje texty. Mohla jste to napsat dříve, že to nechápete, ale to by asi vypadalo divně. 😀 Teď to bylo využito ve správný čas, že.

A ty demonstrace, nejdříve napíšete, že je do toho nebudete tahat a pak je rozebíráte, proč a kdo.

To bylo jen odůvodnění proč to nemá smysl vůbec vytahovat… Další nepochopení.

A dle palců předpokládám, že jsou tady lidi, kteří mně rozuměli.

Takto toto přidám na seznam nejlepších vtipů dne. Použít jako argument nějaký palce. 🤣

Jsou nástrojem, který balancuje mezi ochranou práv jednotlivce (individualismus) a potřebami celku (kolektivismus). To snad už chápete.

Toto Vaše tvrzení chápu od samého začátku jenže jste zatím nedala ani jediný příklad kdy ochrana jednotlivce se týká jen toho jednotlivce a neměla vliv na ty ostatní. Vždy je nepřímý vliv a i ten se počítá, ale to by někdo to musel umět brát věci v širší souvislosti.

Dítěti vysvětlím, že normální to není, ono teda dítě tak nějak tuší, že to není normální, když se na to ptá, že ano.

Dobře, vydáme se cestou, že budeme tvrdit dítěti, že to normální není. Prostě se mu to nějak vysvětlí, on to pochopí, že to normální není- prostě všechno je v pohodě. Další krok co bude, že dítě (jak to u dětí bývá) začne aktivně mluvit a dojde ke konfliktu což je naprosto reálná situace a už vidím situaci jak stojím v ředitelně s dítětem, vedle nás druhé dítě se svým rodičem který je výkladní skříň a s námi ředitel/ka s učitelem / učitelkou a teď řešíme konflikt (rvačku) dětí kvůli tomu, že moje dítě tvrdilo, že to normální není a druhý dítě se bilo za čest svého rodiče výkladní skříně, protože to normální je (vždyť je to zákonné přece). 😀 Zaměstnanci školy se tomu budou vyhýbat tak budou mluvit o tom jak rvát je špatně, druhý rodič si pravděpodobně, ale samozřejmě nemusí (jaká asi je procentuální pravděpodobnost?) bude přemýšlet o tom jaký jsem asi člověk když “vnucuji” dítěti starobylý principy a nežiji v současnosti (moderní společnosti) a já tam budu stát za blbce. 😀 Pak mi má někdo vykládat jak zákon který ochraňuje jednotlivce není kolektivní produkt. 😀

Osobně si myslím, že s názorovou pluralitou zrovna já problém nemám a jsem otevřený k diskuzi všech témat, ale když někdo napíše A a myslí G a pak napíše teda M a myslí D, pak napíše jak to chápe a následuje reakce na nepochopený text tak mi to přijde úsměvné a smutné zároveň. 😀 To je to co jste za posledních 5-6 příspěvků předvedla. 😀

Spíše čemu nerozumíte Vy. 🤣 Nicméně dostudování by Vám asi prospělo, protože migrace za potravou (savci, plazi, ptáci, …) je mnohdy způsobeno vnějším vlivem (přírodní katastrofa / klimatická změna - zima / léto, dnes je důvod i člověk) a ne z důvodu, že určitý druh se namnožil, vyčerpal potravu a pak migroval. Pokud by se nějaký druh namnožil a začne vyčerpávat potravu tak se začne v převážných případech rozšiřovat (dojde ke snížení hustoty), ne migrovat. Jestliže by migrace jako taková byla běžná věc pro všechny druhy tak neexistuje například slovo “endemický” což znamená, že určitý druh pokud je endemický tak se pohybuje jen v určité lokaci a nemigruje i za cenu nedostatku potravy (mnohdy nemá ani kam migrovat pokud se jedná o ostrov) a ta populace se opět zmenší a evolučně se u daného druhu může stát, že se zmenší počet mláďat a dojde k vyrovnání - “Každý savec na této planetě si přirozeně vytvoří rovnováhu s okolním prostředím”. 

V případě toho citátu z Matrixu je to myšleno tak, že pokud člověk něco těží tak vyčerpává dokud může a po vyčerpání těžbu přesune jinam. To je to, co jste zřejmě vůbec nepochopil.

Nicméně, jmenujte konkrétní druh (nemusí to být savec) který se množí a množí a po vyčerpání potravy se většina populace přesune jinam a začne vyčerpávat zdroje v nové lokalitě? Jsem zvědavý koho napíšete.

Dobře, dejme tomu, že to pochopí, ale co bude následovat? Jinak pointa spíše taková, že jak to tomu dítěti prezentovat zda je to normální nebo ne. Proto je tam toto souvětí “Pokud řeknu kritiku tak mohu být popotahován za utlačování výkladních skříní (menšiny) - přece mají na to zákon který jim dává to právo nebo řeknu, že je to normální a z podstaty věci budu lhát sám sobě, svému dítěti a půjdu i proti samotné přírodě.” - takže nešlo o vysvětlení proč nebo kdo to je, ale vyhodnotit to jako - je to v pořádku nebo ne? V dnešní době zvažte slova co řeknete. 😀

Jinak pokud se někdo identifikuje jako třeba výkladní skříň tak to nefunguje jako nějaké jméno (Franta, Maruška, …) nýbrž jako předmět místo živého tvora (člověk). Takže to taky není moc přesné k vysvětlení. Pokud chci aby mě lidi oslovovali jménem Výkladní Skříň tak si změním jméno, ale pořád se identifikuji jako člověk, jestliže se identifikuji jako výkladní skřín tak jsem výkládní skřín, s oslovením They/Them (nebo “It”) Jan Novák. Název / jméno se liší od identifikace / určení pohlaví. Jestliže jsem nebinární tak jsem člověk bez pohlaví se jménem Franta Novák.