Příspěvky uživatele

Vy jste úplně mimo a tak jsem se nemýlil ani maličko.

Je pozoruhodné jak se neplete, ale přitom promícháte dvě odlišné věci které je potřeba odlišovat a správně definovat.

Jádro sdělení nebylo jak rychle něco spočítá nějaký jednoduchý příklad, na který se není potřeba ptát AI.

A to byla ta myšlenka…. a proto jsem to dal z úkol. Dám příklad - jestliže dítě mám problémy sečíst pár čísel tak mu nedáte za úkol něco vynásobit, nedej bože použít Pythagorovu větu. A obráceně když žák umí Pythagorovu větu tak sečíst pár čísel by měl vždy a správně. Ignoruju genetiku člověka, ale z logiky je nějaká posloupnost. Jak nám říkala češtinářka “tu básničku musíte umět i kdybych Vás o půlnoci vzbudila”. U AI by to mělo být stejně - pokud dokáže pomáhat vyvíjet nové technologie apod… tak jak to, že nedokáže provést takový primitivní úkol? Váš nedostatek (nechci psát “problém”) je ten, že víte jen to, že v pozadí AI je jen nějaký kód. Já trošku (opravdu jen trošku) vím jak se programuje a co se v pozadí té AI děje a jak ten kód i funguje a ta logika funkčnosti AI mi nedává prostě smysl.

Mě, když se někdo zeptá jako vy, nevěřím, že by byl hloupý a hledám v tom nějakou složitost.

Mám obdobný pohled. 🙂 Též občas hledám složitosti zbytečně.

Takže vy jste překryl zásadní sdělení nesmysly, které s tématem nijak nesouvisí, proč to děláte?

Možná nějaká citová dotknutelnost na mé straně. Každopádně nemám rád když někdo v základu argumentu promíchá dvě odlišné věci. Pokusím se aby se neopakovalo a přístě se raději budu držet tichého čtenáře.

Někdo by z holé věty: lidi jdou do práce usoudil, že tam jdou pracovat a drtivou většinu by asi zajímal druh té práce a případně její kvalita. Ovšem vy hodnotíte JAK jdou ti lidi do práce. Pozoruhodné.

👍 Holt někdy i ze způsobu chůze do práce se dá poznat nálada, chuť do práce apod… a pak můžu lépe odhadovat druh i kvalita vykonovávaného zaměstnání. 🙂 Vím, že je to přenesený výraz a chápu jak jste to myslel.

A tak pánové Malino a trojáčko, ono vážně záleží kdo a jak se AI, i té laciné zadarmo, ptá, kdo se umí zeptat.

Já bych jen dodal, že je rozdíl mezi zeptat se a dostat odpověď nějaké relevantní hodnoty a splnit jednoduchý úkol s jasným výsledkem - např. spočítat 100 čísel který splní “primitivní Excel” v rámci milisekund. Kdybych Excelu nevěřil tak můžu zavolat na pomoc Matlab který dokonce vypisuje dobu po jakou počítal. V Python (programovací jazyk) scriptu se to dá taky myslím nějak zobrazit, ale to i mnoho dalších programů a nemusím čekat na načtení odpovědi jako u AI - tím myslím, že to trvá pár sekund než to vůbec začne vypisovat odpověď. Schválně si to zkuste stopnout.

Pokud se budu ptát a chtít nějaký odkazy (které mimo jiné si můžu upřesnit jaké zdroje se mají využít - tím netvrdím, že jste to udělal) tak bude hledat apod… jenže když dám jednoduchý úkol typu sečíst sto čísel tak vždycky vyjde jen jedna a správná hodnota a je jedno jestli použiji Excel, AI nebo tužku a papír. V takovém případě není o čem spekulovat. Bohužel jste si z toho mého (a ještě dost krátkého) příspěvku odnesl jen to, že jsem si jen postěžoval, že mi AI nedokázala “odpovědět”  a následně vyhodnotil, že s ní neumím(e) pracovat. Pokud bych chtěl propočítat o jakou dobu půjdu později spát, protože jsem místo projetí na žlutou zastavil a počkal jeden interval na semaforu tak neřeknu půl slova, že mi to špatně spočítala a sekla se třeba o 15 minut.

Ale dobře, když by byla pravda, že se špatně ptám (i to je možné, ale podle mě nepravděpodobné) tak jak bych se měl zeptat aby mi sečetla cca 100 čísel a správně? S tím, že jsem nepokládal otázku, ale příkaz co má přesně udělat. Možná vysvětlit AI jak se sčítají čísla? Potom bych jí nevěřil ani, že double definuje číslo (ekvivalent "nos mezi očima").

Dovolím si dát jednu vsuvku.

A děda mohl na zákaldce tuhle kravinu slyšet někdy v roce 1896, tedy v době, kdy byla elektrická energie už téměř běžnou věcí, například Edisonova žárovka spatřila světlo světa (svoje světlo) 1879 a v roce 1882 už nastala doba elektrická, kdy byla spuštěna první elektrická síť. Přesto ho učili v základní škole naprosté nesmysly a učebnice jistě psali titulovaní vědci té doby, že?

Elektrotechnický obor a nějaký řekněme meteorologický jsou hodně odlišný. Ve světě není úroveň “vědění” ve stejné linii. Například v atletice taky vítěz proběhne finálovou čáru (ekvivalent Edisona se žárovkou) v momentě kdy poslední atlet teprve doběhne na začátek cílové rovinky (ekvivalent znalosti vzniku bouřky a sloučení dvou mraků). Takové přirovnání v dnešní době, že například “víme” o vesmíru více než o hlubinách oceánů a proč? Paradoxně je vlastně jednodušší pozorovat oblohu a možná i lítat na oběžnou dráhu Země než se potápět do hloubek několik kilometrů kde jsou neskutečně obrovský tlaky. Určitě víte jaký tlak působí voda je na každý metr hloubky. Ono asi testovat to uměle na povrchu takové tlaky je taky složitější než testovat extrémní teploty průletem atmosféry. A ještě jedna věc, v dnešní době bezdrátových komunikací i když ponoříte plavidlo do hloubky můžete mít problém získávat data a pokud to test selže tak se Vám ponoří na dno a nemáte ani šanci to vizuálně analyzovat na rozdíl od nějaké rakety která Vám při letu na oběžnou dráhu shoří.

A na závěr:

Víte kolik lodí se ročně potopí?

Ale všechny se nepotopí na Vltavě, že ne doktore?

Ale všechny se potopí až na dno.

To ještě nic není. 😀
Já měl seznam asi 100 čísel - jednalo se průřezy vodičů takže se opakovalo 0,35; 0,5; … až myslím do průřezu 4.
Měl jsem to v Excelu takže přes funkci =SUM  se to to spočítá okamžitě. Práce kolem asi 5 sekund. V případě jiných expertů se dá označit celý sloupec kombinací ctrl + shift + šipka dolů a dole to vypíše součet automaticky.

Každopádně jsem to chtěl ze srandy otestovat jak to spočítá AI (nemělo by být nijak složitého) tak ze dvou pokusů špatně. Po prvním pokusu mi to napsalo ať použiji funkci v Excelu, že se může splést. Tak jsem naléhal ať to spočítá AI a pořádně, tak druhý pokus nevyšel tak jsem napsal ten součet z Excelu. Odpověď AI byla typu “Věřila bych spíše tomu Excelu.”. 😀

Nedávno co se mi dělo když jsem chtěl vyřešit něco na Linuxu taky stálo za to. Nějaký základy mám, ale profík Linuxu moc nejsem. Po nějaký době jsem to s AI vzdal a šel si číst zase fóra. To samé když si dělám nějaký scripty ve VBA v práci, 2-3 pokusy a pak si řeknu, že si na to raději přijdu buď sám nebo po přečtení nějakých diskuzí na fórech si to vyřeším. Párkrát mi samozřejmě dost pomohla co se týče programování.

Nevím jestli jste použil placenou nebo neplacenou verzi, každopádně u tich neplacených je “omezen výkon” podle mě úmyslně (logicky samozřejmě) a když dojde na něco “komplexnějšího” tak to udělá zrychleně a můžou vzniknout ty chyby. Jenže mi uniká ta  logika v komplexitě - je náročnější pro AI vygenerovat obrázek nebo spočítat 100 jednoduchých čísel? 😀 Případně výpis ulic měst.

Tak jednak si nemůžu postěžovat na špatné terárium když není přiložená fotka a asi došlo jen k překopírování textu, asi z FB.

Nicméně jsem nějak nepostřehl stáří jedince. Vámi kontaktovaný chovatel může i nemusí mít pravdu se svlekem. Právě u mláďat jsou intervaly svleků frekventovanější a dovolím si říct, že i nestabilní a mýlka se může stát snadno.

Budu brát, že se jedná o malé mládě. Z mých zkušeností např. z Korálovek je, že někdy když mají před svlekem, jde to poznat vizuálně během 1-2 dní (zakalené oči, vybledlejší / šedivější barva těla) a pak už ne dokud se nesvlečou.  U dospělých Krajt K. to poznám vizuálně po celou dobu. Co se týče krmení, tak už nějakou dobu volím “dynamickou” formu krmení mláďat. Píše se a vlastně to +- sedí, že mláďata se krmí jednou týdně (resp. 1x za 7 dní), ale já mám raději formu nakrmit, počkat na trus (třeba 3-4 dny) a pak po nějakých dalších 3-4 dnech opět nakrmit. 

Položím pár otázek abychom se mohli nějak posunout.

1. Staří jedince, případně i pohlaví

2. Na začátek aspoň velikost terária nebo kde jedince máte a stručně obsah ubikace. Jde o to, že jestli se jedná o mládě v 2m teráriu a nebude aktivní při krmení tak položení holátka a vyčkání nepomůže, s tím, že chovatel asi měl mláďata též v nějakých boxech a  aklimatizace na tak velký prostor oproti boxu může trvat déle, jestli vůbec. V takovém je vhodné jedince vyndat a dát do nějaké např. plastové krabice vhodné velikosti kde nebude mít možnost se odplazit pryč a tím ho donutit aby se nažral.

3. Při porovnání pestrosti / sytosti barev při koupi a dnes, nevšimla jste si opravdu žádného rozdílu?

Zatím nevidím žádný důvod k panice. Dnes je to 6. den od posledního krmení a pokud při vyjmutí z terária je aktivní, nepůsobí nemocně tak zatím vyčkejte. Čekal bych maximálně do 10. dne a pokud svlek nebude tak bych už nakrmil. Nedoporučoval bych přibližovat se ke 14 dnům od posledního krmení. Pokud nebude chtít jíst tak zkuste postup v bodě 2 (plastový box, holátkem přeject na předku hlavy kolem nozder). I po takovém neúspěchu je velká pravděpodobnost, že se jedná o špatnou ubikaci, špatný výhřevní režim, nějaký nedostatek ze strany chovatele,  apod… Pravděpodobně bude potřeba i ruční krmení, ale to už předbíhám. 🙂

Krajty K. nejsou nějak náročné na chov, ale chápu, že dokáží začátečníka potrápit ikdyž se toho moc nemusí dít - např. náhodné hladovky u dospělých jedinců.

Oni Němci hodně skládají ty slovíčka dohromady. “Schalt” jako zapojení ("schaltplan" překládat asi nemusím 😀), “schrank” přeloženo obecně jako box / krabice, layout je shodné s angličtinou a máme rozvaděč v němčině. Pak vznikne zkratka SSL a ta variace slov je neskutečně velká. Proto technická Němčina je složitá.

Rückwand - zadní stěna - rück jako záda a wand jako zeď. Pak řidičovo dvěře je fuhrertür, dveře spolujezde je “beifahrertür”.

Jak píše Ariska, ale kolikrát to může být i trojjazyčně (AJ, NJ a ČJ) a to je potom guláš. Interně u nás ve firmě v češtině, když mluvím s němci tak to říkám v němčině a výrobě zase anglicky (ta je mimo Schengen). Nejsem nějak německy mluvící, ale text si přeložím sám.

Co vím z výroby i z kanceláře, tak občas se využívá jen ta německá verze. Například “Gehäuse” většinou německy, i operátoři, logistika apod…, protože to není tak složitý na výslovnost. Takový sympatický slovo. 😀 Takový “geflechtschlauch” už jedeme přeloženou verzi. A ještě nejlepší je když jiný oddělení používá jinou termilogii.

Tak nějak. 🙂 Jak říkám, nejlepší způsob jak si to představit tu komplexní rozvodovou síť jako obyčejnou nabíječku. Odběr ze zdroje vždy vzniká uzavřením obvodu kde je spotřebič (to může být naprosto cokoliv), dokud nepřipojím ten telefon tak je obvod rozepnutý → žádný odběr a trafo jede na prázdno (což má taky nějaký odběr). Další slovo které se různě používá v datasheetech.
https://docs.rs-online.com/9f12/A700000012746479.pdf

Toto je ještě zkrácený, kompletní mají několik stránek kde je rozepsaný rozměry, doporučení jištění a mnoho dalšího. Z elektrotechnického hlediska je to opravdu mravenčí práce.

Bylo by to na dlouhé povídání v tomto kontextu, ale obecně. Když změníte jakoukoliv součástku, tak půlku výpočtu musíte změnit a komplet zkontrolovat - od průřezu, napěťových a proudových hladin až po tepelný ztráty včetně třeba chlazení rozvaděče a SSL (schaltschrank layout). Rittal (výrobce rozvaděčů) má ve svých datasheetech informace co se týče teplot a doporučení ventilátorů podle ztrátových teplot.

Dva první odstavce - okay. Tak nějak by se to taky asi dalo říci.

Třetí odstavec:

zahřívají se transformátory? - Ne. Představte si, že dáte adaptér pro telefon (v něm je taky transformátor). Output bude např. 5V 3A, ale telefon Vám bude brát 1A. Takže je přebytek v domovní síti, ale nic se nestane. Když byste si šáhla na ten adaptér tak “neucítíte teplo”. Když by jste na to připojila ještě jeden telefon který bude brát 2 A tak máte odběr 3A a to trafo v adaptéru nedá víc než 3A (dá, ale to už je overload hodnota v datasheetu která je definovaná časem). Po chvíli na tom adaptéru ucítíte jak je adaptér vařící. Takže při přebytku je jeden důsledek - ten zdroj energie (např. uhelná elektrárna) spotřebovává zbytečně moc uhlí než je potřeba.

V pokračování co jste psala - tak ten umělák má pravdu jen v určité situaci. Toto se prostě nedá tvrdit obecně. A formulaci “přetížení z přebytku” jsem se trošičku zasmál. Chápu ten kontext, ale formulace i tak měla být jiná.

Ale nejvíce mě rozsekal ten poslední odstavec. Blackout je následek přetížení (sítě  a následného odpojování / elektrárny) a blackout Vám nikdy nemůže vzniknout z přebytku takže se nebojte. Ani v příštích i 100 let se to nestane ikdybychom měli Temelín v každé vesnici a jela na 100%. 😀 Jen nevím kde, kolik a za kolik budete ten Uran kupovat.

Vždy si představte ten nabíjecí adaptér v zásuvce který Vám nabíjí telefon. To je nejjednodušší ekvivalent a princip úplně stejný. Adaptér Vám maximálně 3A a Vy berete jen jeden 1A - ten adaptér bude fungovat dokud bude moct (v případě elektrárny jsou odhadovány do kdy budou fungovat, u adaptéru můžeme brát “záruční lhůtu”), telefon se bude nabíjet dokud baterka bude v pohodě a “blackout telefonu” se nestane. Když na ten samý adaptér (3Ampéry) připojíte odběr 4A, tak adaptér bude dávat např. 3,2A na overload - přetěžuje se a klidně do měsíce se Vám rozbije a máte blackout. Když to hodně přeženu - ten kabel co vám jde z adaptéru do telefonu bude dimenzovaný na 3A, adaptér dává až 10A ("přizpůsobuje se situaci") a vy budete brát 6A tak Vám ten kabel shoří a máte zase blackout což se vlastně stalo minulý rok v Praze.

Jakoby, poslední dobou opravdu mám problém ty Vaše příspěvky číst. Ale budiž, lepší než kdyby to tady bylo “mrtvý” a plný jen odkazů které mnohdy ani neotevírám v práci.

Jen mi je škoda, že mi už v tom chybí Váš ryzí názor a ne jen transformace nějakého videa / článku.

Nicméně chci se zeptat na jednu věc.

My nemáme problém s nedostatkem energie, máme problém s přebytkem; 

Dávala jsem sem nedávno článek, kde to správce ČEPS komentuje, a tohle bude náš “problém” už jenom pár let (ve skutečnosti to problém není, výrobníky ee se dají jednoduše od sítě odpojit a přetížení vyřešit v řádu sekund-minut).

Je rozdíl mezi přebytkem a přetížením v síti? Jaký jsou důsledky při přebytku a přetížením? V jakých situací dochází k přebytku a přetížení?

Převážně si tady čtu ty energetické znalosti a trošku se bavím, ale Buggyra konečně zmínila něco zajímavého. Nebudu ostatní napínat, ale jde o tuto část - “generátory vodíku”.

Je to poměrně “stará” technologie - první zrealizované projekty se datují již roku 1992 což je už nějaký pátek.

Jen ještě upravím tu terminologii a ten proces. Jedná se o “obyčejný” elektryzátor který oddělí vodík od kyslíku → vodík se odebírá do tlakových nádrží (v automotive pod tlakem i 700bar). Následně když je potřeba vytvořit el. proud, tak v palivovém článku ("vodíkový" či jinak "generátor") dojde k oddělení protonů a elektronů vodíku který jde do obvodu (jedná se o stejnosměrný proud, protony mají “zkratku”) a na konci H- a H+ se následně smíchá s kyslíkem. Dojde ke vzniku vody jako odpad. Proto se vodíkové zdroje považují za bezemisní.

Z mého osobního názoru dělat vodíkové zdroje “ve velkém” je špatný nápad. Mám k tomu několik důvodů. Tato technologie je neskutečně drahá, teda zatím - níže vysvětlím proč, složitá co se týče bezpečnosti, revizí apod… a hlavně tyto zdroje generují stejnosměrný proud jako FVE takže je potřeba měnič/e a rozstřídávat obrovské výkony pro velkou oblast je docela problém.

Jedna z dalších nevýhod vodíkových zdrojů je nízká účinnost. Tím jak dochází k elektrochemické reakci, dochází k velkým ztrátám jako teplo. Proto u ve velkých měřítkách by mohl být problém to i chladit a ventilovat.

Nicméně tato nevýhoda se dá využít právě co se týče nemovitostí. Už dnes jsou zrealizované projekty se zajímavými výsledky jenže ještě jsem nedohledal, že by se ještě zrealizovalo kompletně “samostatný” dům který se už dnes dá udělat. Problém jsou zase finance, protože celý takový systém prodraží stavbu domu klidně o 5-6 miliónu úplně bez problému. Nicméně se dá udělat i “low-budget” projekt který má návratnost kolem 35 let i se započítanými nákladů jako jsou revize, výměna tlakových nádrží apod… 

Jde o to, že dům bude obsahovat FVE, menší “buffer” baterii, tepelné čerpadlo, včetně řízení apod… Přes léto FVE dokáže utáhnout dům vlastně bez problému, vzhledem ke snížení velikosti baterie (klidně o 70%) dojde k větším přebytkům k napájení elektrolyzéru a oddělení vodíku a uskladnění do nádob. Během zimního období (když FVE bude týden “k ničemu”) se může generovat energie z palivových článků + jejich teplo lze využít pro podlahové vytápění, klasické, vyhřátí TUV apod… Ten systém je ještě komplexnější, ale taková je obecná funkcionalita. Ikdyby dům nebyl připojen k síti, je schopen fungovat 1-2 týdny i bez FVE, nikdo mrznout nebude a elektrika taky bude + “nulové” emise. A jak jsem psal, i přes enormní investici už dnes je realistická návratnost.

V květnu letošního roku byla vydaná docela zajímavá studie která pracuje s daty z roku 2024 a propočítává i pokles nákladů na vodíkovým systému do roku 2050 (nějakých 40-70%). Já osobně jsem si jí jenom přečetl a nedostal jsem se k tomu abych ještě přelouskával ty vzorečky, ale ty grafy z Matlabu se povedli.

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S0360319926010931
Hned na začátku jsou i hezké obrázky jak ten domovní systém funguje a co obsahuje.

EU by mohla trošku zainvestovat do technologií na vodíkové zdroje když to chce tak zeleně tady.

Nicméně co se týče spotřeby a že máme dostatek. Tak se podívejte na statistiky prodejů EV aut, to pořád stoupá a stoupá. Když za rok bude pár tisíc unikátních majitelů EV aut a vynásobíte to velikostí baterií tak máte taky docela slušný číslo energie která se Vám navýší + komplet elektrifikace nářadí, všechno AKU, to vynásobte pár milióny a tak dále. 😀

Ono je vtipný i to, že štítek s příkonem (většinou výkon) na konvici je fajn, ale každý zařízení má nějaký náběhový proud. U konvice může být klidně dvojnásobný. Což znamená, že ikdyby se generátor ručně roztočil na potřebný výkon který by odpovídal konvici tak u novodobých konvic se konvice pravděpodobně vypne ihned po zapnutí. 😀 A budeme mít začarovaný kruh. 😀

Pro někoho kdo se nechce starat o zahradu a chce si občas nabít telefon tak to využití bude mít. Když bude obzvlášť silný vítr tak možná zapne i konvici aby si mohl udělat kafe. 😀

Prosím Vás,

napíšete odstavec zaměřenou na finančnou náročnost předělání uhelné elektrárny na jiný zdroj a pak v předposlední takovou větu:

Snadnější bude uhelky přebudovat na plynové a používat je jako vyrovnávací.

A na to jste přišla jak? Když to vezmu z technického hlediska tak je díky bezpečnosti finančně náročná, protože musíte mít vše správně zaizolované, senzory na únik plynu, správně vše ukostřené aby se minimalizovalo riziko zkratu / jiskry apod… Ten seznam tak aby to bylo bezpečné, nerizikové a prošlo veškerými revizemi tak není jen tak.

A to nemluvně o tom, že jsou to dva rozdílné technologie a tu uhelnou můžete rovnou zbourat aby jste postavila komplet novou na plyn. Z logiky věci je levnější postavit plynovou na jiném místě ze staré uhelky najít jiné využití tak aby předělávka byla co nejméně nákladná anebo obnovit (nebudete zasahovat do té technologie). Třeba udělat z toho museum, vybírat vstupné. Chodit tam s dětmi a ukazovat co dodávalo energii pro jejich prarodiče a praprarodiče. 🙂

A ta náročnost se samozřejmě odrazí na té ceně… A ještě jedna věc - odkud byste to brala a hlavně platila ten plyn? Z východu se to zablokovalo a extrémně zdražilo a ze západu si to taky nechají mastně zaplatit + lodní doprava apod… Ptám se pro kamaráda soudruha a druhého kamaráda kačera Donalda. 🙂

Zdravím též,

v podstatě věci máte pravdu, ale není to vše tak snadné jak se zdá.

Pokud už chováme nějaké obdobné exotické zvíře v zajetí a řádně nastudujeme všechny požadavky chovu tak ne vždy jsme schopni správně a plnohodnotně zpestřit. Například u hadů je mnoho druhů které se živí žáby, jenže tropické oblasti jsou dosti rozmanité a najde se mnoho druhů žab s menší velikostí (např. Pralesničky) než u nás. Třeba Ahaetulla Nasuta těžko zpestříte krmení Ropuchou a přitom žáby jsou běžnou potravou, ne jen jako zpestření. Jenže jsem ještě nenarazil na chovatele který by byl schopen produkovat takový množství exotických žab pro krmení.

Jak píšete a máte pravdu,  každý živočich má jinou výživovou hodnotu, ale tabulkový hodnoty bych nebral úplně “neprůstřelný” argument. Má to dva hlavní důvody. Zaprvé je totiž několik způsobů jak se určují výživové hodnoty živočicha / hmyzu, každá má jiný postup a najdu Vám klidně několik tabulek co obsahuje cvrček a na každý budou diametrálně jiný hodnoty, ale přitom všechny budou pocházet z kvalitných zdrojů. Druhý důvod je taky ten, že před zkrmením každý krmí něčím jiným a tím ty výživový hodnoty se mění. Například mnoho chovatelů myšek krmí granulemi, já je krmím směsi (kupuju 20kg pytle), sežerou to hned a za tich několik let co si chovám myšky sám tak jsem musel u hadů veškeré intervaly krmení prodloužit, protože hadi začali být prostě obézní. Obdobné je to i u rostlin - tam u plodových rostlin záleží jaká je půda, % vody, jaký živiny se tam nachází apod… když zasadíte rajčata a Váš soused taky tak chuť i velikost může být úplně odlišná, protože Váš soused může mít na pozemku podzemní pramen a Vy ne.

Proto dlouhodobě a tady jsem to již taky psal, krmení má být individuální a přihlížet ke stavu jedince v chovu.

Nicméně stojí za zmínku, že obecně plazi nejsou adaptivní jako savci a proto takové přirovnání zpestření potravy s koněm či psem není úplně vhodné. S tím, že například psi či koně jsou domestikované zvířata a mnohdy šlechtěná / přizpůsobená na naši lokaci - plazi nikoliv a chov plazů nemá takovou historii (např. v Evropě) jako třeba koně / psi. Proto u plazů zpestření potravy nemusí být vždy žádoucí a píši to úmyslně obecně, protože záleží vždy na druhu. Mnoho našich živočišné / rostliné potravy nemusí být vhodné pro “neadaptivní” druh plaza z druhého konce světa.

I Vegetarián nedokáže žít, pouze s e zeleniny a trošce ovoce!!

Jen bych podotknul, že vegeterián jí i živočišné produkty (mléko, …). Vegan jí jen rostliné produkty - např. právě zelenina / ovoce. Jenže toto téma je hodně choulostivé a mnoho veganů dokáže žít jen se zeleninou a ovocem bez  doplňků stravy - vždy záleží na organismu daného člověka. Člověk je všežravec a pokud tělo si dokáže vytvářet vše potřebné ze zeleniny a ovoce tak proč ne. Mnoho lidí jí všechno a musí do sebe cpát taky doplňky, protože jejich tělo si něco nedokáže ze širokého spektra jídla něco vytvořit nebo strávit. Typický případ je laktóza či celiakie (lepek). To je jinak trošku už jiné téma. 😉

vytrhávání z kontextu, což vy děláte imrvére

Jooo, vytrhávání z kontextu. To bych tady dokázal vyjmenovat ne jednoho člověka kdo v oblibě vytrhává kontext (Vy též) a byl by to velice dlouhý seznam.😉 Tady se mi to děje věčně, že z “kilometrové slohovky” (jak by napsal odborník na HDMI) vezme jednu větu která mám už samozřejmě jiný význam a odpoví maximálně dvěma větami. Jen já se z toho nehroutím a nemám potřebu si hrát na lepšočlověka který má dost načteno. Bůh ví taky čeho. 🙂

Já mnohdy aspoň zkopíruji celou pasáž / odstavec a jen zvýrazním tu část na kterou reaguji, ale citace je celá a nevytržená, ale to už by taky nehrálo do karet. 😀

Já reaguji primárně na věci o kterých vím, že mám přehled a hlavně mě irituje když někdo tvrdí A, poukáže na B, ale už si neuvědomuje a nezmíní už zbytek abecedy, viz výše.

Chápu, že máte potřebu se někde vyřádit, tak chodíte sem. Mě ale pro příště vynechte, buďte tak laskav.

Máte pravdu, dneska nám nefungovali firemní disky a výkresy mého auta jsem si nastudoval rychleji než jsem čekal tak jsem se trošku nudil. Normálně bych jen mávnul rukou jak to asi poslední měsíc dělám a šel raději zase pracovat. Příště Vás klidně vynechám pokud samozřejmě to nebude totální blbost jako jste napsala výše. Jen pro připomenutí:

Když už jsme u toho “kdyby”, tak kdyby Stalin nenechal vyvraždit většinu elity, Němce by zastavili na hranicích.

Dění druhé světové by to chtělo zopáknout a vemte to od nějakého 33-35 roku. Doporučím i přidat typy tanků, zbraně apod… aby se dala srovnávat i palebná síla.

A 20 let po tomto absolutním rozvratu čelilo Rusko(tedy už SSSR) dalšímu napadení.

Já bych jen podotknul, že během tich necelých 20ti let bylo Rusko schopno napadnout Finsko a před tím angažovat se v občanské válce ve Španělsku.

Já mám pro Ravena specialitku.
Jsem si vzpomněl na jeden problém který jsem chtěl napsat už před nějakou dobou.

Jde o odkazování na jiná vlákna. Nevím jestli se to děje i ostatním, ale mě se to stává občas.
Mám nastavený na zobrazení 100 příspěvků na stránku a když někdo pošle odkaz na jiné vlákno a na určitou stránku a používá zobrazení třeba 20 př. / stránka tak ta stránka pro moje zobrazení vlastně neexistuje a vyhodí mi to klasickou a známou chybu 404. 😀

Když vlákno bude mít tisíc příspěvků, tak já mám 10 stránek, ale jiný s 20 př. / stránka jich bude mít 50 což u mě se nezobrazí. V obráceném případě se jen zobrazí jiná stránka s jinými příspěvky (z logiky věci - nezkoušel jsem), ale netuším jestli do toho nehodí vidle třeba /#prispevekxxxxx v odkazu.

Nic akutnýho to není, ale upřímně. Nechtěl bych to upravovat. 😀Nevím jestli by třeba nešlo vyřešit nějakým přídavným scriptem který by v backendu dohledal podle /#prispevekxxxxx v nějakém SQL, zjistit pořadí ve vlákně a přelinkovat podle zobrazení které se dá (předpokládám) vytáhnout z cookies? 😀 Nevím jestli to takhle jde v nějakém php, webovky nedělám. 😀

a zrovna s vámi, který používáte argumentační fauly, se o tom bavit nebudu.

A kde je používám? Chtělo by to být konkrétní jinak to takto může tvrdit každý o každém. 😉

Když už jsme u toho “kdyby”, tak kdyby Stalin nenechal vyvraždit většinu elity, Němce by zastavili na hranicích.

Nezastavili by. Víte, ono nejen dnes (v přítomném čase), ale i v historii se dělo více věcí naráz a chce to brát ze široka i včetně toho, co bylo před tím klidně 10-15let. Neříkám, že to já umím, ale aspoň se snažím a snaha se při nejmenším cení. Čekal bych, že když někdo má načteno dost, že si to dá dohromady veškeré ty informace.

Důvody proč by Rusové Němce nezastavili na hranicích jsou rozepsal nahoře - stručně: síla Německa, jejich efektivní taktika ofenzívy pomocí síly a sprintu (Rommel aplikoval ve Francii a v Africe například) a oslabené Rusko po Zimní válce s Finskem a přeorganizovaná armáda na Severu a východu nezní jako, že by Rusové měli šanci udělat na hranicích blokádu schopnou odolat takové Německé síly. A obsadit Polsko pro Rusko a Němce nebylo nic složitého a náročného.

Kromě toho, když už se dělá reforma armády, tak rozhodně ne tím stylem, že nechám důstojníky povraždit. Divím se vám, že takovej poměrně mladej člověk dokážete obhajovat tyto hnusné stalinistické metody.

Vraždění vlastních důstojník je holt otázka národní povahy a něco o tom vypovídá, to samozřejmě.

A prosím Vás, kde to obhajuji? Jak to čtu po sobě tak nevidím jediný náznak obhajoby. Jinak je zásadní rozdíl mezi “vysvětlením” a "obhajobou". Já si už nějak zvyknul, že lidi mají ve zvyku, že si něco zrychleně přečtou a pointu si vezmou první co je napadne a už si nedokáží to přečíst text podruhé aspoň pro ověření zda to pochopili tu pointu správně… Jen jsme se vrátili do bodu kdy někdo nerozezná rozdíl mezi “arogancí” a "ješitností".

Tak nejen supermarkety, ale to už je na jinou diskuzi.

Nicméně ano, management zásob a věci okolo si dělá každý obchod sám jenže dnes snad každá firma (a nemusí to být řetězec, ale i výrobní firma) má centrální sklad. Konkrétněji například Lidl má centrální sklad odkud to rozváží po nějaký části kde může být 5-10-20 obchodů. To způsobí, že jednotlivé obchody nezaberou tolik místa pro naskladňování (a více pro regály) a vlastně si to “objednávají” z centrály, ale ta centrála to musí nějak korigovat a plánovat dopředu (a to docela dost). Čím více do budoucnosti to naplánují tím to bude levnější - bude méně práce s naskladňováním, méně kamiónů apod…. Samozřejmě není produkt jako produkt a některé nemají takovou malou trvanlivost, ale to už je neskutečná kombinatorika s pravděpodobností. Na to sešit s tužkou opravdu nestačí.

Dám vlastní zkušenost z automotive (to jsem ještě dělal u stroje i na skladě). Velká firma (přes 3 tis zaměstnanců) a tam to už když to stavěli tak to naplánovali tak aby měli malé sklady a platí si logistickou firmu která má prostory na uskladnění + zastřešovala dodávky od subdodavatelů. Ty sklady byly asi přes půl města a bylo to naplánovaný tak, že jezdil kamión každou hodinu - o víkendech / svátcích myslím, že každý dvě hodiny. Nepamatuji si, že by někdy došel materiál. Na skladě jsme přes kanbany posílali objednávky. U supermarketech to je to sofistikovanější právě kvůli trvanlivosti produktu a “nestability” prodeje zapříčený třeba veřejnou akcí, ale časová reakce obchodu je hrozně malá ne-li automatická.

Abych se vrátil k původní pointě. 😀 Prostě s těmi aplikacemi a mapováním lidí se toto koriguje podstatně snáz. To mi prostě nikdo nevymluví. 😀 Vemte si, že Pražák pojede do Jihlavy kam jezdí každý rok a nakupuje jen v Kauflandu (ať se nám to změní 😀) a Kaufland má jeho historii nakupování a ví, že Pepík z Prahy si kupuje to samé ve stejném časovém úseku za posledních 5 let a Kaufland se na to připraví. Kaufland si nezkazí renome “prázdnými regály”, ale s vysokou pravděpodobností to prodají všechno a je minimum plýtvání. Přičtěte k tomu věk Pepíka z Prahy - třeba mu bude 40 let tak je pravděpodobné, že pojede znova, u 70ti letého Pepíka už to může být nepravděpodobné a prostě ho “vynechají”. S AI to musí jiná paráda, ale fakt nemám představu jestli by tam momentálně byla návratnost nebo ne a jaký čísla se tam točí.

nejdřív si zjistěte, jak to v Rusku skutečně bylo. Stalin čistkami vyvraždil většinu nejen elity Rudé armády. Nebýt toho, tak Němci neskončili skoro u Moskvy.

To spíše Vy si to zjistěte. Právě díky těm “čistkám” v řadách Rudé armády se Rusko ubránilo Německu, protože po Zimní válce (která byla před napadením Ruska Německem) s Finskem kdy Rusko nedokázalo zabrat to Stalin pročistil ve svých řadách a došlo k velké reformě v armádě jako je změna strategií, úprava hodností apod... V zimní válce totiž Rusko aplikovalo zastaralé strategie a už nepočítalo s novými technologiemi (např. tanky / letadla které za první světový ještě nebyly moc běžné). To, že nebyla reforma úplně dotáhnutá do konce jako je například “bezhlavé” nabíhání na nepřátelé a střílení “zrádců” je věc druhá, i časová. Rus prostě musel posunout linii nebo padnout za matičku Rus, nejlépe obojí.

A nezapomínejte, že Němci se dokázali dostat skoro až k Moskvě taky díky tomu, že v tu dobu bylo Německo vlastně na vrcholu, na západní frontě toho moc nebylo co na práci - jen blokace Británie. Mělo neskutečnou sílu a s kombinací rychlou ofenzívou Rusko nebylo schopný zastavit postup obzvlášť když bylo ještě vysílený po Zimní válce.

Proto v době bojů v Stalingradě a zablokování Leningradu byla vyhlášená největší mobilizace v historii Ruska a kompletní nasazení. Kdyby se Rommel dokázal protlačit spodem přes Egypt kolem Turecka a nahoru včas tak Rusko pravděpodobně padnulo. Jenže Rommel v Africe měl spoustu své práce a teď nevím jestli se do Egypta vůbec dostal, ale to už je detail. 🙂

Toto téma tu bylo rozebraný asi měsíc zpátky když se tady hovořilo o Zimní válce a kooperace mezi Finskem a Německem.

ten byl paranoidní ze strachu o sebe.

To ano, ale hlavně až po válce.