Příspěvky uživatele

Orionka (neregistrovaný) 07.02.2026, 13:28:44

Jestliže stát na svém území povolí rekrutační středisko cizí armády, je za své padlé spoluzodpovědný.

Ten dotyčný to stejně může obejít. Nicméně taky záleží jak je rekrutační proces nastavený - stát si může dát právo, že za nic nebude zodpovídat (v případě smrti), ale to spíše bude vědět N.

Přeji vám, jestli máte syna, aby vám ho nikdy žádný……nezfanatizoval.

Děti nemám a přeji si dceru, ale to ještě uvidíme jak to dopadne - rád to nechám na osudu. A ikdyby tak se o to asi bát nemusím, protože je větší pravděpodobnost, že by ho manželka zabila dřív než by někam odjel. Tím jsem si docela jistý. 😀

Buggyra 09.02.2026, 06:32:03

Taky jak je na tom ekonomicky Německo a jaký má roční rozpočet? Jednoduše Češi makají a Němci vydělávají. 😀 

kdo to má číst…

Ten kdo má zájem…

Co kdyby stát pomohl matce padlého českého vojáka s repatriací ostatků ? Nepomůže, pošle jí dopis a prý “Sláva Ukrajini”.

To zní jako jedna bába povídala. “Co kdyby” a “prý”. Jen se zeptám, když padali čeští vojáci v Iráku nebo kde to bylo, dostali jejich rodiny něco od státu? A další věc, ten český vojáček tam jel ze své vůle nebo že musel? Když ze své vůle tak proč by stát měl něco platit a starat se o takové věci? 

Ano, v tomto kontextu budu neempatický, alibistický a pokrytecký hajzl. 😃 Protože těžký nezájem. Když zítra umřu tak po mě ani pes neštěkne a co. Ty esparády v televizi jsou jen gesta aby si lidi mysleli, že na nich záleží, ale bohužel. To je jako s obětmi z 2. sv. v. - kdo zná jména aspoň 5 vojáků (pěšáků) kteří padli? Jména 5. obyčejných židů z koncentráků? 

Já třeba si pamatuji jména několika obyčejných lidí z odboje. Před bytovkou jsou v chodníku pamětníky se jmény kdo v té bytovce bydlel a umřel za války. Dnes si je nikdo nepamatuje - možná ani příbuzní. Přitom po tich pamětníkách projde tisíce lidí denně (skoro centrum Plzně) a skoro nikdo se pod ty nohy nepodívá a nepřečte. Ale co, na to se taky hodí reakce typu “kdo to má číst…”. 😂

Já chtěl jen podotknout, že jsou to vyhozené peníze, které by v nadcházejícím období mohla potřebova ČR doma.

Jak psal jeden anonym výše -ať si každý se svými penězi dělá co chce. Až jim budou chybět tak to bude jejich problém. Kellnerce asi chybět nebudou, ale třeba obyčejným lidem už asi jo. Problém je když se to dotuje nesmyslnými částkami ze státního rozpočtu a na druhou stranu, nějaká soladirita by měla existovat a můžeme jen spekulovat jak by měla vypadat / či jak by měla být velká po finanční stránce.

Situace ekonomická se zhorší samozřejmě a pak uvidíte tu “podporu”. Mnoho lidí už bude stát i o tu horší práci a hle? Kdopak nám tu práci bere? Jistě že Ukrajinci jako cizinci.

Jenže pokud se zhorší - například lidi nebudou mít peníze tak nebudou mít třeba na zaplacení firmy pro stavbu tak to odvětví přijde o poptávku a dojde ke snížení stavů a firmy (budou chtít šetřit) budou propouštět a je jen otázka koho - z logiky věci budou propouštět buďto ty zbytečné či ty kteří nebudou tolik makat a je jedno zda to bude Ukrajinec, Čech nebo Na"vi z Avatara. Pokud plošně si ponechají Ukrajince a vyhážou Čechy tak z valné většiny to bude kvůli tomu, že Čech asi tak nemakal nebo byl až moc drahý, protože je nenažraný. Jak jednoduché. Jenže to už by byl problém povahy Čecha a ne, že je špatný Ukrajinec, protože podmínky jsou stejné jak pro Čecha tak pro Ukrajince - myšleno ekonomicky → nakupování potravin, PHM apod…. a proč Ukrajinec potřebuje toho méně?

Taky bych vůbec nespoléhal na oficiální statistiky, které záměrně nepočítají určité skupiny třeba děti.

Nespoléhat je jedna věc a v určité míře správně. Nicméně o jakých statistikách mluvíte? Pokud bychom se bavili třeba o tich dávkách tak to, že tam nejsou zmíněný slovně tak neznamená, že nejsou zahrnuty. Dítě nemůže žádat o dávku, ale pracovat tak ne. Vždyť v té žádosti musí být kolonka zda má dítě a pak se od toho odvijí i velikost dávky. Jak jinak by to do teď ti cikáni dělali? Zahrnuty jsou nepřímo ve výdajích a tím je problém s dětmi vyřešen. A školství? V tom odkazu co jsem dával výše je pdf kde je napsáno:

Do výdajů je zahrnuta mimo jiné také oblast zdravotnictví, školství či pomoc do zahraničí.

Takže docela vyřešeno všechno. 😀

Podle vámi sdílené propagandy je u nás 380 tisíc Ukrajinců které dotujeme protože pobirají dávky.

Kde berete tu jistotu, že všech 380 tisíc Ukrajinců s ochranou pobírají dávku? 😀 😀 Zase nějaká statistika? Pochlubte se.

Znám třeba jednoho pána (v důchodovém věku) který má ukrajinský důchod, ale žije tady u rodiny a nepobírá žádné dávky a rodina mu ještě platí pojištění kdyby se něco stalo. 😀

Pořád plácáte nesmysly dokola.

Jj, samozřejmě. 😀 😀

Pletete Ukrajince co pracují a co berou jenom dávky a těch je podle statistik skoro půl milionu.

Nepletu a kdybyste si dal tu práci (ale nedal samozřejmě - ta lenost) a ten příspěvek dohledal tak byste se dočetl i toto.

Ještě další drobnost - jeden pracující Ukrajinec nedokáže přes daně uplatit jedno nepracujícího ukrajince, k tomu bude potřeba nejméně dva pracující Ukrajinci. Kdyby teoreticky poměr prac. a neprac. kteří by odešli byl 50 na 50 tak by pravděpodobně víc brali než dávali do rozpočtu a dostali bychom se opět do deficitu.

Nicméně kde berete tu jistotu, že jich je půl miliónu? Zkuste si ty čísla trošku odfiltrovat. Statistika je fajn, ale dobré je číst i ty malý písmenka pod tím jako jsem dělal třeba já s tou statistikou kolik Ukrajinci příspívají do rozpočtu - tam byly taky zajímavé informace. Jinak pravděpodobně  zase mícháte Ukrajince kteří tu žili už před 2022 a ti co přišli potom (ti mají status “uprchlíka”  / “dočasná ochrana”) co se týče tich dávek - ti co tu byli dříve ty dávky pobírat taky můžou. A hlavně i pracující Ukrajinci se statusem uprchlíka můžou žádat o dávku a tím se to samozřejmě vyruší, ale žádost o dávku se nerovná nepracující Ukrajinec.

To je pořád dokola. 😀 Včera jsem četl jeden komentář jak údajně Ukrajinci neplatí zdravotní a sociální a využívají naše zdravotníctví apod… Přitom to moc z logiky věci nedává smysl. Pokud už je ten Ukrajinec zaměstnán (není OSVČ, … a samozřejmě bere práci Čechům) tak v 99% to odvádí zaměstnavatel automaticky. Což je taky takový paradox - stěžují si jak Ukrajinci berou práci a přitom nic neodvádí? 😀 Znám jen jednoho Ukrajince který si šmelí penízky bokem a nedaní to (celkově je to obchází), ale ruku na srdce. Každý zná někoho (z Čechů) kdo je zaměstnán a dělá si bokovky / melouchy pro vlastní obohacení.

Jinak si pamatuji na jeden můj příspěvek který jsem tady dával. Jedná se o příspěvek #289074 - trojAAAcko 10.10.2025, 09:50:36. Dám jen úryvky.

Výdaj → Q1 2023 - Q4 2025: 49,75 mld. 

Zisk → Q1 2023 - Q4 2025: 49,75 - 71,425 = 21,675 mld (odhadem po Q4 2025)

Takže investice do Ukrajinců na území ČR se opravdu vyplatila a jedná se momentálně o potěšující výsledek (ikdyž nejsou započtený inflace a jiný sezonní vlivy).

obecně (nebo spíše selektivně) SPOLU měla pravdu, ale jen pomocí slovíčkaření to trošku vylepšili. Jinak jsem se zmiňoval jestli v tom nejsou započítaní i Ukrajinci kteří tu byli už před rokem 2022 (nemají status uprchlíka) tak by neměli viz první citace “osoby s dočasnou ochranou”.

Rok 2022 je vyignorován - byly asi vyšší výdaje a byla nižší návratnost.

Zdroj: https://www.mpsv.cz/pomoc-ukrajine-v-unikatnich-datech-mpsv-za-tri-roky-uprchlici-do-rozpoctu-prispeli-dvojnasobek-toho-kolik-stala-humanitarni-davka

Už jsem viděl, že už vydali kalkulaci i pro rok 2025 (myslím i s Q4), ale neporovnával jsem to jestli jsem se +- trefil. 😀 Můžeme už jen spekulovat zda ty kalkulace co vydávají odpovídají realitě nebo ne - to ať si subjektivně posoudí každý sám. Nicméně je taky důležité dodat, že ty Ukrajinci tady musí kupovat minimálně potraviny aby měli co jíst takže je nepřímý příjem do rozpočtu a myslím si, že to není započtený, ale to už je spíše můj názor.

Jako v článku jsou ti experti docela proti sobě, ale shodnou se jednoznačně na tom jak je to špatné. 😀 Nicméně jsou to docela malé peníze takže nevidím problém a zrovna tyhle slevy byly super když jsem ještě studoval.

Je to populistické opatření, které je drahé, aniž by mělo adekvátní přínos pro ekonomiku jako celek. Bude zajímavé sledovat, jak toto opatření vládní koalice ospravedlní v důvodové zprávě. Těžko ho lze opřít o sociální ohledy. Penzisté nejsou sociální skupinou nejvíc zasaženou chudobou. Toto "prvenství" patří samoživitelkám či samoživitelům s dětmi,“ reagoval hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

Ta poslední věta mě fakt rozsekala. Udělá se sleva pro důchodce a pro děti / studenty, ale samoživitelce to nepomůže? Přitom to ve valné většině platí ten rodič a ne dítě / student. 😀

Vyšší slevu na jízdném chce nová vláda prosadit co nejdříve. Jedním z důvodů je i fakt, že v celkem osmi krajích s vládou hnutí ANO tříčtvrtinová sleva platila do konce loňského roku. Vedení krajů totiž k 50procentní státní slevě přidalo svou ve výši 25 procent. Senioři a studenti tak měli levnější jízdenku v Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském, Plzeňském, Karlovarském, Ústeckém, Královéhradeckém kraji a Vysočině. Od ledna měl celou slevu platit plošně stát ze svého. Jenže kvůli politickým dohadům o státní rozpočet, jeho neschválení a následného hospodaření Česka v rozpočtovém provizoriu k tomu nedošlo.

Zvýšení slevy na jízdné pro studenty a seniory bude mít dopad na rozpočet. V posledních letech stát kompenzoval dopravcům vždy částku okolo 4,8 miliardy korun. Po navýšení slevy by to mohlo být podle expertů až o dvě miliardy víc. Jen v roce 2019, kdy bylo u moci hnutí ANO a platila tříčtvrteční sleva na jízdenky, stát poslal podle dat ministerstva dopravy dopravcům kompenzace ve výši téměř 5,8 miliardy korun.

Oproti konci minulého roku by to byl minimální rozdíl a odhad navýšení je 2 miliardy? Koho zajímá zrovna dvě miliardy na takový věci? Ještě při schodku 310 miliard. To je jako kdybych měl dluh 100 tisíc a někdo mi radil abych si koupil raději lístek na koncert za 1500 Kč s horším místem místo 2000 Kč s lepším jen kvůli tomu, že mám dluh. 😀 

Otázkou je jak se to projeví nepřímo (a o tom se mluvit nebude). Když si to pak bude třeba nějaký student počítat zda do školy dojíždět autem nebo vlakem a díky té slevě mu vyjde lépe vlak tak co se stane? Student bude platit plácnu o 50Kč méně týdně za vlak, ale to jedno pivo navíc v Pátek večer se vždycky hodí. Jenže pokud se přesměruje ten směr peněz tak stát z ČD dostane vlastně 100% (řekneme, že platil 400Kč týdně → 1600 Kč měsíčně) tak stát dostane čistých 1600Kč měsíčně místo 240 Kč / 368 Kč (daň 15%/23% za palivo). Tím, že se zvýší celkový počet cestující tak se “zvýší” finanční podpora, protože tu přece počítají plnohodnotná cena lístku mínus cena po slevě takže to vždy bude vypadat hrozně špatně. Smysluplné číslo bude výsledný zisk zda se zvýší nebo ne, protože dotace se zvýší třeba o ty dvě miliardy, ale když se zisk zvýší o 3 miliardy tak je tam přece profit, ale papírově bude podpora “hrozně drahá”.

Každopádně mi přijde zbytečné se tady rozčilovat kvůli “rozhazováním” a že to na to nemáme apod… když rozdíly jsou tam poměrově minimální a výsledně mohou být i výdělečnější.

Chytří by se přeorientovali a odklonili od Západu, protože tam to nikde už dobře dopadnout nemůže. Naši kašpárkové, současná opozice, nějak neumí SPRÁVNĚ reagovat, Západ se jim nějak vymknul a oni teď nemají honem žádnou prdel kam by vlezli, ta Americká tyhle hemeroidy v podobě nynější české opozice nechce.

Já se jen trošku pzoastavím nad tématem geopolitiky. Ono hodně lidí obzvlášť občané se do toho už motají - například voliči a  samotná opozice si to pořád selektivně / subjektivně přizpůsobují tak jak se jim hodí a to co platilo už druhý den platit nemusí. Já si toho moc nepamatuji, ale co si určitě pamatuji tak platilo “Západ = USA” jenže dnešní opozice pořád mluví o prozápadní politice, ale kvůli vítězství DT už v “prozápadní” politice nezahrnuje USA nýbrž jen hlavní trojici Anglie / Francie / Německo (EU). Aktuální situaci této trojice rozebírat nemusíme, ale snad se shodneme, že jen jeden stát je schopen (má koule na to) se z toho dostat a podržet Evropu. Dějiny 30. let v Evropě snad všichni známe. Jenže v dnešní době pokud by to nezvládlo tak ČR padne taky a už za Covidu se to málem stalo, protože Západ ČR živí primárně německé firmy.

Holt si budeme počkat co se bude dít. Jak se říká “Kdo si počká, ten se dočká”. V mém případě se dočkám asi ještě hodně věcí. 😀Nechci dělat předčasné závěry, ale třeba se objeví další svěětový hráč kterýho třeba odmítli přijmout na stavební školu a spáchá genocidu plochozemců. 😀 Matematicky i taková šance existuje. 😀

Jen na večer než půjdu spát tak zareaguji na pár bodů.

Baťa se v USA pouze inspiroval.

To pokud vím tak jsem psal: 

On spoustu věcí nevymyslel on sám nýbrž přivezl z USA když tam byl a pobral hodně inspirace ze závodů například H. Forda a to aplikoval v ČR.

Z toho odhaduji, že je pochopitelné, že vzal princip a pozměnil tak aby to u nás fungovalo. Proto jsem psal o Japoncích, kteří mají spousty zásad, ale když se upraví české mentalitě tak budou stejně funkčí ne-li lepší.

Je to tedy rovnocenný systém a možná lepší. Je třeba hlavně nepodrývat, jako vy, národní uvědomnění, ale připomínat ho. Nerelativizujte (liberálně).

To bych si nedovolil, ale jak jsem psal. Když se to porovná historicky tak je to minimálně smutné. Je pravda v tom, že je důležité to připomínat minimálně aspoň jako motivaci. Nicméně mám dojem, že to došlo do toho stavu, že musíme mít potřebu se “mlátit do hrudi” jak jsme dobří, ale když se z dnešního hlediska někdo zeptá “Co jste dokázali dnes?” tak se ne jeden Čech zakoktá a neví co říct a vlastně včetně mě - přiznám se.

Dělal to tak, že se ženou žoviálně při její práci hovořil a v kapse měl stopky. Naměřený čas zdvojnásobil a to byla norma. Opakuju, ZDVOJNÁSOBIL ČAS KONKRÉTNÍHO PRACOVNÍHO ÚKONU.

Toto znám i z dnešní doby, ale překvapilo mě, že (jiným způsobem, ale stejná myšlenka) se to dělalo i v 50. letech. 

I když byly pracovnice, hlavně venkovské ženy krev a mlíko, dostaly k svátku MDŽ nesmyslně malou podprsenku v úhledném balení v růžovém hedvábném papíře s mašlí. To bylo v kontextu 50 let velmi delikátní, ani jediná z pracovnic nemohla podprdu použít, ale bylo to košilaté, delikátní a ty ženy mého otce milovaly a také kvůli tomu lámaly pracovní rekordy.

To si snad dokáži i představit. Před několika lety mi babička vyprávěla (holka z vesnice, prvorozená a od 16 se starala o všechny své mladší sourozence - s dědou začala randit později) jak za mlada byla hrozně na sladké (už vím po kom to mám) a říkala jak třeba byl luxus si koupit ruskou zmrzlinu (to už byly teda 60. léta). Když to vyprávěla tak tu dobu bylo na trhu tolik nanuků a zmrzlin, že by mě nenapadlo si koupit tu “ruskou” když jsem si mohl koupit Míšu a jiný. Chápu, že to musela být neskutečná motivace.

Ještě menší vsuvku.

Upřímně musím říct, že třeba Srbové jsou v některých směrech napřed oprotí Nám. Byl jsem tam koncem Června roku 2025. Jako nevčelař nemůžu posoudit úrověň včelařsví v Srbsku, ale když nás řidič vezl z hlavního města do Šabacu tak jsme jeli po dálnici a dost mě překvapilo jak i podél dálnic měli nespočet stanovišť. I mýtné kterým tady jak chtějí zavést (pomocí čipu) tam funguje už běžně - jedná se o stát který není součástí EU a tady to chtějí jako přelomovou věc. Dnešní výhoda je opravdu v té volnosti a je možnost k porovnání. Když jsem byl pracovně v Debrecénu v Maďarsku tak taky super. Maďaři též společenští jako Poláci tak jsem se bavil s jedním manažerem z firmy a je to taková “Tomova výjimka” (opět není myšleno negativně), že i vlastně i přes jeho mladý věk a vystudovanou vysokou školu neskutečně chytrý člověk se znalostí historie. 

V angličtině existuje zkratka “cya” což je vlastně “see you again” ("c" se čte v mnohda případech jako “s”) - “Uvidíme se příště”, ale v Maďarsku i v obchodě když se odchází od pokladny tak pokladní řekne “cya”, je to běžný pozdrav - což se mi stalo. Následně jsme byli na pivě a ten manažer (zmiňoval jsem výše) už musel jít a já z angličtiny automaticky řekl “cya” a on se pozastavil a začali jsme se bavit o historii. On sám mi vyprávěl jak vlastně to v Maďarsku vzniklo. Šlo o to, že za dobu komunismu měli své odbory proti komunismu a pozdrav jejich členů byl právě “cya” z angličtiny jako protest proti komunismu a byl to vlastně jejich tajný “kód” pro rozlišení zda je proti komunismu nebo ne. A následně to u nich zůstalo přestože “cya” má nulovou souvislost s jejich jazykem tak se to ze zvyku udrželo a drží se toho aby podvědomě udrželi nenávist proti komunismu. V Debrecénu jsem byl v Červnu 2023 takže to není taková dlouhá doba tudíž to považuji za aktuální věc.

Na začátek jen napíši jednu důležitou věc. Nechci zastínit / “zaplevelit” Tomovo příspěvek výše a určitě bude stát za to tyto otázky do AI zadat.

Tome (snad odpustíte tykání), snad i odpustíte, že to já do AI zadávat nebudu a dám jeden z několika důvodů proč. AI je zrádná v tom, že svoje odpovědi “mění”. Zkuste zadat jednu otázku, přečtete si odpověd a původní otázku zkopírujte a při znovu načtení AI stránky položíte tu samou otázku znova tak bude jiná. Vsadím se o cokoliv, že odpoví trošku jinak a to znamená, že Vámi druhá a třetí otázka už nemusí úplně dávat smysl a AI to nemusí správně “pochopit”. Nicméně trošku poruším opět moje postavení čtení a pokusím aspoň něčím “přispět”.

Kdo se chcete dozvědět, proč máme být na co pyšní, my, Čechoslováci, zadejte do AI tyto tři otázky, které sem vložím.

Historicky určitě ano, ale víte co mi přijde nejvíce smutné? Když člověk porovná dnešní stav třeba se stavem 70-80 let (ačkoliv jsem rozen až po 93 roce, ale mnoho se dá dočíst či zjistit od prarodičů - všichni 4 prarodiče jsou u mě stále živi a jsem za to neskutečně rád) tak se to snad ani srovnávat nedá. Co potom když budeme srovnávat 1. republikou se 70-80 léty tak už i tam je diametrální rozdíl. Proto si myslím, že hrdí můžeme být nad historií, ale dnes asi ne aspoň oproti Polákům kterým se dnes daří suprově a když vidím a slyším prezidenta a premiéra PL tak dávám palec nahoru. Oni i samotní poláci jsou podle mě suprový, vstřícní, ochotní a pár poláků znám a nemůžu nic říct proti nim a je super jak oni se i sami snaží chápat češtinu. Tím chci říct, že třeba já (který se nenarodil ani v Československu) se narodil v Českých Budějovicích kde je asi jedna z nejspisovnějších češtin napříč ČR (Kometa asi potvrdí) tak nemám problém problém rozumět Moravákům, kamarádům z Slezska i ze Slovenska, ale musím dodat, že například s Gorem mám sem tam problém - nakonec to pochopím, ale musím 3-4x přečíst každý třeba třicátý příspěvek. 😀 Mám kamaráda ze Žiliny a s ním si aktivně dopisuji už mnoho let a i z práce mám Slovenštinu docela nacvičenou - jen mi přijde škoda, že třeba Slováci na Plzeňsku mluví česky (nedá se kolikrát poznat) než Slovensky. Já se učil i dva roky Ruštinu a Tom ví, že manželka není ani češka takže znám rozdíly mezi Slovanskými jazyky apod… a proto abych se vrátil k původní myšlence tak nemám problém rozumět Polákům a oni rozumějí i mně a funguje to v krásné harmonii a máme co dohánět. Detailně politiku chci záměrně vynechat - už mě dost unavila upřímně.

Primárně jsem se chtěl vyjádřit k otázkám respektivě k p. Baťovi. On spoustu věcí nevymyslel on sám nýbrž přivezl z USA když tam byl a pobral hodně inspirace ze závodů například H. Forda a to aplikoval v ČR. To byl taky podle mě jeden z hlavní důvodů proč komunisti ve Zlínském kraji neměli Baťu rádi - aplikoval “západní” způsob za první republiky kde už byli komunisti (potvrzeno od mé babičky - její otec byl komunista - vlastně “Leninovec”). Kdyby se Baťa nestal starostou Zlína tak je otázkou jestli by firma Baťa byla tam kde je. Nicméně je pravdou, že interní principy firmy byly na tu dobu neskutečně unikátní v tu dobu v ČR a není divu, že to fungovalo. Ať už koupí / prodejem produktu (v rámci firmy) kde následující divize kupovala od té předchozí a podpisy potvrzovala přijetí produktu. Jenže Baťa měl neskutečně vymakaný i reklamy - dohledatelné. Stručně k H. Fordovi - ten měl zas vymakanou jinou věc za kterou bych bral dnes všemi deseti. Nevím kdo to psal v jiném vlákně, ale dnes je mnoho pozic placeno hodinovou mzdou a mnohdy zbytečně. Když jsem dělal ještě údržbáře v automovtive firmě tak jsem to měl taky hodinově. Jenže H. Ford měl údržabře placený za to, že nic nedělají - pokud údržbář nepracoval tak to znamenalo, že vše funguje tak jak má a firma produkuje výrobky pro trh a firma vydělává. Jenže když já byl placený hodinově tak vlastně jsem měl nulovou motivaci dělat na 100% a když všechno fungovalo a já seděl na dílně a tak si pamatuji ty nekonečné spory s manažery jak to, že nic neděláme. Když jsem jako senior argumentoval, že nebyly poruchy tak bylo řečeno, že máme dělat údržby strojů → což byly preventivní výměny filtrů, analyzování možných závad na strojích apod… jenže pokud se vyrábělo tak nebylo možné ty údržby dělat, protože by došlo k odstávce strojů (což by byl taky problém pro manažery). Prostě takový začarovaný kruh. Pokud to bylo jako za H. Forda tak při opravě bych měl větší motivaci to opravit kvalitně a rychle, protože bych byl placený za to, že nic “nedělám”. Kolikrát je to tak jednoduché. Takže si myslím, že Baťa může děkovat “západu” a proto ne všechno ze “západu” není dobré zavrhovat nýbrž si aspoň vzít inspiraci - na to budu následovat níže s Japonci.

údajně museli denně odevzdat jeden nápad, za psat ho a někdo ty nápady vyhodnocoval

Dnes v mnoho firmách tomu říká “Kaizen”. Mnoho i německých firem přechází na Japonský postup - mnoha ohledech jsou Němci a Japonci podobní. Češi / Němci tu myšlenku Kaizen přehání. Nicméně bych řekl, že Japonci a Češi mají také mnohé společné jenže Japonci mají nevýhodu v tom, že bez daného postupu a písemného návodu převážná většina nedokáže pracovat (momentálně dělám v Japonské firmě a musím to potvrdit - opravdu na vše jasný postup), narozdíl od Japonců mnoho Čechů si to dělá po svém, prostě musí (asi vrozená intuice?). Do určité míry mi jsou Japonci blízký, dokud nedojde na návody kdy pomalu určují jak se musím přihlásit do Windows. 😀

Ke třetí otázky od Toma pro AI přidám jen jeden příběh a možná pro někoho úsměvný.

Když jsem byl v obchodě Baťa s manželkou (nevím, je to asi půl roku) tak jsme se tak koukali po cenovkách a manželka podala řečnickou otázku “Kdo vlastně vymyslel ty blbý 90 za desetinnou čárkou?”. Na to jsem ihned reagoval “No přece Baťa, vždyť jsme v jeho v obchodě. To je česká značka založená Čechem z dob 1. Republiky” a manželka tak nechápavě koukala. Shodou náhod asi 2 týdny potom jsme seděli v jedné hospodě ještě s manželky kolegyní která je shodou náhod ze Zlína a bavil se s její kolegyní na toto téma. Pak si manželka uvědomila, že to co jsem povídal je opravdu pravda. 😀 Nicméně Zlín je hezký město z tohoto hlediska. Jezdím tam každý rok, nevím jestli je to ideální místo na žití, ale jednou za rok se tam podívat je nádhera a já si to užívám. Kdo nechce hledat a číst dlouhé texty ohledně p. Bati tak určitě toto video stojí za to zhlédnout. Je to krásně a stručně zformulováno. Já to poslal manželce a jí se líbilo.

https://www.youtube.com/watch?v=BTWw_EoSndw

Jenže abych zase pana Baťu jen “neshazoval”, byl v mnoha ohledech minimálně na svojí dobu geniální a hlavně adaptivní a intuitivní - můžete vidět na videu. Ještě menší zajímavost - když jsem se nedávno bavil se svojí “tchýní” - raději říkám manželky mamkou kvůli tomu obecnému povědomí, že tchýně je “vždy hrozná”,  já si nemůžu stěžovat, hodná, ochotná a hodně pracovitá - tak ta mi říkala (samozřejmě cizím jazykem), že si pamatuje jak boty z Československa od Bati byl nesmírný luxus a "určovalo módu”. Když jsme se tak bavili (ona nevěděla o rozdělení Česka a Slovenska v 93) tak říkala jak i v roce 97 žili v domnění, že Československo stále existuje a pořád i v tu dobu se u nich říkali jak od ČSR je nadstandartní kvalita. Sama potvrdila, že dnes už to není pravda. Proto mi to přijde o to více smutné to všechno. 

Ještě jen menší vsuvku spíše určené pro Gora. Víte co jsem dlouhá léta nevěděl? Že hlavní herec v klasickým filmu Nebojsa v originále je Slovák a mluvil Slovensky, jen po osamotnění ho předabovali. Když mi to mamka říkala tak jsem jí to ani nevěřil, ale měla pravdu.

Každopádně velké dík pro Toma, že vytáhnul pana Baťu. 👍 Přijde mi, že je neskutečně opomíněný (aspoň třeba na Plzeňsku / Jihočesku) a je to hrozná škoda. Přestože můžeme považovat jeho způsoby za “prozápadní” tak jeho adaptace na území ČR je to co dnes všude u nás chybí a i dnes by byly “inovativní” - “průlomové”, uvozovky určitě pochopíte všichni. 

nevčelaříte a tudíž jste se neuměl zeptat SPRÁVNĚ. Ano, to neumí ani začátečník.

Souhlas, ale o to taky jde ne? Když se něco testuje tak se vždy musí dělat vše špatně ať už se u AI špatně ptát / psát špatný vstupy. Například když dělám nějaký svůj program v práci tak když ho testuji tak vkládám například místo čísel písmena. Na začátku vždy dělám logiky který mi odfiltrují špatný vstupy, protože když napíšu místo čísla písmeno tak mi to program nemusí zpracovat a vyhodí chybu. Vzhledem k tomu, že třeba poslední výtvor pracuje s mnoha informacemi a proces programu trvá třeba i 50 minut tak je škoda aby to na konci selhalo kvůli tomu, že jsem to špatně zadal na začátku a pak čekal zase 50 minut.

Barva úlu je nesmyslná protože prostě úl nesmí být na slunci (ale ani pod umělou střechou)

Asi před měsícem jsem byl na procházce s manželkou a její mamkou a podél cyklostezky byly 3 úly - všechny kompletně natřené modrou barvou a oplocené (na zámek) včetně umělé střřechy. Škoda, že nemám foto. Zkusím ještě zkusit streetview na mapách.

Otázka na čem má začít začátečník úplně ignoruje to jediné důležité a tím je nesmírná drahota začátku včelaření a proto není možné se na nějakém systému naučit, pak ho opustit a zvolit jiný. To by se náklady nevrátily nikdy.

Vzhledem k tomu, že otázka byla položena jinak tak proto se o tom nezmiňuje. Ještě AI se omezuje s odpovědmi, protože (a jak jste sám psal jak mladí neradi píší / čtou dlouhé texty) kdo by to pak četl? Řekl bych, že je to tak daný, že to píše kratší odpovědi které někomu mohou stačit a pokud někdo bude chtít vědět víc tak se zeptá znova a upřesní otázku a bude se doptávat. Druhá věc je taky úspora a menší vytíženost datacenter AI. Nevím jak je to s náklady, ale je mi jasné, že to bude minimálně a zbytečně více pracné. Osobně si myslím, že by to mělo logicky dojít každému, že pokud bude přecházet na "těžší" systémy tak to budou výdaje navíc. Přece jenom to platí všude - například u sportu když někdo začne volnočasově běhat tak se nebude kupovat nějaké nejlepší boty za X tisíc. Prostě si koupí nějaké obyčejnější a pokud ho to bude bavit a začne závodit tak zainvestuje a koupí jiné které jsou třeba pohodlnější, kvalitnější, … Jako začínající rybář si taky nenakoupím vybavení za X tisíc abych zjistil, že po jednom dni rybaření mě to nebaví. Škoda peněz.

Opakuje to proto, že to tupci mnohokrát tvrdili a tak AI myslí, že to je pravda (Goebelsův zákon).

Souhlas - stokrát opakovaná lež se stává pravdou - nevím kde je pravda, ale myšlenku chápu. Jak psal i Goro, je to pořád jen spíše “vyhledávač” / “lepší kalkulačka” než přímo umělá inteligence.

Také jste se vůbec nezeptal na naše podmínky ČR, uvědomte si, že AI čte všechno na celém světě. Protože se ale odpovědi týkají našich podmínek, je z toho jisté, že program je tak chytrý, že to pochopil, i když jste se nezeptal.

Myslím si, že to vyhodnotil podle toho, že otázka byla položená v češtině což mě navedlo k otázce zda pokud bych tu samou otázku v americké angličtině zda mi zohledňovala podmínky USA a pokud v britské zas brala v potaz podmínky v Anglii či už by to neřešila. Čeština má tu výhodu, že ČR je malá a čeština se jinde “nepoužívá”. Myslím si, že než AI odpoví tak zjistí jazyk a následně a primárně zpracovává informace v tom daném jazyce + sekundárně pak globálně a doplní to obecnými informacemi. Poměr odhaduji 3:1, ale kdo ví.

Jste dál, než většina těch, co včelařit začít chtějí.

Nemyslím si.

Škoda, že vy včelařit nechcete.

Neřekl bych, že je to škoda.

Právě lidi jako vy by české včelařství velmi naléhavě potřebovalo.

Nepotřebovalo. Včelařství tu bylo přede mnou a bude i po mně určitě.

Před pár dny jsem dostal jeden nápad a trošku se vrátit k původní myšlence vlákna.  Napadlo mě otestovat a s Vaší pomocí zjistit použitelnost AI pro začátečníky kdyby někdo chtěl se včelařením začít za pomoci AI. Sem tam jsou věci které mi třeba při čtení nejsou jasné, ale zase nechci se ptát na “triviální” věci a spíše raději jen čtu když mám trochu volného času. Nicméně jsem ochoten jít do postavení “začátečníka” v zájmu “vědy”.

Jen upozorním, že vůbec nemám zájem se včelačením začínat. Jenže vzhledem k tomuto vláknu a mými neznalostí / nejasností bych se nejdříve zeptal AI a vložil sem a následně můžete usoudit použitelnost AI.

První dotazy jsem položil ohledně velikosti rámků.
 

Otázka 1: Ve včelařství se používají rámky v určitých mírách, které se přepočítávají na plochu (např. dm2). Je dané / definované jaké plochy rámků jsou nejlepší a jaké výhody a nevýhody jsou u větších či menších rámků? Napiš ty nejlepší rozměry podle tebe.

Odpověď: 

Stručná odpověď zní: neexistuje jedna „oficiálně nejlepší“ plocha rámku. Včelařství je kompromis mezi biologií včel a ergonomií práce včelaře. Některé rozměry se ale dlouhodobě osvědčily, protože dobře respektují chování včel a současně jsou praktické.

 Níže to vezmu systematicky: 

1️⃣ co je vlastně „ideální“ z pohledu včel, 

2️⃣ výhody a nevýhody malých vs. velkých rámků, 

3️⃣ a nakonec rozměry, které bych dnes považoval za nejlepší. 

1️⃣ Existuje biologicky ideální plocha rámku? Včely neuvažují v rámcích, ale v: souvislé ploše plodu vertikálním směru hnízda kompaktnosti tepelného celku 

Z biologického hlediska včelám vyhovuje: větší souvislá plocha plodu (méně přechodů přes loučky), vertikální uspořádání (přirozený směr stavby), co nejméně bariér (horní/lower loučky). 

➡️ Z toho plyne, že větší rámky jsou včelám přirozenější. 

2️⃣ Malé vs. velké rámky – výhody a nevýhody 

🔹 Menší rámky (např. 39×17, Langstroth 159) 

Výhody: lehké (cca 1,5–2 kg plodu), jemná regulace prostoru, vhodné pro slabší včelaře, kočování, vysoké počty včelstev, rychlá obměna díla. 

Nevýhody: plod je rozdělen do více rámků → horší souvislost, více práce (více rámků = více manipulace), více dřeva → horší tepelná pohoda, vyšší sklon k přerušení plodování. 

👉 Výborné pro medníky, horší jako hlavní plodiště. 

🔸 Střední rámky (např. 39×24, Langstroth 232) 

Výhody: dobrý kompromis mezi váhou a plochou, plod už je relativně kompaktní, univerzální použití, zvládnutelné i bez extrémní fyzické zátěže. 

Nevýhody: pořád je to kompromis, ne ideál, při silných včelstvech je plod „rozsekaný“. 

👉 Nejuniverzálnější varianta – proto tak rozšířená. 

🔴 Velké rámky (např. Dadant 435×300, Optimal 42×27) 

Výhody: velká souvislá plocha plodu (biologický ideál), výborná termoregulace, menší rojová nálada, méně rámků → méně práce, přirozenější chování včelstva. 

Nevýhody: těžké (3–4 kg plodu), horší manipulace při prohlídkách, vyšší nároky na techniku práce, ne každému fyzicky vyhovují. 

👉 Biologicky nejlepší, ergonomicky náročnější. 

3️⃣ Jaké rozměry považuji za „nejlepší“ (dnes) 

🥇 Dadant – 435 × 300 mm plodiště = jeden velký rámek medníky = nízké rámky Proč ano: nejlépe respektuje biologii včel, silná, klidná včelstva, méně zásahů, více „čtení včel“. 

➡️ Pokud chceš kvalitu nad kvantitou a nevadí ti váha – top volba. 

🥈 Langstroth 448 × 232 mm dnes asi nejuniverzálnější systém Proč ano: dobrý kompromis, obrovská kompatibilita, snadná dostupnost vybavení, funguje pro produkční i hobby včelaře. 

➡️ Pokud chceš flexibilitu a standard, tohle je jistota. 

🥉 Optimal 420 × 170 / 270 český systém, logicky navržený Proč ano: modulární přístup, dobrá práce s plodištěm, rozumná váha. 

➡️ Pokud chceš český promyšlený systém. Shrnutí jednou větou Čím větší souvislá plocha rámku, tím lépe pro včely – čím menší rámek, tím lépe pro včelaře. Ideál leží v tom, co ještě fyzicky zvládneš.

Otázka 2:  A jaký rozměr by byl nejlepší pro začínajícího včelaře když vynecháme fyzickou náročnost?

Odpověď:

Dobrá otázka – a správně položená. Když zcela vynecháme fyzickou náročnost, můžeme se soustředit jen na to, co je nejjednodušší na pochopení, řízení a odpouští chyby začátečníka. 

Co je pro začátečníka nejdůležitější (bez ohledu na váhu) 

Začátečník typicky: ještě neumí dobře „číst“ stav včelstva, dělá zásahy spíš pozdě nebo zbytečně často, potřebuje jasně vidět plod, zásoby a matku, 

ocení systém, který: je biologicky stabilní, odpouští chyby, má méně variant řešení (jednodušší rozhodování). 

Z tohoto pohledu jsou větší plochy rámků výhodou, protože: 

plod je souvislý a přehledný, včelstvo si lépe udržuje rovnováhu samo, je menší riziko: přerušení plodování, chladu v plodu, zbytečné rojové nálady. 

Nejlepší rozměr pro začátečníka (bez řešení váhy) 

🥇 Dadant – cca 435 × 300 mm (plodištní rámek) 

➡️ Podle mě nejlepší volba pro začátečníka, pokud váha nevadí. 

Proč právě Dadant: jednoznačné plodiště (jeden nástavek), velká souvislá plocha plodu → snadno vidíš: kde je plod, kde jsou zásoby, kde je matka, včelstvo: je klidnější, méně „rozhozené“, lépe si reguluje samo prostor. méně zásahů → menší riziko chyb. 

👉 Začátečník se učí biologii včel, ne skládání puzzle z 25 malých rámků. 

Proč NE malé rámky pro začátečníka (i když jsou lehké) Např. 39×17, Langstroth 159: plod je rozdělen do mnoha rámků, začátečník: často zbytečně přehazuje rámky, nevidí celek, jen detaily, rychlejší nástup rojové nálady při chybě, více manipulace = více příležitostí něco pokazit. 

➡️ Tyto systémy jsou skvělé pro zkušené nebo produkční včelaře, ne pro učení. Druhá nejlepší volba (pokud nechceš Dadant) 

🥈 Langstroth 448 × 232 mm 

Proč: pořád dostatečně velká plocha, výborná dostupnost vybavení a rad, snadná rozšiřitelnost, „průmyslový standard“. Nevýhoda proti Dadantu: plod je často rozdělen do 2 nástavků, víc rozhodování „kam s čím“. 

Co bych začátečníkovi NEDOPORUČIL (bez ohledu na fyzičku) 

❌ kombinace více výšek rámků bez jasného systému 

❌ velmi nízké rámky jako hlavní plodiště 

❌ exotické rozměry bez místní podpory 

❌ „univerzál, kde jde všechno“ – začátečník potřebuje jednoduchost Jednoduché shrnutí 

Začátečníkovi bez omezení váhou nejvíc pomůže velký plodištní rámek, ideálně Dadant 435×300. Učí se včely, ne manipulaci s rámky.

Ještě jsem četl jednu věc a docela si nejsem jistý jednou věcí kterou Tom50 psal ve vlákně Hodnocení a odkazy na zajímavé články tohoto fora.

Tom50 14.01.2026, 00:43:33

Barva úlu nehraje žádnou roli, jen snad pro estetické cítění včelaře může mít smysl a tomu se neposmívám a respektuji. Nahaté úly vypadají nenabarvené barvou, vypadají jako že bezbarvým lakem a nebo jen fermeží. Jsou žluté, přírodní dřevo, neviděl jsem je ale už asi dva roky, možná tři. Porovnat potenciál elmag pole a případných jiných vlivů, které bych rozhodně nepodceňoval (geopatogenní zóny a jiné) neumíme.

Když bych bral v potaz jen úly, které jsou obarvené celé a ne jen barevně označené, tak si myslím, že to vliv může mít. Říká se, že třeba černá barva “přitahuje” teplo - dovolím si to dle mého pohledu upřesnit - vzhledem k menšímu odražení světla dojde k “akumulaci” světla → tepla. Opět dle mého názoru, kdybychom měli dva indetické úly a jeden nabarvený černě a druhý bíle tak rozdíl by byl znatelný, ale je to jen můj odhad. Pokud bychom zvolili barvy světle zelenou a žlutou tak rozdíly budou minimální a podle mě žádné - když se podíváme na RGB barvy tak žlutá a světle zelená jsou “vedle sebe”.

Nicméně jsem se následně zeptal i AI na její názor jen tak pro zajímavost.

Otázka: Jak funguje barva předmětu k přijímání tepla? Rozepiš podrobně. Dále ve včelařství když se barví úly, bude mít barva úlu nějaký vliv? Myšleno například na teplotě? Jaké budou rozdíly mezi dvěma úly když jeden bude fialovou a druhý zelenou či první modrou a druhý žlutou. Vynech barvení úlu kvůli přehlednosti / estetice.

Odpověď:

Níže to vezmu od fyzikálního základu a pak to aplikuji konkrétně na úly a včelařství. Záměrně vynechávám orientaci včel a estetiku, jak žádáš. 

1. Jak funguje barva předmětu z hlediska přijímání tepla 

1.1 Sluneční záření a spektrum Slunce vyzařuje energii v širokém spektru: ultrafialové (UV) viditelné světlo (cca 400–700 nm) infračervené (IR) – hlavní nositel tepla 

Pro ohřívání předmětu je klíčové, kolik záření se absorbuje, ne jakou barvu vidíme očima. 

1.2 Tři možnosti, co se se zářením stane 

Když sluneční záření dopadne na povrch: 

Odrazí se (reflexe) 

Projede skrz (transmise) – u úlů zanedbatelné 

Pohltí se (absorpce) → přemění se na teplo 

Platí: Absorpce = 1 − (odraz + průchod) Čím víc se pohltí → tím víc se povrch zahřeje. 

1.3 Co vlastně znamená „barva“ Barva, kterou vidíme, je: 

světlo, které se odrazí ve viditelném spektru 

Příklady: 

bílý povrch → odráží téměř celé viditelné spektrum 

černý povrch → většinu pohlcuje 

zelený povrch → odráží hlavně zelenou, ostatní barvy pohlcuje 

👉 ALE: Teplo nepřichází jen z viditelného světla. Velká část energie je v infračervené oblasti, kterou naše oči nevidí. 

1.4 Důležité: viditelná barva ≠ tepelné chování 

Dva povrchy mohou: vypadat stejně barevně ale absorbovat IR úplně jinak 

Proto: sytá modrá, zelená nebo žlutá může mít velmi podobnou absorpci tepla záleží hlavně na: pigmentu lesku / matnosti struktuře povrchu 

1.5 Emisivita a vyzařování tepla 

Ohřátý povrch teplo zase vyzařuje (infračerveně). tmavé, matné povrchy → dobře vyzařují (i přijímají) světlé, lesklé povrchy → hůře vyzařují 

U úlů je ale příjem sluneční energie mnohem důležitější než noční vyzařování. 

2. Přenos tepla do úlu Barva ovlivňuje hlavně: povrchovou teplotu stěny ta pak: vede teplo dovnitř (kondukce) zahřívá vzduch v úlu 

Výsledná teplota v úlu závisí také na: tloušťce stěn materiálu (dřevo, polystyren) větrání aktivitě včel Barva nikdy nefunguje izolovaně, ale jako jeden z faktorů. 

3. Konkrétně: barva úlu a její vliv na teplotu 

3.1 Obecné pravidlo Z hlediska tepla (od nejméně k nejvíce se zahřívajícím): bílá / velmi světlá → žlutá → zelená → modrá → fialová → tmavé barvy / černá 

Rozdíly nejsou dramatické, ale měřitelné. 

3.2 Srovnání konkrétních barev (jak žádáš) 

Fialová vs. zelená fialová: pohlcuje téměř celé viditelné spektrum odráží málo → vyšší absorpce tepla zelená: část světla odráží → o něco chladnější povrch ➡ fialový úl bude v průměru teplejší 

Rozdíl na povrchu může být klidně 3–6 °C za plného slunce. 

Modrá vs. žlutá modrá: tmavší pigmenty často silně absorbují IR žlutá: relativně vysoká odrazivost blíží se světlým barvám ➡ modrý úl se bude ohřívat víc než žlutý 

Rozdíl bývá 2–5 °C na povrchu. 3.3 

Co to znamená uvnitř úlu 

Uvnitř úlu: rozdíl už je menší typicky: 0,5–2 °C v extrému (tenké stěny, polystyren) až 3 °C

Pro včely: v létě může tmavší úl znamenat: vyšší nároky na větrání víc práce s ochlazováním na jaře může mírně pomoci rychlejšímu ohřevu 

4. Co je důležitější než samotná barva 

Často má větší vliv než „fialová vs. zelená“: 

světlý vs. tmavý odstín 

matný vs. lesklý nátěr 

kvalita pigmentu (IR absorpce) 

umístění úlu (slunce × stín) síla včelstva 

Lesklá světle zelená může být chladnější než matná tmavě žlutá. 

5. Shrnutí Barva ovlivňuje kolik sluneční energie se pohltí 

Rozhodující není jen „jakou barvu vidíme“ 

Tmavší a sytější barvy → vyšší zahřívání 

Mezi fialovou a zelenou, modrou a žlutou rozdíl existuje 

Uvnitř úlu je rozdíl menší, ale reálně měřitelný 

Barva je sekundární faktor, ne hlavní regulátor teploty

Takže technicky vzato AI vyvrátila to co jsem tvrdil výše, ale nicméně reálně pravda možná bude někde mezi, možná ne přímo v barvě a čím ten úl se “natře”. 

Snad se tímto příspěvkem nikdo neurazí a v zájmu “vědy” se třeba všichni něco dozvíme. 😀

Včera ráno bylo v Plzni -14 a kousek od Plzně -17. Včera jsem snad poprvé v životě byl naštvaný, že ta bílá kravina napadala. Během práce napadal sníh na auto a po práci očistil, ale ne moc dobře. Jsem neviděl dobře do zpětných zrcátek tak jsem asi po 500m zastavil u krajnice a přes ten sníh jsem uklouznul (prostě si rozbil hubu 😀), pak jsem vylezl za auto oklepu si sníh z nohy. Mávnul jsem s rukou a najednou byl snubák fuč - cítil jsem jak vyletěl. Asi dvě hodiny jsem u krajnice prohraboval sníh abych ho našel a bez výsledku. Naštěstí úplnou náhodou dnes jeden bývalý kolega ztratil klíče taky ve sněhu kousek ode mě a měl detektor kovu sebou tak mi po 20 minutách našel nakonec i ten můj snubák. 😀 Jinak dneska už bylo ráno 1 stupeň a všechno pomalu taje.

Některý plasty venku, asi mrazem, křehnou a praskají, což dělají i ty levnější filamenty a už jsem to párkrát slyšela jak si lidi stěžují, že se jim to rozpadlo.

Teď je taky otázka jestli si to ty lidi správně definovali. Ono když se to projektuje tak se s tím musí počítat zda je to na venek nebo ne. To je jako když se dělají motorové bloky do auta - ta se taky počítá s roztažností materiálu (tam jsou rozdíly klidně 80-90 stupňů) a ložiska se kolikrát dávají tak, že se zmrazí aby zapadly samy, ale po nahřátí na okolní teplotu už to nejdou vyndat. Obdobně je to i s 3D tiskem a pokud je to seskládaný z více dílů které se slepí lepidlem tak při mrazu to logicky může prasknout když se to nepatrne “zdrcne” a je to křehčí.

Každopádně schůdný by bylo i sehnat silikonovou formu a prostě si to doma odlít z resinu nebo nějaké hmoty jako je keraflot a pak kdyby to někdo náhodou zas ukradl, tak by se hned dala odlít nová stejná.

To je taky shůdná možnost. Ona by se ta forma dala snadno (i levně) vyrobit jenže k tomu je potřeba vzorová soška což už pak nedává moc smysl.

To Aukro je asi nejpohodlnější možnost podle mě a kolikrát ty ceny jsou násobně menší i oproti bazoši.

…

1. Jak píše Varaxi - tiskne to po vstrvách a “vroubkované” je to vždy a není to žádnou kalibrací či špatným tiskem. Jde o to jestli ten dotyčný ten výsledek ještě doladí či nikoliv - vezme se obyčejný hořák, nahřeje a metlou dotvaruje aby byl předmět hladký. Ještě taky záleží jakým průměrem filamentu tiskne, ale ikdyby to byla nějaká 1,75mm tak to bude “vroubkované”.

2. Nechtěl jsem na to reagovat, ale když už tak zpětně.

No u 3D tisku jsou ruzný materiály a ty běžný na venek nejsou

Veškerý tisk je z plastu takže proč by i ty nejběžnější filament nemohly být na venek??? Kdo to dělá pořádně tak nejen, že po tisku to hořákem upraví, ale namese i povrchovou úpravu takže proč by to nevydrželo? Obzvlášť když je to na bázi plastu který přece se rozkládá staletí…

Jinak ano, taky pochybuji, že někde bude předloha pro tisk a samotný kreslení, pokud to neudělá někdo z vlastní vůle zdarma, bude to drahé.

Zase taková zima není.

Taky mi přijde. Jasný, je pod nulou, ale nepřijde mi to tak citelný. Třeba u manželky rodičů bývá tak o 5 stupňů méně než v Plzni a dneska mi manželky mamka říkala, že dnes ráno měla na teploměru -14 stupňů. Když jsem se dneska vrátil z Prahy tak jsem večer (po 17h - byla skoro už tma) měnil kolegyni baterku na autě a bylo kolem 3-4 pod nulou a i bez rukavic a v mikině jsem nemrznul (ani ruce), ale je pravda, že spíše vyhovuje zima než léto takže to mám jinak než ostatní. 😀 Stejně pocitově mi to prostě tak nepřišlo, ale asi záleží na lokaci.

Já si dneska dal trasu Plzeň - Praha (po D5) a pak zpátky, vyjížděl jsem v 6h ráno a vrátil se kolem 12h. 😀 Když jsem ráno jel do Prahy tak když jsem jel 80km/h (víc to fakt nešlo) tak jsem jen poslouchal rádio jak na D5 je jedna nehoda za druhou. Prahu jsem jel na dvojku (průměr nebyl víc 30km/h), ani pruhy nebyly vidět takže se jezdilo náhodně. Pak zpátky X odstavených kamiónů v kopcích. Pražský okruh úplně mrtvý - v protisměru jsem viděl jednu velkou nehodu. Dva kamiony a mezi nima menší dodávka (jak je Caddy) a vedle něj Octavie na šrot. Pak od Zličína někam za Beroun se nedalo ject víc jak 50-60km/h. Po cestě nespočet auto na střeše na stráních podél D5 i v protisměru. Já měl na některých místech taky namále - při nájezdu do tunelu byla prudká zatáčka kterou jsem projížděl taky na dvojky bez plynu a auto mi nechutně sklouzlo, že jsem to jen tak tak vybral a to ještě už vezl tchána s jeho tátou a jejich kamaráda takže jsme byli pěkně naložený. No, bylo to zajímavé. 😀Kontrola protiskluzu měla těžkou směnu. 😀Co jsem viděl tak Rozvadov byl taky v háji a úplně zablokovaný od kamionů který nemohly vyject ty kopce (ty části znám docela dobře) a to se vůbec nedivím. No, pěkný spestření, ale nechtěl bych to jezdit po celý rok. 😀 Na obrázku tu část jsem jel sotva na jedničku (kdo se vyzná v Praze tak je tam prudký kopec) - Renault přede mnou měl problémy s rozjezdy tak tomu to chcíplo tak 5x což chápu, na dvouproudovce v kopci odstavený kamiony na výstražných, že jsme tam dělali slalomy obzvlášť s mojí zadokolkou. 😀

Já se teda ještě neodhodlal ke koupi, protože bych jí sám tolik nevyužil, ale mám dva lidi kteří jí mají. Sestry přítel (strojař) a jeden kamarád z Ostravy který pracuje pro nějakou firmu s 3D tiskem při studiu (taky strojař) a tiskne si i pro soukromé věci pro cosplay (oblečení pro napodobení fiktivní postavy). Když tak bych se mohl poptat u toho kamaráda jestli by neměl čas. On byl to klidně i nakreslil.

S tou cenou je to složitejší, protože je mnoho typů filamentů (materiál z čeho se to tiskne) a závisí též na “kotvách” což je pomocný body při tisku. Taky záleží jak by se to naprojektovalo, jak velký by to bylo a jak moc barevné byste to chtěli - ono je to pracné to dělat jako “jeden” kus s vícero barvami, protože se musí filamenty ručně přehazovat během tisku vyměnit / prohodit. Kdyby se to udělalo ve stylu Lega (skládací) tak je to snažší, ale zase může být více “kotev”. Jinak proveditelný to samozřejmě je - jedná se ještě o poměrně jednoduchou věc.

Jsou i firmy které se zabývají jak návrhem tak i výrobou, ale netroufnu si tipnout kolik by oni chtěli, někde jsem viděl nějaký ceníky, ale pamatuji si, že jsem se na to vykašlal, protože kvůli kusu plastu (krabička pro Arduino) který jsem potřeboval to byla nesmyslná cena. Je pravda, že jsem ty firmy aktivně moc nehledal a možná by nějaká mohla mít lidové ceny.

Já ho ještě neviděl a chtěl jsem si ho pustit (stále mám v plánu), ale taky jsem zaregistroval, že dostal “hate”. Jestli to bylo opravdu neutrálný jak píšete tak to má podle mě jedno vysvětlení - obě dvě strany jsou naštvané (např. ODS, TOP09, … → strana 1 a ANO, SPD, … → strana 2), protože se nepřiklonil k nikomu a tudíž “nepřítel” všech. 😀 Což na druhou stranu je správně, že si drží odstup, ale za cenu kritiky z obou stran. To musí být taky nevděčná pozice kterou bych dělat nechtěl. 😀