Příspěvky uživatele

Vysvětluje to změny v přírodě, když to i prší deštěm. Neunikne tomu nic a nikdo, není třeba drastický úbytek hmyzu a biodiverzity obecně právě v tomto?

Řekl bych, že toho bude mnohem více než nějaký teflon.

Podle mě humbuk s mikroplasty má zakrýt skutečnou příčinu změn, které pozoruje každý. Když se k tomu přičtou mikrovlny, prapodivné zemědělství s desetitisíci hektary foliovníků a nakonec i ty mikroplasty, pak vše dohromady to nemůže nemít vliv.

Toto máme chápat jak? Když si matně vzpomenu myslím na vlákno o mikrovlnách tak jste jasně psal, že na vině jsou právě mikrovlny díky zaváděním “G” sítí pro mobily apod…. Teď už je to jen vedlejší příčina a ne ta hlavní?

Wojnar tehdy tvrdil, že to bude masivní podpora větrníků a hlavně největšího nesmyslu a to budou solární elektrárny a elektromobily. Vše se do posledního detailu, co tvrdil Wojnar, vyplnilo a je to ještě horší.

Jenže to už byly zbožné přání spoustu lidí ještě před první světovou válkou a tak si představovali budoucnost před 1. světovou válkou. Vemte si J. Verneho - čtenáři začali pak hrozně snít a toužit potom. Už to chtěli už dávno před Wojnarem rozject jenže technolgie nebyla ještě na takové úrovni aby byla k něčemu a to nemluvím vlastně o mnohých nevědomostí o el. energie a bylo to ještě před tím než vznikly první polovodičové součástky, tranzistory apod... které umožnily například i roztřídání stejnosměrného proudu na střídavý. To jestli je to dnes jinak je diskutabilní. Nicméně elektromobily už byly za protektorátu v Praze během 2 světové války a taky pokud vím tak baterie se měnily jako ve VZV. 

Jenže opomínáte i tu skutečnost, že se může jednat o náhodu…. Historicky se to už několikrát stalo. Třeba ne s politiky, ale například s herci.

mají velké nezalidněné oblasti

To chce pořádně nadefinovat…  Koukněte se třeba na rozlohu (celkovou) Slovenska a další hodnoty. Pak porovnejte s ČR. Úplně převratné a odlišné hodnoty tam zase nejsou na první pohled.

No a reálně je to obráceně.

Opět se motáme v tom, že jsme malá země s velkou hustotou zalidnění.

No, neřekl bych, že jsme na tom o tolik hůře oproti jiným státům (např. Polsko, Slovensko).

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_and_dependencies_by_population_density

Pak když si člověk dal práci a zjistil % kolik lidí se j krajských městech + třeba v 10 největších okresných měst. Sečet rozlohu a udělal pár dalších početných úkonů tak by možná vyšly taky zajímavá čísla.

Mnohem pravděpodobnější je, že to prostě pro ně byla nebezpečná škodná.

To mě taky takto napadlo, ale těžko říct. Dneska máme taky jiné možnosti než třeba před 200 lety takže taková škodná by to dnes nemusela být. Proto by mě zajímalo trošku podrobněji jak to anonym myslel.

Co si budem, bylo hodně v oblibě i “rekreační” lov a dneska je to hodně osekané. Tich důvodů může být X - ať už zábava, vlastní či hospodářská ochrana apod….

Ale docela bych se chtěla naočkovat na encefalitidu, jenže je to celkem pálka.

To docela nechápu. Mně to pořád doktor nabízel a když jsem se koukal na jeho ceník tak to bylo kolem pár stovek. Za komplet (dávají se nějak 2-3 dávky během roka a pak asi po dvou letech?) chtěl asi tisícovku. Jeho ceník si úplně nepamatuji, ale nepřišlo mi to jako taková pálka.

Možná by stálo za to nejdříve si udělat testy na protilátky (myslím, že to je IgG) a pak to nechat na posouzení jestli to má smysl. Já prodělal kíšťovku asi před půl rokem - cca měsíc než jsem měl jít na první dávku a zjistili mi, že mám protilátky z minulosti (asi z dětství). Pak mi doktor řekl, že je to zbytečný se očkovat a maximálně třeba za 20 let udělat znova testy a případně dát jen tu první dávku jako “booster”. 

Předci věděli, proč tento druh likvidovali. Vlk nepatří pro své chování do české krajiny.

Mohl/a byste toto rozvést? Upřímně by mě to zajímalo podrobněji.

musela bych si stáhnout nějakou jejich aplikaci. A proti těm mám takovou averzi, že jsem se na to vykvajzla.

Nápodobně. Já už jsem už od začátku to s aplikacemi vzdal. Nejdříve to začalo s eObčankou kde jsem si musel stáhnout asi 3 aplikace a pak jít stejně na poštu. Prostě aplikace na aplikaci a ještě tomu dají klidně korunku tím, že tu jednu aplikaci zruší a nahradí jí jiná a můžete proces dělat třeba znova nebo to jednoduše nefunguje vůbec - například Sodexo → Pluxee. To jsem psal asi 10 emailů než jsem to s nima vyřešil.

Psát na podporu už jsem taky vzdal, protože je to kolikrát o ničem a ještě mají lidi za idioty - což je pochopitelné, protože ne každý je na ty moderný vymoženosti nadaný, ale řešil jsem třeba Koopilota od Kooperativy. To je aplikace která snímá jak řidič jezdí a připisuje body za které jsou pak % “cashbacky”. Když jsem měl pojistku asi 30 tisíc / rok (plná palba) tak 40% nebylo špatný, jenže to bylo nereálné. Dvoukilometrová rovinka a tam mi to napsalo asi 10b ze 100b za zatáčení, protože v půlce se přímka trošku zlomila (mám ještě screen). 😀 Když jsem to řešil, tak ze zažátku mi psali, že to mám špatně nastavené (data, GPS, …). Tak jsem naposílal obrázky jak to mám nastavené od začátku a poslal další nesmyslné vyhodnocení. To zakončili to výmluvou, že se to prostě může stát a pak abych příště až se to stane napsal opět email. Mimochodem, stalo se to hned další den. 😀

Nedávný přechod v KB do nové aplikace stálo taky za to…

je jedinou rozumnou ochranou proti plísním pravidelný proplach pitnou vodou alespoň 2x denně

Kde jsem psal, že by se nemělo proplachovat?…. Kde jsem psal, že nikdy nedojde k plísni apod….? Psal jsem, že se tím výrazně sníží tvorba plísní. Což mám vypozorované a možná bych někde našel ještě zápisky.

Nicméně mi tím zodpovězte jak je možné toto:

jaké vysvětlení máte proto, že při komplet dezinfikovaném teráriu a nádoby na zavlažování se plíseň objevila zpravidla během 1-2 týdnů (obyčejná voda), ale při přechodu na destilovanou / převařenou vodu se plíseň objevovala odhadem jednou za půl roku?

 Dvakrát stejně dezinfikované terárium, stejné podmínky, ale jen změna vody (z kohoutku ←> převařená / destilovaná) a projevení plísně bylo cca 12x delší. S tím, že jsem pak vyměnil substrát za rašelinu, nasbírané větvě které by tepelně ošetřené a interval se nijak nezměnil.

😉 Jinak voda z kohoutku obsahuje obrosvké množství látek i bakterií, nejen chlór…. Zrovna chlór se tam dává do určitého množství aby to bylo možné to pít. Jak jsem psal: “Nejsem tak zdatný v chemii se znalostí kompletního seznamu co obsahuje voda z kohoutku”.

“…voda z kohoutku je taky chlórovaná takže tam nic nevznikne….” znovu opakuji, že pitná voda, hygienicky zabezpečená chlorací, nerovná se voda sterilní - pitná voda mikroorganismy obsahuje.

Znova opakuji. Pořádně si to přečtěte (všechno) a pochopte kontext…. + s výrazněnou větou mi to v tom kontextu více méně potvrzujete.

i pitná voda obsahuje mikroorganismy, rozhodně není sterilní, nepleťte si to. Chlorace pitné vody jako její hygienické zabezpečení sterilitu nezaručuje - pozor na to.😂

Tak si to všechno přečtěte znova a pořádně…. Naznačím citací vlastního textu:

Převařená voda zahubí / zbaví velké množství těchto bakterií i látek (například chlór). Nebudu používat mediální trend, že to zlikviduje “99,9999999%”, ale ikdyby to bylo jen “75%” či dokonce “50%”

Nicméně převařená voda stále obsahuje různé minerály které jsou tělu prospěšné a tudíž je vhodná ke konzumaci více než jen voda “z kohoutku”.

Destilovaná voda už je očištěná i z převážné většiny látek i od minerálů a jak jsem naznačoval, není reálné dosáhnout čisté H2O jako u šlechtění kovů - nelze dosáhnout 100% mědi například - vždy bude obsahovat nějaké nečistoty.

😉😉😉 A taky by pomohlo trošku chápat v jakém kontextu jsem psal tuto psáž: “Jak píšete, spóry jsou všude kolem nás. Jenže jak jsem psal výše, voda z kohoutku je taky chlórovaná takže tam nic nevznikne. U převařené nemají zase co získat takže to působí jako kdyby tam rozdíl nebyl.”.

vždyť to je jenom neškodná úchylka, která nikomu a ničemu neublíží, ne?

To bych úplně netvrdil, ale to už je spíše jiné téma a hodilo by se to asi do vlákna politiky. 😀

Dobře, tak stejná sklenice s vodou i s čajem. Ve stejných podmínkách - stojí přes víkend na stolku v jedné místnosti vedle sebe. V prvním případě žádná plíseň, ve druhém ano. Tím chci říct, že spóry plísně jsou všude kolem nás, ale v čisté vodě nevyklíčí. Takže ji není potřeba převařovat. To je to, oč tu běží.

A jsme zase u toho složení… a u té doby kdy se plíseň projeví + ta místnost. Chápu na co narážíte i tu Vaší myšlenku jenže v převodu na rovnici to není jen jednoduchá rovnice “2-1=x” či přesněji rozdíl množin kde první obsahu “1” a “2” a druhá jen "1". 

Ale za předpokladu, že máte pravdu Vy a na vodě nezáleží tak jaké vysvětlení máte proto, že při komplet dezinfikovaném teráriu a nádoby na zavlažování se plíseň objevila zpravidla během 1-2 týdnů (obyčejná voda), ale při přechodu na destilovanou / převařenou vodu se plíseň objevovala odhadem jednou za půl roku?

Dvakrát stejně dezinfikované terárium, stejné podmínky, ale jen změna vody (z kohoutku ←> převařená / destilovaná) a projevení plísně bylo cca 12x delší. S tím, že jsem pak vyměnil substrát za rašelinu, nasbírané větvě které by tepelně ošetřené a interval se nijak nezměnil.

Já v tom vidím jen jedno vysvětlení a to takové, že díky převařené / destilované vodě dochází lepšímu pohybu vzduchu a tudíž dochází k dostatečnému větrání, že nedojde tak snadno k vytvoření plísně. Což jsem psal výše, že z mého pozorování převařená / destilovaná voda neudržela dostatečnou vlhkost v teráriu dlouho jako voda z kohoutku - což jsm zjistil podle menších časových intervalů mezi zavlažování a spotřeby vody (měl jsem senzor vlhkosti který mi to spínal). Tím pádem se vracíme ke složení vody a to jen potvrzuje, že to má vliv a je rozdíl mezi obyčejnou vodou a převařenou v takovém kontextu - třeba nakličování v uzavřené misce. A už se točíme v kruhu.

Tím chci říct, že spóry plísně jsou všude kolem nás, ale v čisté vodě nevyklíčí. 

Jak píšete, spóry jsou všude kolem nás. Jenže jak jsem psal výše, voda z kohoutku je taky chlórovaná takže tam nic nevznikne. U převařené nemají zase co získat takže to působí jako kdyby tam rozdíl nebyl. Napadnul mě test jak se to dá ověřit a rozlousknout - nechat odstát vodu z kohoutku tak aby chlór vymizel (třeba na 4 dny) a dát do něj sáček čajem, pak do druhého hrníčku převařenou vodu též se sáčkem čaje a sledovat kde se to projeví první. Jsem si docela jístý, že rychleji se projeví tam kde bude odstátá voda z kohoutku. Pro Vás to klidně doma odzkouším, manželka mě bude teda považovat za většího magora ačkoliv už si je jistá, že to víc nejde. 😀

Jenže ono je rozdíl sklenice s vodou a vysoká % vlhkost. Takové porovnání jsou dle mého názoru nepřesné / zkreslující. Tam se plíseň nevytvoří tak rychle, protože v prostoru (mezi hladinou vody a hranou sklenice) dochází k výměně vzduchu, protože místnost je na tu sklenici dostatečně velká aby se přes víkend ta plíseň vytvořila. Přesnější ve větším měřítku by bylo kdyby jste tam dala nádrž s vodou a pak sledovala horní rohy u stropu případně dodala zavlažování. V té místnosti (předpokládám) je nízka vzdušná vlhkost a jen sklenice vody třeba přes víkend nezvýší vlhkost v místnosti natolik aby se stihla vytvořit plíseň a v pondělí při příchodu do práce asi hned otevíráte okno. Pokud je nízká vlhkost a zavřená místnost tak ono trvá než se rozměrně rozpoloží vlhkost i třeba za nábytek.

Takže to má své vysvětlení a jestli si to chcete vyzkoušet ekvivalentně vyzkoušet (jiné měřítko) tak sprchovou hadicí namočte pořádně celou místnost (kohoutkovou vodou), nachvíli otevřte okna aby se všude pěkně promíchal vzduch a pak nechte místnost zavřenou. Někde za skříní po víkendu s vysokou pravděpodobností najdete plíseň. 

Obdobně je to právě s nakličovacími miskami. Ono se určitě dá dohledat kalkulačka kolik l vody je v místnosti pokud má XX rozměry (odečíst nábytek,…) a % vlhkosti. Jinak abych blíže vysvětlil proč ve sklenici nevytvoří plíseň tak ono ikdyž je místnost zavřená tak jistým způsobem dochází k pohybu vzduchu (voda se taky odpařuje), ale je to tak pomalé, že víkend opravdu nestačí. Podrobněji to psal myslím J5 historicky v teraristice. Plíseň se zpravidla tvoří nejdříve tam kde se vzduch pohybuje nejméně - v teráriích to bývájí často rohy či v úkrytech a proto je větrání základ.

Ta se tvoří ze zrnin a ne z vody pokud se nemýlím.

Dám řečnickou otázku - Plíseň třeba ve sklepních místnostech se tvoří z omítky?

Je dobré si říct, že plíseň se může vytvořit na všech možných materiálech. Nejsem tak zdatný v chemii se znalostí kompletního seznamu co obsahuje voda z kohoutku, ale i na náš nadstardantní kvalitu vody v ČR bych jí stejně nepil. Vzhledem k tomu, že plíseň se vytvoří nejen na zdi, ale i kovech (ne, nepletu si to s korozí) tak to není primárně tím na jaké věci / předmětu se plíseň vytvoří.  Jde o to jak chceme tu tvorbu plísně co nejvíce minimalizovat - dovolím si rozdělit vodu na tři typy:

1. z kohoutku

2. převařenou vodu

3. destilovanou - kupovaná technická má ještě docela daleko od čisté vody (H2O), nejblíže tomu má lékařská destilovaná voda (dá se sehnat v lékárně poměrně za nemalé peníze)

Začnu vodou z kohoutku. Ta obsahuje velké množství různých látek a něco málo jsem psal výše a nějaký stručný seznam se dá určitě dohledat. Mnoho tich látek (včetně bakterií) podporuje tvorbu těchto plísní.

Převařená voda zahubí / zbaví velké množství těchto bakterií i látek (například chlór). Nebudu používat mediální trend, že to zlikviduje “99,9999999%”, ale ikdyby to bylo jen “75%” či dokonce “50%” tak člověk nemusí být matematicky nadaný na počty aby si teoreticky odhadnul o kolik dojde ke zpomalení tvorby plísní. Je nutno dodat, že převařenou vodou se hůře drží vlhkost. Nicméně převařená voda stále obsahuje různé minerály které jsou tělu prospěšné a tudíž je vhodná ke konzumaci více než jen voda “z kohoutku”. Jeden příběh z 19. století z oblasti v USA (myslím, že to bylo někde v Californii) vynechám.

Destilovaná voda už je očištěná i z převážné většiny látek i od minerálů a jak jsem naznačoval, není reálné dosáhnout čisté H2O jako u šlechtění kovů - nelze dosáhnout 100% mědi například - vždy bude obsahovat nějaké nečistoty. Z vlastní zkušenosti musím říct, že udržení vlhkosti destilovanou vodou je mizerné a při používání destilované vody pro zavlažování terárií pak lezlo do peněz narozdíl od jen převařené vody která byla obdobně efektivní pro vyvarování tvorbě plísní v terárií a lepší udržitelností vlhkosti.

Na závěr se zeptám obecně zda by mi dokázal teda vysvětlit jak je možné (pokud se mýlím), že se mi během týdne tvořila plíseň v teráriích u tropických druhů které byly řádně dezinfikované (Savem), vybavené jen umělými materiály (liány, podklad obrousky / utěrky z mikrovláken, …), ale pro zavlažování byla používaná obyčejná voda z kohoutku? Přičemž při kompletním předěláním kde jsem dodal organické materiály (tepelně ošetřené - rašelina, větve, … bez přítomnosti chvostokoků,… které napomáhájí proti tvorbě plísní), ale zavlažování používaná jen destilovaná voda (zezačátku) a potom už jen převařená voda a plíseň se mi tvořila jen minimálně - zpravidla tak jednou za půl roku byla už viditelná. Znovu opakuji, že se jednalo o terária s tropickými druhy kde se vlhkost pohybuje klidně přes 70+% a teplota minimálně 25 stupňů Celsia. U Druhu Ahaetulla Nasuta (Bičovka Nosatá) jsem na noc - bylo doporučeno - vlhčil téměř ke 100% což už jsou komplet orosené boky prostoru (měl jsem je zezačátku v karanténě v boxech) které Nasuty pily (našel bych ještě někde video) přičemž jsem pod substrátem měl výhřevný kabel který nahříval navlhčený substrát abych toho dosáhnul. Opět bez tvorby plísní.

Ještě si potvrdím tento myšlenkový pochod z oblasti elektrotechniky. V jakém typu vody které jsem subjektivně rozdělil na tři typy bude elektrický proud nejlépe vodit? Samozřejmě ve vodě z kohoutku, protož pokud si dobře vzpomínám ještě ze středoškolský studií tak k vedení elektřiny je potřeba volné ionty které v destilované vodě moc nenajdete. Proto pro elektrolýzu potřebujete roztoky aby se podpořila vodivost. Takže hodně a stručně řečeno destilovaná voda může fungovat jako “izolant” a proto kdybyste zapojil kabel s fází ze zásuvky do destilované vody a strčili tam ruku tak se nic nestane - prosím nezkoušejte toto doma a je potřeba to mít i v nějaké rozumné vzdálenosti. Elektrotechnickými vzorci tady nikoho zatěžovat nebudu, ale i třeba dřevo jakožto vedený jako izolant při přeseknutí VVN napětí Vás neochrání.

bylo myšleno obecně , z jiných vláken. 

nicméně ten argument obrátit se na odborníky , je myslím, dostatečně silný, jde o život živého tvora a experimentovat s ním je co? No nezodpovědné.

Když narážíte na ty jiný vlákna tak si je pořádně přečtěte a pochopte kontext. Ono si kolikrát lidi míchají různý situace a nedokážou si to pořádně nadefinovat a pak nejraději používají jeden konkrétní případ obecně na celou problematiku což z logiky věci nedává smysl. 😉 Já kolikrát nadefinuji situaci při které něco funguje a něco nefunguje, ale to by musel někdo pořádně číst a přemýšlet nad tím. Někdo se občas ozve s výtažkem jedné věty jak není pravdivý nějaké stiuaci což je mnohdy pravda jenže to neznamená, že není pravdivý v mé nadefinové situaci a to mnohdy v tom hraje role i kontext té věty. Jinak každý začátečník není schopný udělat vše na poprvé bez problémů a musí každý improvizovat. Už jsem taky někde psal, že pokud by začátečník chtěl vše řádně nastudovat tak zájmový chov vlastně neexistuje, protože toho obsahu co by si musel nastudovat je tak velký, že to je už celoživotní studium.

Je. V obou případech jde o mládě, které se o sebe ještě samo nepostará.

Není a kdybyste si to pořádně přečetla tak jsem psal stručné odůvodnění - “Mícháte domestikované zvíře které je ve valné většině neschopno v té přírodě přežít a zvíře které má k tomu genetickou výbavu díky tomu, že tam žije běžně.”. Například vejcoživorodí plazi (samice) jakmile jsou mláďata venku tak od samého začátku jdou po svým. U ptáků je to trošku jiné, ale princip obdobný - stručně: čekat na vylíhnutí, vykrmit a opustit. Ne jako u savců (jak jste psala o kočkách / psech, ale i lidech) kde nejenom hrajou v potaz i emoce, ale i minimum přenášení schopností / dovedností po genetické stránce. Jinak si dohledejte význam domestikace a kdy se druh považuje za domestikované. 😉

není ani bezohledná, ani krutá, má to dokonale nastavené.

Až narazíte třeba na ty Vlky nebo Medvědy které jsou takovým “žhavým” tématem tak uvidíme co řeknete potom. Ono stačí když Vás nabere obyčejný divočák - skoro se mi to osobně stalo a dlouho jsem to rozdejchával když mě minul sotva o metr. Tomu zvířeti je úplně jedno, že jste osobně hodný člověk, platíte daně, na přechodu čekáte vždy na zelenou apod… A tohle se děje v přírodě pořád - v přírodě jde o přežití, ne soužití. 😉Kdyby šlo o soužití pak by to bylo dokonale nastavené.

Používá někdo převařenou vodu?

Já jí používám na všechno včetně nakličování. Doma mám i plastovou misku na nakličování (zmiňoval anonym v příspěvku předemnou) a žádný problém. Ona převařená voda je totiž “dezinfikovaná” a nepodporuje tvorbu plísní narozdíl od vody z kohoutku (že je chlorovaná je hezké, ale nezlikviduje všechno + trubky taky pouští různý bordel). Voda kolem 70 stupňů moc nepomůže. Já když si dělám čaj / kafe tak konvici vždy naplním celou a co se nevyužije tak přeleju z konvice do džbánu a nechám vychladnout, případně doliju nádržku pro zavlažování terárií,...

Už před lety jsem řešil plísně v terárkách u tropických druhů (70+% vlhkost, +-30 stupňů) kde byla neustálá tvorba plísní a když jsem přešel na převařenou tak jsem plísně již neřešil. V teraristice se převařená voda používá běžně a já jí používám i jako pití plazům i laboratorním myškám do napáječek a nikde nic. Kolikrát myšky udělají takový bordel, že to zanesou do napáječky a pak vyteče (klidně 400ml) a plíseň se jim tam z toho nevytvoří. 

Zadavateli. Rozlétávací voliéry slouží k tomu, aby ptáci zesílili, naučili se hledat rozhozenou potravu, zvykli si na venkovní klima. 

To by mě opravdu nenapadlo, že rozlétávající voléry slouží k tomuto…. Jenže to se spíše týká zraněných ptáků kteří ztratili mnoho času léčbou a jsou extrémně pozadu. Jak jsem psal: “Také je důležité rozližit záchrana poraněného mláděte a jen někde vypadlého (zdravého). U raněného se musí řešit veterinární pomoc a dlouhá rehabilitace s rozlítáváním tudíž stanice je jediná možnost. U neporaněného to není tolik potřeba (jen rozkrmit) ačkoliv to stejně pořád nekoresponduje se zákonem - viz Assil.”

Jestli chcete zvířeti pomoct, a dát mu co největší šanci, dáte ho do záchranné stanice. Jestli ho chcete chovat, tak si ho necháte. Je to na vás.

Já vím, že je to na mě a proto abych do toho co nejvíce NEzasahoval tak to vypadlé mládě v přírodě klidně i nechám. 😉  Buď to mládě to zvládne samo anebo ne - přirozený výběr který tady funguje už hodně dlouho. Popřípadě využiji na krmení. Mimochodem - nejsem zadavatel, jen jsem reagoval na (pro mě) podivný příspěvek. Jinak neuvažuji o účelné záchraně mláďat v takových případech a vzhledem k tomu, že jsem časově zaneprázdněn tak se do přírody dostanu už jen zřídka a u manželky na zahradě moc ptáků není tak jsem trošku z kola venku.

Vy moc ty argumenty neberete

A kam se ty argumenty vytratili? Protože já od Vás teda žádné nevidím, jen rada abych se obrátil na záchranářskou stanici a nějaké Vaše zkušenosti s nošením ptactva do stanice včetně otázky zda se mi to někdy nestalo. 😀

je to stejné, jako mrsknout malé kotě do volné přírody s tím, však je to kočka, nějak si poradí.

Ne, není. Mícháte domestikované zvíře které je ve valné většině neschopno v té přírodě přežít a zvíře které má k tomu genetickou výbavu díky tomu, že tam žije běžně. Výjimkou domestikovaných zvířat v přírodě jsou například přemnožené zdivočelé kočky na Novém Zélandě kde hrajou roli mnoho a mnoho jiných vlivů (například určitá biodiverzita pro tu lokaci). Minulý rok to bylo mediálně i rozšířeno a vlastně jen díky tomu, že aktivisti protestovali kvůli cílénému odstřelu tich koček včetně zapojení dětí do “soutěže” - klidně dohledejte.

Každý tvor má být opečováván do takové doby, do jaké to nastavila matka příroda a když už jí do toho chceme zasáhnout, máme to dělat tak, jak to ona nejlíp vymyslela.

Kdybych měl nastínit jak to matka příroda nastavila tak by se Vám to už vůbec nelíbilo a spíše byste měla být trestána Vy za to, že vůbec zasahujete do přírody. Abych se moc nerozepisoval tak vytrhnu z kontextu jednu kouzelnou pasáž od J5: “nicméně city a pocity nemají v přírodě co dělat, jen fakta. Příroda je k jednotlivcům nesmírně bezohledná a krutá, bez výjimky. Představy o svobodě a naprosté volnosti volně žijících živočichů jsou jistě velice krásné ale to je asi tak vše.”

A věřte, že tento přístup to opravdu není. ani pro ptáčky, ani pro kočky, psy, lidi…….. prostě není. Za tento přístup bych skutečně trestala.

Věřím, že je, protože už to, že dostanou druhou šanci a dočasnou ochranu je něco co se jim v přírodě už nestane.  kočky, psy, lidi - dvě domestikovaná zvířata a člověk… to je teda super příklad… Pokud to mládě už piplat se vším všudy tak je lepší si to mládě už nechat než vypouštět pokud bychom chtěli hrát na ty city a pocity.

Ladd:

To je mi jasný, že tam mají voliéry na rozlítání asi jako tak, že útulky mají klece pro psy. A připravují na život v přírodě tak, že dají ptákovi sprchu a dají do voliéry kočku?

Nejsem si jistý, jestli je potřeba krmit každých 20 minut i přes jejich rychlý metabolismus, ale to už je vedlejší

A navíc - já osobně mám možnost HO, transparentního a ochotného manažera takže když bych chtěl tak můžu pracovat z domova. 🙂 Pokud bych chtěl napsat všechny možnosti, situace co můžou nastat, problémy a co to obnáší tak by text byl tak dlouhý, že by to málokdo přečetl.

Zrzavci:

Nikdy jste neviděl nenašel mládě, které se v úporném dešti dostalo do problémů?

Přirozený výběr Vám nic neříká? Pokud takové mládě zachráníte tak velká pravděpodobnost, že při dalším dešti se stane to samé. Nic méně už jsem taky něco málo za svůj krátký život viděl, nejsem pouhý měšťák který nevytáhnul paty z města.

Každopádně si pamatuji jak se třeba děda staral o Straku (pravděpodobně vypadlá z hnízda), rozkrmil a pak prostě vypustil. Jenže tím jak nezamezil kontakt tak se Straka vracela, ale rozhodně jí nic neučil. Kolikrát jsme o ní nevěděli 2-3 dny a pak se objevila a byla kontaktní. Hledala, jedla, prostě všechno sama bez učení i včetně krádeží šroubováků, lžiček apod... U Aratingy kterou jsme si manželkou rozkrmili a ochočili, tak tam se taky chytil s létáním rychle a rozpoznat otevřené okno mu trvalo tak dlouho než porpvé chtěl vyletět a narazil. Potom se to okamžitě naučil ropoznat otevřené / zavřené okno.

Také je důležité rozližit záchrana poraněného mláděte a jen někde vypadlého (zdravého). U raněného se musí řešit veterinární pomoc a dlouhá rehabilitace s rozlítáváním tudíž stanice je jediná možnost. U neporaněného to není tolik potřeba (jen rozkrmit) ačkoliv to stejně pořád nekoresponduje se zákonem - viz Assil. 😉