Tak já jsem to shlédl. Ve videu přiznává loňský úhyn 150 včelstev, tedy nějakých 70 % a to vzorně léčí. Čili podstatně víc, než kolik odepíšu selekcí já bez použití chemie. Je to stejný region. Škoda, včelaři jsou nepoučitelní. Dokud nemají úhyny a nedošlo to k nim, nechtějí nic měnit a když to k nim dojde, tak vlastně taky ne, maximálně přidají v léčení.
To co člověk někdy považuje za vadný gen, může být z pohledu přírodního výběru a přežití úplně naopak.
Ano, můj systém je postavený na stovkách hektarů 🌻 kolem stanovišť. Kdyby nebyla 🌻, tak bych musel vymyslet zase něco jiného a výnosy bych měl urcitě nižší. Každý se musí zařídit podle svých podmínek. Na jednom stanovišťi 🌻 kvete už měsíc a další obrovské lány teprve rozkvétají. To je ohromné bohatství snůšky a v podstatě stačí jen přidávat medníky nahoru. Někde je jich nyní už 6. Škoda, že to tom50 nemůže vidět naživo.
Zimuju výhradně na medu poslední 4 roky a jsem maximálně spokojený. Ke krmení cukrem bych se velmi nerad vracel. Cukrem jsem pouze dokrmoval i dlouho předtím. Zejména oddělky. Nyní je můj systém chovu nastavený tak, že i oddělky dělám zcela bez cukru. Včelaření bez cukru a s cukrem je jako jízda v Mercedesu/Trabantu. Je to čistá práce a neskutečná radost. Krmení cukrem poškodilo v průběhu posledních 100 let populaci včel ve smyslu negativní selekce. Včelstva zimovala na lehce stravitelném cukru a z populace se vytrácela schopnost dobře přezimovat na medu. Protože schopnost zpracovávat hůře stravitelné medné zásoby (včetně medovice a cementu) je geneticky podmíněná. Některá včelstva se poserou a některá nemají sebemenší problém. No a když 100 let krmíte cukrem, tak dojde k negativní selekci (schopnost zimovat dobře na medu se vytrácí z populace). To je důvod problému, na který narážíte a další zlo, které jsme provedli včelám.
Dnes jsem ještě jednou oběhl les a mšice jsou na dubech uplně všude. Jsem zvědav co z toho bude…
Letos jsou všechny lesní směsky poměrně tmavé. Dnes jsem viděl začínající kolonie mšicovek dubových, tak uvidíme co z toho bude. Momentálně dávají včely ještě přednost lípě, která jede naplno, ale předtím nosily hodně tmavý med.
Nevěřím, že si neuvědomujete rozdíl mezi patogeny a nemocí. Patogeny jsou všude, ale nemoc propukne jen někdy. Zároveň přiměřený styk s patogeny je základem imunity, tedy zdraví, proto jsou staré mnohokráte proplodované plásty pokladem včelaře. Ale když je někdo zcela zbytečně likviduje a myslí si, že je to k něčemu dobré, je to jeho boj. Já se držím staré moudrosti, že do něčeho, co dobře funguje, se zbytečně nešťourá a nejsem zdaleka sám, kdo má podobnou zkušenost.
Mladuška se líhne sterilní
Sterilní se určitě nelíhne. To by ji někdo musel sterilizovat.
O oddělcích bez včel psal pan Malina. Já psal o odstranění plodu. Když udělám oddělek z plodových plástů se včelami, vždy na nich určité množství mladých včel zůstane a to je spolu s líhnoucími se včelami v létě plně dostačující startovní pozice.
Přesně tak. Jakékoliv plošné úkony pomíjejí individualitu jednotlivých včelstev, nicméně jsou jednoduché, rychlé a naučí se to každý... Ale provádět cílené zásahy to už je taková vyšší dívčí a chce to cit a empatii a to se nedá naučit z videí, ani knížek. Spíš to přichází jako dar shůry, když člověk obětuje všechno pro to, co miluje a zcela tím žije.
Nadbytečná obměna díla je jedním z včelařských mýtů. Včelstvo, které šlape jak má se neruší zbytečným zásahem do jeho vnějšího mikrobiomu, homeostáze. Když sleduju videa na “trubce” a vidím jak tam rvou mezistěny jednu za druhou, tak si klepu na čelo. Důvodem pro zásah je jen vyšší prospěch - akutní záchrana včelstva chirurgicky provedeným zásahem. Plásty představují údy těla včelstva a jejich preventivní odstranění dává asi podobný smysl jako preventivní odstranění rukou, protože v budoucnu by se v nich mohla objevit gangréna. Takže ozdravení ano, ale ozdravuje se nemocné a ne zdravé. U mě tento rok zatím do 10 % včelstev. Zbytek si hoví na starých, mnohokrát proplodovaných plástech a jedinou obměnou díla je u kmenových včelstev tvorba oddělku.
Ve včelstvech je v tuto dobu již tolik vybíhajicího plodu a teploty dost vysoké, že kolaps takto vytvořeným oddělkům nehrozí. Než se rozklade nová matka, je oddělek dávno bez plodu a ozdravný efekt je významný. Pokud byl plod a krmná kaše infikovaná, přerušením plodování dochází k významnému snížení virové nálože. Pokud se to udělá před slunovratem, čím dříve, tím lépe, většinou to zabere. Po slunovratu už mám zkušenosti horší, pokud jsou včelstva tzv. před kolapsem, pak už to nepomůže, protože plod je přiliš poškozený a včely také a chybí masa včel na revitalizaci včelstva a hlavně zbývá málo času. Snažím se ale nedostat se včelstvy k tomuto stavu a řešit to včas.
Plodová pauza (zimní, ale někdy i letní, také rojová) je přirozená součást života včelstva a její napodobení včelařem ve správný čas je vlastně napodobením toho co se děje v přirodě.
drvodelkafialova:To vypadá na rdesno, ale na mobilu je ta fotka malá. Rdesno ptačí nebo peprník.
S tou hořčicí jsem zvědavá, protože včel je plná. Přitom zároveň mimořádně bohaťě kvete svída, na kterou letos vůbec nejdou a ani jiní opylovači. Všichni jsou na hořčici.
Je to přesně ono - Truskavec ptačí, díky! Ale píšou, že nemá nektaria. Takže tam musí být ještě něco jiného co kvete.
Těmto včelstvům se starou matkou nabízím matečník, většinou ho přijmou. Část si provede TV sama.
Další možnosti:
Klíckování matky na snůšku s vynucenou plodovou pauzou a následnou tvorbou oddělků pouze ze zavíčkovaného plodu
Přeleták a oddělek se starou matkou
Vždycky jde o to narušit plodový cyklus a přerušit předávku patogenů. Nejde zdaleka jen o VD, viry si zijí svým vlastním životem často i bez VD. VD samotný je snadno zvládnutelný.
Neumím určit tuto rostlinu v jetelotravní směsi. Letos mi lesáci oseli touto směskou 4 pozemky v těsné blízko včelnice a místo snůškové pauzy před lípou je stálá snůška do medníků, na které staví nové dílo.
Hořčice mi nikdy nic nedala…
Také z plodových plástů udělám oddělek. Vždy tam zůstane určité množství mladušek a v tuto dobu už se plod normálně dolíhne, max zruší částečně otevřený plod. Na původním místě zůstanou jen létavky s matkou a včelstvo se restartuje. Oddělek s plodovými plásty jde na nové místo někde o kousek dál. Obě jednotky se do zimy očistí a narostou na zimovatelné včelstvo. Pokud ne, nevadí, ale dávám šanci na restart skoro všem včelstvům, která to potřebují a je na nich, zda to zvládnou.
Ozdravná opatření. Je mnoho variant. Nejjednodušší je umělé vyrojení. Na dálku ale stejně nelze nic diagnostikovat, to si musí každý vyhodnotit sám, proč mu včely nejedou. Já už mám v tomhle jasno. Pokud včely nejedou jak mají, pak je ihned ozdravím.
Stagnace včelstev v době hlavní snůšky = předzvěst úhynů koncem léta a na podzim. Rozhodně je zatím čas něco s tím udělat, za měsíc už může být pozdě.
Miluju tyhle hromadné návraty před bouřkou:
U jiného stanoviště se mi na louce rozrostla právě ředkev ohnice
Ještě jsem si vzpomněl, že kdysi bývala hlavní snůška z polních plevelů, například ohnice (ředkev ohnice). Takže teď už vím jak to asi tehdy vypadalo.