Odpověď na příspěvek uživatele Martin83 z 24.12.2025, 14:42:23
A co je takhle nakopnout rovnou pet flaškama s teplou vodou naskládanejma do podmetu? Ona by následně i tepelně akumulační schopnost vody v dolní části úlu, která se hůře vyhřívá, pomohla stabilizovat ranní mrazy kdy teplota klesne na chvíli klidně o 10 a víc stupňů než je poté po zbytek dne, v dutině která je dole zavřená s tímto včelstva tolik nebojují, ale v úlu by to mohlo mít prospěšný efekt.
Přeji všem krásné svátky a hodně zdraví v Novém roce a ať se našim včelám vyhýbají nemilá překvapení.
Hezky vyrobeno. Izolace by měla podle mě úl chránit pred výkyvy počasí no a sklo je bude za hezkého počasí naopak násobit, tak pozor na to. Jinak jakákoliv 2 plášťová dřevěná konstrukce se vzduchovou mezerou je jen krůček za polystyrenem a má asi 5x lepší izolační vlastnosti než 20mm samotného dřeva. Pokud je tedy izolace třeba tak je to způsob jak polystyren nahradit nebo ještě předčit!
Já žiju na bažině, na jaře je tu vlhko, zima a mlhavo. Spoustu let zápasím s vlhkostí hlavně u prvního medu, tyhle problémy měl i otec přede mnou, někdy to šlo přez 21%. Letos úl na balkóně, zmenšenej a vypolstrovanej polystyrénem, už první med byl pod 18% a ten na podzim sotva tekl. Je to balkónem nebo studený úl má větší vlhkost, ale záleží i od umístění.
Já s vámi oběma souhlasím a děkuji za upřesnění a dodávám že nemluvím o nějak zásadních rozdílech, ale myslím si, že kompletně uteplený úl zejména rákosem prostě dokáže ještě nějaké procento srazit, když pominu fyziku, rosné body a změny relativní vlhkosti, bude se včelám v lepším úle lépe pracovat, nebudou mít rozptýlenou pozornost řešením jiných nedostatků.
Rákos má vynikající tepelně izolační vlastnosti i schopnost odpařit nadbytečnou vlhkost směrem ven. Suchý med může být výsledkem především takto zkonstruovaného medníku. Pokud bude plodiště uteplené a medník tenkostěnný tak může nastat opačný efekt, včely přez noc odpařují sladinu a když bude chladno tak stěny neutepleného medníku mohou v horní části úlu zvýšit relativní vlhkost, zejména pak v krajních plástech nebo zpomalit proces vysoušení.
Určitě, jen co mě bude mít plný zuby i pes se synem, tak půjdu rozveselit nějakou hodnou vdovu se šátkem, dáme si 5x denně salát, posbíráme mandelinky, vytočíme med a bude dobrě.
Mě by včelaření nebavilo kdybych choval čistě komerční včely a byl závislej na cukru ze supermarketu. Cukrem by se měli zásoby případně doplňovat a né nahrazovat. Zase na druhou stranu taky si kladu otázku jesi ten dnešní nektar například z postříkáného lánu řepky není horší než cukr? Ale v těch bramborách co jim dáme oloupat místo medu může být též kde co.
Odpověď na příspěvek uživatele Grey Wolf z 13.12.2025, 09:23:15
Pane Grej Wolfíku děkuji vám za povzbuzení, přeji vám ať se dáte do pořádku,budu se těšit až o sobě dáte vědět a zase se teoreticky i prakticky zapojíte. Mám rád váš humor, nenechte se internetově rozčilovat, já se dřív rozčiloval, že bych nejradši pošlapal třeba pampelišky, ale dneska si jen na člověka slušně řečeno upravím názor. Tom50 to má tak nějak 50 na 50, jeden den jo a druhej ne, to se ještě dá, jeho “grafomanské elaboráty” mě ve včelách strašně moc pomáhají.
Dobře tak já to vzdávám proč se snažit když jako odpověď dostanu úplně prázdnou lobotomickou reakci typu PETROSMORAVICUM. Složité to není a proč to dělat jsem napsal také, že to je třeba blbost, třeba jo a proč je to složité, rozvědte to? Co mi ušlo, proč se tu vůbec bavíme, když je to včelaření tak jednoduché a bez starostí?
Chtěl jsem ještě pokračovat o dřevácích a počasí, ještě že mě přešla chuť psát.
Novákuv systém, dobře, já většinou nereaguju hned abych to tu zbytečně nerozmazával a dal prostor přemejšlet i jiným, ale podvědomě o tom přemejšlim třeba měsíc při jiné práci, nebo než usnu, někdy i když spím, často hledám podobnosti a srovnání s jinejma podobnejma nebo možná stejnejma způsobama než mě ta myšlenka svede k realizaci. Stejně tak mám zasazené semínko od M.S. a jeho rakosníků a taky přemejšlim jaký dám do kupy další Lego pro syna. Napsal jste to teprve 2 dny zpátky a lidi přez tejden pracují, třeba se ještě někdo vyjádří.
Mě to zaujalo hned, o tom miminku jsem už dávno slyšel možná od vás a rozhodně jsem ho neshodil ze stolu, mluvím teď k Novákovu systému, ale kladu si otázku kdy se rozdělení provede? Z klasických oddělků takzvaně se starou matkou mám tu zkušenost, že pokud se nerozebere i ten úl co zůstal na původním místě bez matky a nesetřepe se z něj pryč dostatek mladých včel tak i nouzové matečníky jsou stejné jako rojové a původní úl ve kterém zůstali všechny letuschopné včely uletí a je po medu. Asi by se tomu dalo zabránit hodně pečlivým vyštípáním matečníků až na jeden, ale je to pracné a hrozně nejisté, já vždy nějaký přehlédnu. Dalo by se to možná vyřešit tím, že se za týden úl bez medníku co se postavil stranou otevře a zkontroluje, pokud budou matečníky, je to ok a matka zůstala na původním místě, pokud nebudou tak se oba úly pouze prohodí a nejspíš neuletí ani jeden?
Ještě k těm dřevákům, nevidím tu žádnou souvislost, mám se na to zeptat AI když jsem bezmozek? Slaměné úly jsou pro včely pohodlné, ale dřeváky tlačí a blbě se v nich chodí.
A taky to pane Kozina můžete vyzkoušet v ležanu. Pokud bude klasický ležan s dvěma česny a vyzimují v něm 2 včelstva a budeme mít například další nový ležan, který je zatím prázdný tak provedeme to samé. Vybereme všechny rámky a přeložíme je i se včelami do nového ležanu který se přepáží na 2 včelstva a postupuje se stejně. Z původního ležanu se v zápětí stane Kozinův ležan, nechá se otevřené jen jedno očko a nejspíš bude třeba brzy přidat i medníček a včas točit😁
Abych navázal na metodu kterou jsem popsal o pár příspěvků výše budu opět vytahovat 150let staré vynálezy, které se používali u košnic a lze je aplikovat například pro DB6 nebo jiné malé úly. Je to z časů kdy se jíž používaly rozberné úly, ale dřevo bylo drahé a řezivo jak ho známe dnes ani k mání nebylo. Proto se hojně využívali košnice a z nouze ctností bylo zjištěno, že včely v malých slaměných úlech nejlépe vyzimují, ale zároveň každý chtěl v sezóně již rozběrné dílo, aby měl vysoké výnosy medu díky připraveným souším, medometu, celkově efektivní práci. Košnici mohl konkurovat jen hrozně těžký a dráhý úl, dvouvrstvý a vysypaný hoblinami. Přenosná lehká a dvouvrstvá varianta byla v chladnějších oblastech zimována ve stebnicích a cenově stále drahá. Začal se používat letní úl, jednovrstvý a tenkostěnný, lehký a cenově už přijatelný. Metoda spočívala v tom, že košnice stály vedle sebe a s příchodem hlavní snůšky se každý den přisouvaly a otáčely očky bliže k sobě až se očka téměř potkala. Potom se obě košnice odnesly a misto nich se postavil letní úl. Očko musel mít ve stejném místě kde původně byly 2. Přelétly do něj všechny letuschopné včely z obou košnic. Z každé košnice se ještě vybral rámek, (ano v košnici může být střední vyjímatelný rámek) a vložily se do úlu tedy 2 rámky s plodem a vybrala lepší matka, druhá se zamáčkla, mateřáky si vychovali nové matky a přeléták vybavený hotovými soušemi se dal rovnou do snůšky a nosil za 2! Na konci sezóny se odebrala matka, včely se nechali dolíhnout, rozdělily se košnicím, rámky se naposled vytočily a úl se uskladnil. Píšu to proto, že mě tato metoda zaujala a umím si představit, že bych používal dva 8-rámkové úly, které by byly utepleny přepážkami na 6 rámků a používal bych je jako ty košnice, možná by mohly být i postaveny na kant jako jsme probírali v otočném úlu. A přeléták by byl další 8-rámečník již na plný počet rámků připravený se soušemi do snůšky. Tohle by šlo podle mě velmi dobře aplikovat i u DB6 a jako přeléták využít to co už máte kdo doma, nebo urychleně přidávat nové medníky DB6, bude to cvrkot.
Když máme téma situace tak mám první prázdný úl. Plný zásob, ale čistý je jako by ho někdo vymetl, žádné včely ani zbytky po plodu ani známky pokálení, mněl vůbec nic, jen čisté dřevo a med. Co mě překvapilo tak to byl pěkný roj, který mi vyletěl z úlu když jsem se na zahradě sprchoval a až do podzimu vypadal fajn, naopak jsem si myslel, že pokud něco padne tak tento roj přežije a je to obráceně. V čem se ale liší od ostatních včelstev i když mají matečníky ze stejného zdroje je to, že jsem ho už s ničím nemíchal a neposiloval, zatím co ostatní včelstva byly směsky, dostávali mladušky od vitálního balkónového kouzelného včelstva, může to být efekt chlebového kvásku a nebo náznak, že mísení nebo i zalétávání včelstev nemusí být na škodu, pokud mezi včelstvy není nějaký prolezlý mrzák.
Za mě to M.S. vyřešil dokonale, kdybych chtěl dělat úly z rákosu, jako že jsou prostě pracné tak tohle by šlo. Nejlepší je obyčejný hnijící železo, dříve jsem chtěl mít všechno v nerezu, ale dnes bych radši aby věci co doslouží aby se vstřebaly, to se v hlíně vstřebá za pár let a když úl doslouží tak se spálí a zakope, nerezovej střep si někdo vrazí do nohy i za tisíc let a nerezový drátky v rámcích pokud se nezrecyklují, tak je to taky pěkný svinstvo.
Klobouk dolů, ten přípravek nemá chybu, krásný a precizní nástavky. Taky mě napadá, že takový přípravek by umožnil snadno vyrobit i spárovku rovnou ve tvaru nástavku třeba z latí. Šel by přetvořit z lisu na ovoce.
Ještě si skočím pro párky k tý čočce co dostanu. Napadla mě taková věc, že kdybych si chtěl hrát škatule hejbejte se, tak takový menší lehký úl by byl fajn k vyzkoušení starých metod používaných v košnicích a menších úlech než se zavedly úly americké a americké metody včelaření. Existuje asi 10 druhů přelétáku, lze pomocí nich včelstva ředit, zhušťovat, dělit či spojovat a to s různým cílem ať už vyrovnávání síly, zabránění vyrojení, vynucení rojení. A při tom hraní by byl výsledek pár nových včelstev a med do medníku. Síla včelstva na rámku 43,5x30 by měla jít odhadnout pohledem do podmetu. Taky by možná šlo je nechat rozplodovat na 2 bedny, pak z jedné udělat pořádně silný oddělek a nahradit medníkem, nebo udělat přeléták a z obou beden udělat 2 oddělky a nechat je postavit nové plodiště. Ale třeba je to zbytečná komplikace, hold kdybych je nesměl chovat v ničem jiném musel bych si nějak poradit.
Díky pánové za zajímavé odkazy, bývá lepší když je něco na doporučení než se prohrabávat nějakými “taky stránkami”. Jasně že většina článků v různých odkazech se týká toho co zde na fóru již probíráme, tak když něco zaujme tak se to dá probírat rovnou tam.
Goro je aktivní, často mě územní, když se přehoupnu příliš do sci-fi. Jen to bere vic s nadhledem a tak jako po dobrém a má to i smysl, totiž když si někdo přijde potvrdit nějaký nesmysl a bude to blb tak se ještě víc zapře a provede ho o to s větší vervou, když mu ho razantně zakáže, blbouni si prostě poradit nenechaj a zapřou se o to víc a ještě o tom začnou přesvědčovat ostatní a třeba je zblbnou taky, když pak bude blbů víc a shodnou se, tak přece mají pravdu, proto dělaj politiku.
Zrovna nad tím jsem večer přemýšlel, proč to někdo chce? Na dadant systému je krása, že se plodiště vejde do jednoho nástavku, matka se vždy najde, plodové těleso je kompaktní a rozvíjí se do boku, není třeba zvedat nástavky při práci v plodišti, šetří se záda, případný oddělek nebo obměna díla se snáze provede.
Obecně je nejoblíbenější kompromis dadant blatt s 10 rámky, na většině území se tam plodiště vejde i se zápasem zásob a je to hmotnostně ještě zvladatelné. Menší úly na 8 rámků jsou pro kočovníky nebo oblasti se slabší snůžkou, velmi dobře se s nimi manipuluje, základna je ještě dostatečně stabilní. A 6 rámků? Buď žádná nárazová snůžka, nebo prostě se jich na vozejk vejde 2x tolik než beden na 12 rámků, ale s tím roste také množství nástavků a cena úlu. Kde se nepoužívají mřížky se počítá s tím, že si včelstvo může upustit páru na pár rámků v prvním medníku, je to trošku horní tlumič a dobrý způsob jak si zjistit, která varianta úlu se hodí do které oblasti.
Však ono to i vychází. Ten rusák tam už má mateří mřížku zbytečně. Je vidět, že druhý korpus je z poloviny plný medu, není šance, že by matka šla klást ještě výše do nízkých rámků. Ten úl je polystyren, to znamená, že těch 6 rámků bude zakladených na 100% protože tam nejsou žádné studené krycí rámky s medem jak to bývá u tenkostěnných úlů na více ramcích. Kvůli 2 velkým korpusům na sobě tu dochází k příliš velkému blahobytu včelstva a včelstva mu jdou rovnou na steč do rojovky, bez odebrání zavíčkovaného plodu a nahrazení mezistenou pro urychlené základení vajíčky a tvorbou oddělku je v tom nemá sanci udržet. Výpočtově by na čistý plod mělo stačit 5 a půl rámku DB, z toho co vím o 8 rámečníkách by mělo na plodiště stačit vysoký+nízký korpus a každý další už bude s medem. Taky bych dolu nedával plošně otevřené sito jako má ten rus jesi jsem dobře viděl, velký přísun vzduchu a vyvětranost úlu může nadzvednout plodové těleso, pokud je vzduchu méně, plodiště se drží co nejblíže jeho přístupu.
