Dovolila jsem si zkopirovat zpvěď jedné farmářky,snad tam najdete odpověď na ekonomiku.
Farma Komorce 22 hod · Toto bude dloouuhý text! Tímto příspěvkem nechci zákazníky lákat, ale mám spíše potřebu napsat něco o tom, jak to vlastně s kozím mlékem a produkty je. Protože na stánku před domem zjišťuji, že lidi toho vlastně o kozách moc nevědí. Koza je sezónní zvíře. Znamená to, že mléko má až porodí prcky, což bývá nejčastěji mezi lednem až dubnem. Minimálně dva a půl měsíce by pod sebou měla mít kůzle, které naplno kojí. Tudíž užitek z ní není žádný po dobu cca tři měsíce do porodu a téměř tři měsíce po porodu, pokud chceme zachovat jakousi etiku vztahu ke zvířeti a jeho mláděti, o což se třeba já snažím.. Jsme tedy na šesti měsících v roce, kdy je koza jen velmi nákladný žrout a komplikovač života svého hospodáře. Zaznamenala jsem, že prý kozí farmy mizí jedna po druhé a že kozí mléko nikde moc k sehnání není. Drží se jen velkochovy, které jsou už dost automatizované a jsou to halové fabriky. Tam je produkce nekompromisní a i když se to může zdát neetické, co se tam děje, bohužel pro ekonomické přežití musí jít často srdce stranou.. Ale to nechci rozvádět. Kůzle pod matkou vypije cca 150 litrů během tří měsíců, což při nejnižší možné ceně mléka za litr, počítejme 40 korun, což je nepřijatelné minimum, přijde cena kůzlete ve vypitém mléce na 6000,-. Kůzle je prodejné ve věku tří měsíců zhruba za 1000,- Takže chovatel je na každém kůzleti ve ztrátě 5000,-, pokud nemá přímo chovné papíráky. Chápu tedy rannou likvidaci malých kůzlátek ve velkochovech z čistě ekonomických důvodů... To, jak to dělám já je etické vůči kozám, ale naprosto neetické a neekonomické vůči mě samotné.. Kdo má srdce, nakonec často s chovem skončí. Protože se mu to prostě nevyplatí. Toto byl pouze detail o tom, jak je to s hodnotou kůzlete doopravdy. A teď o mléku samotném: O jeho blahodárných účincích si můžete vygooglit plno věcí a je to tak. Prostě je to lék víc, než potravina. Je super. Zajisté. Ale málokdo ví, že když je koza dobrá, dá tři litry mléka denně. Laktace má svou křivku, po porodu je nejvíc, to je vše mléko pro kůzle a někdy v červenci a srpnu začíná mléko velmi rychle ubývat a koza se takzvaně pozvolna zasušuje, až cca v listopadu končí úplně. Což už je období, kdy je znovu asi dva měsíce březí. Průměrná koza dá dva litry. Když je mladá a začíná, tak i jen jeden litr a když už jí je deset dvanáct let, tak je zas třeba jen litrová. Ve smíšeném stádě, kde jsou mladé, střední i staré kozy je průměrný nádoj klidně jen jeden a půl litr na kozu... Což je malér u všech malých chovatelů, kteří své miláčky nechtějí zabíjet, jako jsem třeba blbec já. Další ftípek je v tom, že koza má mléko s nejmenší výtěžností ze všech mléčných zvířat. Z jednoho kozího litru vyrobíte cca 0,7dkg sýru. Třeba ty moje placičky na grill jsou co placka, to litr a decka. Panýrové bábovičky to samé. Čerstvé sýry také tak. Někdy víc, někdy míň, záleží na počasí a na sestavě žrádla. Jestliže chci 50,- za litr mléka a 60,- za 10dkg sýra, je dobré ještě vědět, že koza dává mléko 6 měsíců, ale žere celých 12. Takže jsme na ceně, která tak akorát pokryje náklad na kozu, nikoli na člověka a další provoz... Koza je na žrádlo značně náročná. Aby byla zdravá, měla nádoj a prosperovala, nestačí jí pastva ani náhodou! I v létě k pastvě musí mít kvalitní seno a hlavně jádro, tedy granule, zrno. Směs ovsa, kukuřice, ječmen, řepné řízky, pšeničné otruby atd. jako základ.. A hlavně potřebuje křoví! Okusovat dřevo, stromy, kůru všech možných druhů.. opět bez okusu koza neprosperuje, jak by měla. Ne nadarmo se říká, že koza je mlsná. Ano, je. A proto je její mléko tak hodnotné a fakt zdravé. Jenže jeho pravou hodnotu vůbec nelze docenit. A proto farmy jedna po druhé končí. Návratnost u etické kozí farmy je pouze v dobrém pocitu, že děláte něco, co je prospěšné pro druhé bytosti... Náklady velmi velmi převyšují zisky a to nepočítám čas a vlastní práci od základní péče, dojení , výrobu a obsluhu lidiček na stánku.. A pak vám do toho přijde kontrola z úřadů a velmi často vše končí..., protože nestíháte úřední nařízené povinnosti. Prostě fakt nestíháte! Když kontrolní úřad přijde a činnost zatrhne, protože vám třeba kolem stánku běhají slepice, nebo pes, nestará se o to, co bude s kozama. Prostě odvezte je na jatka a hotovo. Nesplnila jste nařízení, farmářko. Takže takhle končí mnohé kozí farmy, protože ta řehole je šílená a zisky nulové, chováte-li se ke svým zvířatům eticky a berete-li je jako svoje sestry... Je to masochystický styl života. Žít se dá na mnoho způsobů a farmařina je jeden z pikantně náročných. Ale je to prazvláštní droga být v přítomnosti zvířat... Snad jen pro to to lze dál zvládat s vypětím fyzických i ekonomických sil. Je to zenový výcvik a kdybych to nebrala takto a nevnímala duchovní cenu tohoto výcviku, už by byly holky dávno pryč ... A mimochodem, čekám skutečně kontrolu z úřadů.., tak mě to tak motivovalo tohle napsat. Měla jsem potřebu to osvětlit, tak všem, kdo dočetli až sem, děkuji. A ze srdce opravdu děkuji všem, kdo mojí farmu podporujete zakoupením kozích dobrot. Podporujte prosím všechny možné farmy a malé farmáře, kdekoli na cestě můžete! Máme složité živobytí, ale asi bychom zas nedokázali sedět v kancelářích, nebo za pokladnou... Každý z nás se vydal na cestu, která je mu blízká, ale ne vždy tušil, kolik kamení a klacků a krkolomností na ní potká.. S ❤ farmářka Vanda
