No, já jako velký laik si myslím, že pokud by mělo k útoku dojít, tak k němu dojde i přesto, že jsem támhle někde praskla větvičku. Ale je to podle mě pořád minimum případů, když vezmeme množství prasat a psů.
Jako někde jsem četla, byl to buď myslivec nebo nějaký ochránce, že dát o sobě vědět, je dobře. Ne nějaký vyřvávání, ale třeba občas zlomit větvičku apod. Tak já občas lámu větvičku, občas zakašlu. Třeba dnes nešel vítr od nás, tak jsem kašlala trochu víc. Vyhýbám se teď takovým těm našim zkratkám, ne úplně používaný cestičky, kde je víc křoví, houští. Ty doporučení se dají najít, je to vesměs jedno a to samý
Teď jsem si uvědomila, že na druhý straně toho mlází, který mohlo mít tak cca 20 m vede druhá cesta a po tý šli lidi s mladou labradorkou, na kterou dost hulákají Báro sem a Báro tam, mohli nevědomky vyplašit a ona vypálila na duhou stranu od nich o nás
Teď jsem si uvědomila, že na druhý straně toho mlází, který mohlo mít tak cca 20 m vede druhá cesta a po tý šli lidi s mladou labradorkou, na kterou dost hulákají Báro sem a Báro tam, mohli nevědomky vyplašit a ona vypálila na duhou stranu od nich o nás
to by dávalo smysl - prase je vyplašené, utíká do bezpečí a vletí do vás - a je průšvih hotový…
Odpověď na příspěvek uživatele Xerxova z 23.04.2024, 15:44:59
Já nejnepříjemnější zážitek se zvířenou mám se stádečkem rohatých koz. Byly jsme jako náctileté s kamarádkou na vandru, u jedné hájenky se k nám připojily kozy. Cupitaly za náma, my zrychlovaly, ony taky, my popoběhly, ony taky… Když už to bylo kilometr a kozy furt zkracovaly vzdálenost, pohled na jejich rohy nás nenechával chladnými. Nakonec nás zachránil pán pracující v lese s koněm, kozy zastavil a poslal zpět domů, nám se trochu smál, ale měl soucit…
Zatím takhle, pak vyfotím i záda. Baští, pije, čurá, kaká. Je mooooc trpělivej, on je strašně hodnej i tak. Objednala jsem molitanovej límec, s tímhle trychtýřem se nemůže najíst ani napít.
Brouček , brouček malinkej! Přeju mu ať se dobře a pořádně zahojí a ať mu panička pořídí nějaký dobrý bolestný.
To řešení, že ji asi vyplašili jiní lidi se mi taky zdá asi jako nejpravděpodobnější. ☹️ Hrozná, hrozná smůla. Já se takhle právě bojím o Bubrdli, ta by taky neměla šanci.
Ještě mě napadlo, jestli to nebyl prostě jen vyplašenej jedinec, kterej běžel od tý druhý strany a my byli zrovna potichu a on do nás vyběh, nechtěl nás zabít., možná jen rozehnat v panice aby měl kam běžet, no to se už stejně nedozvíme 🙂
Odpověď na příspěvek uživatele Aluška z 24.04.2024, 13:36:54
No to si právě myslím, jak jste psala, že ho vyplašili, vy jste pro něj v daný moment udělali překážku v útěku ☹️ . Já od včera už zase zpívám koledy. Na loukách teda ne, ale jak vlezeme na lesní cesty, tak jo. Mluvím, poveluju, směruju, prostě hovořím, aby o nás vědělo i to prase, který tam ještě není. A doma je pak tichá domácnost, protože už nemám sílu mluvit.
Zatím takhle, pak vyfotím i záda. Baští, pije, čurá, kaká. Je mooooc trpělivej, on je strašně hodnej i tak. Objednala jsem molitanovej límec, s tímhle trychtýřem se nemůže najíst ani napít.
Malinkej brouček ❤ s nožkou to bude dobré. Tady větší jorkšírek kříženec z útulku, teda střední věk, vyskočil při bouřce z prvního patra starého domu s vysokými stropy-takže 1.patro výš než v paneláku třeba, na chodník a naštěstí měl jen zlomenou zadní nožku. Zpevnili to kovem laicky řečeno, asi jako u Vás, po čase vyndali a pes už běhá zase po všech tlapinách. Je to božan.
S molitanovým límcem mám ty nejlepší zkušenosti. Nepaří se v tom uši a hlavně se v tom nají a napije a dá se v něm i pohodlně spát. Doufám, že to hojení půjde i nadále dobře. Ta záda, pohled na ně při převazu, budou pro Vás asi náročné, budu na Vás o víkendu intenzivně myslet a držím palce! Však víte…
Zase hotspot. ☹️A už to léčím skoro dva týdny a vždycky si to rozškrábe. Včera už jsem dala nekompromisně ten plastový límec, i když vím, že se v něm nevyspí. Máme v neděli výstavu, tak to asi budu muset nějak zamaskovat, naštěstí je to zakryté uchem. Teď mě napadá, že ten nafukovací límec by asi nešel, zakrýval by to.
To je mrcha hrozná - myslím ten hotspot. Zkoušela jste někdy dračí krev? Kamarádce to u psa zabíralo. dávala vně i zevnitř.
Ano, mám ji, ale mně zas až tak nevyhovuje. Jednak se udělá velký strup, který psa svědí a nutí ho si to škrábat, jednak to pod tím dost často začne hnisat a musí se to stejně strhnout a pak to dost zabarvuje jeho smetanovou srst, což je na výstavě nežádoucí. Kvůli tomu ani nepoužívám betadinu. Pak ty barevné fleky musím bělit peroxidem a to zase dráždí pokožku. Začarovanej kruh, no. Osvědčilo se mně vyčistit to přírodní nedráždivou pleťovou vodou a vyfoukat fénem studeným vzduchem do sucha, případně zasypat dětským zásypem. A jakmile to začne mokvat, tak postup opakovat.
