- Příspěvek #147119
- Nahlásit
Včera bylo nádherně, sluníčko ale žádný vedro.
Den předtím jsem zjistila, že po dlouhý dlouhý době, je to u nás klošů prostý, takže les a průzkum hub - ani prašivka.
Jdeme dál, slyším jekot, z dálky pozorujeme tlupu. Zmizí nám z dohledu a my pokračujeme.
N
Dojdeme k lesní cestě, na který sedí tlupa. 15 - 20 děcek. Pěkně naproti sobě, vezmu si psisko k sobě a bereme to jako slalom, občas někdo zvedne hlavu, nikdo neskrčí nohy, psisko nohy přeskakuje, 2x slyším “dobrý den”
Dojdeme na konec, jedno děcko se zeptá, jestli si může psa pohladit. Může. Nechápu, ale ze zbytku tlupy, kterou jsme PRÁVĚ přeskákali se ozve “ jé pejsek, já si ho chci taky pohladit.”
Děcka hladí, pes olizuje a pokračujeme.
Odpočinek a romantika na oblíbený lavičce. Horní část louky sekaj, boží vůně čerstvě posekaný trávy a zválený mateřídoušky - Manufactura má toaletku LOUKA, ale dostala jsem k narozkám pamlsovník, takže nevím, jestli vůně odpovídá přítomný realitě.
Přehopsáme před traktorem, zastavíme kousek od takovýho zarostlýho remízku. Pes si asi 5 metrů ode mně čmuchá myšodíry, já se kochám výhledem, pod námi jde pán se psem - pes na stopovačce.
Z remízku najednou vyběhnou 3 srny a ZAJÍC, ten se vyhejbá srně a běží tím pádem k psovi a JÁ…v hlavě mi během pikominipidisekundy proběhne - “ zakřič STŮJ, a do pr…, to je v háji a ještě před lidma a hlavně, že ku.va máš šňůru v ruce.” Pod náma ten pán, co kouká a za náma traktor.
“STŮJ” jsem nestihla, pes si prostě sám sednul, zajíc před ním to stočil a běžel na druhou stranu, Chloupek se otočil na mě, podíval se zpět na zvěř - na mě a já se probrala.
Chválila jsem ho, měla slzy v očích, záda zpocený a trochu se mi třásly kolena. Protože jsem dostala XL pamlsovník, dostal moc moc mlsek.
Fakt jsem se bála, že tohle nedá, srny v poho, zajíc normálně taky v poho, ale zajíc, co běží opravdu k němu a fakt to bylo na těsno…5 měsíců skoro nevenčení, i když myslím, že trénujeme - opakujeme…prostě, bála jsem se…měli jsme před lety velký problémy u zvěře.
Jsem na něj neskutečně pyšná!
A je to ode mně malicherný, ale jsem typ, co se pořád podceňuje, když nás ten týpek se psem pozoroval - trochu jsem narostla….bez nějakejch mega účinků, myslím, ale jo, dobře mi to udělalo.
Ale hlavně, že mám skvělýho psa? Je úplně nejvíc!
