Jak se vám venčí?

Naše Malina je na tenhle typ rámusu taky dost flegmatická a celkem si podobnou scénu dovedu představit i s ní. Je to celkem zajímavé, první pes to rád pozoroval, druhý strachy nevěděl kam zalézt a Malině je to prostě jedno, což mi přijde i zvláštn, když jí jinak vše tak zajímá.  

Dnes jsme se dostali na procházku až později,takže v parku bylo plno malých psíků,kteří se ale Alana většinou bojí,pak jsme potkali paní s asistenčním psem.Bohužel paní je hluchá a mluví hodně špatně,tak ikdyž se psy očuchali a i si chtěli hrát,netroufla jsem si našeho pustit.jelikož jsem nevěděla jestli by to paní nevadilo.Ale pak jsme potkali děti s fenkou a to bylo rodeo.Jen všechny fotky z jejich honění jsou na mobilu rozmazané,tak alespoń jedna klidová.

Nám se teď daří více potkávat srnky, což jsem doufala, že nastane 🙂 Tak nacvičujeme jak diví. Slabší moment byl dnes, když jsme zaujatě poslouchali chraštění v roští, čekali jsme, jestli se zvěř i ukáže, tak se ukázala a běžela přímo na psa…. to nedal a šel jí naproti až na konec stopovačky.  

Před pár dny se mi poprvé stalo, že proti nám šel chlap s obrovským psem, a jak nás viděl, zastavil se a omotal si vodítko kolem lampy. Moc dobře jsem se z toho teda necítila, to už mi přijde, že pokud by tak velkej pes měl startovat, tak mu třeba rupne karabina nebo spoj na vodítku. Ale dobrý, nevyváděl… 😀 

No chápu, že tohle člověku moc na klidu nepřidá, když někdo přiváže psa k lampě. Ale i to docela chápu, když jsme před časem měli potkat na úzké cyklostezce psa, který nás předtím předběhl (běžel vedle svého páníčka cyklisty) a vesele si na nás zablafal a bylo jasný, že se na konci cyklostezky otočí a budou se vracet, stejně jako já se otočím a půjdu zpět k autu, tak že se potkáme tváří v tvář. A teda pořád ještě běžící štěkající pes je vyšší dívčí. Tak jsem si tak říkala, že až je zmerčím, tak přivážu asi Ginu ke stromu, protože nevím, jak to ustojím. Nakonec jsme se střetli v místě, kde žádný strom nebyl, takže nezbylo nic jinýho, než jí drapnout za obojek a zavelet k noze a světe div se, žádný drama se nekonalo…nic se nekonalo. Ale tak nějak si pořád pamatuju to její šílený pubescentní období, tak jsem paranoidní a očekávám problém a jsem vlastně pořád překvapená, že se problém nekoná a pořád si ještě říkám, že je to prostě náhoda, že prostě byla nějaká dobrá konstalace hvězd a příště ve stejné nebo podobné situaci zase znejistím, jestli nebude divadlo a zas nic…ale ukolíbat se nenechám, znám tu mojí potvoru pasteveckou…ona dává pozor, jestli dávám pozor a když nebudu dávat pozor, tak bude dělat jakože nic a pak mi vykloubí rameno, takže “vždy ve střehu”.

Hele furt lepší, když toho psa přiváže, než kdyby ho držel a neudržel. Ono to nemusí být agresivní pes, může to být naopak hrrrrr psomil a co si budem, pokud je pes dostatečně velký a silný a páníček ho nemá zvládnutého, tak ho odtáhne, kam chce.

Dneska jsme to s Bonnie vzaly opět do údolí Chrudimky. Dosud nám odolávala neznačená trasa na levém břehu. Dnes byla pokořena. A k večeru jsme jely na první lekci agility pro začátečníky. 

To bílé na druhé fotce je kamenná lavina, viz i třetí fotka.

My jsme byli v sobotu na mezinárodní výstavě v Olomouci, bylo hrozně vedro a zřejmě jsem chytila úpal, takže včera mně bylo pěkně zle. A tentokrát jsme se ani neumístili. Paní rozhodčí byla ze Švédska a preferovala světlé psy. 

Sarah, už je vám líp?

Ad rozhodčí - nechápu preferenci světlých psů. Není to cesta do pekel, po bok NO, dobrmanů a podobně? Většina goldenů, které potkávám, není zlatá, ale smetanová až bílá. 

balu:

Sarah, už je vám líp?

Ad rozhodčí - nechápu preferenci světlých psů. Není to cesta do pekel, po bok NO, dobrmanů a podobně? Většina goldenů, které potkávám, není zlatá, ale smetanová až bílá. 

Dnes to ještě žádná hitparáda není, pořád se mně točí hlava a nemám vůbec chuť na jídlo. Pro mě jsou tahleta vedra hrozně problém, zvlášť ve městě, kde je jen beton, nejsem na to zvyklá. Spousta lidí byla s výstavou spokojená, jen já ne a nešlo jen to, že jsme se neumístili. Už parkování děs, běs, trvalo nám to asi půl hodiny, kdy jsme objížděli všechna parkoviště, až jsem nakonec zaparkovala v podzemním parkovišti v Šantovce, kde kupodivu ani nebyla klimatizace a bylo tam vedro jak v peci. Na výstavišti vzhledem k počtu vystavujících bylo málo místa, naše plemeno mělo kruhy sice pod přístřeškem, ale na betonu a vrcholem všeho bylo, že na posuzování jsme čekali cca 4 hodiny. On člověk těžko odhadne, kdy přijde na řadu zrovna jeho třída, v propozicích je jen uvedeno, že posuzování daného plemene je od 9:45, nejdříve jdou do kruhu psi a pak teprve feny. A už se mně několikrát stalo, že jsem byla z toho čekání tak unavená, že jsem málem do kruhu zapomněla nastoupit.

Co se týká barvy, tak bohužel to ti tmaví mají zvlášť u některých rozhodčích hodně ztížené. Mám světlého psa, takže to můžu porovnat. Jen je teda smutné, že se hodnotí jen ta blbá barva, v posudku se dočtete, že hlava, úhlení končetin, celkové proporce, pohyb v pořádku, samé lovely, very nice atd. Naštěstí naši čeští rozhodčí už to hodnotí trochu jinak a mám i velice dobrou zkušenost třeba v Polsku.

Ta vedra taky špatně snáším. A moje mamka taky. Tak snad už jen dnes a zítra a bude snasitelněji. 

Na výstavě si člověk nevybere, zde v Brně na výstavišti to bývá buď v pavilonu, kde se nedá dýchat ani v chladnějších měsících, je tam smrad a vydýchaný vzduch. Nebo venku na ploše, což je také na betonu. 

Ať je Vám brzy líp !

To je tedy takové, z mého pohledu, povrchní kritérium, ta barva .

balu:

Ta vedra taky špatně snáším. A moje mamka taky. Tak snad už jen dnes a zítra a bude snasitelněji. 

Na výstavě si člověk nevybere, zde v Brně na výstavišti to bývá buď v pavilonu, kde se nedá dýchat ani v chladnějších měsících, je tam smrad a vydýchaný vzduch. Nebo venku na ploše, což je také na betonu. 

Ano, na výstavě v Brně jsme byli několikrát a vždy to bylo v zimní měsících, takže pavilon, plno lidí, psů, všude načůráno a nakaděno. Ale parkování bylo docela v pohodě a v zimě mně to špatné větrání ani tak moc nevadilo. Jako hodně špatný hodnotím servis, člověk se může najíst jen v jedné jakorestauraci uvnitř, kde nefunguje platba kartou, což mně v dnešní době připadá fakt hodně blbé. V Polsku můžete platit kartou i v obyčejném stánku. V Polsku se teda dá platit kartou i na parkovišti, kde to mají zorganizované naprosto perfektně, přesně vás navedou na parkovací místo, na výstavišti je plno místa a nikde nešlápnete do ho.na. Ale musím teda zmínit i Krajskou výstavu u nás ve Zbraslavi u Brna, ta byla taky super, co mě hodně příjemně překvapilo, tak všude sáčky, na každém sloupku.

Sarah01:

My jsme byli v sobotu na mezinárodní výstavě v Olomouci, bylo hrozně vedro a zřejmě jsem chytila úpal, takže včera mně bylo pěkně zle. A tentokrát jsme se ani neumístili. Paní rozhodčí byla ze Švédska a preferovala světlé psy. 

Ali, ale Dráček JE přece smetanový…?

A jinak ať je Ti líp!🌹

Fikovnice:

Ali, ale Dráček JE přece smetanový…?

A jinak ať je Ti líp!🌹

Byla jsem s Cherry, Jani. Dráček už toho má dost, už žádné tituly nepotřebuje…Tady je vlastně názorně vidět, jak to ten smetanový pes má všechno snadnější.

Sarah01:

Byla jsem s Cherry, Jani. Dráček už toho má dost, už žádné tituly nepotřebuje…Tady je vlastně názorně vidět, jak to ten smetanový pes má všechno snadnější.

Aha, s Cherrinkou…

No, jak víš, mně se tedy také víc líbí smetanoví…ale to je prostě moje osobní preference.

Plus Dráček, jak také víš, mi je nejvíc sympatický!👍

Měla jsem plán nafotit si psa v potoce. Menší zádrhel nastal, když v potoce ukázkově ohluchnul a záhadně zapomněl, že je poslušným a spolupracujícím psem 😀 Ale na několikátý pokus jsme se docela dohodli. Měla bych s ním tohle cvičit častěji, nespokojit se s tím, že ho z potoka nějak dostanu, ale fakt za ním vlézt do vody a cvičit se šňůrou…

od neděle jsme se toulali za hranicemi všedních dní. Kdo pozná zastávku číslo jedna??

a hádanka z cesty druhá:

hádanka třetí - dobýt tuto stavbu nám dalo zabrat - celkem přes dvacet kiláčků v horách - převýšení přes devětset metrů - a navíc bylo děsné vedro. Podivná stavba ještě podivnějšího krále (který nás provázel celou dovolenou)

hádanka čtvrtá - tentokrát Yoda zvládl cestu lodí (plavba tam navíc byla v děsných davech, až zpátky měl parník skoro sám pro sebe)

hádanka pátá - v jakém jezeře stojí kříž (ta kaple je postavena naproti němu). Jen ta jachtička se do záběru zrovna nehodila… ale to je věc jiná

tady se uzavřel životní příběh onoho krále… Nešťastná náhoda, vražda, sebevražda, útěk… kdo ví…