Rikam tomu syndrom dostihoveho kone 🙂
Zmena pocasi, vitr, snih - a nastava ryzi radost z pohybu 🤣a ze zivota obecne …
Yoda mě dneska nejprve dělal radost - v civilizaci kolem hradu chodil perfektně, pak ustál hezky setkání s kopytníky, v pohodě v lese šel na volno a reagoval na každý pokyn… a pak mě vytočil, jako už dlouho ne - dvakrát po sobě vyrazil za pohybem (auta daleko maličká na obzoru prosvítající mezi stromy). To už neudělal hodně dlouho. Sice to vždy na zařvání otočil - ani zdaleka se k silnici nepřiblížil… auto ho ani nemohlo zaregistrovat… ale stejně bych ho zabila. Hlavně jsem to nečekala a málem mi vyrval ruku z pantu. Takže pak měl “galeje”… střídali jsme chůzi u nohy s povelem stůj… Návrat do věku štěněcího. Jinak procházka z Grabštejna k “80 dubům” byla parádní - sněhu minimum (proto jsme tam jeli - u nás to je v lese ještě na delší chůzi blbý), vítr snesitelný a kromě srnek jsme nepotkali ani živáčka.
Fotky jsou z celého týdne - jen ty dvě poslední dnešní
a ty nepsí…
Rikam tomu syndrom dostihoveho kone 🙂
Zmena pocasi, vitr, snih - a nastava ryzi radost z pohybu 🤣a ze zivota obecne …