kometa:Díky všem za rady a doporučení.
Jak píše Lupus - natrénovat a zautomatizovat reakci na krizovou situaci. Kdo je připraven, není překvapen.
Natrénovat…no tak si myslím, že to se lehko řekne, ale hůř udělá…ono takhle “na sucho” nemá člověk ty nervíky, strach, není plný adrenalinu, nezmatkuje…
Jako jasně, natrénovat by to člověk měl, o tom žádná…ale potom, když dojde na lámání chleba a člověk nemá tu praxi, tak to nemusí úplně klapnout, když ta situace nečekaně nastane.
Jako to si můžu 100x říkat, že bych třeba zahodila vodítka se svými psy a útočníka odchytla…mám sebou vždycky náhradní vodítko, tak že bych udělala smyčku a prostě bych ho odtáhla a někam přivázala…ale nevím, jestli by to v praxi vůbec bylo proveditelné a to teda počítám, že psí útočník by byl jen jeden. Navíc si neumím představit, že by se v tu chvíli Gina sebrala a nechala mě v tom a myslím, že v tu chvíli by můj názor “Gino, nepleť se do toho, já to vyřídím” byl zamítnut jako debilní a to už tady máme teda regulérní rvačku…
Třeba Sára byla radikální bijec, navíc Jack jí poslouchal na slovo, takže by byli v týmu a člověk si tak říká, že kdyby opravdu k něčemu došlo, tak bychom cizího útočníka asi spíš pěkně zrychtovali, ale z bull psů jsem teda měla vítr vždycky. Tam si myslím, že končí veškerá sranda.
Ve své podstatě mi přijde nejefektivnější ten paralyzér…ale zase, pokud těch útočících psů bude víc, tak se to rozhodně nemusí obejít bez ztráty kytičky, obzvlášť, když i já mám víc psů…
A kdo kdy zažil opravdovou rvačku třeba dvou velkých psů, tak ví, že to není prča a to ani když spolupracuje majitel druhýho psa…a pořád to byl jen jeden na jednoho a pořád to nebyl žádnej bull pes a pořád byli psi v cca stejné váhové kategorii.










