Tak dneska to vypadalo jako značka ideál na prochajdu…ani teplo, ani zima, ani vítr a pěknej prašánek….takže hurá směr naše louka, než to zase všechno roztaje a přes to bahno se s Máťou nepotáhnu.
Takže jsem popadla Ginu s Máťou a tradá….cestou tam jsem sebou 2x flákla…naštěstí do měkkýho…přes cestu tam byly nějaký větve, o kterých jsem nevěděla a zapadly sněhem…poprvý na mě Gina jukla “co je?” a já “nic, jsem upadla…”, podruhý po mně koukla a to už vrtěla hlavou, jako nechci psa polidšťovat, ale titulky, které jí běžely na čele mluvily jasně “no tvl, ona už se zase válí na zemi”…co se i teda potvrdilo, tak že moje pastevecká medvědice za mě položí život, když mě přepadne bubulák, ale záchranářský komplex teda nemá.
No vše bylo v cajku do té doby, než Gina narazila na louži pod sněhem a namočila si nohy a začaly se jí na těch mokrých nožkách dělat sněholedový kouličky…takže každých 20-30 metrů zalehla a musela jsem jí kouličky odstranit…no tak jsme si to teda namířili zpátky k domovu, ale tak nějak Gininu délku procházky jsme splnili.
No a doma výměna psů, že teda vezmu lapiňáka a půjdem se podívat do jedný lokality, kde už jsem leta letoucí nebyla a mezitím přibyla zástavba rodinných domů, tak vyzkoumat, kudy se tam jde…
Prošli jsme jednu ulici, zabočíme do další a na konci té ulice mají na druhé straně samojeda…ten začal štěkat a mladej jakože hrrr k němu a obojek udělal cvak a rozepnul se. Naštěstí mlaďas doběhnul jen k tomu plotu, kde byl pes a dál neběžel…naštěstí jsme skoro vesnice, kde jezdí minimum aut, takže pod žádný nevlítnul…takže jsem ho připla, ale obojku už jsem nevěřila, tak jsem ještě udělala smyčku z vodítka…no a na tom on jít nemůže, protože by se uškrtil…tak jsme šli rovnou zpátky dom.
On má takový látkový obojek s kovovým trojzubcem něco podobnýho jako viz foto..a teda už když mi to dávala, tak jsem se jí ptala, jestli se z toho obojku nemůže mlaďas vyvlíknout…no prej ne, ten trojzubec jsem zkoušela a vypadá, že drží, když ho zapínám, tak si dávám bacha, aby byl pořádně docvaklej…tak vůbec nevím co se stalo. Jediný, co mě napadá, že jak zatáhnul, tak se vodítko opřelo o to zapínání a defakto ho rozeplo, jinak nevím.
No tak na tomhle už ho rozhodně vodit nebudu a šla jsem teda vyhrabat nějakej obojek, co měli moji psi jako malí…no i ten nejmenší je mu velkej, takže až pojedu zítra psům pro maso, tak mladýho rovnou vezmu sebou a koupim mu nějakej obojek dle mého gusta…manžel říkal, když mám na Árčího postroj, tak proč ho nebudu vodit na postroji…no prostě nebudu, potřebuju zapracovat na to tahání a na postroji pro mě není pes tak ovladatelnej.
