Jak se vám venčí?

Já si to teda nemyslím…. 

Je přece úplně jedno, kde pes bydlí, ale jak se k němu majitelé chovají. Známí to tak mají všichni (měla bych to stejně), že pes bydlí v baráku s lidmi a chodí se venčit mimo zahradu. Je pravda, že mají malé nebo krátkosrsté psy. Mají proti majitelům psů v bytech malou výhodu, že ráno stačí otevřít dveře baráku a pes se může rychle vyčůrat, což já v paneláku nemůžu. A proto se ráno vyvenčím já, navléknu psí oblečení, jdu vyvenčit pesy a teprve potom ze sebe doma udělám člověka 🙂

Na vesnicích jsou ale stále psi, kteří žijí na zahradách bez pozornosti svého člověka a venčí se sami po vesnici. Netvrdím, že všude a všichni, ale jsou. U nás na sídlišti už to tak není, psi nežijí a možná ani majitelé, ale i tady ještě nedávno byli psí samovenčiči, majitelé je vypustili a nechali je courat po sídlišti samotné. Zvláštní je, že se ti psi (byli to všechno kluci) nikdy s nikým nervali, oběhli si svou trasu a ostatních psů si nevšímali. 

O chovu slepic nic nevím, ty jsem v paneláku chovat nezkoušela 🙂 

Mají proti majitelům psů v bytech malou výhodu, že ráno stačí otevřít dveře baráku a pes se může rychle vyčůrat,

A pak se s ním jde stejně ven. Teda u nás. Výhoda - ta největší -domu se zahradou je pro mě v tom, že tohle můžu udělat po příchodu domů - otevřít, nechat je vyběhnout a hned, aniž by čekali, až se z pracovního přehodím do civilu, ulevit svým útrobám. Oni teda ještě před tím stejně metají kozelce, nosí mi hračky a snaží se mi vyrazit zuby, čůrat jsou až pak. A komplet vyvenčení si nechávají za zahradu. A to, když je člověk nemocný, má možnost je několikrát denně pustit.

Tak jsem to myslela, že se pes vyčůrá a nemusí čekat, než se sebe páníček udělá člověka nebo člověk páníčka, aby mohli jít na špacír. 

Stejně tak v noci na poslední loužičku před spaním, stačí otevřít dveře od baráku. Já se musím třeba v zimě celá zakuklit, abych venku pobyla celou minutu. Ale protože nikdy nevím, jestli třeba nepřijde taky neplánovaně 💩, obléknout se musím. 

No bať, proto jsem psala výše, že je to na rozumném nastavení majitele.

U nás prostě nechodí.

Jojojo, to je obrovská výhoda.  A mně se hrozně ulevilo, když se nám za covidu podařilo se přesunou z města pryč, protože to poctivě přiznám, že jsem byla hysterická z toho, co budu dělat se psy, když budeme v karanténě a nebudeme smět ven. 

Nakonec největší povolený pohyb měli lidi, co venčili psy. Proto se útulky vyprázdnily. A pak i sportovci, takže když jsem šla bez psa, tvářila jsem se, že běhám 🙂 

To bylo až potom?? teď nevím, jen si pamatuju, že vyhlásili, že maj fšici chodit ven. A ty pomatenci co furt lezou v regálech obchoďáků se jak stádo vyhrnuli ven a dělali prvomájovej průvod v místech, kde nikdy nikdo nechodil.

Jasan, že je to o lidech, ale taky trošku o zvyklostech. Pamatuji si, že před 20 a víc lety, kdy moje městská pesa zahradu pojala jako součást domu, musela jsem venčit mimo ni, takže kousek po vesnici a pak do lesa. Byla jsem k smíchu všem místním a ještě se vždy rozštěkala celá vesnice. V té konkrétní vesnici dnes venčí své psy jen náplava nebo lufťáci. 

Kolik psů se v okolí venčí na podložku a nikdy nevyleze ven, netuším. Vím o pár malých psech, kteří se venčí i kolem baráku i doma, buď na podložku nebo kam je napadne. Za to si můžou majitelé sami, nevychovali psa k čistotnosti, jsou líní s ním chodit, tak radši uklízí loužičky, drhnou koberce nebo rozkládají podložky. Ale jako standard psa v bytě bych to teda neoznačila.

Ale asi se nemá cenu hádat o cizích lidech, psech a zvyklostech, ne?  

Já myslím, že to celé bylo myšleno tak, že pes v paneláku může mít víc aktivit, pohybu a celkově dobu strávenou se svým člověkem, než pes, který je venkovní hlídač a jeho lidi ho berou spíš jako inventář a stráví třeba většinu svýho života na svojí zahradě.

Jak bylo psáno výše… všechno je o lidech…

Já co si pamatuji venčím od svých čtyř let. A jsem ze vsi, jo a dříve se na mne lidi dívali, ty starší divně. A pak vrstevníci a mladší se opičili, málokomu to vydrželo. 

U nás na chalupě taky nikdo nevenčil - jen já. A! Jedna čestná výjimka - hospodář - min. o víkendech, kdy jsem ho mohla vidět, bral ven jejich šarplanince, posléze čuvače. Teď už je pán starej a my tam jezdíme sporadicky, takže jsem psa viděla jen na dvorku.